Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob se stručným shrnutím nejdůležitějších změn. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů.

Stejně jako v uplynulých letech jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů 1) ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů. Nad rámec hlavního přehledu novel zákona o daních z příjmů připojuji také přehled podzákonných právních předpisů, které mají vliv na některé parametry zákona o daních z příjmů .

Vláda České republiky svým nařízením č. 405/2021 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 15 200 Kč na 16 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2022.

Do posledního čísla ročníku 20211) jsem připravil přehled novel zákona o daních z příjmů ve vztahu k dani z příjmů fyzických osob. Po uzávěrce tohoto čísla však byla na sklonku roku 2021 ještě jedna novela ve zrychleném schvalovacím režimu přijata a publikována ve Sbírce zákonů. Považuji tedy za nutné na tuto novelu upozornit, a to zvlášť proto, že se nejedná o přímou novelu zákona o daních z příjmů 2), ale o nepřímou novelu tohoto zákona, která je tak „ukryta“ v jiném právním předpisu. Dalším právním předpisem, který má vazbu na zákon o daních z příjmů , je vyhláška upravující výši stravného při pracovní cestě. Díky této vyhlášce dochází ke zvýšení částky peněžitého příspěvku na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce .

Rok 2021 co do intenzity legislativních zásahů do zákona o daních z příjmů 1) navazoval na předchozí rok 2020. Vedle reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie však byly přijaty novely zákona o daních z příjmů v návaznosti na jiná témata. Obdobně jako v minulosti se soustředím na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Vláda České republiky svým nařízením č. 487/2020 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 14 600 Kč na 15 200 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2021.

Rok 2020 ve srovnání s jinými roky přinesl řadu novel zákona o daních z příjmů 1). Tato legislativní smršť je v řadě případů reakcí na aktuální situaci ovlivněnou dopady šíření virové pandemie. Obdobně jako v minulosti se soustředím na představení novel zákona o daních z příjmů ve vazbě na daň z příjmů fyzických osob. Příspěvek je tedy již tradičně zaměřen pouze na ty novely zákona o daních z příjmů , které již byly schváleny a byly publikovány ve Sbírce zákonů.

Popis situace: – dva účastníci sdružení – fyzické osoby, oba plátci DPH, – z prostředků sdružení byla v roce 2009 nakoupena nemovitost, ve které se podniká, – byla pořízena nástavba této nemovitosti (byt), o které nebylo účtováno, tzn. nebyla odpočítávána ani DPH – kolaudováno 2018, – nyní „sdružení“ končí a jeho účastníci se chtějí vypořádat následovně: ten, který bude pokračovat v podnikatelské činnosti, si ponechá původní část nemovitosti (přízemí) a druhý si ponechá patro (tedy byt). Jak danou situaci správně vyřešit z pohledu daně z příjmů fyzických osob a jak z pohledu DPH?

Je považován společník v. o. s. za OSVČ pro žádost o kompenzační bonus 25 000 Kč pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru? Jiné příjmy nemá.

V roce 2018 byl poplatník zaměstnán v ČR, DE a USA. V daňovém přiznání za rok 2018 jsme uplatnili na příjem ze závislé činnosti z DE metodu vynětí a na příjmy ze závislé činnosti v USA metodu zápočtu. Mohli jsme uplatnit také metodu vynětí? V roce 2019 mu byla vrácená z USA část daní. Jak postupovat? Podat dodatečné daňové přiznání na rok 2018 nebo jakým způsobem uplatnit v daňovém přiznání v roce 2019

Zaměstnanec má dítě v pěstounské péči. Dítě v letošním roce dosáhne zletilosti a je držitelem průkazu ZTP/P. V současné době navštěvuje základní školu. K ukončení schází 2 roky. Zaměstnanec zjišťuje, zda bude mít dále nárok na daňové zvýhodnění. Byla jsem přesvědčena, že od 18 let zažádají o invalidní důchod třetího stupně, ale bylo mi sděleno, že o důchod žádat nebudou, dokud dítě studuje. Vzhledem k tomu, že je žákyní základní školy, můžeme daňové zvýhodnění dále vyplácet na základě potvrzení základní školy?

OSVČ s trvalým pobytem v ČR vykonává hlavní výdělečnou činnost a dále je zaměstnancem s. r. o. se sídlem v ČR (zaměstnání malého rozsahu, bez odvodů na sociální a zdravotní pojištění). Jeho manželka získala práci v Belgii s předpokladem trvání kontraktu na dva roky. Kontrakt je možné prodloužit o další až čtyři roky, nicméně v tuto chvíli není možné předvídat, zda se tak stane. OSVČ má v úmyslu se přestěhovat do Belgie za manželkou a dětmi. Manželka i děti jsou přihlášeny již k pobytu v Belgii a bydlí v pronájmu. Svoji výdělečnou činnost má v úmyslu vykonávat nadále v nezměněné podobě, neboť práci je možné vykonávat z podstatné části přes internet. OSVČ předpokládá, že za účelem vykonávání podnikatelské činnosti stráví v ČR za rok cca 100 dní v roce. V ČR OSVČ vlastní dům, ve kterém bude nadále přebývat po dobu přítomnosti v ČR (cca 100 dní v roce). OSVČ nepředpokládá jiné příjmy než od stávajících klientů – klientelu si chce udržet, neboť počítá s návratem do dvou let (česká klientela tvoří 90 % příjmů OSVČ). OSVČ tedy nepředpokládá žádné příjmy plynoucí od potenciálních belgických klientů. OSVČ prozatím vykonává pro s. r. o. zaměstnání malého rozsahu, nicméně je možné předpokládat, že se jeho plat postupem času zvýší a přejde na dohodu o pracovní činnosti s plnými odvody zaměstnance na sociální i zdravotní pojištění. Toto zaměstnání může vykonávat na dálku, tj. se souhlasem zaměstnavatele. 1. Bude OSVČ po dobu, po kterou bude přihlášena k pobytu v Belgii, daňovým rezidentem v Belgii i přesto, že jeho příjmy pocházejí z cca 85 % od české klientely a klientela je stálá, tj. nezmění se ani po tomto dočasném přestěhování? Musí se tedy přihlásit v Belgii k dani z příjmu fyzických osob? Pokud ano, pak předpokládám, že bude možné v ČR použít metodu zápočtu? Nebo se tento příjem již daněný v Belgii nebude dále přiznávat v ČR? 2. Jakým způsobem bude řešen jeho příjem ze zaměstnání v české s. r. o.?

Vláda České republiky svým nařízením č. 347/2019 Sb. , kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb. , o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, upravila mimo jiné také výši základní sazby minimální mzdy ze stávajících 13 350 Kč na 14 600 Kč za měsíc, a to s účinností od 1. 1. 2020.

Je považován společník v. o. s. za OSVČ pro žádost o kompenzační bonus 25 000 Kč pro OSVČ ekonomicky zasažené šířením koronaviru? Jiné příjmy nemá.

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům stravenky v hodnotě 100 Kč, 55 % si dává do nákladů. Nechce, aby zaměstnanci platili zbylých 45 Kč a naopak chce, aby tato částka, kterou po nich nepožaduje, byla vidět na výplatní pásce jako příjem ke mzdě. Jak to bude s tímto příjmem ve výplatní pásce? Bude se z něho odvádět daň a soc. a zdrav. poj?

Američan s přechodným pobytem v České republice, který je českým daňovým rezidentem, má jediné příjmy z americké LLC Partnership společnosti. Je to ekvivalent české v. o. s. a v USA se tyto příjmy zdaňují jako příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. V USA tento příjem zdanil. 1. Daní se tento příjem také v České republice? Pokud ano, jde o § 7 zákona o daních z příjmů ? Může zde případně použít metodu zápočtu či vynětí tohoto příjmu? 2. Musí se v České republice přihlásit z tohoto titulu k důchodovému pojištění a veřejnému zdravotnímu pojištění a z příjmu takto vydělaného platit pojištění?

Jak postupovat, pokud zaměstnavatel (firma s. r. o.) přispěl zaměstnanci na životní pojištění jak v roce 2018, tak i v roce 2019, ale nyní se zjistilo, že vinou zprostředkovatele došlo k pochybení a smlouva je bez daňového zvýhodnění. Bude muset zaměstnavatel vše zpětně dodanit (pokud ano, tak jakým způsobem), nebo bude stačit nějaké potvrzení od zprostředkovatele, že došlo k chybě a přeplatek se převede na novou již správně uzavřenou smlouvu?

Náš klient je registrován jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a daně z příjmů vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. V průběhu roku přestal zaměstnávat zaměstnance a ukončil registraci k oběma daním. Jeho činnost pokračuje dál, ale bez zaměstnanců. Do jakého termínu je potřeba podat vyúčtování daně ze závislé činnosti a vyúčtování srážkové daně? Týká se nás § 234 daňového řádu, tedy situace, kdy plátci daně zanikne povinnost vybírat daň srážkou a musí podat vyúčtování do konce následujícího měsíce po zániku povinnosti? Pokud ano, týká se toto ustanovení i daně ze závislé činnosti? Popř. pokud se na nás toto ustanovení vůbec nevztahuje, prosím o vysvětlení, ve kterých situacích dochází k zániku povinnosti vybírat daň srážkou.

Jsem zaměstnán. V minulých letech jsem měl pouze příjmy ze zaměstnání. V roce 2017 jsem zdědil družstevní podíl na bytě spolu s třemi dalšími dědici, které jsem vyplatil z peněz, které byly také předmětem dědictví, konkrétně vzdal jsem se finanční hotovosti ve prospěch zbylých dědiců a nechal jsem si družstevního podíl na bytě, který byl podle notářského řízení 800 000,00 Kč. V září 2019 jsem členský podíl prodal za cenu 1 050 000 Kč. Zůstavitel členského podílu byl můj bratranec ze strany otce, který vlastnil členský podíl 30 let. V roce 2018 jsem se rozvedl a řeším soudní cestou vypořádání SJM, peníze které jsem získal prodejem členského podílu 250 000,00 Kč chci použít buď na koupi nového bytu, anebo pro vyplacení bývalé manželky z našeho bývalého společného domu, bohužel nevím kdy časově bude vyřešeno soudní cestou naše SJM. Jsem povinen v roce 2020 podat daňové přiznání z příjmu FO za rok 2019? Domnívám se, že ne, protože peníze z prodeje členského podílu použiju na uspokojení svých bytových potřeb. Přijetí peněz z prodeje členského podílu jsem povinnen oznámit FÚ. Nevím, zda ale přijaté peníze použiji do jednoho roku od jejich přijetí na uspokojení své bytové situace, protože soudní vypořádání SJM nemusí být vyřízeno a já tedy nebudu moci prokázat , že jsem peníze použil do jednoho roku od jejich přijetí na uspokojení své bytové situace. Jak mám situaci řešit z pohledu daně příjmu z FO za rok 2019? Doplňující otázka: Když jsem se obrátil na FÚ, kde jsem chtěl zažádat o odložení mé daňové povinnosti, bylo mi sděleno, že je třeba doložit, že jsem měl buď trvalé bydliště na adrese zděděného družstevní bytu, anebo že jsem prokazatelně zděděný družstevní byt užíval (např. fakturami za elektřinu, vodu, atd.) , že jsem tam pobýval. Je toto také podmínkou pro odložení mé daňové povinnosti? 

Lékař (Slovák) v pracuje v ordinaci (v ČR) na základě dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Nemá podepsané prohlášení, odvádí se tedy srážková daň (sociální ani zdravotní pojištění se neodvádí). Zaměstnání tohoto lékaře jsme hlásili na ÚP. Je potřeba odvod této srážkové daně hlásit na FÚ?