Určování místa výkonu práce a pravidelného pracoviště do pracovních smluv zaměstnanců od 1. 1. 2012

Vydáno: 7 minut čtení

Pro poskytování náhrad cestovních výdajů je vždy podle platného zákona č. 262/2006 Sb. , zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), a poslední novely č. 365/2011 Sb. rozhodující dohodnuté (sjednané) místo výkonu práce, případně také pravidelné pracoviště v pracovní smlouvě zaměstnance. A pro správné sjednání místa výkonu práce do pracovní smlouvy zaměstnance je nezbytné přesně aplikovat § 42 odst. 1 větu první, § 34 odst. 1 a § 34a ZP.

Určování místa výkonu práce a pravidelného pracoviště do pracovních smluv zaměstnanců od 1. 1. 2012
JUDr.
Marie
Salačová
Ustanovení § 42 odst. 1 věty první ZP stanoví obecnou definici pracovní cesty, a to tak, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Tato definice je velmi obecná a místo výkonu práce není nijak omezené ani limitované.
Zmíněný § 34 odst. 1 ZP pak stanoví tzv. podstatné náležitosti pracovní smlouvy