Rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance, kterou dostane za svoji práci na svůj účet, tvoří daně. Zdanění práce tak ovlivňuje nejenom sazba daně z příjmu fyzických osob, ale také odvody na povinném pojistném placené zaměstnancem i zaměstnavatelem. Přestože je v Česku nízká 15% sazba daně z příjmu fyzických osob, tak je zdanění práce v rámci zemí OECD nadprůměrné.
OECD: Nejnižší zdanění práce je v Chile
Petr
Gola
Rovná 15% sazba daně z příjmu fyzických osob v Česku patří mezi nejnižší sazby mezi vyspělými zeměmi světa. Přesto je celkové zdanění práce při mezinárodním srovnání vysoké. Hlavním důvodem jsou vysoké odvody na zdravotním a sociálním pojištění placené zaměstnavatelem. Souhrnná sazba pojistného v Česku činí 45 % [vyšší je pouze v Maďarsku (45,5 %), Rakousku (47,2 %) a Francii (56 %)]:
*
Na zdravotním pojištění odvádí zaměstnavatel za zaměstnance 13,5 % (4,5 % je sraženo zaměstnanci z hrubé mzdy a dalších 9 % odvádí zaměstnavatel).
*
Na sociálním pojištění odvádí zaměstnavatel za zaměstnance 31,5 % (6,5 % je sraženo zaměstnanci z hrubé mzdy a dalších 25 % odvádí zaměstnavatel).
Zvyšují se především nepřímé daně
Během ekonomické krize v některých členských zemích OECD značně stouplo celkové zdanění. Hlavním důvodem je zvyšení veřejných dluhů. V současné době většina vyspělých zemí světa musí snižovat dluhy. Snižování a omezování státních výdajů přitom nestačí. Navíc mnohé povinné výdaje nelze legislativně tak lehce snížit. Proto došlo v posledních letech k růstu daňových sazeb. Zvyšují se však především nepřímé daně jako DPH a spotřební daně. Přímé daně se zvyšují podstatně méně. Nízké přímé daně jsou pro domácí ekonomiku příznivé.
Trendem je jednodušší
legislativa
Vyspělé země však nejenom zvyšují daňové sazby, ale především zjednodušují a zefektivňují celý daňový systém. Touto cestou se během ekonomické krize vydal například Island a tento krok se osvědčil. Zjednodušování daňové legislativy a podpora ekonomického růstu, to jsou moderní cesty, jak zvýšit daňový výnos. Ke zvýšení daňového výnosu tak dojde i zlepšením fungování veřejné správy, snižováním povinné administrativy, zefektivněním a zrychlením justice, legislativní ochranou investorů, umožněním využití v maximálně možné míře internetu při komunikaci firem a podnikatelů s veřejnou správou. Přátelské podnikatelské prostředí jednoznačně přispívá k vyššímu daňovému výnosu.
Chci vyšší hrubou mzdu o 1 000 Kč
Právě vysoké odvody na pojistném placené zaměstnavatelem jsou důvodem, proč každé zvýšení hrubé mzdy zaměstnanci o 1 000 Kč zvýší zaměstnavateli mzdové náklady o 1 340 Kč. Právě proto je pro firmy zdanění práce velmi důležitým ukazatelem. Nižší zdanění práce a pružná legislativní úprava pracovněprávních vztahů pomáhají k vyšší zaměstnanosti. Proto se vyspělé země snaží přesouvat zdanění na nepřímé daně (především DPH a spotřební daně). V některých vyspělých zemích neodvádí zaměstnavatelé za své zaměstnance žádné pojistné (v Dánsku a Novém Zélandu). V těchto zemích jsou všechny odvody na pojistném zohledněny v sazbě daně z příjmů fyzických osob. Celkové zdanění práce je v Dánsku v konečném důsledku téměř shodné, přesto je dánský model modernější a výhodnější. Sloučení odvodů na pojistném a daně z příjmu fyzických osob do jediné platby přináší zaměstnavatelům značné finanční úspory a časovou úsporu.
Zdanění práce v Česku
V přiložené tabulce máme uvedeno zdanění práce u bezdětného a svobodného zaměstnance v členských zemích OECD za rok 2011 u mzdy ve výši 67 % průměrné mzdy, 100 % průměrné mzdy a 167 % průměrné mzdy. Průměrná měsíční mzda v Česku za rok 2011 činila 24 319 Kč. Podívejme se na konkrétní výpočet zdanění práce u jednotlivých typů mezd dle platné legislativy v roce 2011, abychom mohli údaje mezi jednotlivými zeměmi OECD porovnat:
*
Podprůměrná mzda ve výši 67 % průměrné mzdy činí 16 294 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou 21 835 Kč a čistá mzda zaměstnance 13 185 Kč. Zdanění práce činí 39,5 %.
*
Průměrná mzda na úrovni 100 % průměrné mzdy činí 24 319 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou 32 588 Kč a čistá mzda zaměstnance 18 723 Kč. Zdanění práce je 42,5 %.
*
Nadprůměrná mzda na úrovni 167 % průměrné mzdy činí 40 613 Kč. Mzdové náklady zaměstnavatele jsou 54 423 Kč a čistá mzda zaměstnance 29 940 Kč. Zdanění práce je 45,0 %.
Výpočet zdanění v Česku u jednotlivých typů mezd (dle legislativy v roce 2011)
+------------------------------------------------------------------+--------------------------+ | Text | Částka (v Kč) | +------------------------------------------------------------------+--------+--------+--------+ | Hrubá mzda | 16 294 | 24 319 | 40 613 | | Zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (9 % z hrubé mzdy) | 1 46 | 2 189 | 3 656 | | Sociální pojištění placené zaměstnavatelem (25 % z hrubé mzdy) | 4 074 | 6 080 | 10 154 | | Mzdové náklady zaměstnavatele (hrubá mzda + povinné odvody) | 21 835 | 32 588 | 54 423 | | Zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % z hrubé mzdy) | 734 | 1 095 | 1 828 | | Sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % z hrubé mzdy) | 1 060 | 1 581 | 2 640 | | Záloha na daň z příjmu | | | | | (hrubá mzda x 1,34, zaokrouhleno dle zákona) x 15 %) - 1 970 Kč | 1 315 | 2 920 | 6 205 | | Čistá mzda (hrubá mzda - daň - pojištění) | 13 185 | 18 723 | 29 940 | | Zdanění práce (čistá mzda v % ze mzdových nákladů) | 39,6 % | 42,5 % | 45,0 % | +------------------------------------------------------------------+--------+--------+--------+ Zdroj: Vlastní výpočty autora.
Nejvyšší zdanění je v Belgii, nejnižší v Chile
Rozdíly ve zdanění práce v členských zemích OECD dosahují desítky procent. Z členských zemí OECD je nejvyšší zdanění práce v Belgii, a to u všech typů mezd, u podprůměrné mzdy dosahuje zdanění práce 49,7 %, u průměrné mzdy 55,5 % a u nadprůměrné mzdy dokonce 60,7 %.
Dalšími zeměmi s vysokým zdaněním práce jsou: Francie, Německo, Itálie, Rakousko, Maďarsko a Švédsko.
Naopak nejnižší zdanění práce je v Chile, kde u všech typů mezd dosahuje méně než 8 %. Dalšími zeměmi s nízkým zdaněním práce u všech typů mezd jsou Mexiko, Izrael, Nový Zéland, Korea, Švýcarsko a Austrálie.
Jak vidíme z přiložené tabulky, je zdanění práce v Evropě podstatně vyšší než v mimoevropských členských zemích OECD. V Evropě je vyšší zdanění práce, současně je zde vyšší sociální ochrana zaměstnanců v penzi, nemoci či nezaměstnanosti. Sociální systém v Evropě je mnohem nákladnější než v mimoevropských zemích, proto je zde i vyšší zdanění.
Nadstandardní příjmy = rovná daň se vyplatí
Vyšší příjmy ve všech členských zemích OECD podléhají vyšší sazbě daně z příjmu. Rovná sazba daně z příjmu je zavedena v Česku (15 %), na Slovensku (19 %) a v Estonsku (21 %). Při velmi nadstandardních příjmech by zdanění v těchto zemích v pomysleném žebříčku patřilo mezi nejnižší. Nejvíce lidí alespoň část svého příjmu zdaní horní sazbou daně (mimo země s rovnou sazbou daně) v Maďarsku, Irsku, Belgii, Dánsku a Nizozemí. V těchto zemích zdaní občané alespoň část svého příjmu horní sazbou daně, jestliže jejich mzda je nepatrně vyšší než průměrná mzda.
Rodiče platí nižší daně
Ve většině zemí OECD odvádí rodiny s dětmi na dani z příjmu fyzických osob méně než bezdětní občané. Celkové zdanění práce mají rodiče s dětmi nižší. V Česku pracující rodič může uplatit na každé dítě daňové zvýhodnění 1 117 Kč měsíčně. Daňové zatížení rodičů je v Česku v porovnání s bezdětnými zaměstnanci výrazně nižší. Právě finanční podpora rodin formou nižšího zdanění je nejefektivnější a nejlevnější. Pro uplatnění daňového zvýhodnění není potřeba chodit na žádný úřad a vyplňovat složité tiskopisy. Není zkoumána majetková či příjmová situace. Rodič se dvěma dětmi má v Česku vždy o 2 234 Kč měsíčně vyšší čistou mzdu než jeho bezdětný kolega. V případě, že je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, tak je rozdíl zaměstnanci vyplacen jako daňový
bonus
. Zaměstnanci s nízkými příjmy tak mají díky daňovému zvýhodnění vyšší čistou mzdu než hrubou mzdu. Právě vysoké daňové zvýhodnění je velmi motivující. Rodičům se vyplatí příjmout i hůře placenou práci. Nezaměstnaní rodiče totiž daňové zvýhodnění uplatnit nemohou.Děti přináší v Česku velkou daňovou úlevu
Průměrná měsíční mzda za rok 2011 činila 24 319 Kč. Právě u průmérné mzdy si vypočítáme, o kolik se liší míra zdanění zaměstnance uplatňujícího daňové zvýhodnění na dvě děti a bezdětného zaměstnance dle legislativy v roce 2012.
Příklad
Zaměstnanec mající dvě děti má čistou mzdu 21 057 Kč a bezdětný zaměstnanec má čistou mzdu 18 823 Kč. Celkové daně v prvním případě činí 3 262 Kč, což je 13,4 % z hrubé mzdy zaměstnance. U bezdětného zaměstnance činí celkové daně 5 496 Kč (o 2 234 Kč více než u zaměstnance majícího dvě děti), což je 22,6 % hrubé mzdy.
U průměrné mzdy můžeme tedy říci, že dvě děti snižují míru efektivního zdanění (tj. poměr mezi čistou a hrubou mzdou zaměstnance) o 9,2 %. Pouze v sedmi členských zemích OECD nemá počet dětí vliv na míru zdanění (ve Švédsku, Mexiku, Novém Zélandu, Islandu, Finsku, Dánsku a Maďarsku). Ve většině členských zemí je určitým způsobem pro účely platby daně z příjmu zvýhodněn zaměstnanec se dvěma dětmi a oproti bezdětnému zaměstnanci. Rodinná politika je velmi důležitá, především v zemích s nízkou porodností. Nejvyšší rozdíl v míře zdanění zaměstnance se dvěmi dětmi a bezdětného zaměstnance je v Německu (o 12,4 %), %), Nizozemí (o 9,6 %) a USA (o 9,4 %). Následuje Izrael (o 7,3 %), Kanada (o 6,9 %), Polsko (o 6,6 %), Španělsko a Irsko (o 6,3 %), Slovinsko (o 6,1 %).
Zdanění práce u svobodného, bezdětného občana (v zemích OECD za rok 2011)
Zdanění v procentech u jednotlivých typů mezd (67 %, 100 % a 167 % průměrné mzdy) +-----------------+------+-----------------+------+-----------------+------+ | Země | 67% | Země | 100% | Země | 167% | +-----------------+------+-----------------+------+-----------------+------+ | Belgie | 49,7 | Belgie | 55,5 | Belgie | 60,7 | | Francie | 46,5 | Německo | 49,8 | Francie | 53,5 | | Německo | 45,6 | Madarsko | 49,4 | Itálie | 53,0 | | Madarsko | 45,2 | Francie | 49,4 | Madarsko | 51,6 | | Itálie | 44,5 | Rakousko | 48,4 | Rakousko | 51,6 | | Rakousko | 43,7 | Itálie | 47,6 | Německo | 51,3 | | Švédsko | 40,7 | Švédsko | 42,8 | Švédsko | 50,8 | | Česko | 39,6 | Finsko | 42,7 | Finsko | 48,5 | | Estonsko | 38,8 | Slovinsko | 42,6 | Slovinsko | 47,7 | | Slovinsko | 38,6 | Česko | 42,5 | Portugalsko | 45,8 | | Finsko | 37,2 | Estonsko | 40,1 | Česko | 45,0 | | Dánsko | 36,8 | Španělsko | 39,9 | Dánsko | 44,8 | | Španělsko | 36,6 | Portugalsko | 39,0 | Lucembursko | 43,5 | | Slovensko | 36,1 | Slovensko | 38,9 | Norsko | 43,1 | | Turecko | 35,4 | Dánsko | 38,4 | Španělsko | 42,5 | | Norsko | 34,2 | Nizozemí | 37,8 | Nizozemí | 41,5 | | Polsko | 33,4 | Turecko | 37,7 | Estonsko | 41,2 | | Portugalsko | 33,1 | Norsko | 37,5 | Turecko | 40,9 | | Nizozemí | 33,1 | Lucembursko | 36,0 | Slovensko | 40,8 | | OECD | 31,7 | OECD | 35,3 | OECD | 39,7 | | Japonsko | 29,5 | Polsko | 34,3 | Irsko | 38,7 | | Island | 29,2 | Island | 34,0 | Island | 38,2 | | Lucembursko | 29,2 | Velká Británie | 32,5 | Velká Británie | 37,9 | | Velká Británie | 28,5 | Kanada | 30,8 | Polsko | 35,0 | | USA | 27,2 | Japonsko | 30,8 | USA | 34,4 | | Kanada | 26,1 | USA | 29,5 | Japonsko | 33,8 | | Irsko | 21,3 | Irsko | 26,8 | Kanada | 32,9 | | Austrálie | 20,6 | Austrálie | 26,7 | Austrálie | 32,2 | | Švýcarsko | 18,0 | Švýcarsko | 21,0 | Izrael | 28,4 | | Korea | 17,7 | Korea | 20,3 | Švýcarsko | 25,3 | | Mexiko | 13,2 | Izrael | 19,8 | Korea | 22,2 | | Izrael | 13,0 | Mexiko | 16,2 | Nový Zéland | 22,0 | | Nový Zéland | 12,9 | Nový Zéland | 15,9 | Mexiko | 21,6 | | Chile | 7,0 | Chile | 7,0 | Chile | 7,8 | +-----------------+------+-----------------+------+-----------------+------+ Prameny: OECD: Taxing Wages 2011, ISBN Numer: 978-92-64-09753-7 and OECD, Tax Database, Table I. 6.,All-in‘ average personal income tax rates at AW by family type.