Přerušení živnosti

Zákon o dani z přidané hodnoty výslovně neupravuje povinnosti plátce, u něhož dochází k přerušení podnikatelské činnosti. Plátce je, při zrušení registrace k DPH, povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Nárok na odpočet se tedy snižuje při zrušení registrace. Otázkou je, zda je z důvodu přerušení živnosti nutné zrušit i registraci k DPH. Problematiku zrušení registrace upravuje § 106 zákona o DPH a v jeho ustanoveních nenajdete povinnost plátce zrušit registraci z důvodu přerušení podnikání. Plátce se tedy odregistrovat nemusí. Co se týče správce daně, ten je oprávněn zrušit registraci v následovných případech:

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud finančnímu úřadu oznámíte, že jste přerušil živnost a budete v zákonných lhůtách podávat daňové přiznání k DPH, vyhnete se tím riziku zrušení registrace z prvních dvou důvodu. Povinnost oznámit finančnímu úřadu přerušení živnosti vyplývá z ustanovení daňového řádu. Dále je nutno přezkoumat, zda nebyly naplněny podmínky pro zrušení registrace z důvodu, že plátce přestal být osobou povinnou k dani. Za osobu povinnou k dani je považovaná osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti. Pod pojmem ekonomická činnost se rozumí taktéž soustavná činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby. Při přerušení živnosti sice nedojde k definitivnímu ukončení výkonu ekonomické činnosti, nicméně pravdou je, že se tato činnost po určité období nevykonává. Dle některých výkladů by právě to mohl být důvod pro zrušení registrace k DPH ze strany finančního úřadu. Dovoluji si nesouhlasit s tímto stanoviskem z následovných důvodů: Jak už jsem uvedla výše, při zrušení registrace plátce povinně odvede DPH z obchodního majetku, u kterého si uplatnil odpočet. Důvodem této povinnosti je, že majetek definitivně přestane sloužit k uskutečňování ekonomických činností plátce. Dochází tedy k trvalému použití obchodního majetku plátce pro jeho osobní spotřebu a tedy k fikci dodání zboží dle § 13 zákona o DPH. Přerušením živnosti ale nedochází k trvalému použití majetku pro osobní potřebu plátce, majetek se jenom po určitou dobu nebude pro ekonomickou činnost používat. Nevzniká proto ani titul pro odvod DPH.

Domnívám se, že po přerušení živnosti nejste povinen zrušit svojí registraci k DPH. Samotné přerušení podnikání nezakládá povinnost přeřadit automobil do osobní potřeby. Pokud automobil zůstane po celou dobu evidován ve vašem obchodním majetku (neprodáte ho ani nevyřadíte z jiného důvodu) povinnost odvést DPH nevznikne. Povinností je ale přerušení podnikání správci daně oznámit a podávat za toto období nulové daňové přiznání k DPH. Nicméně, v případě dlouhodobého přerušení podnikání nemůžu vyloučit postup správce daně směřující k zrušení registrace. Až v tomto případě by vám vznikla povinnost odvodu DPH z automobilu. Částka k odvodu se stanoví dle § 78d odst. 2 zákona o DPH jako podíl uplatněného odpočtu DPH a počtu let, které v roce ukončení registrace zbývají do konce 5leté lhůty pro úpravu odpočtu.