V následujícím textu uvádíme několik dotazů z praxe.
Dotazy k dani z příjmů
Ing.
Miloš
Kořínek
Od roku 2012 plátce daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků zaměstnává 4 zaměstnance. Jednomu z nich vyplácí od února měsíční daňový
bonus
z vlastních finančních prostředků. Jak má postupovat, pokud chce požádat správce daně o poukázání těchto daňových bonusů?V tomto případě je třeba použít tiskopis č. 25 5241 MFin 5241 - vzor č. 6 s názvem „Žádost podle § 35d odst. 5 zákona o daních z příjmů o poukázání chybějící částky vyplacené plátcem daně poplatníkům na měsíčních daňových bonusech“. O měsíční daňové bonusy musí plátce daně požádat za každý měsíc na samostatné žádosti. Pokud bude plátce daně žádat o doplatky na daňovém bonusu z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění použije tiskopis č. 25 5246 MFin 5246 - vzor č. 6.
Jsou v roce 2012 změny ve výši slev na dani a daňového zvýhodnění?
Výše slevy na poplatníka je opět na úrovni roku 2010, tedy ve výši 24 840 Kč/rok.
To je o 100 Kč měsíčně více než v roce 2011.
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě činí od 1. 1. 2012 13 404 Kč, tj. 1 117 Kč na měsíc, tedy o 150 Kč měsíčně více než v roce předchozím. Daňový bonus
byl zvýšen na maximální částku 60 300 Kč za rok.Daňový nerezident, který pracuje v České republice v závislé činnosti si chce v roce 2012 uplatnit daňové zvýhodnění. Jak má postupovat?
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě, ale i slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), či nezdanitelné části základu daně může daňový nerezident uplatnit pouze v rámci daňového přiznání, a to za podmínky, že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % bude pocházet ze zdrojů na území České republiky, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně.
Podnikatel chce v roce 2012 přispívat svým zaměstnancům na životní a penzijní připojištění. Bude tato složka platu osvobozena od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění?
V § 6 odst. 9 písm. p) ZDP je uvedeno, že od daně z příjmů jsou, mimo jiné, osvobozeny platby zaměstnavatele v celkové výši 24 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukazovaných na účet zaměstnance u penzijního fondu a pojistného hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance na soukromé životní pojištění, a to za podmínky, že byla sjednána výplata pojištění po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení 60 let.
Ale pozor, případné nadlimitní příspěvky (tj. částky vyplacené nad 24 000 Kč) podléhají u zaměstnance zdanění a všem předepsaným platbám na veřejnoprávní pojištění, neboť se posuzují jako zdanitelný příjem zaměstnance ze závislé činnosti a z funkčních požitků.
Změnily se v roce 2012 výše paušálních výdajů u příjmů za autorská práva?
Stejně jako ostatní paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP se v roce 2012 nemění ani paušální výdaje k příjmům za autorská práva. Jsou tedy stále ve výši 40 % z dosažených příjmů.
Může firma poskytnout daňově uznatelný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u ní pracuje na dohodu o provedení práce?
Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, neboť podle § 6 odst. 2 ZDP se za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, tedy i pracovníci s uzavřenou dohodou na provedení práce.
Jednatel má trvalé bydliště mimo sídlo svého podnikání. Jako sídlo svého podnikání má pronajatu jednu místnost v bytě. Nyní by si chtěl pronajmout celý tento byt, kde by ubytovával své zaměstnance. Jsou výdaje spojené s pronájmem tohoto bytu celé jeho daňově uznatelným výdajem?
Podle § 24 odst. 1 ZDP jsou daňově uznatelné výdaje, které jsou vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení příjmů a jsou prokazatelné. Za podmínky že by byt byl využíván jako kancelář pro obchodní účely firmy a zbylá část bytu jako ubytovna pro zaměstnance firmy, pak by se náklad dal považovat za daňově uznatelný, a to i v případě, že by byl v bytě ubytován jednatel firmy. Předpokládáme přitom, že je zároveň její zaměstnanec a má bydliště v jiné obci než je tento byt.
Chtěli bychom pouze upozornit, že podle § 6 odst. 9 písmeno i) ZDP jsou od daně osvobozena hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně. Hodnota přechodného ubytování nad 3 500 Kč podléhá u zaměstnance zdanění.
Jestliže by byl byt využíván i pro jiné účely např. osobní spotřebu společníků, potom by se musela posuzovat část výdajů spojená se soukromou potřebou jako daňově neuznatelná.
Podléhá u starobního důchodce výsluhový příspěvek v roce 2012 zdanění?
Ze ZDP vyplývá, že výsluhový příspěvek patří jako ostatní příjem pod § 10 a podléhá srážkové dani. To znamená, že srážkovou daň srazí plátce výsluhového příspěvku a tato daň nemůže být snížena o slevy na dani. Příjemce výsluhového příspěvku tedy dostává čistou částku, která již dalšímu zdanění nepodléhá.
V současné době nemůže firma z vážných finančních důvodů uhradit daňovou povinnost na finančním úřadu. Lze platbu oddálit?
Posečkání daně upravuje § 156 a § 157 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ“). Podle znění § 156 DŘ můžete požádat Vám místně příslušný finanční úřad o posečkání daně nebo její zaplacení ve splátkách. Tato žádost by se měla týkat například případu, pokud by neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu, přičemž výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší než jím vytvořená daň v příštím zdaňovacím období, není-li možné vybrat daň od daňového subjektu najednou.
Žádost by měla firma spíše podat v předstihu, to znamená přede dnem splatnosti platby. I když DŘ v § 156 odst. 4 říká, že posečkání daně lze povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně. Forma žádosti není nikde stanovena, ale mělo by z ní být zřejmé, kromě výše uvedeného odůvodnění, o jakou daň a částku této daně se jedná a jaká je požadovaná doba posečkání. V případě, že by v žádosti byly navrhovány splátky daně, tak by měl být navržen splátkový kalendář.
Finanční úřad nemusí žádosti o posečkání daně nebo povolení splátek vždy vyhovět. Kladné vyhovění je odvislé od zdůvodnění této žádosti, i od toho o jakého dlužníka se jedná. To znamená, jak spolupracuje s finančním úřadem a jak doposud plnil své daňové povinnosti.
Žádost finanční úřad vyřídí až po uhrazení správního poplatku, který nyní době činí 400 Kč.
Správce daně rozhodne o žádosti o posečkání do 30 dnů ode dne jejího podání (§ 156 odst. 2 DŘ). Přitom posečkání daně nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně (§ 156 odst. 5 DŘ).
Dle § 157 DŘ po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z prodlení. Avšak za tuto dobu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit úrok z posečkané částky, který odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. O předpisu úroku z posečkané částky za dobu posečkání vydá správce daně platební výměr bezodkladně po skončení posečkání. Úrok z posečkané částky se však nepředepíše, nepřesahuje-li částku 100 Kč. Správce daně může upustit od předepsání úroku z posečkání daně, pokud by ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládaly tvrdost uplatněného úroku.
Pokud není dodržena některá z podmínek rozhodnutí o posečkání, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti dnem jejího nedodržení. Správce daně o tom vydá rozhodnutí. Toto rozhodnutí pozbývá účinnosti rovněž zahájením likvidace nebo dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku.