Daňově účinné a daňově neúčinné náklady v Pokynu GFŘ č. D-6

Vydáno: 9 minut čtení

V našem posledním setkání s Pokynem GFŘ č. D-6, který již ve třetím pokračování porovnáváme s původním Pokynem D-300, se zaměříme na oblast, která je na dani z příjmů nejčastěji skloňována a v praxi řešena - a to na oblast daňově účinných a daňově neúčinných nákladů. V zákonu č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), je této problematice věnován především § 24 a 25 , proto i v pokynu se budeme pohybovat v částech, které se těmto paragrafům věnují.

Daňově účinné a daňově neúčinné náklady v Pokynu GFŘ č. D-6
Ing.
Ivana
Pilařová
 
1. Daňově účinné výdaje
Oblasti daňově účinných výdajů se pokyn D-6 věnuje velmi rozsáhle - je to již tradičně prakticky stěžejní část celého materiálu. V tomto přehledu se nebudeme podrobně zabývat daňově účinnými náklady, které byly stejným způsobem upraveny již v pokynu D-300, podrobněji se zastavíme pouze u nových bodů či výkladů.
Přestože důraz položíme na novinky, zmíním dvě základní pravidla, na která se počínaje rokem 2011 můžeme spolehnout:
1.
Vzájemná vnitřní vazba § 24 odst. 1 a odst. 2 ZDP
Ustanovení