Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011

Podle ustanovení § 136 odst. 5 daňového řádu jsou daňové subjekty povinny sdělovat správci daně i skutečnost, že jim ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které jsou registrovány. Tuto skutečnost je daňový subjekt povinen sdělit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

Při zpracování přiznání k dani z příjmů fyzických osob postupuje poplatník, popř. jeho právní nástupce, podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), který byl od svého vzniku do současné doby již více než 110krát novelizován. Před zpracováním daňového přiznání za zdaňovací období roku 2011 by se poplatníci měli seznámit zejména s posledními novelami ZDP, jelikož některé přijaté změny s účinností od 1. 1. 2011 mohou mít významný dopad na výši daňové povinnosti za toto zdaňovací období. Rovněž je třeba přihlédnout k novému pokynu Generálního finančního ředitelství č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení ZDP, který z hlediska použití nahradil dřívější a značně již zastaralý pokyn Ministerstva financí č. D-300 z roku 2006, včetně jeho oprav, a pokyn D-324 z roku 2009. Pokyn GFŘ D-6 byl uveřejněn v závěru minulého roku ve Finančním zpravodaji č. 7/2011 s tím, že jej lze poprvé použít za zdaňovací období, které započalo v roce 2012.

Podle ustanovení § 38g odst. 1 ZDP je daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob povinen podat , pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale .

Podle ustanovení § 38g odst. 2 ZDP není poplatník daně z příjmů fyzických osob povinen podat daňové přiznání v těchto případech:

Pokud ale měl poplatník ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků ze zdrojů na území České republiky od více plátců současně, z nichž byla sražena záloha na daň, je povinen podat daňové přiznání i v případě, že neměl žádné jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je také povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který pro snížení základu daně uplatňuje hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP. Daňové přiznání je také povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který není českým daňovým rezidentem, pokud uplatňuje slevu na dani na manželku, slevu na dani z titulu pobírání invalidního důchodu, slevu na dani z titulu držení průkazu ZTP/P, nebo daňové zvýhodnění (tj. slevu na dani nebo daňový na vyživované dítě žijící s poplatníkem v domácnosti) nebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (tj. úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotéčního úvěru).

Od 20. 7. 2009 platí ustanovení § 38f odst. 4 ZDP, podle kterého mohou fyzické osoby, které jsou českými daňovými rezidenty, kterým plynou příjmy ze závislé činnosti ze státu, se kterým má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem tohoto smluvního státu, nebo se jedná o stálou provozovnu umístěnou na území tohoto smluvního státu, a byly v tomto smluvním státě zdaněny, uplatnit jako metodu vyloučení dvojího zdanění příjmů metodu vynětí zahraničního příjmu ze zdanění v České republice i v případě, že z příslušné mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené se státem zdroje příjmu vyplývá pro daný účel použití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Pokud tedy poplatníkovi plynuly v roce 2011 pouze příjmy ze závislé činnosti z kteréhokoliv smluvního státu (popř. z více smluvních států), které byly v tomto smluvním státě zdaněny, nemusí tento poplatník podat v České republice za toto zdaňovací období přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

V daňovém přiznání uvádí poplatníci veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, přitom poplatníci, kteří jsou českými daňovými rezidenty (tj. fyzické osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují), uvedou v daňovém přiznání . Pro zabránění dvojímu zdanění zahraničních příjmů uplatní tito poplatníci příslušnou metodu vyplývající z mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění (tj. zápočet daně nebo vynětí příjmu) nebo postupují podle příslušného ustanovení § 38f ZDP.

Poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty, uvádí v daňovém přiznání pouze příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice.

Podle ustanovení § 136 odst. 1 daňového řádu se daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí 12 měsíců, podává . Jedná-li se však o poplatníka, jehož přiznání zpracovává a předkládá poradce, podává se daňové přiznání . K tomu však musí být před uplynutím neprodloužené lhůty podána správci daně příslušná plná moc k zastupování.

Podle ustanovení § 33 odst. 1 daňového řádu počíná lhůta stanovená podle měsíců běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Skutečností určující počátek běhu lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob je uplynutí zdaňovacího období (zdaňovacím obdobím je v tomto případě vždy kalendářní rok). To znamená, že lhůta pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 počala běžet dnem 1. 1. 2012 a skončí dnem 1. 4. 2012, nebo v případě zastoupení poplatníka poradcem dnem 1. 7. 2012 (v obou případech připadá konec lhůty na neděli). Podle ustanovení § 33 odst. 4 daňového řádu platí, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Z toho vyplývá, že řádné (případně opravné) daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 musí být podáno nejpozději , v případě zastupování poplatníka poradcem nejpozději do pondělí (k tomu musí být správci daně podána plná moc k zastupování poradcem nejpozději do 2. 4. 2011). Lhůtu pro podání daňového přiznání může správce daně na žádost poplatníka nebo poradce, popř. i z vlastního podnětu, prodloužit nejdéle o tři měsíce. Jsou-li součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost poplatníka v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Zemře-li poplatník dříve, než bylo podáno daňové přiznání, je právní nástupce s výjimkou právního nástupnictví státu povinen podat přiznání za zemřelého poplatníka do šesti měsíců po úmrtí poplatníka.

Specifická pravidla a zvláštní lhůty jsou v § 244 daňového řádu a v § 38gb ZDP stanovena pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle zvláštního právního předpisu.

Zjistí-li poplatník, že daň z příjmů fyzických osob za příslušné zdaňovací období má být vyšší než poslední známá daň, je podle ustanovení § 141 odst. 1 daňového řádu povinen podat na vyšší daň dodatečné daňové přiznání, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně podle § 147 daňového řádu. Podle ustanovení § 141 odst. 5 daňového řádu se v dodatečném daňovém přiznání uvádí rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění.

Podle ustanovení § 141 odst. 2 daňového řádu je poplatník ve stejné lhůtě, jaká platí pro povinné podání dodatečného daňového přiznání, , jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy nasvědčující tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. V praxi ale může být někdy sporné, zda to, co v daném případě vyšlo najevo, je či není novou skutečností nebo důkazem opravňujícím daňový subjekt k podání dodatečného daňového přiznání. Podle ustanovení § 141 odst. 5 daňového řádu se v dodatečném daňovém přiznání na daň nižší, než byla poslední známá daň, uvádí kromě rozdílu oproti poslední známé dani a dne jeho zjištění navíc i důvody pro podání tohoto dodatečného daňového přiznání.

Nepodá-li poplatník daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011, ačkoli k tomu je povinen, nebo toto přiznání podá po stanovené lhůtě a toto zpoždění bude delší než 5 pracovních dnů, vznikne mu podle ustanovení § 250 daňového řádu povinnost uhradit :

V případě, že částka vypočtená výše uvedeným způsobem nedosahuje 500 Kč, činí výše pokuty za opožděné tvrzení daně 500 Kč. Pokuta za opožděné tvrzení daně nesmí být vyšší než 300 000 Kč. Pokutu za opožděné tvrzení daně nelze ukládat v případech, kdy je opožděně podáno daňové přiznání, k jehož podání daňový subjekt není podle zákona povinen. Pokud tedy například poplatník daně z příjmů fyzických osob podá v roce 2012 opožděně dodatečné daňové přiznání na daň z příjmů za rok 2010 nižší, než je poslední známá daň za toto zdaňovací období, pokuta za opožděné tvrzení daně mu nebude uložena. Pokuta za opožděné tvrzení daně rovněž nehrozí poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který měl ve zdaňovacím období roku 2011 pouze příjmy ze závislé činnosti u jednoho zaměstnavatele nebo postupně u více zaměstnavatelů, u kterých podepsal prohlášení k dani podle § 38k ZDP, a opožděně podá z vlastního rozhodnutí daňové přiznání za účelem ročního vypořádání daně z příjmů fyzických osob.

Podle ustanovení § 72 odst. 1 daňového řádu lze daňové přiznání podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem. Daňové přiznání se podává u příslušného správce daně. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v tiskopise přiznání. Podání daňového přiznání lze podle ustanovení § 72 odst. 3 daňového řádu učinit i datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně odeslané způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 nebo 3 daňového řádu. Strukturu a tvar datové zprávy při podání daňového přiznání prostřednictvím datové schránky stanovilo Ministerstvo financí Pokynem D-331 zveřejněným ve Finančním zpravodaji č. 6/2009.

Pro zdaňovací období roku 2011 vydalo Ministerstvo financí České republiky nový , nové Pokyny k vyplnění přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 (tiskopis 25 5045/1 MFin 5405/1 - vzor č. 19) a tyto další tiskopisy:

Po formální i obsahové stránce se tiskopisy pro podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 ničím podstatným neliší od tiskopisů vydaných Ministerstvem financí ke stejnému účelu pro zdaňovací období roku 2010.

Stejně jako dříve vyplňuje poplatník v tiskopisech pro daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 . Pokud se některé údaje na příslušný řádek tiskopisu nevejdou, uvede je poplatník ve zvláštní příloze na samostatném listu formátu A4 a počet listů těchto příloh pak uvede na poslední straně základního tiskopisu DAP v části Přílohy DAP na řádku „Další přílohy výše neuvedené“. Nevyplněné řádky a oddíly bez věcné náplně by měly být proškrtnuty. Tiskopisy, pro které daňový subjekt nemá za dané zdaňovací období věcnou náplň, se k tiskopisu DAP nepřikládají.

Částky se v jednotlivých řádcích tiskopisů uvádí v celých Kč. Při přepočtu částek v cizí měně na českou měnu postupují poplatníci, kteří vedou účetnictví, podle účetních předpisů. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, mohou při přepočtu cizí měny na českou měnu použít jednotný kurs podle pokynu GFŘ D-8 (např. jednotný kurs EUR za rok 2011 činí 24,60 Kč/1 EUR), pokud nevyužijí kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů. Podle ustanovení § 38 ZDP nelze ale v jednom zdaňovacím období použít současně jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle účetních předpisů.

Číselné hodnoty, které daňový subjekt počítá v průběhu výpočtu daňové povinnosti (např. průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením pro výpočet částky slevy na dani podle § 35 ZDP), se v příslušném tiskopisu uvádějí zaokrouhlené s přesností na dvě desetinná místa.

V tiskopisu DAP se uvádí název města či obce, ve kterém sídlí místně příslušný správce daně (finanční úřad). Podle ustanovení § 13 odst. 1 písm. a) daňového řádu se místní příslušnost správce daně u fyzické osoby řídí jejím místem pobytu, kterým se pro účely správy daní rozumí adresa místa trvalého pobytu občana České republice, nebo adresa hlášeného místa pobytu cizince. Nelze-li takto místo pobytu fyzické osoby určit, rozumí se jím místo na území České republiky, kde se fyzická osoba obvykle zdržuje, místní příslušnost podle bydliště nebo podle místa, kde se fyzická osoba převážně zdržuje (tj. kde pobývá nejvíce dnů v roce).

Pokud u poplatníka došlo v průběhu roku 2011 ke změně místní příslušnosti (např. poplatník změnil místo trvalého pobytu), podá se daňové přiznání u toho správce daně, na kterého přešla nově místní příslušnost.

- Zde se označuje . Jestliže nejde o řádné daňové přiznání, je třeba správně označit, zda se jedná o opravné přiznání (to lze účinně podat pouze před uplynutím lhůty k podání přiznání a lze v něm změnit nebo opravit jakýkoli údaj z řádného daňového přiznání) nebo dodatečné přiznání. Jak bylo již dříve uvedeno, musí být při podání dodatečného daňového přiznání uvedeno i datum zjištění důvodů pro podání (datum uvedené na řádku 03 se použije pro posouzení, zda bylo dodatečné daňové přiznání podáno včas).

- Zde se příslušným písmenem podle pokynů k tiskopisu DAP označí v případech, kdy je daňové přiznání podáváno v souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle insolvenčního zákona (např. při nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku, při zrušení konkursu apod.) nebo při úmrtí poplatníka. Na tomto řádku musí být uvedeno také datum, kdy příslušná skutečnost nastala.

V případě uvedení některého z kódů rozlišení typu daňového přiznání v řádku 04 je třeba vyplnit také příslušnou část zdaňovacího období, za kterou se přiznání v daném případě podává (např. při podání přiznání za poplatníka, který zemřel dne 10. 3. 2011, bude jako část zdaňovacího období uvedena doba od 1. 1. 2011 do 10. 3. 2011).

Nepůjde-li o žádný z případů, pro které jsou v pokynech k tiskopisu DAP stanoveny kódy rozlišení typu daňového přiznání, bude na přední straně tiskopisu DAP uvedeno jako zdaňovací období (kalendářní rok) 2011. Bude-li však daňové přiznání podáváno pouze za část zdaňovacího období, bude .

tiskopisu DAP se na příslušných řádcích uvádí údaje , zejména současné příjmení a rodné příjmení podle rodného listu, jméno podle rodného listu, získané vědecké a akademické tituly a státní příslušnost. Číslo pasu uvádí v řádku 11 pouze ti poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty. V 1. oddíle se také podle konkrétní situace uvádí údaje o bydlišti (místu trvalého pobytu) nebo o pobytu na území České republiky v roce 2011.

- Zde uvede poplatník, který není českým daňovým rezidentem, písmenný kód státu své daňové rezidence (např. daňový rezident Německa uvede kód DE, slovenský daňový rezident uvede kód SK apod.).

- Údaj na tomto řádku slouží pro účely zjištění podílu tuzemských a celosvětových příjmů u daňových nerezidentů. Poplatník, který je českým daňovým rezidentem, na tomto řádku údaj o svých celosvětových příjmech neuvádí.

- Spojením se zahraničními osobami se zde rozumí případ, kdy poplatník je osobou kapitálově nebo jinak spojenou se zahraniční osobou ve smyslu ustanovení § 23 odst. 7 písm. a) a b) ZDP. Podle pokynů k tiskopisu DAP se jako spojení se zahraniční osobou neuvádí případ, kdy se jedná o osobu blízkou.

tiskopisu DAP se uvádí .

První část 2. oddílu je určena pro výpočet dílčího základu daně podle § 6 ZDP (údaj na řádku 34), který se zjistí tak, že k úhrnu příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků (údaj na řádku 31) se připočítá úhrn povinného pojistného (údaj na řádku 32), kterým se rozumí částka odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle zvláštních právních předpisů platných v České republice povinen platit zaměstnavatel. To platí i pro příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Daň zaplacenou v zahraničí (údaj na řádku 33) lze při výpočtu dílčího základu daně podle § 6 ZDP odečíst u příjmů ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané ve státě, se kterým nemá Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vždy, zatímco u příjmů ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané ve státě, se kterým má Česká republika smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenu, lze daň zaplacenou v tomto smluvním státě odečíst pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v předcházejícím zdaňovacím období.

Všechny příjmy ze závislé činnosti uvedené v daňovém přiznání musí být poplatníkem doloženy dokladem vystaveným příslušným plátcem daně podle § 38j odst. 3 ZDP (tj. potvrzením o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků, pojistném zaplaceném zaměstnavatelem, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění).

Ve druhé části 2. oddílu se na řádcích 36, 37, 38, 39 a 40 uvádí jednotlivé dílčí základy daně, řádek 41 je určen pouze pro úhrn dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP. Na řádku 36a se uvádí dílčí základ daně podle § 6 ZDP po případném vynětí příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí. Na řádku 41a se uvádí úhrn dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP po případném vynětí příjmů těchto druhů ze zdrojů v zahraničí.

Pokud je úhrn dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP po vynětí zahraničních příjmů záporný, jedná se o daňovou ztrátu za toto zdaňovací období, která se uvádí i na řádku 61 ve 4. oddílu tiskopisu DAP. Daňová ztráta může vzniknout pouze u příjmů podle § 7 a 9 ZDP.

- Údaj na tomto řádku je základem daně z příjmů fyzických osob, který vyplývá ze součtu dílčího základu daně ze závislé činnosti podle § 6 ZDP po případném vynětí zahraničních příjmů a kladné hodnoty úhrnu dílčích základů daně z příjmů podle § 7 až 10 ZDP po případném vynětí zahraničních příjmů (záporná hodnota úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP se do základu daně nezapočítává).

- Bližší údaje o uplatnění daňové ztráty vzniklé a vyměřené za předcházející zdaňovací období uvede poplatník podle pokynů k vyplnění přiznání na samostatné příloze. K tomu lze použít tiskopis vydaný Ministerstvem financí jako doporučený vzor. Daňovou ztrátu nelze odčítat od příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

tiskopisu DAP se na základě příslušných potvrzení, které budou k tiskopisu DAP přiloženy, uplatňují (k jednotnému postupu při uplatnění této odčitatelné položky vydalo Ministerstvo financí pokyn D-288, ve kterém byly v roce 2010 provedeny dílčí změny) a zjišťuje se základ daně a výše daně.

– Na tomto řádku mohou fyzické osoby uplatnit hodnotu darů poskytnutých v roce 2011, které lze odečíst od základu daně podle ustanovení § 15 odst. 1 ZDP. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně uvedeného na řádku 42 ve 2. oddílu tiskopisu DAP. K uplatněným darům poplatník přiloží doklady o jejich poskytnutí, ze kterých musí být patrno, kdo byl příjemcem daru, co bylo předmětem daru, hodnota daru a účel, na který byl dar poskytnut, a datum darování. Doklady o uplatněných darech poplatník uvede také v přehledu příloh na poslední straně tiskopisu DAP.

- Na tomto řádku uvede poplatník částku úroků z úvěrů použitých na financování bytových potřeb, kterou uplatňuje jako nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP. K tomu je ale třeba správně vyhodnotit konkrétní situaci a pečlivě zkontrolovat, zda jsou pro uplatnění úroků splněny všechny stanovené podmínky (častou chybou je uplatnění úroků jako nezdanitelné části základu daně v plné výši při využívání předmětu bytové potřeby i k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k pronájmu, nebo je např. chybně uplatněna polovina úroků v případě, kdy jsou na příslušném úvěru uvedeni více než dva spoludlužníci, apod.).

Na řádku 55 se uvádí základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně, ze kterého se po jeho zaokrouhlení na celá sta Kč dolů (údaj na řádku 56) vypočte sazbou 15 % částka daně (údaj na řádku 57). Základ daně na řádku 55 nemůže mít zápornou hodnotu, může však dosáhnout hodnoty 0.

tiskopisu DAP se na řádku 58 přenese částka daně z řádku 57. V případě použití metody prostého zápočtu při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zdrojů v zahraničí se v řádku 58 uvede částka daně z řádku 57 snížená o částku daně zaplacené v zahraničí uznanou k zápočtu podle Přílohy č. 3 (tj. údaj z řádku 330).

Na řádku 61 se uvádí , a to přenesením údaje o záporném úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10 ZDP po vynětí uvedeného na řádku 41a ve 2. oddílu tiskopisu DAP, avšak na řádku 61 se částka daňové ztráty uvede bez znaménka mínus. Daňovou ztrátu, která bude uvedena v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2011, může poplatník uplatnit jako odčitatelnou položku jednorázově nebo postupně v následujících pěti zdaňovacích obdobích, tj. naposledy ve zdaňovacím období roku 2016. Podle ustanovení § 5 odst. 3 ZDP může dědic uplatnit dosud neuplatněnou daňovou ztrátu za zemřelého poplatníka jen v případě, že bude pokračovat v jeho činnosti nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti.

tiskopisu DAP se za stanovených podmínek uplatňují (za zaměstnávání osob se zdravotním postižením), (u poplatníka, kterému byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu), (na poplatníka, na manželku či manžela, při pobírání invalidního důchodu, při držení průkazu ZTP/P a při studiu) (sleva na dani nebo daňový anebo sleva na dani a daňový ).

- Zde uvede poplatník celkovou výši slev uplatňovaných z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Při výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se zdravotním postižením, který je po zaokrouhlení na dvě desetinná místa rozhodným údajem pro uplatnění slevy na dani v plné nebo v poměrné výši za zaměstnance se zdravotním postižením (sleva ve výši 18 000 Kč) a za zaměstnance s těžším zdravotním postižením (sleva ve výši 60 000 Kč), se postupuje podle ustanovení § 35 odst. 2 ZDP.

- Zde uplatní každý poplatník včetně starobních důchodců slevu na dani ve výši 23 640 Kč (oproti předcházejícímu roku je sleva na dani na poplatníka nižší o 1 200 Kč). Tuto slevu mohou uplatnit i poplatníci, kteří nejsou českými daňovými rezidenty (další slevy na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti mohou tito poplatníci uplatnit jen tehdy, jestliže úhrn jejich příjmů ze zdrojů v České republice činí nejméně 90 % všech jejich příjmů, kromě příjmů nepodléhajících dani a příjmů zdaněných zvláštní sazbou daně).

- Zde se uplatňuje sleva na dani na manželku (manžela) žijící v roce 2011 s poplatníkem v domácnosti, a to ve výši 24 840 Kč, případně v poměrné výši za příslušnou část roku 2011. Tuto slevu však nelze uplatnit na manželku (manžela), jejíž vlastní příjmy za rok 2011 přesáhly 68 000 Kč. Při uplatnění této slevy na dani je nutno v Tab. č. 1 uvést příjmení, jméno, titul a rodné číslo manželky (manžela). V Tab. č. 2 budou uvedeny údaje o dětech žijících s poplatníkem v domácnosti, na které poplatník za zdaňovací období roku 2011 (popř. za jeho část) uplatňuje daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP (příjmení a jméno, rodné číslo a počet měsíců, za které se u příslušného dítěte uplatňuje daňové zvýhodnění). Na řádku 73 se uplatní daňové zvýhodnění formou slevy na dani, a to jen do výše daně uvedené na řádku 71. Případnou zbývající částku daňového zvýhodnění pak uplatní poplatník jako daňový na řádku 75. Poplatník, kterému byly v roce 2011 vypláceny zaměstnavatelem měsíční daňové bonusy, uvede úhrn těchto vyplacených měsíčních bonusů včetně případného doplatku na daňovém bonusu na řádku 76.

Údaje o manželce (manželovi) a o dětech žijících s poplatníkem v domácnosti se v 5. oddílu tiskopisu DAP uvádějí jen v případě, že poplatník uplatňuje na tyto osoby slevu na dani nebo daňové zvýhodnění.

tiskopisu DAP se použije pouze v případě .

tiskopisu DAP se uvádí údaje o případném , včetně údajů o částkách zaplacených záloh na daň. Při podání dodatečného daňového přiznání se 7. oddíl nevyplňuje.

- Na tomto řádku se uvedou zálohy na daň, které byly splatné v průběhu zdaňovacího období roku 2011, a byly poplatníkem nejpozději do podání daňového přiznání zaplaceny.

Na poslední straně tiskopisu DAP se uvádí počet listů jednotlivých a celkový počet listů všech příloh, které se předkládají společně s tiskopisem DAP.

U poplatníků daně z příjmů fyzických osob, kteří v roce 2011 vedli účetnictví, je povinnou přílohou k tiskopisu DAP také účetní závěrka, tj. rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha k informacím z rozvahy a výkazu zisku a ztrát. Poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7b ZDP, uvádějí údaje o zjištěném stavu majetku a závazků k poslednímu dni zdaňovacího období v Příloze č. 1 k tiskopisu DAP, a to v tabulce označené písmenem D (zde se uvádějí i údaje o stavu majetku a závazků na začátku zdaňovacího období).

uvedených v daňovém přiznání podepisuje buď sám poplatník (není-li při zpracování a předkládání daňového přiznání nikým zastoupen), nebo jeho zástupce (v tom případě musí být uveden příslušný kód zástupce podle Pokynů k tiskopisu DAP a další údaje o zástupci), či jiná osoba oprávněná k podpisu daňového přiznání.

V případě vzniku přeplatku na dani (údaj se znaménkem mínus na řádku 91 v 7. oddíle Přiznání) může poplatník nebo jeho zástupce vyplnit na zadní straně tiskopisu DAP s uvedením adresy nebo bankovního účtu, kam má být přeplatek na dani zaslán či vrácen.

je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a kromě příjmů a výdajů se v ní uvádí i další doplňující údaje, týkající se podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů k Příloze č. 1.

- Na tomto řádku uvede poplatník, který nevede účetnictví, buď celkovou částku výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 24 ZDP (včetně odpisů hmotného majetku a případně i paušálních výdajů na dopravu uplatněných namísto skutečně vynaložených výdajů na PHM a na parkovné při pracovních cestách), nebo uvede výdaje vypočtené z dosažených příjmů příslušnou sazbou v procentech podle ustanovení § 7 odst. 7 ZDP (příslušné sazby výdajů v % uplatněné u jednotlivých druhů příjmů pak uvede poplatník v doplňujících údajích označených písmenem B).

- Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, zde uvádějí rozdíl mezi příjmy a výdaji. Poplatník, který vede účetnictví, zde uvádí výsledek hospodaření. Pokud ale tento poplatník uplatňuje za dané zdaňovací období výdaje v procentní výši z dosažených příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP, neuvede na tomto řádku výsledek hospodaření, ale rozdíl mezi dosaženými příjmy, které budou uvedeny na řádku 101, a výdaji vypočtenými z dosažených příjmů příslušnou sazbou v procentech, které budou uvedeny na řádku 102 (také v tomto případě se příslušné sazby výdajů v % uplatněné u jednotlivých druhů příjmů uvádějí v doplňujících údajích označených písmenem B).

- Na těchto řádcích se uvádějí celkové částky, o které se podle § 5, 23 a dalších ustanovení ZDP upravuje výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji (např. částky pohledávek, zásob a závazků při ukončení činnosti nebo při změně způsobu uplatňování výdajů nebo při přechodu z vedení daňové evidence na vedení účetnictví apod.). Jednotlivé úpravy výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji pak poplatník popíše v tabulce označené písmenem E.

je určena pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP a pro výpočet dílčího základu daně z ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Při jejím vyplnění se postupuje podle pokynů, které jsou uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.

je určena pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí v případě, kdy se pro vyloučení dvojího zdanění zahraničního příjmu použije v souladu s příslušnou smlouvou o zamezení dvojího zdanění metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí. Také v tomto případě jsou pokyny k vyplnění uvedeny na zadní straně tiskopisu vydaného Ministerstvem financí.

Pan Stanislav Bartošek (RČ 750921/1777), který má trvalý pobyt v Šumperku, Polní 21, žije v domácnosti s manželkou Jarmilou (RČ 765516/1666) a s dvěma nezletilými dětmi, a to dcerou Aničkou (RČ 985803/6666) a synem Stanislavem (RČ 001121/7777). V období leden-srpen 2011 byl zaměstnancem u české firmy. Od 1. 9. 2011 zahájil samostatnou výdělečnou činnost jako daňový poradce a od uvedeného data provozuje také živnost „činnost účetních poradců, vedení účetnictví a daňové evidence“, přičemž manželka Jarmila je od 1. 10. 2011 registrována u Finančního úřadu v Šumperku jako jeho spolupracující osoba. Od 1. 11. 2011 je pan Bartošek spolupracující osobou svého otce Jiřího Bartoška (RČ 540921/1763), který podniká ve stavební činnosti.

Podle potvrzení od zaměstnavatele činil úhrn zdanitelných příjmů pana Bartoška ze závislé činnosti za období leden-srpen 2011 celkem 147 200 Kč a pojistné zaplacené zaměstnavatelem činilo celkem 50 048 Kč, na zálohách na daň z příjmů bylo zaměstnavatelem sraženo celkem 2 800 Kč a na daňových bonusech bylo zaměstnavatelem vyplaceno celkem 1 592 Kč.

V období září-prosinec 2011 měl pan Bartošek příjmy z daňového poradenství v celkové výši 20 000 Kč a příjmy z činnosti účetního poradce, vedení účetnictví a daňové evidence v celkové výši 80 000 Kč. U příjmů z podnikání a jiné samostatné činnosti uplatní pan Bartošek výdaje v procentní výši podle § 7 odst. 7 ZDP.

Podíl spolupracující manželky na příjmech z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti stanovil pan Bartošek ve výši 50 %.

Na pana Bartoška připadá za rok 2011 podíl na příjmech z podnikání jeho otce a na výdajích vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení ve výši 15 %, přičemž podíl na příjmech činí 170 000 Kč a podíl na výdajích činí 200 000 Kč. Za období září-prosinec 2011 byly panu Bartoškovi připsány na jeho běžném účtu v bance úroky v celkové výši 9,75 Kč.

Za pronájem bytu, který pan Bartošek nabyl darováním od svých rodičů, obdržel v kalendářním roce 2011 celkem 120 000 Kč. U tohoto příjmu uplatní pan Bartošek výdaje v procentní výši podle § 9 odst. 4 ZDP.

Ke zpracování přiznání k dani z příjmů za rok 2011 má pan Bartošek k dispozici tyto další podklady, které budou také přílohami k daňovému přiznání:

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2011 podá pan Bartošek u Finančního úřadu v Šumperku v měsíci březnu 2012.