Zálohy na daň při příjmech ze zaměstnání v zahraničí

Vydáno: 27 minut čtení

Zdaňovacím obdobím všech fyzických osob - včetně zaměstnanců - je kalendářní rok. Kvůli hladké správě daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, a také pro zajištění plynulého inkasa daňových příjmů do veřejných rozpočtů je u zdanitelných příjmů zaměstnanců z tuzemska nastaven měsíční režim zdanění. Za poplatníky - zaměstnance - přitom vše obstará jejich zaměstnavatel, který je označován za plátce daně. V ostatních případech, s výjimkou příjmů podléhajících okamžitě tzv. srážkové dani, jsou daňové povinnosti plně na bedrech poplatníků. To je i případ příjmů ze zaměstnání českých rezidentů v zahraničí, které jsou předmětem zdanění v Česku. A protože stát nechce čekat až na přiznání, stanoví povinnost placení záloh na daň.

Zálohy na daň při příjmech ze zaměstnání v zahraničí
Ing.
Martin
Děrgel
 
Princip záloh na daň z příjmů fyzických osob
Podle § 38a odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), se zálohy na daň z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) platí v průběhu
zálohového období
, což je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání (dále jen „DAP“) za minulé zdaňovací období - kterým je u fyzických osob vždy kalendářní rok - do posledního dne lhůty pro podání DAP v následujícím zdaňovacím období.
Například nyní probíhající zálohové období začalo po DAP za rok 2010 a trvá:
*
od 2. 4. 2011 do 2. 4. 2012
(1. 4. 2012 bude neděle) -při podání DAP v základním termínu „3 měsíce po“,
*
od 2. 7. 2011 do 2. 7. 2012 (1. 7. 2012 bude neděle) -při podání DAP v delším termínu „6 měsíců po“.
Situace u zdaňovacího období odpovídajícího kalendářnímu roku při podání
DAP v základní lhůtě
:
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=1820.jpg
Například poplatník podávající přiznání do "do tří měsíců" platí
"pololetní" zálohy
roků 2011 a 2012 takto:
aspigetpic?section=7&pictype=2&EagriUserAddr=0.0.0.0&Id=1825.jpg
Při stanovení výše a periodicity záloh
se vychází z poslední známé daňové povinnosti
, za niž se považuje částka, kterou si poplatník vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období s platností od následujícího dne po termínu pro toto podání - bylo-li přiznání podáno opožděně, pak s platností od následujícího dne po podání. Pokud byla poslední známá daňová povinnost:
*
do 30 000 Kč včetně - zálohy se neplatí;
*
od 30 001 Kč do 150 000 Kč - platí se „pololetní" zálohy á 40 %
poslední známé daňové povinnosti,
-
první je splatná do 15. 6. a
-
druhá do 15. 12.;
*
od 150 001 Kč - platí se „čtvrtletní" zálohy á 25 %
poslední známé daňové povinnosti,
-
první je splatná do 15. 3.,
-
druhá do 15. 6.,
-
třetí do 15. 9. a
-
čtvrtá do 15. 12.
Schéma znázorňující průběh platby „pololetní“ zálohy roků 2011 a 2012 je uvedeno na str. 14.
Po skončení zdaňovacího období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
se zaplacené zálohy na daň, splatné v jeho průběhu, započítávají
na úhradu skutečné výše daně. Ze záloh, u nichž došlo k prodlení s placením, se na úhradu skutečné výše daně započítají
pouze zálohy zaplacené nejpozději do lhůty pro podání daňového přiznání
. Pokud tedy poplatník zapomněl na svou povinnost platit zálohy, nemůže si je uplatnit k zápočtu na úhradu daně, což je vcelku logické.
Někdy ale poplatníci ke své škodě zapomínají započíst na úhradu daně zálohy splatné v průb