Kontrola
PhDr.
Jitka
Fučíková
Správce daně při kontrole fyzické osoby (podnikatele) vedoucí daňovou evidenci zjistil,
že podnikatel platil celý rok 2008 a 2009 zákonné a havarijní pojištění za nákladní automobil
(vlastní a zařazený do obchodního majetku), který byl vyřazen z evidence podnikatele v březnu 2008 v
důsledku havárie. Podnikatel u pojišťovny řádně vozidlo odhlásil v březnu 2008, ale pojistné
pojišťovna nadále chybně fakturovala spolu s dalším havarijním a zákonným pojištěním ostatních
vozidel v majetku poplatníka. Poplatník si toho nevšimnul a vše řádně platil. Nyní mu správce daně
vyloučil jako daňově neuznatelný výdaj pojistné za havarované vozidlo. Je možné se odvolat na
§ 5 odst. 6 zákona o daních z příjmů a požadovat
ponechání výdajů jako daňově uznatelné s tím, že o vrácený přeplatek bude navýšen příjem (nebo
ponížen výdaj) v roce 2011, tzn. v době, kdy se o tom poplatník dozvěděl?
Související předpisy:
*
§ 5 odst. 6,
§ 24 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZDP“).
Ustanovení
§ 24 ZDP jasně definuje, že pro zjištění základu
daně se v prokázané výši odečtou od příjmů výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení
zdanitelných příjmů. Ustanovení § 5 ZDP pak
specifikuje, jakým způsobem se v konkrétních případech upravuje základ daně. V odst. 6 zmíněného
§ 5 je pak mimo jiné stanoveno, jakým způsobem
postupovat v případě výdajů uplatněných jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
při
nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení
příjmů
. Konkrétně stanoví, že jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj v předchozích
zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto
částky příjmy nebo sníží výdaje ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich
uplatnění.Základním postulátem pro uplatnění výdajů jako daňových je skutečnost, že v době, kdy jsou
tyto výdaje zaneseny do daňové evidence, jsou tyto výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a
udržení zdanitelných příjmů dle § 24. Výdaje
související s dalším placením zákonného a havarijního pojištění automobilu, který byl vyřazen z
evidence podnikatele v březnu 2008 v důsledku havárie po březnu 2008, tuto podmínku nesplňují. Nelze
je tedy uznat jako daňové, a nelze tudíž ani aplikovat při jejich vrácení pojišťovnou postup dle
§ 5 odst. 6 K nedodržení stanovených podmínek pro
jejich uplatnění jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů totiž došlo již počínaje
březnem (resp. dubnem 2008) a v daňové evidenci od tohoto data měly být vykazovány jako nedaňové.
Skutečnost, že existuje právní důvod k vrácení těchto výdajů příjemcem, je až druhořadý moment a v
daňové evidenci má být tato zaznamenána jako nedaňový příjem, popř. storno nedaňových výdajů.
Subjektivní chyby ať již pojišťovny či podnikatele (v tomto případě obou) z nedaňových výdajů daňové
výdaje nedělají.
Ustanovení § 5 odst. 6 postihuje výdaje,
které jsou daňovými (viz § 24 ZDP) v momentě, kdy
jsou vynaloženy a zaneseny do daňové evidence (nikoli, že si podnikatel pouze myslí, že se jedná o
daňové výdaje), tj. existuje právní důvod pro jejich placení v konkrétním zdaňovacím období, ovšem
následně v dalších zdaňovacích obdobích vzniká právní nárok na jejich vrácení.