PhDr. Jitka Fučíková

Je někde v zákoně uveden výčet úkonů správce daně směřující ke správnosti daně? Prosím o názor k těmto lhůtám: 1) Za 8/2004 jsme zaplatili pozdě daňovou povinnost k DPH. Nyní ve 12/2010 nám bylo vyměřeno penále. a) Mám správný názor, že jednal FÚ správně neboť se jedná o 6 lhůtu DO KONCE ROKU 2010? Je díky tomuto vyměřenému penále nutno počítat opět od 12/2010 s 3 lhůtu na kontrolu DPH za zdaň. období 8/2004? b) Jak by vypadala situace, kdyby FÚ vyměřil do 31. 12. 2010, poslal přes datovou schránku, ale firma by si vyzvedla platební výměr až po 1. 1. 2011? 2) V 5/2006 jsme podali sami, bez podnětu FÚ dodatečné DP na DPPO na daň vyšší za rok 2005 a rozdíl zaplatili. a) Může přijít FÚ ve shora uvedeném případu na kontrolu daně z příjmu za rok 2006, protože vyměřil penále? b) Mohl by přijít na kontrolu, pokud by penále vyměřeno nebylo?

Pokuta za opožděné tvrzení daně je druh daňové sankce normovaný v Části čtvrté - Následky porušení povinností při správě daní, konkrétně v § 250 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád (dále též „daňový řád “ a „DŘ “). Toto ustanovení doznalo v průběhu své krátké účinnosti, tj. od 1.1.2011, již několika změn, o kterých bude mimo jiné v článku pojednáno. Historicky navazuje předmětné ustanovení na sankci normovanou v § 68 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, na tzv. zvýšení daně, které umožňovalo správci daně zvýšit příslušnou vyměřenou daň až o 10%, nebylo-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání podáno včas. U pokuty dle citovaného ustanovení, jak již název sám napovídá, se jedná rovněž o postih za opožděné podání daňového tvrzení, tj. přiznání, hlášení, případně vyúčtování a vztahuje se jak na řádná, tak dodatečná podání.

Zákonem č. 399/2012 Sb. , o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona č. 397/2012 Sb. , o pojistném na důchodové spoření, byla předsunuta novela daňového řádu , s původní účinnosti od 1.1.2015, jež byla schválena jako součást zákona č. 458/2011 Sb. , o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů, a účinnost změn nastala již 1.1.2013. A právě novinky, se kterými se setkáváme v jednotlivých ustanoveních zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DŘ “), od letošního roku, jsou předmětem tohoto článku.

Jaká je lhůta pro podání přiznání k dani z příjmů po úmrtí poplatníka a jakým jménem je podáváno? Kdo je povinen podat přiznání, pokud příjmy po úmrtí poplatníka plynou dál na účet, který je do ukončení dědického řízení blokován? Dědické řízení není ukončeno, příjmy (z pronájmu) jsou docela vysoké a žádný z dědiců nemá peněžní prostředky, které by pokryly odvod daní.

Postup k odstranění pochybností, který je v daňovém řádu (zákon č. 280/2009 Sb. , dále jen „DŘ“) zakotven v části druhé, hlavě VI Řízení a další postupy, konkrétně v § 89 a 90 , a který nahradil původní vytýkací řízení dle § 43 zákona o správě daní a poplatků (zákon č. 337/1992 Sb. ), je postupem při správě daní, jímž mají být odstraňovány pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení předloženého daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v něm uvedených. Patří mezi postup správce daně, který může být uplatňován pouze v tzv. nalézacím řízení (hlava IV části třetí DŘ), konkrétně ve fázi vyměřovacího a doměřovacího řízení. V tomto řízení se vztahuje na časový úsek po podání řádného, popř. dodatečného daňového tvrzení do vyměření, případně doměření daně.

Obecná ustanovení o povinnostech a zároveň i možnostech podávání dodatečných daňových přiznání obsahuje daňový řád v Hlavě IV nazvané Nalézací řízení. Jedná se konkrétně o řízení doměřovací, které se vede za účelem stanovení změny poslední známé daně a může být zahájeno buď z úřední povinnosti, nebo z podnětu daňového subjektu, a to nejčastěji podáním dodatečného daňového přiznání. A právě důvody a podmínky pro podávání dodatečných daňových přiznání se zaměřením na praktické příklady, jsou předmětem tohoto článku.

Jsem fyzická osoba, nejsem plátce DPH. V roce 2010 jsem uplatnila výdaje procentem. V roce 2011 jsem vedla daňovou evidenci a tudíž uplatním v daňovém přiznání výdaje skutečné. Musí se za rok 2010 dodatečně provést nějaké úpravy?

V roce 2010 jsem využila výpočtu výdajů procentem. V roce 2011 přecházím na daňovou evidenci. V roce 2010 byla neuhrazená pohledávka ve výši 180 000 Kč (uhrazena v roce 2011). Na tu musím udělat dodatečné přiznání za rok 2010, ale nevím jak. Do dodatečného přiznání vypíši vše jak bylo v roce 2010, ale do řádku č.105 uvedu tuto pohledávku? V oddíle 6 pak napíši daň původní a nově vypočítanou?

Invalidní důchodce, nepracuje ani nepodniká, má jen příjmy z pronájmu 900 000 Kč a výdaje 430 000 Kč ke zdanění 470 000 Kč, musí dodanit důchod? Do limitu 840 000 Kč se počítají hrubé příjmy, nebo základ daně.

Můj problém se týká možnosti odečtu úroků podle § 15 odst. 3 a 4 jako položek odečitatelných od základu daně, pokud má poplatník uzavřeny 2 hypotéky na své jméno: 1) Na vlastní dům, ve kterém bydlí s celou rodinou, úroky uplatňuje v daň. přiznání již pět let. 2) V letošním roce uzavřel druhou hypotéku, koupil do svého osobního vlastnictví byt,ve kterém bydlí jeho rodiče. Lze uplatnit odečet úroků z obou hypoték a jaké podmínky musí poplatník splňovat?

Mám dotaz ohledně daně z příjmu a to z příjmu, který fyzická osoba – důchodce, nabyde z prodeje hudebního nástroje. Prodejní cena se pohybuje kolem 35 000 Kč. Nejedná se o nový nástroj a majitel (důchodce) jej vlastnil určitě více než tři roky). Nástroj kupuje hudebník, který si nákup hudebního nástroje zahrne do svých výdajů (vede si daň.evidenci) a tím si sníží své zdanitelné příjmy. Bude muset původní majitel hudebního nástroje, který prodal, zdanit utrženou částku za prodej?

Jak správně podávat elektronicky daňová přiznání na finanční úřady, tzn. v jakém formátu (*.pdf, *.xml atd.), z jakých prostředků (přes datovou schránku, EPO, z účetního programu, e-mailem se zaručeným elektronickým podpisem na e-mail podatelny FU atd.) a v jakých termínech? Předpokládám, že by měl existovat jednotný postup pro všechny FU, ale zatím jsem se v praxi setkala, že každý FU má svůj vlastní způsob přijímání elektronických přiznání.

Manželé vlastní byt (SJM), kde nebydlí. V březnu 2012 uplyne 5 let od jeho nabytí a příjem při prodeji bude osvobozen. Moje otázka zní, zda když např. v prosinci 2011 uzavřenou smlouvu o smlouvě budoucí, kde bude stanoveno, že příslušná částka bude složena do notářské úschovy do doby podpisu kupní smlouvy, zda již toto je příjem a částka podléhá zdanění, přesto prakticky žádné peněžní prostředky neobdrží.

Fyzická osoba, neplátce DPH, vede daňovou evidenci. Lze v tomto případe uplatnit slevu na manželku: Pani je podnikatelka, za rok 2011 vyfakturovala 80 000 Kč, jiné příjmy nemá. Část z těchto příjmů (30 000 Kč) byla dosazena s pomoci spolupracující osoby (manžela). Může v tomto případě manžel uplatnit slevu na manželku, když \\\"skutečné\\\" příjmy manželky byly pouze 50 000 Kč?

Kontrola PhDr. Jitka Fučíková Správce daně při kontrole fyzické osoby (podnikatele) vedoucí daňovou evidenci zjistil, že podnikatel platil celý rok 2008 a 2009 zákonné a havarijní pojištění za nákladní...

Jaká výše ztráty se uplatní na řádku 44 oddíl 2 na str. 2 v přiznání k dani z příjmu fyzických osob (uplatňovaná výše ztráty vzniklé za předcházející zdaňovací období maximálně do výše ř. 41a) ztráta z přílohy číslo l na řádku 104 nebo ztráta na řádku 113?

Správce daně při kontrole fyzické osoby (podnikatele) vedoucí daňovou evidenci zjistil, že podnikatel platil celý rok 2008 a 2009 zákonné a havarijní pojištění za nákladní automobil (vlastní a zařazený v obchodní majetku), který byl vyřazen z evidence podnikatele v březnu 2008 v důsledku havárie. Podnikatel u pojišťovny řádně vozidlo odhlásil v březnu 2008, ale pojistné pojišťovna nadále chybně fakturovala spolu s dalším havarijním a zákonným pojištěním ostatních vozidel v majetku poplatníka. Poplatník si toho nevšimnul a vše řádně platil. Nyní mu správce daně vyloučil jako daňově neuznatelný výdaj pojistné za havarované vozidlo. Je možné se odvolat na § 5 odst. 6 zákona o dani z příjmů a požadovat ponechání výdajů jako daňově uznatelné s tím, že o vrácený přeplatek bude navýšen příjem (nebo ponížen výdaj) v roce 2011, tzn. v době, kdy se o tom poplatník dozvěděl?

Daňově procesní problematika související s úmrtím fyzické osoby podávající daňová přiznání je řešena v zákoně č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), především v ustanovení § 239 . Úmrtím fyzické osoby, které vznikly daňové povinnosti, dochází k jejich přechodu na dědice. Daňový řád v této souvislosti hovoří o daňových povinnostech zůstavitele, přitom za zůstavitele označuje občanské právo osobu, po jejíž smrti se dědí. Dědic pak je subjekt práva (fyzická nebo právnická osoba), na kterou přešla práva a závazky zůstavitele nebo jejich část. Otázky dědění jsou řešeny v občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „občanský zákoník“) v ustanoveních § 460 až 487 .

Řádné a dodatečné daňové přiznání jsou nejen nosné kategorie daňového práva, ale jsou především základem pro správné zjištění a stanovení daně. Jedná se o kategorie obecně známé nejen odborníkům pohybujícím se v daňové oblasti, ale i laické veřejnosti. Nový procesní daňový zákon č. 280/2009 Sb. , daňový řád, platný od 1. 1. 2011 (dále jen DŘ), přinesl v souvislosti s těmito kategoriemi novou legislativní zkratku, a to řádné daňové tvrzení a dodatečné daňové tvrzení (viz § 1 odst. 3 . Daňové tvrzení je obecná kategorie zahrnující daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování a používá se v případech, kdy zákonná ustanovení platí pro všechny tři kategorie.

FO v roce 2009 byl OSVČ, po té živnost pozastavil a byl zaměstnanec jisté společnosti a po té byl veden v evidenci ÚP. Za toto období roku 2009 si neodevzdal daňové přiznání, ani přehled na ZP a OSSZ. V období 11/2010 si znovu otevřel živnost a chce v řádném termínu zpracovat a odevzdat za 11 a 12. měsíc 2010 daňové přiznání i přehledy příjmů a výdajů pro příslušné státní instituce. Je možné odevzdat DP za rok 2010 a po té zpracovat rok 2009? Jak postupovat v tomto případě?