Nepeněžní příspěvek na rekreaci převyšující 20 000
Kč
JUDr.
Marcela
Smutná
Zaměstnavatel (s. r. o.) se rozhodl poskytnout vybraným zaměstnancům v
roce 2011 nepeněžní příspěvek 20 000 Kč/osobu na jejich rekreaci ze zisku společnosti dle
§ 6 odst. 9 písm. d) ZDP.
a)
Může poskytnout příspěvek jen některým zaměstnancům a jiným
ne?
b)
Zaměstnavatel napsal zaměstnanci dopis, ve kterém mu nepeněžní
příspěvek přiznává a vyzval jej, aby si sám určil formu rekreace, místo rekreace i cestovní
kancelář. Je tato forma a možnost výběru přípustná?
c)
Zaměstnanec se chce rekreovat formou návštěvy svých známých v USA a
za tímto účelem by si rád objednal jen letenku. Je možné považovat holou letenku za „poskytnutí
rekreace“?
d)
Letenka má cenu 35 000 Kč. Cestovní kancelář vystaví fakturu na
celou částku zaměstnavateli, ten ji uhradí, současně ale přijme od zaměstnance v hotovosti 15 000 Kč
jako rozdíl mezi příspěvkem a cenou rekreace. Zachová tento postup výhodu osvobozeného plnění pro
zaměstnance?
e)
Do
jakého roku příspěvek přiřadit, když samotná rekreace proběhne v lednu
2012?
Související předpisy:
*
§ 13 odst. 1 písm.
b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve
znění pozdějších předpisů,
*
§ 6 odst. 9 písm.
d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,
ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 6 odst. 9 písm.
d) zákona o daních z příjmů jsou od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti
osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních
potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění nebo na vrub výdajů (nákladů), které
nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě možnosti používat určitá
(rekreační, zdravotní a další) zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce.
Jde-li o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně
osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele
zaměstnanci se posuzují i plnění pro rodinné příslušníky zaměstnance.
Osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti se
vztahuje výhradně na nepeněžní plnění zaměstnavatele, kterým se rozumí situace, kdy zaměstnavatel
sám uhradí výdaje, a to z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po
zdanění nebo na vrub daňově neuznatelných výdajů (nákladů). Mezi tato nepeněžní plnění lze zařadit
například i úhradu rekreace včetně tuzemského a zahraničního zájezdu cestovní kanceláři. Daňové
osvobození se nevztahuje na peněžní plnění vyplacené zaměstnavatelem přímo zaměstnanci. Pokud
zaměstnavatel poskytne peněžní příspěvek na rekreaci nebo zájezd, bude se bez ohledu na jeho výši
jednat o zdanitelný příjem na straně zaměstnance s jeho zahrnutím do vyměřovacího základu pro
výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. K vašim jednotlivým otázkám z výše uvedených
principů vyplývá:
a)
Zaměstnavatel může poskytnout příspěvek i jen některým zaměstnancům v
závislosti na svých možnostech, ovšem při zachování zásady rovného zacházení se zaměstnanci
[§ 13 odst. 2 písm. b) zákoníku práce]. Musí
proto stanovit určitá jednotná pravidla (například vnitropodnikovou směrnicí), na jejichž základě se
bude posuzovat splnění podmínek pro poskytnutí nepeněžního plnění ve formě příspěvku na
rekreaci.
b)
V rámci
pravidel pro poskytování příspěvku lze samozřejmě umožnit zaměstnanci, aby si vybral formu rekreace
či tuzemského nebo zahraničního zájezdu včetně cestovní kanceláře, u které zaměstnavatel zaměstnanci
zájezd či rekreaci zakoupí.
c)
Dle mého
názoru může být nepeněžní plnění formou příspěvku na rekreaci spočívat i v zakoupení
letenky.
d)
Jako příklad
uvádíte zakoupení letenky zaměstnavatelem. V řadě případů i zájezd zakoupený zaměstnavatelem pro
zaměstnance, popřípadě i pro jeho rodinné příslušníky u cestovní kanceláře či jinak přesáhne výši 20
000 Kč. Rozdíl mezi touto částkou a cenou zájezdu uhradí zaměstnanec zaměstnavateli. Tím je
zachována podmínka nepeněžního plnění a současně i další podmínka pro osvobození částky 20 000 Kč od
daně z příjmů.
e)
Pokud by
zaměstnavatel hradil plnou cenu zájezdu nebo ve vašem případě letenky, pak by částka nad 20 000 Kč
byla zdanitelným příjmem zaměstnance. Kdyby naopak zaměstnavatel poskytl zaměstnanci částku 20 000
Kč, aby si sám zájezd či letenku zakoupil, šlo by o peněžní plnění, které je zdanitelným příjmem
zaměstnance.
f)
Není
rozhodující, kdy se rekreace či zájezd koná, ale doba, kdy byl poukaz na rekreaci či zájezd
zaměstnavatelem uhrazen. Předpokládám, že když rekreace proběhne v lednu 2012, byl poukaz uhrazen a
příslušné účetní operace provedeny v roce 2011. částka do výše 20 000 Kč je osvobozena od daně z
příjmů ze závislé činnosti za rok 2011.