Daňové trendy v Evropské unii

Snižování daňové zátěže, zvyšování ekonomické svobody, zjednodušování povinné administrativy, zlepšování legislativy a justice, jsou kroky, jak mohou vyspělé státy zlepšovat podnikatelské prostředí. Nízké daně společně s jednoduchým daňovým systémem přináší domácí ekonomice potřebný impuls k rozvoji podnikání a současně jsou lákadlem pro přísun zahraničních investic. To jsou hlavní argumenty, proč dochází ke snižování přímých daní. Daňový výpadek je kompenzován zvyšováním nepřímých daní. Když se domácí ekonomice daří, je celkový daňový výnos státu vyšší i při nižších sazbách daně (firmy vykazují vyšší zisky). Vyspělé země světa snižují nejenom sazby přímých daní, ale současně zjednodušují legislativu.

Nejnižší celkové zdanění je v:

Nejvyšší je v Dánsku (48,1 % k HDP) a Švédsku (46,9 % k HDP). V Česku dosahuje 34,5 % k HDP, přičemž průměrná hodnota za všechny členské země Evropské unie je 38,4 % k HDP. Od roku 2008 do roku 2009 nejvíce poklesla celková míra zdanění na Slovensku (o 5,3 %), Švédsku (o 4,6 %), Finsku (o 4,1 %). Naopak nejvíce stoupla na Maltě (o 6 %) a Kypru (o 5,1 %).

Vysoká zadluženost evropských zemí a deficitní státní rozpočty znamenaly v posledních třech letech zvýšení DPH v Evropské unii. Během krize finanční tlak na státní pokladny výrazně stoupl. V některých zemích se během posledních tří let zvýšila sazba DPH až o 5 %. Snížení přímých daní a zatraktivnění podnikatelského protředí kompenzovaly jednotlivé země zvýšením sazby DPH. Světovým trendem je zvyšování nepřímých daní, protože vyšší nepřímé daně mají na domácí ekonomiku méně nepříznivý dopad než zvýšení přímých daní (daně z příjmu právnických osob nebo zdanění práce). Proto během ekonomické krize mnohé země z potřeby výrazně zvýšit státní příjmy zvýšily základní sazbu DPH o několik procent.

Vyšší sazba DPH snižuje kupní sílu mezd a platů. Při každém nákupu totiž musejí občané hlouběji sáhnout do své peněženky. Pro rok 2012 se zvýšení sazby DPH nevyhne ani Česko. Snížená sazba DPH stoupne z nynějších 10 % na 14 % a další úprava sazby DPH nás čeká v dalších letech. V mnoha členských zemích Evropské unie se však sazby DPH v posledních třech letech zvyšovaly ještě podstatně více než v Česku. Během posledních tří let zvýšilo základní sazbu DPH dokonce 14 členských zemí Evropské unie. V zemích, kde se zvyšovala základní sazba DPH, se zpravidla přitom zvyšovaly i sazby snížené DPH. Protože konečnými plátci DPH jsou spotřebitelé při nákupu zboží a služby, tak vyšší sazbu DPH finančně pocítí všichni občané. Nejvíce pochopitelně občané s nižšími příjmy. Vyšší sazby DPH se však velmi dotýkají i firem, protože snižují poptávku po zboží a službách. Zatímco průměrná sazba DPH v Evropské unii v roce 2000 byla 19,2 % a v roce 2008 se průměrná sazba DPH zvýšila pouze o 0,2 % na 19,4 %, tak v roce 2011 činí průměrná základní sazba DPH v Evropské unii již 20,7 %.

Zvyšuje se však nejenom základní sazby DPH, ale taky snížená sazba DPH. A i v dalších letech mohou Evropané počítat při každodenních nákupech s vyšší sazbou DPH.

Členské země Evropské unie nesmí mít základní sazbu DPH nižší než 15 %. Nejnižší sazba DPH je však zavedena pouze ve dvou členských zemích, a to v Lucembursku a Kypru. Nejvyšší 25% sazbu DPH mají hned tři země, Dánsko, Ma?arsko a Švédsko. Dánsko je přitom jedinou členskou zemí Evropské unie, kde je zavedena jednotná sazba DPH, některé zboží a služby jsou však od DPH osvobozeny. Ve všech zvývajících 26 členských zemích Evropské unie je v letošním roce zavedena nejenom základní sazba DPH, ale i snížená (popřípadě snížené) sazba DPH.

Tři sazby DPH jsou hned několika zemích, např. v Řecku, Španělsku, Francii, Irsku, Itálii, Lucembursku. Nejvíce základní sazbu DPH od roku 2008 do roku 2011 zvýšilo Ma?arsko (z 20 % na 25 %), Rumunsko (z 19 % na 24 %), Řecko (z 19 % na 23 %) a Lotyšsko (z 18 % na 22 %).

Snižování daňové zátěže pro firmy je v posledních deseti letech světovým trendem. Česko přitom patří mezi země, kde daňová povinnost pro podniky klesla nejvíce. Ještě v roce 1999 totiž činila sazba daně z příjmu právnických osob v Česku 35 % a v roce 2011 činí 19 %. Sazba daně z příjmu právnických osob je nyní v Česku jedna z nejnižších ze všech zemích OECD.

Od roku 2001 se v Česku sazba daně z příjmu právnických osob měnila téměř každý rok. V roce 2001, 2002 a 2003 byla sazba daně 31 %, v roce 2004 klesla na 24 %, v roce 2005 na 26 %, pro rok 2006 a 2007 klesla na 24 %, v roce 2008 klesla na 21 %, v roce 2009 klesla na 20 % a pro rok 2010 klesla na 19 % a stejná sazba platí i za rok 2011. Například v Austrálii nedošlo k jediné změně a po celou dobu je sazba daně 30 %.

V některých zemích se odvádí daň z příjmu právnických osob nejenom na centrální úrovni, ale také na místní úrovni. Kombinovaná sazba daně je potom součtem těchto daňových sazeb. Místní sazba daně z příjmu se může v jednotlivých částech země značně lišit (např. v USA či Švýcarsku). V některých regionech tak mohou firmy v souhrnu platit nižší daně, v jiných vyšší. Česko patří mezi několik zemí, kde se vybírá pouze centrální sazba daně z příjmu právnických osob. Není zavedena ani místní sazba dani, ani další přirážky či poplatky.

Tento princip platí i v dalších zemích (Austrálie, Rakousko, Dánsko, Finsko, Řecko, Island, Irsko, Itálie, Mexiko, Nizozemí, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Turecko a Velká Británie). Například v USA je centrální sazba daně 35 %, ale vlivem místních daní je celková daňová povinost pro společnosti vyšší, průměrná hodnota je tedy 39,2 %. V některých amerických státech se však místní daň z příjmů neodvádí a celková daňová povinnost činí 35 % (např. Wyoming, Nevada).

Snižováním daňového zatížení pro firmy (např. nižší sazbou daně z příjmu právnických osob a pojistným placeným zaměstnavatelem) podporují jednotlivé vlády domácí ekonomiku. Nízké, jednoduché a přehledné daně rovněž pomáhají byznysu a snižují podíl šedé ekonomiky:

S nejvyššími daňovými odvody za letošní rok počítat občané s nadstandardními příjmy ve Švédsku, Belgii, Nizozemí a Dánsku. Kombinovaná sazba daně z příjmu fyzických osob (centrální a místní dohromady) v těchto zemích přesahuje totiž 50 %. Kombinovanou sazbou daně se rozumí souhrnná sazba daně z příjmu, tedy vybíraná na centrální i místní úrovni.

Nejméně odvedou na dani z příjmu fyzických osob občané s vysokými příjmy v zemích s rovnou sazbou daně z příjmu fyzických osob, kterými jsou Bulharsko (10 %), Česko a Litva (15 %), Rumunsko (16 %) a Slovensko (19 %).

Celkem ve 21 zemí Evropské unie se snížila během posledních jedenácti let horní sazba daně z příjmu fyzických osob. Od roku 2000 do roku 2011 nejvíce klesla horní sazba daně z příjmu fyzických osob v Bulharsku (o 30 %), Rumunsku (o 24 %), Ma?arsku (o 23,7 %), Slovensku (o 23 %) a Litvě (o 18 %). Jedinými třemi zeměmi, kde sazba daně z příjmu fyzických osob pro bohaté stoupla, jsou: Británie (o 10 %), Portugalsko (o 6,5 %) a Švédsko (o 4,9 %).

Eurostat, Taxation trends in the European Union, STAT/11/100, 1 July 2011.