Zahraniční živnostníci s českým IČ/DIČ
Ing.
Martin
Děrgel
Česká firma (právnická osoba) spolupracuje s ukrajinskými občany -
podnikateli ve stavebnictví, kteří si v České republice zajistili živnostenský list, zapsali se do
obchodního rejstříku, mají dlouhodobý pobyt a nejsou plátci DPH.
Někteří tito živnostníci pro firmu pracují jen dva měsíce, někteří až 10
měsíců. Jejich příjmy jsou maximálně do výše 30 000 Kč měsíčně. Je třeba při proplacení faktur těmto
dodavatelům provést:
a)
zajištění daně,
b)
srazit a odvést srážkovou daň,
c)
není třeba nic provádět, neboť mají českou registraci (živnostenský
list)?
Jak je to u těchto fyzických osob se stálou provozovnou?
Související předpisy:
*
články 4, 5 a 7 sdělení Ministerstva zahraničních věcí č.
103/1999 Sb., o sjednání Smlouvy mezi vládou České
republiky a vládou Ukrajiny o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z
příjmu a z majetku (dále jen „Smlouva“),
*
§ 22 odst. 1 písm.
a), § 22 odst. 2,
§ 38e,
§ 38t zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „ZDP“).
Podle Smlouvy je z titulu užších osobních vztahů naprostá většina Ukrajinců
podnikajících v Česku považována stále za daňového rezidenta Ukrajiny, a tedy za nerezidenta Česka:
„...předpokládá se, že tato osoba je rezidentem toho smluvního státu, ve kterém má stálý byt;
jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá se, že je rezidentem toho smluvního
státu, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních
zájmů);...“
Na tuto skutečnost navazuje možnost České republiky zdanit příjmy
nerezidenta z jeho podnikání v Česku:
„Zisky podniku jednoho smluvního státu podléhají zdanění jen v tomto
státě, pokud podnik nevykonává svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím stálé
provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být
zisky podniku zdaněny v druhém státě, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této
stálé provozovně.“
Takže není sporu, že příjmy Ukrajince - nerezidenta České republiky z
podnikání v Česku je možno v České republice zdanit, jen když jsou přičitatelné k jeho stálé
provozovně v Česku. Na tom nemůže nic změnit ani ZDP.
Kdy vzniká Ukrajinci v Česku stálá provozovna, najdeme rovněž ve Smlouvě,
přičemž pro přehlednost můžeme rozlišit tři druhy stálých provozoven:
1)
„Kamenná“ stálá provozovna, z titulu umístění závodu, kanceláře, dílny
apod. na území Česka,
*
což v těchto případech (kdy tyto osoby zpravidla jen vypomáhají v
terénu na stavbách) není obvyklé.
2)
„Staveništní“ stálá provozovna, za niž se považuje
„staveniště nebo
stavba, montáž nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud trvá taková
stavba, projekt nebo dozor déle než 12 měsíců“
,
*
ani tato varianta se převažujících reálných situací podnikajících
Ukrajinců v Česku netýká. V jejich případě totiž obvykle nejde o žádné ucelené stavební projekty
apod., jelikož nabízejí zpravidla jen dílčí výpomocné stavební práce, na které se tato daňově
zvýhodněná forma stálé provozovny nevztahuje.
3)
„Službová“
stálá provozovna, za kterou se považuje
„poskytování služeb, včetně poradenských nebo
manažerských služeb, podnikem jednoho smluvního státu prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných
pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají
na území druhého smluvního státu po jedno nebo více období přesahující v úhrnu tři měsíce v
jakémkoliv dvanáctiměsíčním období,“
*
zde se potenciálně nachází naprostá většina ukrajinských
podnikatelů.
K tomu je ale třeba doplnit, že podle
§ 22 odst. 2 ZDP se takovéto služby považují v
Česku za stálou provozovnu až v případě, že doba jejich trvání přesáhne v úhrnu 6 měsíců v
jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců. Přičemž převažují výklady, že Smlouva nemůže zhoršit
daňové podmínky vůči národnímu zákonu, takže tento typ provozovny je podmíněn jejich poskytováním v
úhrnu (ne jednotlivě) déle než po dobu 6 měsíců (a nikoli již po 3 měsících, jak umožňuje smluvním
státům Smlouva).
Pokud ukrajinskému podnikateli vznikne v Česku stálá provozovna (zejména z
důvodu ad 3 výše), podléhá jeho příjem z podnikání v Česku (přičitatelný této stálé provozovně)
zdanění. A to nikoli formou tzv. srážkové daně (§
36 ZDP), proto se u něj uplatní tzv. zajištění daně plátcem daně ve výši 10 % vyplácených
příjmů. Tyto má v souladu s § 38e ZDP za úkol
srazit a odvést svému správci daně plátce příjmů, tedy plátce daně. Současně s platbou zajištění
daně je plátce daně povinen správci daně předložit také hlášení o provedeném zajištění.
Po sražení zajištění pak plátce příjmu může
nerezidentnímu poplatníkovi již vyplatit o zajištění nižší příjem.
Správce daně může na žádost nerezidentního poplatníka v odůvodněných
případech (zejména, má-li v Česku zde dostatečně hodnotný majetek apod.) rozhodnout o nižším
zajištění daně, případně o zrušení zjištění daně. Tímto rozhodnutím správce daně je pak vázán i
plátce daně, který by si jej měl pro důkazní řízení zkopírovat a archivovat. V případě pochybností
se lze dotázat správce daně na pravost příslušného rozhodnutí. Pozor také na skutečnost, že platnost
tohoto rozhodnutí může být časově nebo i věcně omezena.
Dodejme, že plátce příjmů nerezidentovi je podle
§ 38t odst. 2 ZDP povinen neprodleně oznámit
svému správci daně uzavření kontraktu s nerezidentem, na jehož základě může dojít ke vzniku stálé
provozovny. Od správce daně by měl plátce příjmů obdržet taktéž informaci o tom, zda nerezidentnímu
poplatníkovi již v Česku vznikla stálá provozovna, a je tak povinen provést zajištění daně (nebo si
může ověřit informaci sdělenou poplatníkem).