Lhůty pro stanovení daně a pro placení daně podle daňového řádu

Vydáno: 25 minut čtení

Správa daně je s účinností od 1. 1. 2011 upravena zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád“), tak, že se jedná o postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Ke stanovení daně dochází v nalézacím řízení a je třeba tak učinit správcem daně ve lhůtě pro stanovení daně. K zabezpečení úhrady daně dochází při placení daní, a pokud má daňový subjekt nedoplatek, tak správce daně je oprávněn jej vybrat a vymáhat ve lhůtě pro placení daně. Lhůta pro stanovení daně a lhůta pro placení daně jsou lhůtami prekluzívními, což znamená, že po jejich uplynutí zaniká správci daně oprávnění stanovit daň nebo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek.

Lhůty pro stanovení daně a pro placení daně podle daňového řádu
JUDr.
Lenka
Hrstková Dubšeková
Daňový řád si pro své účely definuje v § 2 odst. 3 daň, kterou rozumí jak peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, tak peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu, a rovněž i peněžité plnění v rámci dělené správy. Za daň se také považuje daňový odpočet, daňová ztráta nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně (§ 2 odst. 4 daňového řádu). Tento článek se zabývá lhůtami pro stanovení a placení těch peněžitých plnění a jiných způsobů zdanění, které daňový řád považuje za daň.
 
Lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu
 
Právní úprava a účel lhůty pro stanovení daně
Lhůta pro stanovení daně je upravena v ustanovení § 148 daňového řádu. Tato nová právní úprava lhůty pro stanovení daně nahradila předchozí obecnou úpravu lhůt pro vyměření daně v ustanovení § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění do 31. 12. 2010 (dále jen „ZSDP“).
Kromě ustanovení § 148 daňového řádu se ke lhůtě pro stanovení daně vztahuje přechodné ustanovení § 264 bod 4 daňového řádu. V přechodném ustanovení je vyjádřen vztah mezi dosavadní úpravou lhůty pro vyměření daně dle ustanovení § 47 ZSDP a novou právní úpravou lhůty pro stanovení daně dle § 148 daňového řádu. Běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle § 47 ZSDP a neskončila do dne nabytí účinnosti daňového řádu, se posuzuje od 1. 1. 2011 podle § 148 daňového řádu. Okamžik počátku běhu lhůty pro vyměření daně určený podle § 47 ZSDP zůstává zachován. Obdobně účinky právních skutečností mající vliv na běh lhůty pro vyměření daně podle § 47 ZSDP, které nastaly před 1. 1. 2011, se posuzují podle § 47 ZSDP.
Podle důvodové zprávy k návrhu daňového řádu, dostupné na www.psp.cz, bylo jedním z cílů návrhu daňového řádu:
„obnovit jistotu ohledně běhu lhůty, ve které lze vyměřit nebo doměřit daň (v návrhu označovaná jako lhůta pro stanovení daně). Tato lhůta je velmi důležitá, neboť pro daňové řízení je typické, že uplynutí prekluzívní lhůty je rozhodným okamžikem určujícím konec daňového řízení v jeho nalézací rovině a definitivní vypořádání materiálních vztahů mezi veřejným rozpočtem a daňovým subjektem. Do této doby lze zákonem připuštěnými instrumenty měnit poslední známou daň, a to jak ve prospěch daňového subjektu, tak v jeho neprospěch.“
Z výše uvedeného vyplývá, že účelem lhůty pro stanovení daně je určení okamžiku, do kterého je možné stanovit daň anebo měnit již pravomocně stanovenou daň.
 
Délka lhůty pro stanovení daně
Lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu činí
3 roky
(§ 148 odst. 1 první věta daňového řádu). Jedná se o základní délku lhůty pro stanovení daně s tím, že daňový řád upravuje skutečnosti, které prodlužují lhůtu o 1 rok (§ 148 odst. 2 , které přerušují a obnovují běh lhůty (§ 148 odst. 3 a které způsobují, že lhůta pro stanovení daně neběží (§ 148 odst. 4 . Maximální délka lhůty pro stanovení daně je 10 let (§ 148 odst. 5 daňového řádu).
Důležitý je počátek běhu lhůty pro stanovení daně, který je určen odlišně od počátku běhu lhůty pro vyměření daně podle ZSDP, která byla také tříletá. Lhůta pro stanovení daně
počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení
(§ 148 odst. 1 věta druhá daňového řádu). Počátek běhu této lhůty je v případech povinnosti podat řádné daňové tvrzení (tj. daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování) odvozován ode dne, v němž uplynula lhůta pro jeho podání. Pokud ze zákona nevyplývá povinnost podat řádné daňové tvrzení, tak je počátek běhu lhůty pro stanovení daně odvozován ode dne, v němž se daň stala splatnou. Počátek běhu lhůty pro stanovení daně se týká jak základní tříleté lhůty, tak objektivní desetileté lhůty.
V návaznosti na přechodné ustanovení § 264 bod 4 daňového řádu se počátek běhu lhůty pro stanovení daně odvozený ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, resp. ode dne, v němž se daň stala splatnou, použije až na ty případy, kdy do 1. 1. 2011 nezačala běžet lhůta pro vyměření daně podle dosavadních právních předpisů.
Pokud by konec lhůty pro stanovení daně připadl na sobotu, neděli nebo svátek, bude posledním dnem této lhůty následující pracovní den (§ 33 odst. 4 daňového řádu).
V další části článku jsou postupně uváděny
příklady na lhůtu pro stanovení daně
aplikované z hlediska přehlednosti pro jeden typ daně, a to pro daň z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“). Předpokladem bude, že se jedná o daňový subjekt, u něhož nebude důvod pro použití speciální úpravy lhůt pro vyměření daně stanovené v § 38r zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2009
Uplatní se přechodné ustanovení § 264 bod 4 daňového řádu.
Tříletá lhůta
pro vyměření daně podle § 47 ZSDP začala běžet dnem
31. 12. 2009
(pravidlo 3+0) a po 1. 1. 2011 počátek běhu této lhůty zůstává zachován.
Od 1. 1. 2011 se běh a délka lhůty pro vyměření daně posuzuje dle § 148 daňového řádu.
Pokud do 31. 12. 2010 nebyl učiněn žádný úkon podle § 47 odst. 2 ZSDP a od 1. 1. 2011 nenastane žádná právní skutečnost dle § 148 daňového řádu, skončí lhůta pro stanovení DPPO za rok 2009 dnem
31. 12. 2012
.
Příklad
DPPO za zdaňovací období hospodářský rok od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011
Daňový subjekt bude mít povinnost podat daňové přiznání do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, tj. do 1. 8. 2011 (§ 136 odst. 1 a § 33 odst. 1 daňového řádu).
Tříletá lhůta
pro stanovení daně podle § 148 odst. 1 daňového řádu začne běžet dnem
1. 8. 2011
a za předpokladu, že nenastane žádná z právních skutečností dle § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu, skončí lhůta pro stanovení daně dnem
1. 8. 2014
.
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2011
Daňový subjekt bude mít povinnost podat daňové přiznání do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období, tj. do 2. 4. 2012 (§ 136 odst. 1, § 33 odst. 1 a 4 daňového řádu).
Tříletá lhůta
pro stanovení daně začne běžet dnem
2. 4. 2012
a za předpokladu, že nenastane žádná z právních skutečností dle § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu, skončí lhůta pro stanovení daně dnem 2. 4. 2015 (maximální desetiletá lhůta by skončila dnem 2. 4. 2022).
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2011
Daňový subjekt bude mít povinnost podat daňové přiznání do 6 měsíců po skončení zdaňovacího období, tj. do 2. 7. 2012 (§ 136 odst. 2 a § 33 odst. 1 a 4 daňového řádu).
Tříletá lhůta
pro stanovení daně začne běžet dnem
2. 7. 2012
a za předpokladu, že nenastane žádná z právních skutečností dle § 148 odst. 2 až 4 daňového řádu, skončí lhůta pro stanovení daně dnem
2. 7. 2015
.
 
Prodloužení lhůty pro stanovení daně o 1 rok
V ustanovení § 148 odst. 2 daňového řádu jsou stanoveny úkony, které způsobí prodloužení lhůty pro stanovení daně o 1 rok, pokud k nim dojde v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty. Mezi úkony, které prodlužují lhůtu o 1 rok, jsou zahrnuty jak úkony správce daně, tak úkony daňového subjektu, jejichž cílem je vytvoření časového prostoru pro správné zjištění a stanovení daně tak, aby daň bylo možné vyměřit nebo doměřit pravomocně ve lhůtě pro stanovení daně. Aby došlo k prodloužení lhůty pro stanovení daně o 1 rok, musí dojít k příslušnému úkonu v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty.
Jedná se o tyto úkony:
a)
podání dodatečného daňového tvrzení
(tj. dodatečného daňového přiznání, následného hlášení nebo dodatečného vyúčtování), což je úkon daňového subjektu; na tomto místě je třeba zdůraznit, že do konce roku 2010 podání dodatečného daňového přiznání nebylo úkonem směřujícím k doměření daně podle § 47 odst. 2 ZSDP,
b)
oznámení (tj. doručení) výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení
, pokud tato výzva vedla k doměření daně - v případě, že na základě této výzvy nebude doměřena daň, nedojde k prodloužení lhůty pro stanovení daně o 1 rok; oznámením výzvy nebo jiného rozhodnutí se rozumí doručení rozhodnutí nebo jiný zaprotokolovaný způsob seznámení příjemce s obsahem rozhodnutí,
c)
oznámení (tj. doručení) rozhodnutí o stanovení daně
(tj. platebního výměru, dodatečného platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu),
d)
zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku
(návrh na povolení obnovy řízení, nařízení obnovy řízení, nařízení přezkoumání rozhodnutí),
e)
oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku
(tj. rozhodnutí ve věci odvolání, rozkladu, obnovy řízení, přezkoumání rozhodnutí),
f)
oznámení (tj. doručení) rozhodnutí o prohlášení nicotnosti
rozhodnutí o stanovení daně (§ 105 odst. 3 daňového řádu).
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2008
Lhůta pro vyměření DPPO za zdaňovací období roku 2008 začala běžet dnem
31. 12. 2008
.
Do 31. 12. 2010 nebyl učiněn žádný úkon dle § 47 odst. 2 ZSDP.
Od 1. 1. 2011 se běh a délka lhůty pro vyměření daně posuzuje podle § 148 daňového řádu a počátek běhu lhůty zůstane zachován (§ 264 bod 4 daňového řádu), takže lhůta pro stanovení daně by měla skončit dnem 31. 12. 2011.
Dne
16. 5. 2011
, tj. v
posledních 12 měsících
před uplynutím dosavadní lhůty, podal daňový subjekt
dodatečné daňové přiznání
k DPPO za rok 2008 [§ 148 odst. 2 písm. a) daňového řádu].
Podle § 148 odst. 2 písm. a) daňového řádu se prodlužuje lhůta pro stanovení DPPO za rok 2008 o 1 rok, tj. do
31. 12. 2012
.
 
Přerušení běhu lhůty pro stanovení daně
V ustanovení § 148 odst. 3 daňového řádu jsou stanoveny úkony, které přerušují lhůtu pro stanovení daně a způsobují nový běh tříleté lhůty ode dne, kdy byl tento úkon učiněn. Aby úkon měl takový účinek, musí být učiněn nejpozději před uplynutím lhůty pro stanovení daně.
Přerušení lhůty a nový běh tříleté lhůty způsobí tyto úkony:
a)
zahájení daňové kontroly
- daňový řád v ustanovení § 87 odst. 1 stanoví, že daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně,
b)
podání řádného daňového tvrzení
- z důvodové zprávy k návrhu daňového řádu vyplývá, že
„stejné účinky jako zahájení daňové kontroly by mělo mít i podání řádného daňového tvrzení, které je podáno opožděně tak, aby zde byl totožný prostor pro stanovení daně (3 roky) jako v případě, kdy daňový subjekt řádně splní své povinnosti“
,
c)
oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení
- oznámení této výzvy má zabezpečit přerušení a nové rozběhnutí lhůty v případě, kdy daňový subjekt nesplnil svou povinnost podat ve stanovené lhůtě řádné daňové tvrzení.
Pokud před uplynutím lhůty pro stanovení daně bude učiněn jeden z těchto úkonů, tak tříletá lhůta začne běžet znovu ode dne, kdy byl úkon učiněn.
Stejné účinky, tj. nový běh tříleté lhůty, nastanou rovněž
marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvě k zahájení daňové kontroly
(§ 87 odst. 6 daňového řádu).
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2008
Lhůta pro vyměření DPPO za kalendářní rok 2008 začala běžet dnem
31. 12. 2008
.
Do 31. 12. 2010 nebyl učiněn žádný úkon dle § 47 odst. 2 ZSDP.
Od 1. 1. 2011 běh a délka lhůty pro vyměření daně se posuzuje podle § 148 DŘ a počátek běhu lhůty zůstane zachován (§ 264 bod 4 daňového řádu), takže lhůta pro stanovení daně by měla skončit dnem 31. 12. 2011.
Dne
16. 5. 2011
, tj. před uplynutím lhůty pro stanovení daně,
byla zahájena daňová kontrola
na DPPO za rok 2008 (§ 148 odst. 3 daňového řádu).
V důsledku zahájení daňové kontroly lhůta pro stanovení daně běží znovu ode dne zahájení daňové kontroly, tj. od 16. 5. 2011 a skončí dnem
16. 5. 2014
.
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2010
Tříletá lhůta
pro vyměření daně podle § 47 ZSDP začala běžet dnem
31. 12. 2010
a po 1. 1. 2011 zůstane zachován počátek běhu této lhůty a nebude se odvíjet ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání daňového přiznání, tj. od 1. 4. 2011 (§ 264 bod 4 daňového řádu).
Od 1. 1. 2011 běh a délka lhůty pro vyměření daně se posuzuje podle § 148 daňového řádu.
Jelikož se délka lhůty pro vyměření DPPO za zdaňovací období roku 2010 posuzuje od 1. 1. 2011 podle daňového řádu, tak by měla činit 3 roky (§ 148 odst. 1 daňového řádu). Pokud daňový subjekt podal daňové přiznání (tj. řádné daňové tvrzení) k DPPO za rok 2010 včas, tj. v zákonné lhůtě pro jeho podání (§ 136 odst. 1 a 2 daňového řádu), měla by tříletá lhůta pro stanovení daně skončit dnem 31. 12. 2013. Pokud daňový subjekt podal daňové přiznání k DPPO za rok 2010 opožděně, tak se bude jednat o skutečnost dle § 148 odst. 3 daňového řádu a tříletá lhůta pro stanovení daně běží znovu ode dne pozdě podaného daňového přiznání.
 
Stavění lhůty pro stanovení daně
Kromě úkonů prodlužujících a přerušujících lhůtu pro stanovení daně jsou dále stanoveny případy, kdy lhůta pro stanovení daně neběží a dočasně se staví.
Podle § 148 odst. 4 daňového řádu lhůta pro stanovení daně neběží:
a)
po dobu řízení
, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno
před soudem ve správním soudnictví
(krajským soudem, Nejvyšším správním soudem) a
před Ústavním soudem
- zde je vyjádřena obdoba ustanovení § 41 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), podle kterého lhůty pro stanovení daně a pro placení daně neběží po dobu řízení před soudem podle s.ř.s.; novinkou je stavění lhůty po dobu řízení před Ústavním soudem,
b)
po dobu řízení o otázce
, o níž je
příslušný rozhodnout soud
a která je nezbytná pro správné stanovení daně (například § 99 daňového řádu),
c)
po dobu od zmeškání odvolací lhůty
proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím
navrácení v předešlý stav
(§ 37 daňového řádu),
d)
po dobu od marného uplynutí úložní doby
až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena
neúčinnost doručení
rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení (§ 48 daňového řádu).
Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro stanovení daně podle daňového řádu, které započaly přede dnem nabytí účinnosti daňového řádu, staví běh lhůty až ode dne 1. 1. 2011 (§ 264 bod 4 poslední věta daňového řádu).
Lhůta pro stanovení daně se staví také po dobu ode dne podání podnětu u soudu do doby než je ustanoven správce dědictví, popřípadě ukončeno dědické řízení (§ 239 odst. 5 daňového řádu). Podle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní, ve znění účinném od 1. 1. 2011, ode dne odeslání dožádání o výměnu informací až do dne obdržení odpovědi od příslušného úřadu jiného smluvního státu neběží lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu.
 
Vztah k trestnímu zákoníku
Daňový řád nově stanoví dva případy možnosti stanovit daň po uplynutí lhůty pro stanovení daně:
a)
pokud nabylo právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl daňový subjekt shledán vinným ze
spáchání daňového trestného činu
, tj. trestného činu, jehož skutková podstata je vymezena v závislosti na porušení daňových zákonů (například zkrácení daně), lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně (§ 148 odst. 6 daňového řádu),
b)
pokud se daňový subjekt bude domáhat podáním řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení stanovení daně pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu
účinné lítosti
, přičemž současně tvrzenou daň včetně jejího příslušenství uhradí, lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně (§ 148 odst. 7 daňového řádu).
 
Přechodné období
Pro daňové subjekty a správce daně je velmi důležité již výše zmíněné přechodné ustanovení § 264 bod 4 daňového řádu, podle kterého pro posouzení běhu a délky lhůty pro vyměření, která započala podle dosavadních právních předpisů, se ode dne 1. 1. 2011 postupuje podle § 148 daňového řádu; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle dosavadních právních předpisů zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly přede dnem 1. 1. 2011, se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Příklad
DPPO za zdaňovací období roku 2009
Tříletá lhůta
pro vyměření daně dle § 47 ZSDP začala běžet dnem
31. 12. 2009
(pravidlo 3+0).
V roce 2010 byla zahájena daňová kontrola na DPPO za rok 2009, což způsobilo, že dle § 47 odst. 2 ZSDP od 31. 12. 2010 začala běžet nová tříletá lhůta; účinky zahájené daňové kontroly se budou po 1. 1. 2011 posuzovat dle § 47 ZSDP. Lhůta pro stanovení daně uplyne 31. 12. 2013.
 
Lhůta pro stanovení daně v dalších ustanoveních daňového řádu
V daňovém řádu je lhůta pro stanovení daně v následujících ustanoveních:
*
- daňový subjekt má práva a povinnosti týkající se správného zjištění a stanovení daně po dobu běhu lhůty pro stanovení daně,
*
- nelze prodloužit lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva,
*
- nelze povolit navrácení lhůty pro stanovení daně v předešlý stav,
*
- daňový subjekt je povinen uchovávat záznamy, evidence a doklady vztahující se k záznamní povinnosti až do uplynutí lhůty pro stanovení daně,
*
- opravu zřejmých nesprávností v rozhodnutích o stanovení daně lze provést do uplynutí lhůty pro stanovení daně,
*
- v případě uplynutí lhůty pro stanovení daně v odvolacím řízení bude rozhodnutí o stanovení daně zrušeno a současně bude zastaveno odvolací řízení,
*
- obnovu nalézacího řízení lze povolit nebo nařídit a přezkoumání rozhodnutí o stanovení daně lze nařídit, pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně,
*
- daňovému subjektu trvá povinnost podat dodatečné daňové přiznání na vyšší daň, resp. nižší daňovou ztrátu, pokud běží lhůta pro stanovení daně; v této nejzazší lhůtě je daňový subjekt oprávněn podat také dodatečné daňové přiznání na daň nižší, resp. daňovou ztrátu nižší, nebo dodatečné daňové přiznání beze změny poslední známé daně.
 
Speciální úprava lhůty pro stanovení daně v jiných daňových zákonech
Z ustanovení § 4 daňového řádu vyplývá, že daňový řád nebo jeho jednotlivá ustanovení se použijí, neupravuje-li jiný zákon správu daní jinak.
Odlišnou úpravu vztahující se ke lhůtě pro stanovení daně, resp. lhůtě pro vyměření daně, obsahuje zákon o daních z příjmů, jehož ustanovení § 38r obsahuje speciální lhůtu pro stanovení daně z příjmů pro poplatníky s investiční pobídkou, pro poplatníky s daňovou ztrátou a pro poplatníky se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku.
S účinností od 1. 3. 2011 je v ustanovení § 13b odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., stanoven speciální počátek běhu lhůty pro stanovení daně z nemovitostí, a to v případech, kdy se nepodává daňové přiznání tak, že lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem 31. 1. zdaňovacího období, na které se daň vyměřuje, a nikoliv dnem, v němž se stala daň splatnou.
Do konce roku 2010 obsahoval speciální úpravu lhůt pro vyměření zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, v ustanovení § 22. Toto ustanovení bylo zrušeno od 1. 1. 2011 zákonem č. 280/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
 
Lhůta pro placení daně podle daňového řádu
Lhůta pro placení daně je upravena v ustanovení
§ 160 daňového řádu
a tato nová právní úprava nahradila předchozí úpravu lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat nedoplatek podle ustanovení § 70 ZSDP. Na rozdíl od ZSDP je lhůta pro placení daně podle daňového řádu lhůtou prekluzívní.
Podle důvodové zprávy k návrhu daňového řádu:
„jako lhůtu pro placení daně návrh obecně označuje časový úsek, ve kterém je možné realizovat dobrovolnou i nedobrovolnou úhradu daně. Věcnou změnou je pojetí této lhůty jako výlučně prekluzívní, podobně jako je tomu u lhůty pro stanovení daně; je tak opuštěna koncepce promlčení, která se nejeví pro veřejné právo jako nejvhodnější. Mělo by tak dojít k odstranění zbytečné nejistoty, zda daňový subjekt uplatní námitku promlčení či nikoliv.“
Z přechodného ustanovení § 264 bod 5 daňového řádu vyplývá, že běh a délka lhůty pro promlčení práva vybrat a vymáhat nedoplatek, která započala podle dosavadních právních předpisů a neskončila do 1. 1. 2011, se od 1. 1. 2011 posuzuje podle § 160 daňového řádu; okamžik počátku běhu této lhůty určený podle dosavadních právních předpisů zůstává zachován. Účinky právních skutečností, které mají vliv na běh této lhůty a které nastaly před 1. 1. 2011, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Právní skutečnosti nově zakládající stavění běhu lhůty pro placení daně podle daňového řádu, které započaly před 1. 1. 2011, staví běh lhůty až od 1. 1. 2011.
Základní délka lhůty pro placení daně činí
6 let
. Lhůta pro placení daně začne běžet dnem splatnosti daně. Okamžik splatnosti daně vyplývá ze zákona. Jde-li o nedoplatek z částky daně, k jejíž úhradě byla stanovena náhradní lhůta splatnosti, začne lhůta pro placení daně běžet náhradním dnem splatnosti daně. Po uplynutí lhůty pro placení daně zaniká právo správce daně nedoplatek vybrat a vymáhat. Na rozdíl od ZSDP vztahuje daňový řád počátek běhu lhůty pro placení daně jak ke dni splatnosti daně, tak k náhradnímu dni splatnosti daně.
Nedoplatek
je částka daně, která není uhrazena a uplynul již den splatnosti této daně; nedoplatek je rovněž neuhrazené příslušenství daně, u kterého již uplynul den splatnosti, popřípadě též neuhrazená částka zajištění daně (§ 153 odst. 1 daňového řádu).
Pokud jiný zákon nestanoví jinak, tak
daň je splatná
v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení (§ 135 odst. 3 daňového řádu).
Náhradní lhůta splatnosti
se týká jak daně vyměřené ve vyšší částce, než jak byla tvrzena, tak daně doměřené. Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň vyměřená z moci úřední (§ 139 odst. 3 daňového řádu). Je-li doměřená daň vyšší než daň dodatečně tvrzená daňovým subjektem, je rozdíl splatný v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru. Ve stejné náhradní lhůtě je splatná i daň doměřená z moci úřední (§ 143 odst. 5 daňového řádu).
Příklad
DPPO za rok 2010
Poslední den lhůty pro podání daňového přiznání byl dne 1. 4. 2011.
Daň byla splatná dne
1. 4. 2011
.
Lhůta pro placení daně začala běžet dnem 1. 4. 2011 a pokud nebude její běh přerušen nebo nebude stavěn (§ 160 odst. 2 až 4 daňového řádu), tak lhůta skončí dnem
1. 4. 2017
.
Pokud před uplynutím lhůty pro placení daně učinil správce daně úkon přerušující běh lhůty pro placení daně, lhůta
běží znovu
ode dne, v němž byl tento úkon učiněn (§ 160 odst. 2 daňového řádu). Úkonem přerušujícím běh lhůty pro placení daně je zahájení exekučního řízení podle daňového řádu nebo podle jiného zákona (§ 178 odst. 1 daňového řádu), zřízení zástavního práva (§ 170 daňového řádu), nebo oznámení rozhodnutí o posečkání (§ 156 daňového řádu).
Lhůta pro placení daně
neběží
po dobu vymáhání daně soudem nebo soudním exekutorem, po dobu přihlášení daňové pohledávky do insolvenčního řízení nebo do veřejné dražby (§ 175 odst. 1 daňového řádu), po dobu daňové
exekuce
srážkami ze mzdy (§ 187 a násl. daňového řádu), nebo po dobu dožádání mezinárodní pomoci při vymáhání nedoplatku. Lhůta pro placení daně se staví také v případě daňové povinnosti zůstavitele, není-li znám dědic a nebyl-li dosud ustanoven správce dědictví (§ 239 odst. 5 daňového řádu).
Lhůta pro placení daně
končí
nejpozději uplynutím
20 let
ode dne splatnosti daně, resp. od náhradního dne splatnosti daně. Je-li nedoplatek zajištěn zástavním právem zapsaným do příslušného veřejného registru, zaniká právo vybrat a vymáhat nedoplatek uplynutím 30 let po tomto zápisu.
Lhůta pro placení daně je obsažena v dalších ustanoveních daňového řádu:
*
§ 20 odst. 2 - daňový subjekt má práva a povinnosti při placení daně po dobu, ve které lze požadovat placení nedoplatku,
*
§ 36 odst. 5 - nelze prodloužit lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva,
*
§ 37 odst. 4 - nelze povolit navrácení lhůty pro placení daně v předešlý stav,
*
§ 104 odst. 2 - opravu zřejmých nesprávností v rozhodnutí vydaném při placení daně lze provést do uplynutí lhůty pro placení daně,
*
§ 111 odst. 6 - v případě uplynutí lhůty pro stanovení daně v odvolacím řízení bude rozhodnutí o stanovení daně zrušeno a současně bude zastaveno odvolací řízení,
*
§ 119 odst. 4 a § 122 odst. 3 - obnovu řízení při placení daně lze povolit nebo nařídit a přezkoumání rozhodnutí vydaného v řízení při placení daní lze nařídit, pokud neuplynula lhůta pro placení daně,
*
§ 153 odst. 4 - nedoplatek zaniká po marném uplynutí lhůty pro placení daně,
*
§ 156 odst. 5 - posečkání daně nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně,
*
§ 158 odst. 3 - odepsaný nedoplatek pro nedobytnost trvá, pokud neuplynula lhůta pro placení daně,
*
§ 259 odst. 2 - k prominutí daně i příslušenství daně může dojít až do doby uplynutí lhůty pro placení daně.
 
Závěr
Daňový řád nastavil nová pravidla běhu lhůt pro stanovení daně a pro placení daně a budoucnost ukáže, jak se podaří tato pravidla aplikovat při správě daní tak, aby byl splněn její cíl, a to správně zjistit a stanovit daně a zabezpečit jejich úhradu.