Lhůty pro stanovení daně a pro placení daně podle daňového řádu

Vydáno: 25 minut čtení

Správa daně je s účinností od 1. 1. 2011 upravena zákonem č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb. (dále jen „daňový řád“), tak, že se jedná o postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Ke stanovení daně dochází v nalézacím řízení a je třeba tak učinit správcem daně ve lhůtě pro stanovení daně. K zabezpečení úhrady daně dochází při placení daní, a pokud má daňový subjekt nedoplatek, tak správce daně je oprávněn jej vybrat a vymáhat ve lhůtě pro placení daně. Lhůta pro stanovení daně a lhůta pro placení daně jsou lhůtami prekluzívními, což znamená, že po jejich uplynutí zaniká správci daně oprávnění stanovit daň nebo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek.

Lhůty pro stanovení daně a pro placení daně podle daňového řádu
JUDr.
Lenka
Hrstková Dubšeková
Daňový řád si pro své účely definuje v § 2 odst. 3 daň, kterou rozumí jak peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, tak peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle daňového řádu, a rovněž i peněžité plnění v rámci dělené správy. Za daň se také považuje daňový odpočet, daňová ztráta nebo jiný způsob zdanění a příslušenství daně (§ 2 odst. 4 daňového řádu). Tento článek se zabývá lhůtami pro stanovení a placení těch peněžitých plnění a jiných způsobů zdanění, které daňový řád považuje za daň.
 
Lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu
 
Právní úprava a účel lhůty pro stanovení daně
Lhůta pro stanovení daně je upravena v ustanovení § 148 daňového řádu. Tato nová právní úprava lhůty pro stanovení daně nahradila předchozí obecnou úpravu lhůt pro vyměření daně v ustanovení § 47 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění do 31. 12. 2010 (dále jen „ZSDP“).
Kromě ustanovení § 148 daňového řádu se ke lhůtě pro stanovení daně vztahuje přechodné ustanovení § 264 bod 4 daňového řádu. V přechodném ustanovení je vyjádřen vztah mezi dosavadní úpravou lhůty pro vyměření daně dle ustanovení § 47 ZSDP a novou právní úpravou lhůty pro stanovení daně dle § 148 daňového řádu. Běh a délka lhůty pro vyměření, která započala podle § 47 ZSDP a neskončila do dne nabytí účinnosti daňového řádu, se posuzuje od 1. 1. 2011 podle § 148 daňového řádu. Okamžik počátku běhu lhůty pro vyměření daně určený podle § 47 ZSDP zůstává zachován. Obdobně účinky právních skutečností mající vliv na běh lhůty pro vyměření daně podle § 47 ZSDP, které nastaly před 1. 1. 2011, se posuzují podle § 47 ZSDP.
Podle důvodové zprávy k návrhu daňového řádu, dostupné na www.psp.cz, bylo jedním z cílů návrhu daňového řádu:
„obnovit jistotu ohledně běhu lhůty, ve které lze vyměřit nebo doměřit daň (v návrhu označovaná jako lhůta pro stanovení daně). Tato lhůta je velmi důležitá, neboť pro daňové řízení je typické, že uplynutí prekluzívní lhůty je rozhodným okamžikem určujícím konec daňového řízení v jeho nalézací rovině a definitivní vypořádání materiálních vztahů mezi veřejným rozpočtem a daňovým subjektem. Do této doby lze zákonem připuštěnými instrumenty měnit poslední známou daň, a to jak ve prospěch daňového subjektu, tak v jeho neprospěch.“
Z výše uvedeného vyplývá, že účelem lhůty pro stanovení daně je určení okamžiku, do kterého je možné stanovit daň anebo měnit již pravomocně stanovenou daň.
 
Délka lhůty pro stanovení daně
Lhůta pro stanovení daně podle daňového řádu činí
3 roky
(§ 148 odst. 1 první věta daňového řádu). Jedná se o základní délku lhůty pro stanovení daně s tím, že daňový řád upravuje skutečnosti, které prodlužují lhůtu o 1 rok (§ 148 odst. 2 , které