Společné jmění manželů v daňových souvislostech

Vydáno: 22 minut čtení

Od okamžiku, kdy spolu uzavřou manželství, začnou manželé společně vytvářet, užívat a udržovat společný majetek, který spolu se společnými závazky tvoří jejich společné jmění. Společné jmění může podle ustanovení § 136 odst. 2 občanského zákoníku vzniknout pouze mezi manžely, nikoli tedy např. mezi druhem a družkou nebo mezi registrovanými partnery. Institut společného jmění vznikl od 1. 8. 1998, kdy nahradil dřívější bezpodílové spoluvlastnictví manželů. Společné jmění manželů je upraveno v § 143 až 151 občanského zákoníku.

Společné jmění manželů v daňových souvislostech
Ing.
Jiří
Vychopeň
Společné jmění manželů (dříve bezpodílové spoluvlastnictví manželů) se zásadně liší od podílového spoluvlastnictví věcí, které je upraveno v § 137 až 142 občanského zákoníku. Zatímco vlastnická práva a povinnosti k věcem ve společném jmění manželů patří v plném rozsahu oběma manželům (manželé nejsou spoluvlastníky věcí ve společném jmění manželů, ale oba tyto věci společně a nerozdílně vlastní), při podílovém spoluvlastnictví věcí jsou vlastnická práva a povinnosti k věcem rozdělena mezi spoluvlastníky stanoveným nebo dohodnutým podílem (spoluvlastnický podíl vyjadřuje míru účasti spoluvlastníka na vlastnických právech a povinnostech k dané věci).
Manželé mohou mít vedle majetku ve společném jmění manželů i další věci v podílovém spoluvlastnictví (každý z manželů se podílí na vlastnictví jednotlivých věcí stanoveným nebo dohodnutým spoluvlastnickým podílem, případně každému z nich patří ideální polovina věci).
Podle ustanovení § 143 odst. 1 občanského zákoníku společné jmění manželů tvoří:
a)
majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou:
*
majetku získaného dědictvím nebo darem,
*
majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do jeho výlučného vlastnictví,
*
věcí, které podle povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů,
*
věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka,
b)
závazky, které některému z manželů nebo jim oběma společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou:
*
závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jen jednomu z manželů,
*
závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.