Velká Británie, oficiálně Spojené království Velké Británie a Severního Irska, je konstituční monarchií. Rozkládá se na Britských ostrovech a skládá se ze čtyř zemí: Anglie, Skotska, Walesu a Severního Irska. Je jedním ze zakládajících členů NATO. Je rovněž členem Evropské unie, avšak nepřijala Euro. Tamní měnou zůstává britská libra (GBP).
Zdaňování společností ve Velké Británii
Mgr. Ing.
Hana
Skalická
, Ph. D., BA, advokátka, PETERKA & PARTNERS, vyučující ŠKODA AUTO, a. s., Vysoké školy
Pro účely daně z příjmů právnických osob se za území Velké Británie považuje Anglie, Wales, Skotsko, Severní Irsko a
kontinentální
šelf, a naopak nepovažují ostrovy Guernsey a Jersey, ani Isle of Man.Velké Británii náleží čtrnáct zámořských teritorií po celém světě, což jsou poslední zbytky někdejšího Britského impéria. Mezi ně patří: Anguilla, Bermudy, Britské antarktické území, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Falklandy, Gibraltar, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Kajmanské ostrovy, kyperské vojenské základny Akrotiri a Dhekelia, Montserrat, Pitcairnovy ostrovy, Svatá Helena, Turks a Caicos. Tato zámořská teritoria však nejsou součástí Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, a to ani pro daňové účely.
Snad i s ohledem na skutečnost, že ve Velké Británii je uplatňován anglosaský právní systém a částečný imputační systém zdanění, je i zdaňování společností odlišné od většiny daňových systémů Evropské unie, které spadají pod
kontinentální
právní systémy a kde se uplatňuje klasický systém zdanění.Typ daňového systému
Rezidentní společnosti ve Velké Británii zdaňují celosvětový příjem. Daň z příjmů právnických osob je uvalována ročně, přičemž zdaňovacím obdobím je období od 1. 4. do 31. 3. Speciální daňový režim se vztahuje na společnosti, které provozují obchody s ropou a zemním plynem a také na společnosti provozující lodní dopravu.
Jako jedna z mála zemí na světě Velká Británie uplatňuje částečný imputační systém zdanění, na jehož základě je vyloučeno či sníženo dvojí ekonomické zdanění zisků společnosti. Příjemce dividendy si může daň z příjmů právnických osob započíst na svou daňovou povinnost, a to ve výši 1/9. Tato možnost se s účinností od 1. 7. 2009 vztahuje na rezidenty i nerezidenty, zatímco do 30. 6. 2009 se vztahovala pouze na rezidenty.
Příklad
Pro lepší pochopení částečného imputačního systému zdanění si uveďme příklad: Zisky společnosti 1 500 000 Daň z příjmů 28 % (k 31. 3. 2011) 420 000 Vyplacená dividenda (1 500 000 - 420 000) 1 080 000 Zápočet (1/9 z 1 080 000) 120 000 Dividenda navýšená o zápočet 1 200 000
+-------------------------------------------+-----------+ | Zisky společnosti | 1 500 000 | | Daň z příjmů 28 % (k 31. 3. 2011) | 420 000 | | Vyplacená dividenda (1 500 000 - 420 000) | 1 080 000 | | Zápočet (1/9 z 1 080 000) | 120 000 | | Dividenda navýšená o zápočet | 1 200 000 | +-------------------------------------------+-----------+
Zákonný rámec
Mezi právní předpisy, v nichž je obsažena právní úprava zdaňování příjmů právnických osob, patří zejména:
*
několik zákonů o daních z příjmů právnických osob (
„Income and Corporation Taxes Act 1988“
, „Corporation Tax Act 2009“
, „Corporation Tax Act 2010“
),*
zákon o kapitálových příjmech z roku 2001 (
„Capital Allowances Act 2001“
),*
zákon o zdanění zisků podrobených dani z roku 1992 (
„Taxation of Chargeable Gains Act 1992“
),*
zákon o správě daní z roku 1970 (
„Taxes Management Act 1970“
), který je procesním předpisem.Ve Velké Británii hraje rovněž nezanedbatelnou roli zvykové právo.
Daňové subjekty
Dani z příjmů právnických osob podléhají právnické osoby a sdružení, avšak nikoli partnershipy. Korporátní člen partnershipu je poplatníkem daně z příjmů právnických osob ze zisků z jeho podílu v partnershipu za to které zdaňovací období.
Stejně jako ostatní země, Velká Británie rozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Společnost je ve Velké Británii považována za rezidentní, pokud:
*
je založena podle britského práva (tj. podle některé z následujících jurisdikcí: Anglie a Wales, Skotsko, Severní Irsko),
*
její činnost je centrálně řízena a kontrolována z Velké Británie, nebo
*
její činnost je
de facto
centrálně řízena a kontrolována z Velké Británie, což může být i případ nerezidentní pobočky mateřské společnosti z Velké Británie (viz případ Bullock v. The Unit Construction Co. Ltd.
, HL 1959 TC 712). Ačkoli akcionáři (společníci) mají kontrolu nad společností prostřednictvím jmenování a odvolávání jejích statutárních orgánů, jsou to právě statutární orgány, kdo kontrolují a řídí činnost společnosti. Pojmem statutární orgány se v tomto případě rozumí i tzv. „stínové statutární orgány“, které mohou kontrolovat a ovlivňovat výkonné statutární orgány, pokud jde o běh společnosti.Pokud je však britská rezidentní společnost považována rovněž za rezidenta v jiné zemi, a to na základě kritéria místa skutečného vedení společnosti nebo podle ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění, která vylučuje dvojí rezidentství, potom na takovou společnost není pohlíženo jako na britského rezidenta.
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je finanční rok od 1. 4. do 31. 3. Pokud jde o účetní období, zákon nevymezuje běh tohoto období, pouze stanoví, že účetní období vždy končí vyhotovením účetní závěrky společnosti.
Zdaňovací období nesmí přesáhnout 12 měsíců. Pokud se tedy z nějakého důvodu neshoduje účetní období se zdaňovacím obdobím, jsou zisky společnosti přiřazovány dle časové souvislosti k jednotlivým zdaňovacím obdobím, do kterých spadá to které účetní období.
Zdanitelný příjem a základ daně
Zdanitelný příjem společností je určován s odkazem na obecně akceptované účetní principy či IFRS. Určité náklady jsou posléze vylučovány na základě zvykového práva či ustanovení některého ze zákonů o dani z příjmů právnických osob. Před 1. 4. 2009 se ve Velké Británii aplikoval tzv. „schedular system“, podle nějž se příjmy dělily podle zdrojů, ze kterých vznikly. Zdroje příjmů tedy byly rozděleny do následujících „rozpisů a případů“
(„Schedules and Cases
“):+--------------+----------------------------------------------------------------------+ | A | příjem z nehmotného majetku na území Velké Británie | | D – Case I | příjem z podnikání | | D – Case II | příjem z výkonu profese | | D – Case III | úroky, ostatní splátky, veřejné příjmy v rámci Velké Británie | | D – Case IV | příjem ze zahraničních cenných papírů | | D – Case V | příjem ze zahraničí (kromě zahraničních cenných papírů) | | F | dividendy a jiná rozdělení zisku britskými rezidentními společnostmi | +--------------+----------------------------------------------------------------------+
Celkové zdanitelné příjmy za každé účetní období zahrnovaly součet všech výše uvedených kategorií příjmů s tím, že k tomuto součtu jednotlivých kategorií se připočítávaly zisky z prodeje kapitálu a naopak se odečítaly např. daňové ztráty apod.
S účinností od 1. 4. 2009 byl tento systém zrušen zákonem o dani z příjmů právnických osob z roku 2009 (
„Corporation Tax Act 2009“
). Zdanitelný příjem je nyní charakterizován podle původu tohoto příjmu, přičemž došlo ke sloučení zisků z Velké Británie a z cizích zdrojů (až na určité výjimky, např. u zahraničních ztrát a u jiných úlev, které mohou být nárokovány pouze vůči příjmu ze zdrojů v zahraničí). Zdanitelný příjem se nyní dělí do následujících kategorií: *
příjem z podnikání,
*
příjem z majetku,
*
příjem z dlouhodobých půjček,
*
příjem z derivátů,
*
zisky v souvislosti s dlouhodobým nehmotným majetkem,
*
zisky z dispozice s know-how a prodej patentových práv,
*
různý příjem.
Celkový zdanitelný příjem se rovná součtu zdanitelného příjmu ze všech výše uvedených kategorií, přičemž u každé kategorie se uplatní jiná pravidla odečtu nákladů.
Daňově uznatelné a neuznatelné náklady
Daňově uznatelnými náklady jsou náklady, které byly plně a výhradně vynaloženy za účelem podnikání. Jakékoli transakce, které toto kritérium nesplňují (např. cena není sjednána dle pravidla tržního odstupu), by měly být považovány za daňově neuznatelné, neboť taková transakce není činěna s obchodním motivem, jinak řečeno motivem, který by byl v souladu s cílem podnikání.
Mezi nejvýznamnější daňově uznatelné náklady patří:
*
úroky vynaložené za účelem podnikání, které jsou placeny ve Velké Británii, a to zálohovou formou od banky, která požívá dobré víry v bankovním podnikání ve Velké Británii,
*
poplatky a náklady související s udělením patentu nebo registrace ochranné známky související s podnikáním,
*
zákonné platby zaměstnancům,
*
kapitálové výdaje na ozdravení půdy apod.
Mezi nejvýznamnější daňově neuznatelné náklady patří:
*
jakýkoli náklad, který nebyl vynaložen pouze a výhradně za účelem podnikání (např. jakákoli transakce, která není sjednána v souladu s principem tržního odstupu),
*
vyplácené dividendy,
*
většina darů pro charitativní, náboženské nebo politické organizace, ledaže se přímo týkají činnosti, kterou společnost vykonává,
*
platby související s trestnou činností (úplatky, ochrana peněz).
Uplatnitelnost daňových ztrát
Ohledně daňových ztrát je nejprve nutno zjistit, z jaké kategorie příjmu tyto vznikly (viz výše dělení příjmů do kategorií). Společnost, která má příjmy z více kategorií, musí vést pro každou ze ztrát zvláštní účet.
Ztráty mohou být převáděny do budoucna po neomezeně dlouhou dobu, avšak jsou uplatnitelné pouze vůči příjmům stejné kategorie.
Ztráty z podnikání mohou být započteny vůči celkovým zdanitelným příjmům příslušného účetního období a dále za období stejné délky, které bezprostředně předcházelo období jejich vzniku.
Pokud však dojde k významné změně v povaze podnikání během 3 let a v téže době se rovněž změní přímé či nepřímé vlastnictví společnosti, ztráty z podnikání z období před změnou vlastnictví nemohou být převáděny dále do období po změně (s výjimkou převodu vlastnictví mezi členy „75% skupiny“ - vysvětlení tohoto pojmu je uvedeno níže v tomto článku v části: „Skupinové zdanění“).
Ztráta, jež vznikla z určité kategorie v období posledních 12 měsíců, může být nárokována vůči příjmu ze stejné kategorie za 3 roky bezprostředně předcházející zdaňovací období.
Sazba daně
Sazba daně je stanovována finančním zákonem (
„Finance Act“
) pro každé zdaňovací období od 1. 4. do 31. 3., avšak společnosti zdaňují celkové zisky za jejich účetní období. Tam, kde se účetní období neshoduje se zdaňovacím obdobím, jsou zisky rozdělovány mezi zdaňovací období podle toho, do kterého účetního období spadají, přičemž poté jsou na ně aplikovány příslušné sazby daně. Finanční zákon 2011 stanoví výši základní sazby daně na 26 % (pro zdaňovací období 2010 sazba činila 28 %). Základní sazba daně pro zdaňovací období 2012 by měla činit 25 %.Základní sazba daně se vztahuje na zisky převyšující 1,5 milionu GBP. Pokud zdanitelný zisk společnosti nepřesáhne 300 000 GBP, je společnost klasifikována jako malý podnik, pro nějž platí sazba daně 20 %. Pokud se zdanitelný zisk společnosti pohybuje mezi 300 001 - 1 500 000 GBP, uplatní se významné slevy.
Skupinové zdanění
Ve Velké Británii je možné skupinové zdanění.
Skupinou se rozumí dvě nebo více britských rezidentních společností, které vlastní - ať přímo či nepřímo - nejméně 75 % nominální hodnoty kapitálu v dceřiné společnosti nebo dceřiných společnostech. Tato skupina je nazývána jako
„75% skupina“
. Jinou skupinou pro účely zdanění se rozumí skupina, kde mateřská společnost vlastní více než 50 % vlastního jmění. Tato skupina je označována jako „51% skupina“
.Dále je ve Velké Británii možné vytvořit tzv.
konsorcium
z britských rezidentních společností, kde každá vlastní více než 5 % a dohromady vlastní nejméně 75 % kapitálu rezidentní obchodní nebo holdingové společnosti („the
). Tato definice konsorcia je platná pro daňové účely, pro jiné účely existují jiné definice konsorcií. Holdingovou společností se rozumí taková společnost, která vlastní alespoň 90% podíl v dceřiných společnostech.consortium
company“Od 1. 4. 2000 mohou skupinových slev užívat i konsorcia, která byla založena společnostmi, které jsou rezidenty kdekoli na světě, tedy nikoli pouze britskými společnostmi. Toto bylo zavedeno po rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci
ICI v. Colmer
.V případu
Philips Electronics UK Limited v. HMRC
(2009) UKFTT 226 (TC) bylo rozhodnuto, že britské konsorcium
je v rozporu se svobodou usazování v EU. Toto rozhodnutí je významné v tom, že takto rozhodl britský soud bez předchozího posouzení věci Soudním dvorem Evropské unie. V návaznosti na to byla finančním zákonem z roku 2010 upravena legislativa
. Pro účetní období, která začínají po 12. 7. 2010, mohou výhod konsorcia požívat pouze společnosti z Velké Británie či EHP.Ačkoli britská
legislativa
nezná pojem konsolidovaný příjem ve skupině, existují zde určité úlevy: uplatnitelnost daňových ztrát v rámci skupiny, žádná srážková daň na dividendy vyplácené v rámci skupiny, transfery kapitálu v rámci 75% skupiny bez daně.Každá společnost ze skupiny je považována za samostatnou entitu. V praxi je ale vždy jedna společnost jmenována odpovědnou za daňové povinnosti skupiny.
Další zdanění příjmů společností (kromě daně z příjmů)
Ve Velké Británii příjmy společností nepodléhají jiné dani. Není zde zavedena ani lokální daň z příjmů, ani obchodní daň z příjmů.
Pouze společnosti obchodující s ropou a zemním plynem podléhají korporační dani (
„corporation tax“
), dani z příjmů z ropy („petroleum revenue tax“
).Sazba korporační daně za zdaňovací období 2011 činí 30 % a pro malé podniky 19 %. Sazba daně z příjmů z ropy činí 50 %, přičemž tato daň je odčitatelná od korporační daně.
Správa daní
Daňové přiznání se podává v ten den, který z níže uvedených dnů nastane nejpozději:
*
12 měsíců od konce účetního období, za které se podává daňové přiznání,
*
3 měsíce od data, ve kterém společnost obdržela upozornění o tom, že daňové přiznání mělo být podáno,
*
pro účetní období v délce maximálně 18 měsíců do 12 měsíců od konce tohoto účetního období,
*
pro účetní období delší než 18 měsíců do 30 měsíců od zahájení příslušného účetního období.
Za pozdní podání daňového přiznání může být společnosti předepsáno penále, a to ve výši od 200 GBP až do 20 % nezaplacené daně v závislosti na tom, k jak dlouhému prodlení s podáním přiznání došlo. Za nepodání daňového přiznání v důsledku podvodu lze uložit penále až do výše 100 % nepřiznané daně.
Daň je splatná do 9 měsíců od konce účetního období. Velké společnosti, jejichž zisky přesahují 1,5 milionu GBP, jsou povinny hradit daň ve 4 splátkách, a to vždy ke čtrnáctému dni 7., 10., 13. a 16. měsíce následujícího po začátku účetního období.
Daň lze vyměřit ve lhůtě 6 let od konce účetního období. Pokud však došlo ke spáchání daňového trestného činu, lhůta pro vyměření daně činí 20 let od konce účetního období, jehož se daňový trestný čin týká.
Ve Velké Británii není rozvinutý systém závazných posouzení, existuje zde však
legislativa
ohledně předběžných posouzení jak v oblasti převodových cen, tak v oblasti nízké kapitalizace.Srážková daň
Dividendy vyplácené rezidentní společností jsou od daně osvobozeny. Pokud má však nerezident nárok na zápočet daně na základě smlouvy o zamezení dvojího zdanění, je na dividendu uvalena srážková daň ve výši podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Úroky podléhají 20% sazbě daně z příjmů, která musí být sražena z úroků vyplácených rezidentům, s výjimkou úroku vypláceného:
*
bance ve Velké Británii,
*
v souvislosti s krátkodobou půjčkou (do 1 roku), a
*
mezi společnostmi, které podléhají britské dani z příjmů právnických osob.
Licenční poplatky podléhají 20% sazbě daně z příjmů, s výjimkou plateb mezi společnostmi, které podléhají britské dani z příjmů právnických osob.
Systém kalkulace daně
Zisky z jednotlivých kategorií příjmů před zdaněním.
Z jednotlivých kategorií příjmů odečteme: - úroky v hrubé výši, - dividendy přijaté od rezidentních společností. K jednotlivým kategoriím přičteme: + uhrazené licenční poplatky, + odpisy hmotného majetku, + další daňově neuznatelné náklady. Odečteme: - příplatky nakapitál, = upravený zisk z podnikání. Přičteme přijaté úroky v hrubé výši ----------------------------------- = celkový zisk ke zdanění. Odečteme poplatky z příjmů uhrazené v příslušném roce (licenční poplatky) ------------------------------------------------------------------------- = čistý zdanitelný zisk x sazba daně = daňová povinnost.
Malé společnosti (s obratem mezi 300 001 až 1 500 000 GBP) si ještě mohou uplatnit slevu, která se vypočítá následujícím způsobem: 7 / 400 x (1 500 000 - čistý zdanitelný zisk + + čistý investiční příjem) x čistý zdanitelný zisk / (čistý zdanitelný zisk + čistý investiční příjem).
Od daně po slevě lze případně odečíst daň z úrokového příjmu, a vyjde nám splatná daň.
Příklad
Představme si malou britskou rezidentní společnost, u níž provedeme kalkulaci daně za zdaňovací období končící 31. 3. 2011.
+----------------------------------------------------------------------------+---------+---------+--------------+ | v GBP | příjem | úprava | celkem | +----------------------------------------------------------------------------+---------+---------+--------------+ | Zisk před zdaněním | | | 878 500 | | odečteme: | | | | | úrokový příjem v hrubé výši | | 8 000 | | | dividendy od britských společností | 37 000 | 37 000 | -45 000 | | zápočet 1/9 | 4 111 | | 833 500 | | čistý investiční příjem | 41 111 | | | | připočteme: | | | | | uhrazené licenční poplatky | | 6 000 | | | odpisy hmotného majetku | | 156 000 | | | kapitálové výdaje na příjmy | | 1 000 | | | neuznatelné dary | | 2 000 | | | výdaje na reprezentaci | | 400 | | | zvýšení rezervy na nedobytné pohledávky | | 10 000 | 175 400 | | | | | 1 008 900 | | odečteme: | | | | | příplatky nakapitál| | | -265 400 | | Upravený zisk z podnikání | | | 743 500 | | přijaté úroky v hrubé výši | | | 8 000 | | Celkový zisk ke zdanění | | | 751 500 | | licenční poplatky | | | -5 500 | | Čistý zdanitelný zisk | | | 746 000 | | Sazba daně z příjmů | | | 28% | | Daňová povinnost | | | 208 880 | | Sleva pro malé společnosti: | | | | | 7 / 400 x [1 500 000 - (746 000 + 41 111) x (746 000 / 746 000 + 41 111)] | | | 11 823,96 | | Daň po slevě | | | 197 056 | | Daň z úrokového příjmu (20 % z 8 000) | | | 1 600 | | Daň splatná k 1. 1. | | | 195 456 | | Celková daňová povinnost k 31. 3. 2011 | | | 197 056 | +----------------------------------------------------------------------------+---------+---------+--------------+
Poznámka: Tento článek je zpracován k právnímu stavu ke dni 18. 4. 2011.
Použité prameny:
*
SKALICKÁ, H.:
Harmonizace zdaňování korporací v EU
. Disertační práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2008. 236 s. Vedoucí disertační práce Doc. Ing. Zdeněk Sadovský, CSc. Edice PhD Thesis, sv. 509, ISSN 1213-4198. ISBN 978-80-214-3814-9.*
Databáze International Bureau of Fiscal Documentation, červenec 2011, dostupné zde: http://www.ibfd.org/ portal/app?bookmarkablePage=home