Švédsko (oficiálně „Švédské království“), švédsky „Sverige“, leží na Skandinávském poloostrově. Je členem Evropské unie, avšak nepřijalo Euro, tamní měnou je stále švédská koruna. Spolu s Dánskem, Finskem, Norskem a Islandem uzavřelo několik tzv. Severských smluv (The Nordic Income and Capital Tax Treaty, The Inheritance and Gift Tax Treaty, The Mutual Assistance Treaty, The Nordic Social Security Agrement). Jedná se o jedny z mála multilaterálních smluv o zamezení dvojího zdanění. Pro daňové účely se za území Švédska považuje švédská pevnina a teritoriální moře (tj. mořské vody do vzdálenosti 12 námořních mil od pobřežní čáry). Území Švédska rovněž zahrnuje kontinentální šelf a využívání přírodních zdrojů podle mezinárodních smluv.
Zdaňování společností ve Švédsku
Mgr. Ing.
Hana
Skalická
, Ph. D., BA,
advokátka, PETERKA & PARTNERS, vyučující ŠKODA AUTO a.s. Vysoké školy
Typ daňového systému
Společnosti jsou poplatníky národní daně z příjmů
(„statlig inkomstskatt“)
s jednotnou sazbou 26,3 %. Švédsko uplatňuje klasický systém zdanění, neboť zisky jsou nejprve zdaněny na úrovni společností a po rozdělení na úrovni společníků. Toto dvojí ekonomické zdanění je však zmírněno či eliminováno určitými osvobozeními.Zákonný rámec
Nejdůležitějším právním předpisem pro oblast zdaňování společností je zákon o dani z příjmu
(„Inkomstskattelagen“)
, který obsahuje pravidla pro výpočet základu daně a daňové povinnosti. Ve Švédsku dále existují speciální zákony, které obsahují různá specifika vyměření daně, zdanění u zdroje atd.Švédská daňová správa (
„Skatteverket“
) vydává závazné vyhlášky a nezávazné směrnice o aplikaci a interpretaci daňových zákonů. Švédský Nejvyšší správní soud („Regeringsrätten“
) je nejvyšším soudem, který vydává precedenty sloužící jako výkladové vodítko pro soudy nižších instancí.Daňové subjekty
Mezi poplatníky daně z příjmu právnických osob patří:
*
veřejné a soukromé společnosti registrované ve Švédsku včetně Evropské společnosti se sídlem ve Švédsku,
*
ekonomická sdružení registrovaná ve Švédsku, včetně Evropské družstevní společnosti,
*
nadace registrované ve Švédsku a nebo založené podle švédského práva,
*
další sdružení a skupiny uvedené v zákoně.
Ve Švédsku jsou dva typy společností s ručením omezeným, a to: veřejná společnost s ručením omezeným
(„publikt aktiebolag“)
a soukromá společnost s ručením omezeným („privat aktiebolag“)
.Podobně jako v jiných zemích je rozlišováno mezi rezidenty a nerezidenty. Rezidenti ve Švédsku zdaňují svůj celosvětový příjem, kdežto nerezidenti pouze příjem ze zdrojů ve Švédsku.
Společnost, která je zaregistrovaná ve švédském obchodním rejstříku, je považována za švédskou společnost, a tudíž za švédského rezidenta. Společnost však může být považována za švédského rezidenta i v případě, kdy není zaregistrovaná ve švédském obchodním rejstříku, a to za situace, že má ve Švédsku místo skutečného vedení a nebo pokud by v důsledku jiných v zákoně uvedených okolností měla být považována za švédskou právnickou osobu.
Co se týče nerezidentů, tak některá zákonná ustanovení rozlišují mezi:
*
zahraniční společností
(„utländskt bolag“)
, což je zahraniční právní entita, která podléhá v zemi své rezidence podobné dani, jaké podléhají švédské rezidentní společnosti,*
zahraniční právní entitou. Zahraniční právní entita je považována za zahraniční společnost, pokud podléhá dani v zemi svého rezidenství a jedná se o zemi, se kterou Švédsko uzavřelo smlouvu o zamezení dvojího zdanění.
Zdaňovací období
Daň z příjmů právnických osob je vyměřována jednou ročně, a to na základě příjmů předchozího roku (tj. za zdaňovací období). Zdaňovací období musí být 12měsíční a musí končit 31. 12., 30. 4., 30. 6., nebo 31. 8., ledaže by švédská daňová správa povolila společnosti jiné datum.
Zdanitelný příjem a základ daně
Veškerý příjem společnosti tvoří jedinou kategorii příjmu, a to příjem z podnikání. Jak příjmy, tak výdaje, jsou kalkulovány na akruální bázi. Obecně, zdanitelný příjem zahrnuje veškerý příjem z podnikání, ať se jedná o příjem v penězích či v naturáliích.
Ve Švédsku jsou od daně z příjmů právnických osob osvobozeny tyto položky:
*
vrácené daně a úrok z vrácené daně,
*
dividendy vyplacené švédskou společností jiné švédské společnosti,
*
dividendy vyplacené zahraniční společností švédské společnosti (za určitých podmínek),
*
příspěvky společníků do vlastního kapitálu.
Daňově uznatelné a neuznatelné náklady
Veškeré náklady vynaložené za účelem získání nebo udržení příjmu, který je předmětem daně, jsou daňově uznatelné.
Mezi nejvýznamnější daňově uznatelné náklady patří:
*
nájem placený za pronájem majetku používaného k podnikání,
*
náklady na pořízení materiálu pro výrobu,
*
mzdy, důchody a jiná obdobná plnění,
*
náklady na opravy a udržování budov, strojů a vybavení,
*
odpisy hmotného a nehmotného majetku,
*
úroky,
*
některé daně (např. daň z nemovitostí, daň z mezd, platby na sociální zabezpečení).
Mezi nejvýznamnější daňově neuznatelné náklady patří:
*
rozdělování zisku, včetně rozdělování skrytého zisku,
*
daně (s výjimkou daní uvedených v předchozím odstavci),
*
úplatky a jiné nezákonné platby,
*
náklady na reprezentaci, které překročí určitý limit,
*
dary (pokud neslouží k získání nebo udržení příjmu).
Uplatnitelnost daňových ztrát
Daňové ztráty jsou převoditelné do dalších let, a to neomezeně. Daňové ztráty však musí být přednostně uplatňovány vůči zisku generovaném v následujícím období. Pokud toto není možné, potom se tento rozdíl převádí do dalších let, a to neomezeně. K uplatnění takto převedených ztrát však musí dojít v prvním období, kdy to je možné - neboli v prvním období, kdy společnost dosáhne zisku.
V případě fúze je nástupnická společnost oprávněna uplatnit si ztrátu zanikající společnosti, a to za stejných podmínek, za jakých by si tuto ztrátu mohla uplatnit zanikající společnost. Pokud však dojde k převzetí společnosti, která má daňové ztráty, tato společnost ztrácí právo na uplatnění těchto ztrát v budoucnu v částce, která převyšuje nabývací cenu o 200 %. Dále pokud společnost získá kontrolu nad společností, která generuje ztrátu, nebo pokud společnost, která generuje ztrátu, získá kontrolu nad jinou společností, tak společnost, která generuje ztrátu si tuto nemůže započíst vůči skupinovým příspěvkům od ostatních společností, a to během prvních 5 let po změně vlastnictví.
Vzhledem k vytváření rezerv na periodizaci zisku (které jsou daňově uznatelným nákladem) je možný i zpětný převod ztrát, a to o jedno období, k čemuž dojde pouhým rozpuštěním rezervy. Na tento zpětný převod ztrát nemá vliv ani změna vlastnictví společnosti.
Sazba daně
Sazba daně z příjmů právnických osob činí 26,3 % (tato sazba platí od 1. 1. 2009). Předtím sazba daně činila 28 %.
Podílové fondy
(„värdepappersfonder“)
jsou zdaňovány sazbou 30 %.Skupinové zdanění
Ačkoli ve Švédsku není definován pojem skupina pro daňové účely a Švédsko nezná konsolidovaný základ daně, je za určitých podmínek dovoleno přesouvání příjmů k realokaci zisků a ztrát přidružených společností. K tomuto přesouvání příjmu může dojít dvěma způsoby:
*
skupinovými příspěvky
(„koncernbidrag“)
,*
komisionářským systémem.
Skupinové příspěvky jsou daňově uznatelným nákladem u společnosti, která tyto příspěvky poskytuje, a zdanitelným příjmem u společnosti, která tyto příspěvky obdrží. Aby společnosti mohly uskutečňovat tyto skupinové příspěvky, musí být splněny následující podmínky:
*
obě společnosti musí být rezidenty v některém ze států Evropského hospodářského prostoru,
*
příjem z podnikání, ohledně něhož společnost skupinový příspěvek obdržela, nesmí být ve Švédsku osvobozen,
*
mateřská společnost musí vlastnit větší než 90% obchodní podíl v dceřiné společnosti po celé zdaňovací období, a nebo od té doby, kdy dceřiná společnost začne vykonávat podnikatelskou činnost,
*
žádná ze společností nemůže být společností soukromého bydlení
(„privatbostadsföretag“
) nebo investiční společností („investmentföretag“
),*
obě společnosti musí tento skupinový příspěvek uvést do svého daňového přiznání za stejné zdaňovací období,
*
pokud je tento příspěvek vyplácen dceřinou společností mateřské společnosti, mateřská společnost musí být osvobozena od dividend ve stejném zdaňovacím období,
*
pokud je tento příspěvek vyplácen dceřinou společností jiné dceřiné společnosti, mateřská společnost musí být investiční společností nebo osvobozena od dividend přijatých od dceřiné společnosti, která vyplácí skupinový příspěvek a nebo musí být daňovým subjektem daně z dividend přijatých od dceřiné společnosti, která přijímá skupinový příspěvek.
Komisionářský systém znamená, že obchod je uskutečňován švédskou soukromou společností s ručením omezeným
(„privat akciebolag“
) nebo ekonomickým sdružením jakožto komisionářem, který jedná za jinou společnost (komitenta). Tato jiná společnost je daňovým subjektem, který zdaňuje zisky z podnikání vykonávaného komisionářem, pokud:*
je o tom sepsána písemná dohoda,
*
komisionář
nebude vykonávat tentýž předmět činnosti v příslušném zdaňovacím období,*
podnikání komisionáře bylo vykonáváno během celého zdaňovacího období obou společností,
*
zdaňovací období obou společností končí ve stejný den,
*
společnosti by byly oprávněny zvolit si skupinové příspěvky ve stejném zdaňovacím období. Od této podmínky může být za určitých okolností upuštěno.
Pokud se na tomto systému podílí nerezidentní společnost, musí mít formu podobnou švédské soukromé společnosti s ručením omezeným a nebo ekonomickému sdružení. Pokud je nerezidentní společnost komitentem, musí být její příjmy z činnosti vykonávané dle komisionářského systému přiřaditelné stálé provozovně ve Švédsku.
Další zdanění příjmů společností (kromě daně z příjmů)
Příjmy společností ve Švédsku nepodléhají jiné dani.
Správa daní
Roční daňové přiznání se podává do 2. 5. roku následujícího po zdaňovacím období. Společnosti mohou podávat daňové přiznání elektronicky (až na výjimky). K daňovému přiznání musí být přiloženy účetní výkazy a zpráva auditora. Poté, co je daňové přiznání podáno, je postoupeno vyměřovací komisi. Vyměřovací komise může vyžadovat další informace či dokumenty související s daňovým přiznáním. Vyměřovací komise však nemůže požadovat na společnosti předložení jejího účetnictví.
Pokud se správce daně chce odchýlit od podaného daňového přiznání, pak to musí oznámit daňovému subjektu, daňový subjekt má možnost se k tomuto vyjádřit a pokud komise trvá na svém názoru, musí to oznámit daňovému subjektu do 30. 11. V prosinci je poté vystaven finální platební výměr.
Každá společnost na základě očekávaného příjmu, který uvede do tzv. předběžného daňového přiznání, obdrží předběžný platební výměr, na jehož základě jsou placeny zálohy na daň. Zálohy na daň se platí měsíčně. Předběžné daňové přiznání musí být podáno do 1. 12. roku předcházejícímu zdaňovací období. Finální platební výměr na základě ročního přiznání k dani z příjmů se vydává v prosinci roku následujícího po zdaňovacím období. Daň je splatná do 90 dnů od vydání finální platebního výměru.
Za pozdní platbu daně nastupují úroky z prodlení, jejichž výše se každým rokem liší. Za porušení jiného druhu povinností lze uložit penále, jehož výše se odvíjí od závažnosti pochybení daňového subjektu. V případě zatajení daně se může jednat o penále ve výši až 40 % z částky, jež byla takto zatajena.
Za daňový trestný čin lze uložit trest odnětí svobody v délce až 6 let.
Daň může být doměřena do 5 let následujících po období, v němž se podává přiznání, pokud:
*
poplatník podal chybné daňové přiznání a nebo nepodal příslušná vysvětlení,
*
poplatníkovi byla vyměřena pouze část daňové povinnosti,
*
nižší vyměření daně bylo způsobeno chybou na straně poplatníka,
*
výše nevyměřené daně představuje podstatnou částku.
Ve Švédsku je rozvinutý systém závazných posouzení. Tato závazná posouzení jsou vydávána Radou pro závazná posouzení
(„Skatterättsnämnden“
) na žádost poplatníka ohledně daňových důsledků zamýšlených transakcí. Jsou závazná pro správce daně, ale nikoli pro poplatníka. Jak poplatník, tak správce daně, se mohou proti rozhodnutí o závazném posouzení odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu. Žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 600 až 10 000 SEK v závislosti na složitosti posuzované transakce.Srážková daň
Dividendy vyplácené rezidentní společností jiné rezidentní společnosti jsou od daně osvobozeny.
Dividendy, úroky i licenční poplatky, které obdrží rezidentní společnost od zahraniční společnosti jsou zahrnuty do celkového zdanitelného příjmu, a to v hrubé výši (tj. před odečtením srážkové daně). Srážková daň je započitatelná vůči švédské dani z příjmů.
Dividendy vyplácené rezidentními společnostmi nerezidentní společnosti jsou předmětem srážkové daně ve výši 30 %, ledaže by tato zahraniční společnost měla ve Švédsku stálou provozovnu.
Švédsko implementovalo směrnici č. 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností. Dividendy jsou osvobozeny od daně, a to za podmínky, že mateřská společnost drží nejméně 10% podíl na dceřiné společnosti, přičemž není vyžadována žádná minimální délka držby podílu.
Úroky vyplácené nerezidentním společnostem nepodléhají srážkové dani, podobně jako licenční poplatky. Za předpokladu, že se jedná o bezesmluvní stát či o smluvní stát a smlouva o zamezení dvojího zdanění nelimituje právo Švédska tento příjem zdanit, jsou licenční poplatky zdaňovány v základu daně z příjmů (tedy v současné době sazbou 26,3 %).
Podle směrnice č. 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, kterou Švédsko implementovalo, jsou licenční poplatky osvobozeny od daně za předpokladu držby alespoň 25% podílu. Není vyžadována žádná minimální délka držby podílu.
Systém kalkulace daně
Zisk před zdaněním tak, jak je uveden v účetních výkazech + daňově neuznatelné náklady - osvobozené příjmy a daňově uznatelné náklady, které nebyly zohledněny v rámci účetního zisku před zdaněním ------------------------------------------------------------- = celkový zdanitelný příjem x sazba daně (26,3 %) ------------------------------------------------------------- = daň.
Příklad
Představme si švédskou soukromou společnost s ručením omezeným, jejíž zdaňovací období končí 31. 12. 2011. Čistý zisk podle výkazu zisků a ztrát činil 11 000 000 SEK. Daňově neuznatelné náklady činily 1 210 000 SEK. Osvobozené příjmy činily 580 000 SEK. Kolik činí daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období 2011?
Čistý zisk dle výkazu zisků a ztrát +11 000 000 + daňově neuznatelné náklady +1 210 000 - příjem osvobozený od daně -580 000 -------------------------------------------------- Základ daně = 11 630 000
Aplikujeme sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 26,3 %, tj.: 11 630 000 x 26,3 % = 3 058 690 SEK.
Daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období činí 3 058 690 SEK (1 SEK = 2,66 Kč).
Společnost je povinna podat daňové přiznání do 2. 5. 2012.
Poznámka: Tento článek je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. 5. 2011.
Použité prameny:
*
SKALICKÁ, H.: Harmonizace zdaňování korporací v EU. Disertační práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2008. 236 s. Vedoucí disertační práce Doc. Ing. Zdeněk Sadovský, CSc. Edice PhD Thesis, sv. 509, ISSN 1213-4198. ISBN 978-80-2143814-9.
*
Databáze International Bureau of Fiscal Documentation, červen 2011, dostupné zde: http://www.ibfd.org/portal/ app?bookmarkablePage=home