Zálohy na daň z příjmů

Na úvod je nutno vymezit dva důležité pojmy, a to zdaňovací období a zálohové období.

u fyzických osob je vždy kalendářní rok, tj. období od 1. 1. do 31. 12. Je to rozdíl oproti právnickým osobám, pro které může být zdaňovacím obdobím kalendářní rok, hospodářský rok nebo období od rozhodného dne fúze nebo převodu jmění na společníka anebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva do konce kalendářního roku nebo hospodářského roku, ve kterém byly fúze nebo převod jmění na společníka anebo rozdělení zapsány v obchodním rejstříku, nebo účetní období, pokud je toto účetní období delší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců (§ 5 a 17a zákona o daních z příjmů).

je vymezeno v § 38a zákona o daních z příjmů. Jedná se o období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Lhůty pro podání daňového přiznání jsou už i pro rok 2010 stanoveny v § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Platí, že daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Pokud se jedná o poplatníka, který má povinnost mít ověřenu účetní závěrku auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce, podává přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Obsahově se nejedná o žádné významné změny oproti původní úpravě dle § 40 zákona 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.

Od 1. 1. 2011 dochází ale v souvislosti s nabytím účinnosti daňového řádu k posunu termínu pro podání některých daňových přiznání, hlášení nebo vyúčtování. Poslední termín pro včasné podání přiznání k dani z příjmů se posouvá na 1. 4. 2011. U subjektů, kterým daňové přiznání zpracovává daňový poradce, je tímto termínem 1. 7. 2011. Tato změna vychází z ustanovení daňového řádu týkajícího se počítání lhůt stanovených podle týdnů, měsíců a let. Lhůta nově běží až ode dne následujícího po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Uvedená změna se netýká lhůt počítaných na dny, což je např. lhůta pro podání daňového přiznání k dani z přidané hodnoty, či lhůt, které jsou pevně stanoveny zákonem. Nová úprava pozitivně ovlivní termín k podání přiznání k dani z příjmů, a to včetně termínu její splatnosti. Poslední možnost k včasnému podání přiznání a zároveň i splatnost daně se posouvají o jeden den z posledního březnového dne na 1. 4. 2011. Totéž platí i pro ty, kteří mají termín k podání přiznání posunutý z důvodů, že jim daňové přiznání zpracovává a podává daňový poradce nebo mají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Tito poplatníci musí podat přiznání k dani z příjmů a daň zaplatit až do 1. 7. 2011.

Z vymezení pojmů zálohové a zdaňovací období vyplývá, že se jedná o období, která nejsou shodná, tj. časově se nekryjí. U většiny subjektů je zdaňovacím obdobím kalendářní rok (výjimky viz výše), kdežto zálohové období téměř vždy zasahuje do dvou kalendářních roků. Pokud je tedy pro subjekt zdaňovacím obdobím kalendářní rok, zasahují do něho dvě zálohová období. Zároveň platí, že zálohové období může být kratší nebo delší než 12 měsíců.

V praxi se často můžeme setkat s případy, kdy poplatníci v domněnce, že nebudou muset platit zálohu, podávají daňové přiznání před uplynutím termínu pro jeho podání a zároveň ještě před splatností poslední zálohy. Datum odevzdání daňového přiznání ale nemá vliv na začátek ani konec zálohového období. Konec zálohového období je vždy poslední den lhůty stanovené pro jeho podání.

Způsob stanovení výše a četnosti záloh je odvozen z poslední známé daňové povinnosti, což je daň, která byla naposledy pravomocně vymezena. Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po posledním dni lhůty pro podání daňového přiznání. Poslední známá daňová povinnost se u fyzických osob musí ještě snížit o daň připadající na ostatní příjmy § 10 ZDP, většinou se jedná o jednorázové příjmy (např. příjmy z prodeje nemovitosti, automobilu či akcií nesplňující časové testy pro osvobození). U stanovování poslední známé povinnosti je také nutno u poplatníků daně z příjmů právnických osob, kteří mají tuto povinnost stanovenu pouze za část zdaňovacího období nebo je zdaňovací období kratší či delší než 12 měsíců, upozornit na § 38a odst. 6 na základě kterého musí tito poplatníci dopočítat poslední známou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců.

Z poslední známé daňové povinnosti se poté spočítají zálohy, které platí až do konce zálohového období. Pro výpočet záloh je rozhodující, jak velká byla poslední známá daňová povinnost. Zálohy neplatí poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost nepřesáhla 30 000 Kč. Poplatníci, jejichž poslední daňová povinnost je vyšší než 30 000, ale nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti a poplatníci, jejichž daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti.

  +--------------------------------------------------------------+--------------+-------------------+--------------------------------+ |                          PZDP (Kč)                           | výše zálohy  | periodicita záloh | splatnost jednotlivých záloh   | +--------------------------------------------------------------+--------------+-------------------+--------------------------------+ | PZDP je menší nebo rovno než 30 000 Kč                       | 0            | neplatí se        | -                              | | 30 000 je menší než PZDP je menší nebo rovno než 150 000 Kč  | 40 % PZDP    | šestiměsíční      | 15. den 6. a 12. měsíce        | |                                                              |              |                   | zdaňovacího období             | | PZDP je větší než 150 000 Kč                                 | 1/4 PZDP     | tříměsíční        | 15. den 3.,6.,9. a 12. měsíce  | |                                                              |              |                   | zdaňovacího období             | +--------------------------------------------------------------+--------------+-------------------+--------------------------------+  

Zálohy na daň se zaokrouhlují na celé stokoruny nahoru, dle § 146 zákona 280/2009 Sb., daňový řád.

V následujících příkladech je nutno si připomenout, že daňové přiznání musíme podat nejpozději do 1. 4. nebo v prodlouženém termínu do 1. 7. Uvedená data však platí, pokud je pro poplatníka zdaňovacím obdobím kalendářní rok a také pokud uvedené termíny nepřipadají na sobotu či neděli -v takovém případě se termín posouvá na nejbližší pracovní den. Tato situace nastane v roce 2012, protože 1. 4. 2012 i 1. 7. 2012 jsou neděle, proto nejzazším termínem pro podání daňového přiznání za rok 2011 bude 2. 4. 2012, případně 2. 7. 2012. Zároveň je od tohoto data odvislý konec zálohového období.

U fyzických osob s ohledem na stanovení záloh podle poslední známé daňové povinnosti je rozhodující, zda poplatník ve zdaňovacím období vykazuje dílčí základ daně podle § 6 (ze závislé činnosti a funkčních požitků) a současně vykazuje příjmy z § 7-9 (tj. z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, kapitálového majetku, pronájmu). Pokud poplatník vykazuje dílčí základ daně (DZD) podle § 6, platí pro něj stanovení záloh specifickým způsobem, kdy je nutno posuzovat poměr mezi dílčím základem daně dle § 6 a dílčími základy daně podle § 6-9. (DZD : DZD). Pokud dílčí základ daně dle § 6 je roven nebo vyšší než 50 % z celkového základu daně, nemusí tento poplatník zálohy platit. Činí-li tento poměr více než 15 %, avšak méně než 50 %, platí se zálohy v poloviční výši. Pokud je poměr nižší než 15 %, hradí se zálohy v plné výši z celkového základu daně. Po posouzení poměru , mohou nastat tyto případy:

 +--------------------------------------------------------+-----------------------------------+ | P je větší nebo rovno než 50                           | záloha se neplatí                 | | P je větší nebo rovno než 15 a zároveň je menší než 50 | záloha se platí v poloviční výši  | | P je menší než 15                                      | záloha se platí v plné výši       | +--------------------------------------------------------+-----------------------------------+

Nedoplatek, případně přeplatek na dani z příjmů, se vyčíslí v daňovém přiznání tak, že od vypočtené daně odečteme zaplacené zálohy na daňovou povinnost. V případě, že poplatníkovi vznikl nedoplatek na dani, musí jej uhradit nejpozději v nejzazším termínu pro podání daňového přiznání. Vznikl-li poplatníkovi přeplatek na dani, má možnost o něj požádat příslušný finanční úřad.

Po skončení zdaňovacího období se tedy zaplacené zálohy na daň splatné v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Při vyplňování daňového přiznání je zapotřebí správně započíst zaplacené zálohy. Zálohy, které lze započíst, jsou pouze ty, které byly splatné v průběhu zdaňovacího období. U záloh, u kterých došlo k prodlení s placením, se na úhradu daně mohou započíst pouze ty, které byly zaplaceny do lhůty pro podání daňového přiznání.

Zálohy, které se započtou na daňovou povinnost roku 2010, jsou zálohy splatné 15. 3. a 15. 6. 2010 a dále zálohy splatné 15. 9. a 15. 12. 2010.

Platit daň a zálohy je možné v hotovosti na pokladně finančního úřadu (limit 500 000 Kč), prostřednictvím složenky nebo z bankovního účtu. Pokud platíme převodem z účtu, je datem zaplacení daně, případně zálohy, až datum, kdy je platba připsána na bankovní účet příslušného finančního úřadu. Při pozdní platbě záloh je vyměřen správcem daně úrok z pozdní platby shodně jako u pozdní platby vlastní daně.

Na závěr je vhodné upozornit na možnost, která vyplývá z ustanovení § 174 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, kdy v odůvodněných případech mohou být stanoveny zálohy nižší, popřípadě může být povolena výjimka z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Poplatník však musí podat příslušnému správci daně žádost, která musí být náležitě odůvodněna. Důvodem může být např. nemoc, pokles ekonomické výkonnosti firmy atd. Žádost musí být podána před termínem splatnosti zálohy na daň z příjmů.