Rumunsko, rumunsky Romänia, je stát ležící v jihovýchodní části Evropy. Z geografického hlediska se daňový systém v Rumunsku vztahuje na území Rumunska. Rumunsko nemá vlastní zámořské destinace či jiná území, kde by se rumunský daňový systém uplatnil. Od roku 2007 je Rumunsko členem Evropské unie a od roku 2004 je členem Severoatlantické aliance.
Zdaňování společností v Evropské unii Rumunsko
Mgr. Ing.
Hana
Skalická,
Ph. D., BA,
advokátka, PETERKA & PARTNERS
Typ daňového systému
Rumunsko uplatňuje klasický systém zdanění, neboť zisky společností jsou zdaněny nejprve na úrovni společnosti a po rozdělení jsou zdaněny opět, avšak na úrovni společníků. Zisk na úrovni společníků však může být za určitých podmínek od daně osvobozen.
Zákonný rámec
Daňové zákony v Rumunsku procházejí častými novelami, a to nejen v důsledku vstupu Rumunska do Evropské unie k 1. 1. 2007. K tomuto datu byly do rumunského práva plně či částečně implementovány rovněž směrnice týkající se zdanění, včetně směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, směrnice o zdaňování úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států, směrnice o zdanění při fúzích apod. Tyto směrnice byly implementovány do Daňového zákoníku (Codul Fiscal z roku 2003), což je základní předpis pro zdaňování korporací. K němu je vydáváno i poměrně velké množství podzákonných předpisů, zejména vyhlášky a jiná upřesnění od Ministerstva financí.
V určitých případech jsou pramenem finančního práva i rozhodnutí Ústavního soudu Rumunska, která ruší určitá daňová ustanovení - např. penále ve výši 100 % ze splatné částky daně vyměřované zároveň s úroky z prodlení, bylo Ústavním soudem shledáno protiústavní, tudíž rozhodnutí Ústavního soudu zrušilo příslušná zákonná ustanovení.
Daňové subjekty
Mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob patří:
*
společnosti založené v Rumunsku,
*
zahraniční společnosti, které v Rumunsku vykonávají svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny,
*
zahraniční společnosti/fyzické osoby, které v Rumunsku vykonávají svoji činnost prostřednictvím sdružení bez právní subjektivity,
*
zahraniční společnosti, které mají příjem z anebo v souvislosti s nehmotným majetkem umístěným v Rumunsku anebo z prodeje či převodu akcií z rumunské společnosti,
*
fyzické osoby - rumunští rezidenti, kteří jsou spřízněni s rumunskými společnostmi, od nichž dostávají příjem z Rumunska i ze zahraničí, který těmto společnostem plyne od sdružení bez právní subjektivity. V takovém případě je daň, kterou má zaplatit tato fyzická osoba, spočtena, sražena a odvedena rumunskou společností,
*
evropská společnost nebo evropská družstevní společnost, která je zaregistrována v Rumunsku, ač je založena podle právního řádu jiného členského státu Evropské unie.
Rumunský daňový zákoník rozlišuje mezi rezidenty a nerezidenty. Rumunští rezidenti (tj. společnosti založené podle rumunského práva, nebo společnosti, které mají sídlo skutečného vedení v Rumunsku anebo evropská společnost a evropská družstevní společnost, která je zaregistrována v Rumunsku) v Rumunsku zdaňují svůj celosvětový příjem, kdežto rumunští nerezidenti pouze příjem ze zdrojů na území Rumunska.
Zdaňovací období
Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Pro poplatníky, kteří začínají nebo ukončují podnikání během roku, je zdaňovacím obdobím ta část kalendářního roku, ve které existovaly.
Zdanitelný příjem a základ daně
Od roku 2006 jsou účetní pravidla v souladu se směrnicemi EU, neboť tyto byly implementovány do rumunských účetních předpisů.
Základem daně je účetní hospodářský výsledek upravený o nedaňové náklady a nezdanitelné příjmy. Zdanitelný příjem se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy realizovanými z jakéhokoli zdroje a mezi náklady vzniklými za účelem dosažení příjmu ve zdaňovacím období. Takto vypočtený zdanitelný příjem je snížen o nezdanitelný příjem a zvýšen o nedaňové náklady.
Malým podnikům byl umožněn speciální režim zdanění, a to platba daně z příjmů na základě jejich obratu a nikoli na základě zisku. Tato výhoda však byla s účinností od 1. 1. 2010 zrušena.
Daňově uznatelné a neuznatelné náklady
Obecným pravidlem, které v Rumunsku platí, je, že náklady jsou považovány za daňově uznatelné pouze v rozsahu, v jakém přispěly k získání zdanitelného příjmu. Dalším pravidlem je, že náklady se musí vztahovat k tomu období, za něž jsou uplatňovány v daňovém přiznání. Aby byl poplatník schopen prokázat oprávněnost příslušných nákladů, musí mít tyto řádně zdokumentovány.
Mezi nejčastější
daňově uznatelné náklady
patří:*
mzdy vyplácené zaměstnancům na základě pracovních smluv uzavřených dle rumunského práva, stejně jako s tím související příspěvky na sociální a zdravotní pojištění,
*
úroky, licenční poplatky,
*
servisní a manažerské poplatky, avšak za předpokladu, že k nim existuje odpovídající dokumentace o tom, že tyto služby skutečně byly poskytnuty,
*
náklady na výzkum a vývoj, pokud nejsou nehmotným majetkem,
*
náklady na reprezentaci do výše 2 % rozdílu mezi celkovými zdanitelnými příjmy a celkovými náklady vztahujícími se ke zdanitelnému příjmu.
Mezi nejčastější
daňově neuznatelné náklady
patří:*
pokuty, sankční úroky,
*
sponzorské dary (tyto jsou ovšem do určité výše započitatelné na celkovou daňovou povinnost),
*
daň z příjmů právnických osob,
*
náklady vztahující se k chybějícímu nebo zničenému majetku, které nebyly kryty pojistnou smlouvou,
*
zaúčtované náklady, k nimž chybí odpovídající dokumentace,
*
snížení hodnoty hmotného majetku v důsledku přecenění.
Uplatnitelnost daňových ztrát
Společnost může vykazovat dva typy ztráty:
*
daňovou, která se určuje dle stejných pravidel jako zdanitelný zisk,
*
účetní, kterou tvoří rozdíl mezi zaúčtovanými příjmy a zaúčtovanými náklady.
Daňové ztráty mohou být převáděny maximálně do 7 následujících období (před rokem 2009 pouze po 5 následujících období). Zpětný převod ztrát není možný.
Ztráty entit, které zanikly v důsledku reorganizace (např. fúzí), nejsou odčitatelné.
Sazba daně
Současná sazba daně z příjmů právnických osob činí 16 %. Od 1. 10. 2010 byla zrušena minimální daň z příjmů.
Dřívější sazby daně činily 38 a 25 % s tím, že organizační složky musely platit ještě tzv. dodatečnou daň z příjmů ve výši 6,2 %. Tato úprava se již ale nepoužije.
Skupinové zdanění:
V Rumunsku není možné skupinové zdanění.
Další zdanění příjmů společností (kromě daně z příjmů):
V Rumunsku není na příjmy společností uvalována jiná daň.
Správa daní
V závislosti na velikosti společnosti je tato povinna podávat čtvrtletní anebo měsíční daňová přiznání. Po ukončení zdaňovacího období je ještě nutno podat roční daňové přiznání - a to do 25. dubna následujícího roku. S účinností od 1. 10. 2010 jsou velké a střední podniky povinny podávat daňová přiznání elektronicky (jak přiznání k dani z příjmů právnických osob, tak k DPH).
Společnost musí vést účetnictví v rumunském jazyce a rumunské měně. Účetní výkazy včetně účetních závěrek musí být uchovávány po dobu 10 let, dokumenty související s vedením mezd po dobu 50 let.
Zálohová daň je splatná čtvrtletně, a to vždy ke 25. dni měsíce následujícího po konci každého kalendářního čtvrtletí. Tato daň je započitatelná na celkovou daňovou povinnost, avšak pokud vznikne přeplatek, tento je vratitelný pouze v případě, kdy nemůže být použit na úhradu nedoplatku na jiné dani.
S účinností od 1. 7. 2010 je možné uložit následující sankce za pozdní platbu daně:
*
úrok z prodlení ve výši:
-
0,05 % denně za období od 1. 7. 2010 do 1. 10. 2010,
-
0,04 % denně za období od 1. 10. 2010, a zároveň
*
penále, a to ve výši:
-
0 %, pokud je dlužná daň uhrazena do 30 dnů po splatnosti,
-
5 %, pokud je dlužná daň uhrazena do 60 dnů po splatnosti, a
-
15 %, pokud je dlužná daň uhrazena do 90 dnů po splatnosti a déle.
Pokud poplatník podá pozdě daňové přiznání, může mu být uložena pokuta.
Od 1. 7. 2010 se za pozdní platby do místních rozpočtů vybírá poplatek 2 % z dlužné částky daně, a to za každý měsíc prodlení, počínaje dnem splatnosti.
Daň lze vyměřit maximálně ve lhůtě 5 let od 1. 1. roku následujícího, v němž vznikla daňová povinnost. V případě podvodu tato lhůta činí 10 let.
Systém závazných posouzení se v Rumunsku teprve zavádí.
Srážková daň
Dividendy, které vyplácejí rezidentní společnosti jiným rezidentním společnostem, podléhají srážkové dani ve výši 16 %. I v Rumunsku již platí Směrnice o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností, díky níž dividendy vyplácené právnické osobě (rezidentovi EU a EHP) mohou být osvobozeny za předpokladu, že společnost, která je příjemcem dividendy, drží nejméně 10% podíl ve společnosti, která dividendy vyplácí, a to po dobu nejméně dvou let.
Od roku 2009 jsou osvobozeny dividendy, které jsou reinvestovány za účelem zajištění nebo vytvoření nových pracovních míst rezidentní společnosti, která dividendy vyplácí.
Na úroky a licenční poplatky vyplácené rezidentním společnostem se neuplatní žádná srážková daň.
Rumunsko rovněž implementovalo Směrnici o zdaňování úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států. Podobně jako České republice skončila Rumunsku ke dni 31. 12. 2010 výjimka z jejího uplatňování. Do konce roku 2010 Rumunsko uvalovalo na úroky a licenční poplatky nerezidentním společnostem 10% srážkovou daň. Od 1. 1. 2011 by již úroky a licenční poplatky vůči nerezidentním společnostem měly být za splnění podmínek uvedených ve směrnici osvobozeny.
Systém kalkulace daně
Celkové příjmy - celkové náklady = účetní hospodářský výsledek:
*
- odečteme daňově uznatelné náklady,
*
+ přičteme daňově uznatelné náklady,
*
= zdanitelný příjem,
*
- odečet daňové ztráty,
*
= základ daně,
*
x sazba daně 16 %,
*
= výsledná daňová povinnost,
*
lze uplatnit zápočty.
Příklad
Představme si rumunskou rezidentní společnost, která má hospodářský rok shodný s kalendářním rokem. Celkové výnosy za rok 2010 činily 50 000 RON, celkové náklady činily 30 000 RON. Společnost uhradila daň z příjmů právnických osob ve výši 2 500 RON. Dále zaplatila pokutu finančnímu úřadu ve výši 800 RON. Náklady na reprezentaci nad daňově uznatelný limit činily 3 200 RON. Sponzorské náklady činily 1 000 RON. Společnost uhradila cestovní náhrady nad limit ve výši 3 500 RON. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy činil 500 RON. Společnost dále v účetnictví evidovala náklady ve výši 1 000 RON, k nimž neměla odpovídající dokumentaci. Společnost vytvořila zákonné rezervy ve výši 1 000 RON. Společnost obdržela dividendy od rezidentní společnosti ve výši 1 000 RON. Společnost má ztrátu z předchozích let ve výši 1 000 RON. Kolik činí daň z příjmů právnických osob za rok 2010?
*
Celkové výnosy: +50 000,
*
- Celkové náklady: -30 000.
Účetní hospodářský výsledek před zdaněním
-
k 31. 12. 2010: +20 000.
Dále připočteme:
*
+ daň z příjmů právnických osob: +2 500,
*
+ pokuta finančnímu úřadu: +800,
*
+ náklady na reprezentaci nad limit: +3 200,
*
+ sponzorské náklady: +1 000,
*
+ cestovní náhrady nad limit: +3 500,
*
+ rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy: +500,
*
+ náklady bez odpovídající dokumentace: +1 000.
Celkem připočteme: = 12 500.
Odečteme:
*
- zákonné rezervy: -1 000,
*
- dividendy od rezidentní společnosti: -1 000.
Celkem odečteme: = 2 000.
Zdanitelný příjem tedy činí: 20 000 + 12 500 - 2 000 = = 30 500 RON.
Dále odečteme daňovou ztrátu z předchozích let ve výši 1 000 RON.
Základ daně tedy činí: 30 500 - 1 000 = 29 500 RON.
Aplikujeme sazbu daně z příjmů právnických osob ve výši 16 %, tj.: 29 500 x 16 % = 4 720 RON.
Na závěr lze ještě uplatnit zápočet sponzorských darů -1 000 RON, tj. 4 720 - 1 000 = 3 720.
Splatná daň z příjmů právnických osob za rok 2010 činí 3 720 RON.
(1 RON = 5,696 Kč).Poznámka: tento článek je zpracován k právnímu stavu ke dni 1. listopadu 2010.
Použité prameny:
*
SKALICKÁ, H.: Harmonizace zdaňování korporací v EU. Disertační práce. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2008. 236 s. Vedoucí disertační práce Doc. Ing. Zdeněk Sadovský, CSc. Edice PhD Thesis, sv. 509, ISSN 1213-4198. ISBN 978-80-2143814-9.
*
Databáze International Bureau of Fiscal Documentation, leden 2011, dostupné zde: <http://www.ibfd.org/portal/app?bookmarkablePage=home>