Změny ve vykazování INTRASTATu a v provádění celního řízení od 1. 1. 2011

Vydáno: 10 minut čtení

Dne 1. 1. 2011 nabývá účinnosti vyhláška č. 317/2010 Sb. , kterou se mění vyhláška č. 201/2005 Sb. , o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů, která přináší některé změny v pravidlech vykazování statistiky pohybu zboží mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie. Předmětné změny Vám přináším v následujícím přehledu.

Změny ve vykazování INTRASTATu a v provádění celního řízení od 1. 1. 2011
Marek
Reinoha
 
Změny v INTRASTATu
Podávaní výkazů pro INTRASTAT bude možné pouze elektronickou formou, tzn., že bude zrušena možnost podávání výkazů písemně na tiskopisech. Výjimkou bude pouze podávání jednorázových výkazů po jednorázovém (příležitostném) dosažení prahu pro vykazování.
Předávání výkazů písemně na tiskopisech tedy bude možné pouze v případech, kdy plátce DPH, který standardně zboží z jiných členských států Evropské unie nepřijímá nebo zboží do jiných členských států Evropské unie neodesílá, uskuteční pouze jednorázové nebo příležitostné přijetí nebo odeslání zboží, jehož hodnota sama o sobě převýší hodnotu prahu pro vykazování, a nepředpokládá žádné další přijetí nebo odeslání zboží do konce kalendářního roku.
Příklad
Česká stavební firma registrovaná v tuzemsku k DPH, která pouze provádí stavební činnosti na území tuzemska, nakoupí a přijme v měsíci květnu 2011 zásilku stavebních strojů v hodnotě 8 150 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že předmětná stavební firma nepředpokládá žádné další přijetí zboží z jiných členských států Evropské unie v témže kalendářním roce, bude celnímu úřadu podávat pouze jednorázový výkaz pro INTRASTAT, ve kterém vykáže údaje o přijetí oněch stavebních strojů. V takovém případě bude moci být výkaz podán písemně na tiskopise.
V souvislosti s tímto novým opatřením jsou změněny i vzory tiskopisů výkazů v příloze novely vyhlášky č. 201/2005 Sb.
Dochází k úpravě definice zástupce zpravodajské jednotky, a to tak, že zastupovat zpravodajské jednotky při vykazování INTRASTATu bude moci pouze osoba, která má na území Česka sídlo nebo místo podnikání nebo provozovnu.
Je zrušeno vykazování kódu kraje původu zboží v Česku. Ve výkazech o odeslaném zboží tedy nebude vykazován údaj o kraji České republiky, ve kterém má odesílané zboží původ, tzn. ve kterém bylo odeslané zboží vyrobeno nebo ve kterém získalo svůj původ.
Mění se způsob vykazování hmotnosti odesílaného nebo přijímaného zboží. U zboží o hmotnosti do 1 kg bude muset být hmotnost ve výkazech uváděna s přesností na tři desetinná místa a u elektrické energie a radioaktivních látek bude muset být ve výkazech uváděn údaj 0,001. U zboží o hmotnosti nad 1 kg bude nadále do výkazů hmotnost uváděna zaokrouhleně na celé kilogramy, přičemž se zaokrouhluje standardně matematicky.
Mění se způsob vykazování množství odesílaného nebo přijímaného zboží vyjádřené v doplňkových měrných jednotkách, které jsou k některým podpoložkám kombinované nomenklatury přiřazeny v celním sazebníku. Množství v doplňkových měrných jednotkách se bude do výkazů uvádět s přesností na tři desetinná místa. Tři desetinná místa budou muset být ve výkazech uvedena i v případech, kdy je takové vyjádření nelogické, např. u zboží, ke kterému celní sazebník přiřazuje jako doplňkovou měrnou jednotku počet kusů, počet párů apod. V takových případech bude muset být množství uvedeno do výkazu se třemi nulami za desetinnou čárkou.
Příklad
Zpravodajská jednotka bude vykazovat přijetí zboží zařazeného do podpoložky kombinované nomenklatury č. 5705 00 10 (ostatní koberce a ostatní textilní podlahové krytiny z vlny nebo jemných zvířecích chlupů), kterému celní sazebník přiřazuje jako doplňkovou měrnou jednotku m2. Do výkazu bude muset uvádět množství zboží v této měrné jednotce s přesností na tři desetinná místa, např. 8,550.
Zpravodajská jednotka bude vykazovat přijetí zboží zařazeného do podpoložky kombinované nomenklatury č. 8443 17 00 (hlubotiskové stroje a přístroje), kterému celní sazebník přiřazuje jako doplňkovou měrnou jednotku počet kusů. Do výkazu bude muset uvádět množství zboží v této měrné jednotce také s přesností na tři desetinná místa, např. 5,000.
U zboží, kterému celní sazebník žádnou doplňkovou měrnou jednotku nepřiřazuje (což je v celním sazebníku vyjádřeno pomlčkou nebo kódem ZZZ) bude do výkazu nadále uváděna číslice „0“.
Mění se seznam dvoumístných kódů povahy transakce, kterými zpravodajská jednotka identifikuje ve výkazech druh obchodně-právního vztahu, který byl důvodem k přijetí nebo odeslání vykazovaného zboží:
*
ruší se kódy povahy transakce 15, 31, 32, 33, 34, 40, 50, 93 a 95,
*
mění se obsah kódu povahy transakce 14, 42 a 52, * zavádí se nové kódy povahy transakce 19, 30, 41, 49, 51 a 59.
V souvislosti se změnou celního sazebníku se mění seznam sledovaných druhů zboží, u kterých musí být do výkazu uváděn dvoumístný statistický kód, který je stanoven částí II. přílohy 2 novely vyhlášky č. 201/2005 Sb. a který identifikuje zejména účel použití. Zejména se do seznamu doplňují dvě nové podpoložky kombinované nomenklatury, a to 34031990 a 34031990.
Dochází ke změně hodnoty malých zásilek, jejichž přijetí nebo odeslání může zpravodajská jednotka vykazovat zjednodušeným způsobem pod společným kódem zboží 9950000, z původních 6 000 Kč na nových 200 EUR.
Upravují se podmínky pro možnost neopravovat chybně nebo nepřesně uvedené údaje do výkazu pro INTRASTAT. Nově nebude muset zpravodajská jednotka opravovat chybně nebo nepřesně vykázanou fakturovanou hodnotu zboží v případě, kdy se tato chybně nebo nepřesně vykázaná hodnota opravou nezmění o více než 5 %. Tento limit se tedy již nebude vztahovat k celkové hodnotě jedné podpoložky kombinované nomenklatury, ale ke konkrétní chybně nebo nepřesně vykázané hodnotě.
Stejným způsobem se upravují i podmínky pro možnost neopravovat chybně nebo nepřesně vykázané množstevní údaje (hmotnost zboží či množství v doplňkové měrné jednotce). Tzn. že zpravodajská jednotka nebude muset opravovat chybně nebo nepřesně vykázané množství v případě, kdy se toto chybně nebo nepřesně vykázané množství opravou nezmění o více než 5 %.
Jak ze shora uvedeného vyplývá, přináší novela vyhlášky č. 201/2005 Sb. řadu změn, které musí zpravodajské jednotky zohlednit již při podávání výkazu pro INTRASTAT za měsíc leden roku 2011. Pro správné podání tohoto výkazu samozřejmě bude nutné aktualizovat příslušné aplikace, které zpravodajské jednotky používají pro zpracovávání a elektronické odesílání výkazů celním orgánům, včetně číselníků jednotlivých kódů.
 
Změny v provádění celního řízení
Podle nařízení Rady č. 648/2005 a nařízení Komise č. 1875/2006 mělo být s účinností od 1. 7. 2009 zavedeno povinné podávání vstupních souhrnných celních prohlášení na zboží vstupující na celní území Společenství. Nařízení Komise č. 273/2009 však tuto povinnost zrušilo a stanovilo přechodné období, a to do 31. 12. 2010. V období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010 bylo tedy elektronické podávání vstupních souhrnných celních prohlášení dobrovolné.
Dnem 1. 1. 2011 je tedy zavedena povinnost tato vstupní souhrnná celní prohlášení podávat na veškeré zásilky zboží ze třetích zemí dopravované na území Evropské unie jakýmkoliv druhem dopravy (letecká, silniční, námořní a železniční).
Vstupní souhrnná celní prohlášení (entry summary declaration - ESD) budou obsahovat souhrn údajů a informací o zboží, které budou celními orgány využívány k provedení bezpečnostní kontroly formou analýzy rizik. Na základě výsledku bezpečnostní kontroly pak celní orgány rozhodnou o tom, zda může být vstup zboží na celní území Společenství povolen či nikoli. Jedná se vlastně o podání informací o „dovozní operaci“ ještě před fyzickým dopravením dováženého zboží na celní území Společenství.
Vstupní souhrnná celní prohlášení budou podávána celním orgánům pouze v elektronické podobě, s výjimkou havarijních případů (nefunkčnost počítačového systému používaného celními orgány, nefunkčnost elektronické aplikace osoby podávající vstupní souhrnné celní prohlášení apod.), a to v následujících lhůtách, lišících se dle druhu dopravy:
*
námořní přeprava
a)
u nákladu v kontejnerech 24 hodin před nakládkou v přístavu odeslání,
b)
u volně loženého či kusového nákladu 4 hodiny před vplutím do prvního přístavu na celním území Společenství,
*
letecká přeprava
a)
u letů na krátkou vzdálenost (méně než 4 hodiny) nejpozději v okamžiku skutečného vzletu letadla,
b)
u letů na dlouhou vzdálenost nejméně 4 hodiny před příletem na první letiště na celním území Společenství,
*
železniční a vnitrostátní lodní přeprava nejméně 2 hodiny před příchodem na vstupní celní úřad,
*
silniční přeprava nejméně hodinu před příchodem na vstupní celní úřad.
Vstupní souhrnná celní prohlášení se budou podávat celnímu úřadu vstupu nebo případně jinému celnímu úřadu -tzv. celnímu úřadu podání. V první fázi však nebude možné jej podávat celnímu úřadu podání v jiném členském státě, než je celní úřad vstupu. To znamená, že pro podání vstupního celního prohlášení v jiném členském státě než v Česku bude zapotřebí povolení elektronické komunikace s parametry povolujícího celního úřadu daného členského státu. Teprve v další fázi se počítá s využitím tzv. jednotného přístupového bodu, což umožní podávat vstupní souhrnné celní prohlášení u kteréhokoliv celního úřadu, např. v České republice, přestože zboží bude vstupovat do Společenství v jiném členském státě.
Za podání Vstupního souhrnného celního prohlášení bude odpovědný zejména dopravce, který zboží bude na celní území Společenství dopravovat, nebo dopravce, který převzal zodpovědnost za přepravu zboží na toto území. Bude jej však moci podávat i dovozce nebo příjemce zboží, příp. jiná osoba, která bude schopna dovážené zboží celnímu úřadu předložit, nebo zajistit jeho předložení.
Je tedy nutné dovozcům doporučit, aby si včas ověřili, zda jsou jejich smluvní dopravci (speditéři, zasilatelé apod.) na tuto novou povinnost připraveni. Problémy by dovozcům mohly nastat zejména v případech, kdy bude zboží na území Společenství dopravováno dopravcem, kterého sjednal dodavatel zboží ze třetí země (dovozy, při kterých má dodavatel ze třetí země povinnost dodat zboží na své náklady a na svá rizika až na území Evropské unie, např. za využití dodací doložky DDU dle
Incoterms
2000 nebo DAP dle
Incoterms
2010).