Legislativní novinky k 17. 10. 2016

Vydáno: 7 minut čtení

V rámci dalšího vydání Účetnictví v praxi bychom vás rádi informovali o legislativních novinkách, které přinesl předchozí měsíc. Stěžejním kuloárním tématem je spuštění systému EET, který je v očekávání, všichni o něm hovoří a který zasáhne do procesů a pokladních systémů skoro všech podnikatelů v ČR. Nicméně legislativním procesem prochází řada dalších novel, které by vám neměly ujít a které bychom vám tímto článkem chtěli přiblížit.

Legislativní novinky
Ing.
Lenka
Kohanová,
partner společnosti Brantl & Partners, s.r.o.
 
ZÁKON O PROKAZOVÁNÍ PŮVODU MAJETKU
Po dlouhé diskusi a náročném legislativním procesu byl schválen zákon o prokazování původu majetku č. 321/2016 Sb., jehož účinnost nabývá dnem 1. 12. 2016. Tento zákon není samostatným zákonem, ale je řešen jako součást zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dále zákon vyvolal změnu trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), a to konkrétně § 227 týkajícího se porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku. Dosavadní trest za porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku odnětím svobody až na jeden rok se nahrazuje trestem odnětí svobody na šest měsíců až tři roky nebo peněžitým trestem. Současně možnost udělení trestu zákazu činnosti zůstala ponechána.
Nový zákon zavádí zvláštní oprávnění pro Finanční správu, která bude moci požadovat prokázání zdanění příjmů poplatníka, pokud nárůst majetku oproti jeho příjmům bude ve výši 5 mil. Kč. V původním návrhu zákona požadovalo Ministerstvo financí hranici 10 mil. Kč, následně v průběhu legislativního procesu se odhlasovala hranice 7 mil. Kč, ale nakonec byl přijat pozměňovací návrh Senátu, a ten potvrdil hranici 5 mil. Kč.
Proces prokazování by měl fungovat tak, že pokud poplatník ve stanovené lhůtě neprokáže skutečnosti požadované ve výzvě zaslané finančním úřadem k prokázání příjmů, správce daně použije institut stanovení daně podle pomůcek. Prakticky to znamená, že určí výši příjmů, které by poplatník musel mít, aby si „vydělal“ na nárůst majetku nebo spotřebu. Daň se následně stanoví z rozdílu takto určeného příjmu a příjmu přiznaného poplatníkem. Poplatník bude mít navíc povinnost uhradit penále ve výši 50 % doměřené daně, případně 100 %, pokud poplatník neposkytne správci daně dostatečnou součinnost. Tento nástroj se však použije pouze za předpokladu, že odhadovaná daň z neprokázaného příjmu přesáhne 2 mil. Kč. V ostatních případech správce daně bude postupovat standardním způsobem vyměření daně dle daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) a penále bude činit 20 % doměřené daně.
 
NOVELA ZÁKONA O DPH 2017
Návrh zákona Ministerstva financí vedený jako sněmovní tisk č. 873 byl 7. 7. 2016 na jednání vlády schválen a zařazen do legislativního procesu. Jedná se o balíček daňových zákonů, který má přinést změny s účinností od 1. 1. 2017 a jedním z těchto zákonů je i zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Novelizace ZDPH byla zařazena na probíhající jednání schůze Poslanecké sněmovny, a tak je reálné, že do konce roku 2016 projde novela celým nezbytným legislativním procesem.
Mezi hlavní body úpravy patří:
 
Oprava původně uplatněného nároku na odpočet daně
Novela zavádí povinnost provést opravu původně uplatněného nároku na odpočet daně u nepodložených případů zničení, ztráty či odcizení zásob. Tato oprava by se prováděla v období, ve kterém došlo k danému znehodnocení, nebo v období, kdy se plátce mohl nebo měl dozvědět o změně stavu zásob. Tato nová úprava by měla nahradit dosavadní výklad, dle kterého se tyto případy posuzovaly jako použití zboží pro účely nesouvisející s ekonomickou činností a plátce měl povinnost uplatnit daň na výstupu. Nově vznikne povinnost vyrovnat (vrátit) celý původně uplatněný odpočet daně na vstupu a nikoliv dodaňovat nepodložené případy mank a škod.
 
Místo plnění u služeb vztahujících se k nemovitým věcem
Chystaná novela promítá do § 10 ZDPH zpřesnění definice služeb vztahujících se k nemovité věci přímo odkazující na prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1042/2013. Dle tohoto nařízení službou vztahující k nemovité věci se pro účely stanovení místa plnění rozumí služba, která má dostatečnou přímou souvislost s danou nemovitou věcí. Nařízení uvádí příklady služeb souvisejících s nemovitou věcí:
-
stavební a demoliční práce prováděné na budově nebo na jejích částech,
-
stavební a demoliční práce prováděné na trvalých konstrukcích, jako jsou potrubní systémy pro plyn, vodu, odpadní vodu,
-
vypracování plánů budovy pro určitou parcelu bez ohledu na to, zda budova je nebo není postavena,
-
zemědělské služby, jako je orba, setí, zavlažování a hnojení,
-
instalace nebo montáž strojů nebo zařízení, které se po instalaci nebo montáži považují za nemovitou věc,
-
právní služby související s převodem vlastnictví nemovitých věcí, se zřizováním nebo převodem některých práv k nemovité věci nebo věcných práv k nemovité věci.
 
Dlouhodobý majetek, který je předmětem tzv. finančního leasingu
Podle současné právní úpravy v ZDPH platí specifická pravidla pro uplatňování nároku na odpočet daně při pořizování dlouhodobého majetku, který plátce bude dále využívat pro účely, pro které má nárok na odpočet daně jen v částečné výši. V případě dlouhodobého majetku, který plátce používá pro ekonomické činnosti jen zčásti, má nárok na odpočet daně pouze v rozsahu, ve kterém bude tento majetek používat pro své ekonomické činnosti. Případné následné změny v rozsahu použití se zohledňují v rámci korekčního mechanismu úpravy odpočtu daně. Tato specifická pravidla se však nevztahují na případy, kdy obchodní majetek, který má povahu dlouhodobého hmotného majetku, plátce pořizuje formou tzv. finančního leasingu. Aby byl sjednocen postup nezávisle na formě pořízení majetku, zavádí novela úpravy odpočtu daně i pro majetek pořízený formou finančního leasingu.
 
Povinnost odvést DPH z přijatých záloh
Dochází k doplnění výčtu údajů (v návaznosti na judikaturu Soudního dvora Evropské unie), které musí být o plnění známy ke dni přijetí zálohy, aby vznikla povinnost přiznat DPH ještě před uskutečněním tohoto plnění. Musí být známy veškeré
relevantní
znaky uskutečnění zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo poskytnutí služby. Nová definice by měla potvrdit dosavadní výklad okamžiku vykázání DPH při prodeji poukázek/voucherů.
 
Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce
Počínaje 1. 1. 2017 by se režim přenesení daňové povinnosti měl rozšířit i na následující zdanitelná plnění, jestliže jsou uskutečňována mezi dvěma plátci:
-
poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce dle CZ-CPA 41 až 43,
-
dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji,
-
dodání zboží poskytovaného jako záruka,
-
dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli.
 
Institut nespolehlivé osoby
Novela zavádí nový titul pro označení i jiné osoby, než je plátce, a to v případě, kdy vykazuje srovnatelné společensky škodlivé jednání jako nespolehlivý plátce. Cílem tohoto opatření je zamezit účelovému rušení registrace již označených nespolehlivých plátců pro účely očištění se od této „nálepky“ a pak opětovnému návratu do registru plátců. Tento institut by měl zaručit, že v momentě vzniku plátcovství by měly společnosti vykazující výše uvedené znaky již označení nespolehlivého plátce.