Úprava odpočtu DPH

Nejprve z hlediska případné aplikace ustanovení § 78 zákona č. 235/2014 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), je třeba poznamenat, že na základě přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb. se pro úpravu odpočtu daně či vyrovnání odpočtu daně u majetku pořízeného do 31.3.2011 použije znění zákona účinné do tohoto data. Podle tohoto znění zákona platilo, že za změnu účelu použití se považovalo také, pokud v průběhu lhůty pro úpravu odpočtu daně došlo k převodu nemovitosti. Z tohoto pohledu je pak jistě namístě při převodu vyjmenovaných nemovitých věcí zkoumat, zda nejsou splněny podmínky zakládající povinnost provést úpravu odpočtu daně, tj. podle § 78 odst. 3 ZDPH, ve znění účinném do 31.3.2011.

Ačkoliv pro případnou úpravu odpočtu daně se bude vycházet ze znění zákona výše uvedeného, tak ale pro posouzení toho, zda je převod plněním osvobozeným či nikoliv, je třeba vycházet z aktuálního znění zákona, tj. ze zákona účinného k datu uskutečnění tohoto plnění. Vzhledem k tomu, že od 1.1.2014 je účinná novela ZDPH navazující na rekodifikaci soukromého práva, která významně ovlivnila aplikaci § 56 tohoto zákona, je jistě na místě pečlivě zvážit aplikaci DPH u této transakce.

V dotaze uvádíte, že předmětné nemovité věci jsou převáděny jako celek. Zároveň je v zadání dotazu uvedeno, že se jedná o jednu parcelu. S ohledem na skutečnost, kdy je uvedeno, že předmětem převodu je celek, je možno u uvedené transakce zkoumat naplnění podmínek daných judikaturou pro jedno souborné či nedělitelné plnění. Domnívám se, že na uvedenou transakci je možno pohlížet touto optikou a považovat ji za jedno komplexní plnění. Na základě tohoto předpokladu je pak třeba přistoupit ke zkoumání toho, které plnění je hlavní či převažující a které tak dané transakci určí její daňový režim. V daném případě jsem názoru, že hlavním plněním by měl být převod rodinného domu, který by tak měl určit daňový režim dotazovaného případu. Ze zadání dotazu předpokládám, že převod dotazovaného domu splní podmínky pro uplatnění osvobození podle § 56 ZDPH. Zde doplňuji, že s ohledem na znění přechodných ustanovení zákona č. 502/2012 Sb. se u nemovitých věcí nabytých do účinnosti tohoto zákona při jejich převodu použije tříletá lhůta pro testování osvobození. Z toho pak vyplývá, že v popsaném případě, pokud plátce nevyužije volby tento převod zdanit, půjde o plnění osvobozené od daně.

Lze tak shrnout, že pokud plátce nevyužije možnosti dané § 56 ZDPH a neuplatní u tohoto převodu daň, půjde u celé transakce o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet. Za této situace je pak nesporné, že by měl plátce následně zkoumat, zda mu nevznikne povinnost provést výše zmíněnou úpravu odpočtu daně. Pokud je ale plátce u rodinného domu již mimo lhůtu danou ustanovením § 78 ZDPH, pak úpravu odpočtu daně provádět nebude. Co se týká chodníku a oplocení, kdy je na ně s ohledem na výše uvedené pohlíženo jako na vedlejší plnění k převodu domu a tudíž daňový režim na výstupu se při jejich převodu řídí plněním hlavním, je pro úpravu odpočtu daně třeba zkoumat, zda jsou majetkem, na který se vztahuje úprava odpočtu daně, tj. zda jsou dlouhodobým majetkem či technickým zhodnocením (tzn. majetkem vyjmenovaným v § 78 odst. 2 ZDPH). Pokud by takovýmto majetkem nebyly, tak je jasné, že se na ně korekční mechanismus úpravy odpočtu daně vztahovat nebude.