Povinnosti plátce spojené s podáním daňového přiznání k DPH za poslední zdaňovací období roku 2014

Lhůta pro podání daňového přiznání za poslední zdaňovací období roku 2014, tzn. za zdaňovací období prosinec 2014 nebo 4. čtvrtletí 2014, připadne ve smyslu § 101 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), na 25.1.2015, tj. na neděli, a proto jsou plátci povinni podat daňové přiznání za poslední zdaňovací období roku 2014 v termínu do 26.1.2015.

Údaje, které plátce při splnění zákonem stanovených podmínek uvádí v daňovém přiznání („DAP“) k DPH za poslední zdaňovací období roku 2014, se promítnou v níže uvedených řádcích:

V DAP k DPH za poslední zdaňovací období roku uvádí plátce, pokud splní podmínky stanovené ZDPH, roční vypořádání odpočtu daně, opravu odpočtu, úpravu odpočtu daně, popř. vyrovnání odpočtu daně, pokud se jedná o vyrovnání odpočtu daně u dlouhodobého majetku pořízeného do 31.3.2011. Korekce dříve uplatněného odpočtu daně z výše uvedených důvodů se podle pravidel vymezených v § 76 odst. 7 (vypořádání odpočtu), § 75 odst. 4 (oprava odpočtu), a v § 78 až 78d (úprava odpočtu daně u dlouhodobého majetku pořízeného od 1.4.2011), popř. podle § 78 a 79, ve znění platném do 31.3.2011 ZDPH (úprava a vyrovnání odpočtu daně u majetku pořízeného do 31.3.2011), promítne do příslušných řádků DAP k DPH za zdaňovací období prosinec 2014 nebo 4. čtvrtletí 2014 podle zdaňovacího období plátce. Specifický postup při vypořádání odpočtu daně, opravě nebo úpravě odpočtu, popř. vyrovnání odpočtu daně, je plátce povinen v zákonem vymezených případech provést v DAP za poslední zdaňovací období roku 2014. Příslušné údaje vztahující se ke zmíněné opravě, úpravě či vyrovnání odpočtu daně uvádí plátce v řádcích DAP k DPH k tomu účelu speciálně určených. Vypořádání, oprava a úprava odpočtu daně se týkají přijatých zdanitelných plnění, u kterých je plátce oprávněn ve shodě s § 72 odst. 6 ZDPH uplatnit nárok na odpočet daně v částečné výši. Dříve než bude vysvětlen praktický postup při korekci odpočtu daně v jednotlivých zákonem vymezených případech, je vhodné připomenout, jak je v ZDPH vymezen odpočet daně v částečné, poměrné a krácené výši.

Použije-li plátce přijaté zdanitelné plnění jak pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, tak i pro jiné účely, je podle oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u tohoto přijatého zdanitelného plnění jen v části připadající na použití s nárokem na odpočet daně. Legislativní zkratka „odpočet daně v částečné výši“ je pro účely DPH vymezena v § 72 odst. 6 ZDPH. Nárok na odpočet daně v částečné výši zahrnuje případy, kdy má plátce nárok na odpočet daně v poměrné výši podle § 75 nebo je povinen nárok na odpočet daně zkracovat způsobem vymezeným v § 76 ZDPH, popř. je povinen nárok na odpočet daně uplatnit v poměrné výši a následně takto stanovený nárok na odpočet dále podrobit režimu krácení podle § 76 ZDPH.

Postup při stanovení nároku na odpočet daně v poměrné výši vymezuje Výši poměrného nároku na odpočet daně určuje výše poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití konkrétního přijatého zdanitelného plnění k ekonomickým činnostem plátce. Výše poměrného koeficientu je ovlivněna skutečným rozsahem využití konkrétního přijatého zdanitelného plnění v rámci ekonomických činností plátce. Stanovení hodnoty poměrného koeficientu je individuální záležitostí a je závislá zejména na charakteru přijatého plnění. Použití vhodného kritéria pro stanovení výše poměrného koeficientu je na rozhodnutí plátce s tím, že v rámci případného daňového řízení musí být plátce schopen postup při stanovení poměrného koeficientu prokázat a obhájit. Pokud je plátce schopen v okamžiku uplatnění nároku na odpočet u přijatého zdanitelného plnění použitého současně v rámci svých ekonomických činností a současně pro účely s těmito činnostmi nesouvisejícími stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného rozsahu, nevznikne mu po skončení kalendářního roku povinnost ani právo provést opravu odpočtu. Tyto případy se v praxi vyskytují méně často a týkají se přijatých zdanitelných plnění, která byla použita, přesněji zcela „spotřebována“, již v okamžiku, kdy plátce nárok na odpočet daně uplatňuje. Častěji se však plátce dostává do situací, kdy je nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění uplatňován v okamžiku, kdy nelze výši poměrného koeficientu stanovit podle rozsahu skutečného použití v rámci ekonomické činnosti plátce (např. pořízení hmotného majetku, technické zhodnocení movitých a nemovitých věcí atd.). V tom případě je plátce povinen pro účely uplatnění nároku na odpočet daně v poměrné výši použít poměrný koeficient stanovený odhadem a po skončení kalendářního roku zjistit skutečný rozsah použití u konkrétního přijatého zdanitelného plnění v rámci svých ekonomických činností a na základě tohoto zjištění vyhodnotit, zda v posuzovaném případě vznikla povinnost nebo právo provést korekci odpočtu podle § 75 odst. 4 ZDPH.

Výši nároku na odpočet daně v krácené výši vymezuje Režim krácení nároku na odpočet daně se uplatňuje pouze u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije výhradně v rámci svých ekonomických činností, a za předpokladu, že je přijaté zdanitelné plnění použito současně k uskutečnění plnění uvedených v § 72 odst. 1 a současně k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, s výjimkou plnění uvedených v § 72 odst. 1 písm. d) ZDPH. I když je v § 76 odst. 1 ZDPH stanoveno, že krácený odpočet daně má odpovídat rozsahu použití pro plnění s nárokem na odpočet daně, z úpravy obsažené v § 76 odst. 2 až 7 ZDPH vyplývá, že skutečnou výši kráceného odpočtu ovlivňuje nikoli skutečný rozsah použití přijatého zdanitelného plnění pro plnění s nárokem na odpočet daně, ale hodnota plátcem uskutečněných plnění a jejich charakter, tj. zda a v jakém rozsahu se jedná o plnění zdanitelná, osvobozená s nárokem na odpočet daně, plnění s místem plnění mimo tuzemsko zakládající právo na odpočet daně nebo o plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Čím vyšší je podíl plátcem uskutečněných plnění zakládajících právo na odpočet daně v plné výši (zdanitelná plnění, plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a plnění s místem plnění mimo tuzemsko s nárokem na odpočet daně) ve srovnání s podílem uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, tím vyšší je i hodnota koeficientu, který se pro účely krácení odpočtu daně použije bez ohledu na to, v jakém skutečném rozsahu je konkrétní přijaté zdanitelné plnění použito plátcem k uskutečňování činností zakládajících právo na uplatnění nároku na odpočet daně v plné výši.

V DAP za poslední zdaňovací období roku 2014, a to v řádku 45 DAP k DPH, uvede plátce korekci odpočtu daně podle pokud jsou pro tento postup splněny zákonem stanovené podmínky. Z úpravy obsažené v § 75 odst. 4 ZDPH vyplývá, že pokud není možné v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití k ekonomickým činnostem, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem. Po skončení příslušného kalendářního roku je plátce povinen v těchto případech provést kontrolu, zda skutečný rozsah využití přijatého zdanitelného plnění v rámci ekonomických činností odpovídá odhadu stanovenému plátcem v okamžiku uplatnění odpočtu. Výše odpočtu daně uplatněného v poměrné výši za použití koeficientu stanoveného odhadem se opraví pouze v případě, že se poměrný koeficient vypočtený podle skutečného použití odchyluje od koeficientu stanoveného odhadem o více než 10 procentních bodů.

Pokud rozdíl mezi poměrným nárokem stanoveným odhadem a výší nároku odpovídajícího skutečnému podílu použití konkrétního přijatého zdanitelného plnění v rámci ekonomických činností plátce přesáhne 10 procentních bodů, provede plátce korekci odpočtu daně, a to v DAP za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku. V opačném případě, tj. pokud je rozdíl mezi nárokem na odpočet daně stanoveným odhadem a poměrnou výší nároku na odpočet daně odpovídající skutečnému rozsahu použití v rámci ekonomické činnosti v „toleranci“, tzn., že předmětný rozdíl nepřesáhne 10 procentních bodů, korekce odpočtu podle § 74 odst. 4 ZDPH se neprovede.

Pravidla pro zkracování nároku na odpočet daně jsou upravena v Plátce je povinen zkracovat nárok na odpočet daně na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, která použije v rámci svých ekonomických činností současně k uskutečnění plnění, u nichž vzniká nárok na odpočet daně v plné výši (§ 72 odst. 1 ZDPH), a současně k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, u nichž musí plátce respektovat zákaz odpočtu. Plátce, který je povinen nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění zkracovat, používá pro účely krácení nároku na odpočet daně ve všech zdaňovacích obdobích roku 2014 koeficient vypočtený z údajů za zdaňovací období roku 2013 při vypořádání odpočtu daně.

V DAP za poslední zdaňovací období roku 2014 vypočte plátce koeficient ze všech hodnot uskutečněných plnění realizovaných v tomto kalendářním roce a provede vypořádání odpočtu daně v krácené výši podle § 76 odst. 7 ZDPH. Pokud je koeficient vypočtený podle § 76 odst. 3 ZDPH roven 1 až 94%, použije se tato hodnota pro účely vypořádání odpočtu daně. V případě, že je hodnota koeficientu vypočteného podle § 76 odst. 3 ZDPH vyšší než 95%, považuje se koeficient za roven 100%. Korekci odpočtu daně v rámci ročního vypořádání odpočtu daně podle § 76 odst. 7 ZDPH uvádí plátce v řádku 53 DAP k DPH za poslední zdaňovací období roku 2014.

Koeficient vypočtený podle § 76 odst. 3 ZDPH z údajů za jednotlivá zdaňovací období roku 2014 použije plátce nejen pro účely vypořádání odpočtu daně za rok 2014, ale i pro účely uplatnění odpočtu daně v krácené výši v DAP k DPH za jednotlivá zdaňovací období roku 2015.

V DAP za poslední zdaňovací období roku 2014, a to v řádku 60 DAP k DPH, uvede plátce úpravu odpočtu daně, popř. vyrovnání odpočtu daně, pokud jsou pro tento postup splněny zákonem stanovené podmínky. Při úpravě odpočtu daně je plátce povinen rozlišovat majetek, který podléhá úpravě odpočtu, na majetek pořízený před a po 1.4.2011 a respektovat při úpravě, popř. vyrovnání, odpočtu daně zásady platné do 31.3.2011, pokud se jedná o dlouhodobý majetek pořízený do uvedeného data. V případě dlouhodobého majetku pořízeného v období od 1.4.2011 postupuje plátce při úpravě odpočtu daně podle § 78 až 78d ZDPH. Povinnost rozlišovat při úpravě, popř. vyrovnání, odpočtu daně, dlouhodobý majetek pořízený před a po 1.4.2011 vyplývá z čl. II., bodu 5 Přechodných ustanovení zákona č. 47/2011 Sb.

Úprava odpočtu daně podle se vztahuje na případy, kdy plátce pořídil dlouhodobý majetek a při jeho pořízení uplatnil nárok na odpočet daně v plné nebo krácené výši, popř. respektoval zákaz odpočtu, a následně v období pěti let po sobě jdoucích použil nebo použije takto pořízený majetek k jinému účelu, než který zohlednil při uplatnění odpočtu. V souvislosti s takto pořízeným majetkem vznikají plátci povinnosti nebo práva z titulu úpravy odpočtu pouze v případě, že v některém roce v zákonem stanoveném období pěti let činí rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně podle § 78 odst. 5 písm. b) ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011, více než 10 procentních bodů. Pokud je uvedený procentní rozdíl nižší, úprava odpočtu daně se neprovádí, i když došlo v daném kalendářním roce ke změně účelu použití dlouhodobého majetku.

Majetek, kterého se úprava odpočtu týká, byl s účinností do 31.3.2011 vymezen v § 78 odst. 2 ZDPH. Při splnění podmínek stanovených v ustanovení § 78 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011, je plátce povinen, popř. oprávněn, provést v DAP za poslední zdaňovací období roku úpravu odpočtu. V důsledku provedené úpravy odpočtu daně se plátce může dostat v zásadě do dvou různých situací:

Skutečnost, kdy přesně, tj. který konkrétní den, v daném kalendářním roce došlo ke změně účelu užívání majetku, není pro účely úpravy odpočtu daně v těchto případech důležitá. Na základě provedené úpravy odpočtu daně vznikne plátci buď povinnost snížit původně uplatněný odpočet, nebo je oprávněn původně uplatněný odpočet zvýšit. Hodnotu provedené úpravy odpočtu daně uvede plátce v řádku 60 DAP za poslední zdaňovací období:

Postup při úpravě odpočtu daně u dlouhodobého majetku pořízeného v době od 1.4.2011 je upraven v Podle těchto pravidel postupuje plátce při úpravě odpočtu u dlouhodobého majetku pořízeného v době od 1.4.2011 a za předpokladu, že jsou pro úpravu odpočtu splněny zákonem stanovené podmínky. Úprava odpočtu daně podle § 78 ZDPH se týká dlouhodobého majetku vymezeného v

Podle se úprava odpočtu provede v případech, kdy plátce:

Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že úprava odpočtu daně podle § 78 ZDPH se ve srovnání s postupem, který je uplatňován u dlouhodobého majetku pořízeného do 31.3.2011, vztahuje také na situace, kdy dojde ke změně rozsahu použití dlouhodobého majetku používaného nejen pro účely uskutečňování ekonomické činnosti, ale pro účely s touto činností nesouvisející.

Úprava odpočtu podle § 78 ZDPH zahrnuje s účinností od 1.4.2011 nejen případy, kdy dojde ke změně účelu použití dlouhodobého majetku, ale i případy, kdy se účel použití takového majetku nemění, ovšem změní se hodnota poměrného nebo vypořádacího koeficientu nad rámec zákonem stanovené tolerance 10 procentních bodů. Postup podle § 78 a 78a ZDPH nelze uplatnit v tom případě, pokud se jedná o majetek pořízený do 31.3.2011. U tohoto majetku je plátce povinen postupovat při vyrovnání odpočtu daně podle § 79 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011.

V případě, že rozdíl mezi hodnotou koeficientu vypočteného podle § 76 odst. 7 ZDPH v roce pořízení dlouhodobého majetku a hodnotou koeficientu vypočteného z údajů za rok 2013 činí více než 10 procentních bodů, je plátce povinen nebo oprávněn provést úpravu odpočtu daně u majetku pořízeného od 1.4.2011, a to podle § 78a ZDPH, a u majetku pořízeného do 31.3.2011 je plátce povinen nebo oprávněn provést vyrovnání odpočtu podle § 79 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011. Výsledek výpočtu korekce odpočtu daně u majetku pořízeného před a po 1.4.2011 v souvislosti se změnou hodnoty krátícího koeficientu, aniž by došlo ke změně účelu využití tohoto majetku, je v obou případech shodný. Korekci odpočtu z důvodu úpravy odpočtu daně podle § 78 až 78d ZDPH, popř. vyrovnání odpočtu daně podle § 79 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011, pokud je pro její provedení zákonný důvod, uvádí plátce v řádku 60 DAP k DPH, a to v DAP k DPH za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku.

Používá-li plátce majetek pořízený od 1.4.2011 pro změněné účely podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) ZDPH pouze po část příslušného kalendářního roku, částka úpravy odpočtu daně vypočtená podle odstavce 1 nebo 4 se přiměřeně zkrátí. Tento postup vyplývá z V těchto případech provede plátce úpravu odpočtu pouze za příslušné měsíce kalendářního roku, ve kterých došlo ke změně rozsahu použití majetku podle § 78 odst. 4 písm. a) až c) ZDPH. Uvedený postup však nelze použít v případě dlouhodobého majetku pořízeného v období do 31.3.2011. U takto pořízeného majetku je plátce povinen postupovat podle § 78 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011. S ohledem na výše uvedené se bude částka úpravy odpočtu daně v případě majetku pořízeného před a od 1.4.2011 lišit.

Úpravu odpočtu daně podle § 78a ZDPH a podle § 78 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011, popř. vyrovnání odpočtu daně podle § 79 ZDPH, ve znění platném do 31.3.2011, provede plátce pouze v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně je větší než 10 procentních bodů. Je-li vypočtená částka úpravy nebo vyrovnání odpočtu daně kladná, je plátce oprávněn úpravu, popř. vyrovnání, odpočtu daně provést, je-li záporná, je plátce povinen úpravu, popř. vyrovnání, odpočtu daně provést.

Dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k uskutečnění dodání zboží, tj. dodání movitých i nemovitých věcí, nebo k poskytnutí služby, použijí se obdobně ustanovení § 78 až 78c ZDPH s tím, že úprava odpočtu daně se provede jednorázově.

Podle § 101a ZDPH je plátce povinen s účinností od 1.1.2014 podávat daňové nebo dodatečné daňové přiznání k DPH elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně. Touto formou je plátce povinen podat i souhrnné hlášení a rovněž i přílohy k DAP, dodatečnému DAP nebo hlášení. Povinnost podat daňové nebo dodatečné DAP elektronickou formou se nevztahuje na fyzickou osobu, pokud její obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců nepřesáhne 6 mil. Kč, pokud tato osoba nemá zákonem stanovenou povinnost činit podání elektronicky.

Řešení: 1 c), 2 b), 3 c), 4 a).