Společnost a účetní souvislosti

Sdružení bez právní subjektivity bylo v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb. - dále jen „NOZ“) nahrazeno společností. Jestliže se tedy několik osob sdruží za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká Tyto osoby se označují jako Do společnosti lze vložit věci (používají se přiměřeně ustanovení o koupi, nebo právo věc užívat (používají se přiměřeně ustanovení o nájmu) nebo právo věc používat (používají se přiměřeně ustanovení o pachtu). Společník nemusí do společnosti nic vkládat, může se pouze zavázat k činnosti pro společnost (používají se ustanovení o díle nebo o příkazu).

Peněžní prostředky, zuživatelné věci i věci určené podle druhu, které společníci vloží do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří přispěli vklady. Spoluvlastnické podíly společníků se určují poměrem hodnot majetku, který jednotliví společníci do společnosti vložili. Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, ale nemá právo tyto věci používat, ani se nestává spoluvlastníkem. Společníci si mohou ve smlouvě stanovit poměr, jakým se podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti. Pokud tak neučiní, jsou jejich podíly stejné.

Společnost se vytváří přínosy společníků a nelze je nutit k tomu, aby přispěli více, než se zavázali. Společnost je koncipována jako přičemž tito společníci by měli být k sobě loajální, neměli by jednat tak, aby jednání bylo pro společnost škodlivé, čímž je míněno zejména jednání konkurenční povahy a jednání, které by zbavilo společnost majetku nebo by tento majetek poškozovalo.

Zásadní pro činnost společnosti je, jakým způsobem si upraví společníci správu společnosti. Pokud by si neupravili správu společnosti ve smlouvě, je každý společník příkazníkem ostatních společníků. Vhodné je stanovit správce společnosti, kterým může být jeden nebo více společníků, lze pověřit i třetí osobu.

Ze znění § 2734 a 2735 lze dovozovat, že

S hospodařením společnosti ještě souvisí ustanovení týkající se dluhů, neboť vzešlým ze společné činnosti vůči třetím osobám společně a nerozdílně.

Jestliže je ze společnosti má právo, aby mu bylo vyúčtováno a vydáno vše, co mu ke dni zániku členství náleží. Podíl na majetku nabytém za trvání společnosti se společníkovi vyplácí v penězích.

Pokud (společníci se tak dohodli, byly splněny podmínky ujednané ve společenské smlouvě, uplynula doba, na kterou byla společnost ujednána, bylo dosaženo účelu, k němuž byla společnost zřízena, účel společnosti se stal nemožným), je správce povinen podat vyúčtování (podle § 2734) nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Správce vydá společníkům, co je jejich vlastnictvím, společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví.

Citované § 2734 a 2735 NOZ používá účetní terminologii, i když poměrně nepřesně. Předpokládají možnost přezkoumat „účetní záznamy a jiné doklady“. Ve smyslu § 4 odst. 10 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“), se Navazující odst. 11 citovaného § 4 pokračuje: Požadují, aby správce vedl „řádně účty“, ovšem požadují pravidelné vyúčtování „majetku společnosti včetně příjmů a výdajů, jakož i zisku, anebo ztráty“. Mísení pojmů ZU, který je postaven na zásadách podvojného účetnictví, a jednoduchého účetnictví, které ZU připouští pro vymezené subjekty (§ 38a ZU), nastoluje otázku, jakýže to informační systém má správce společnosti vlastně vést?

ZU v § 2 vymezuje taxativně účetní jednotky. Začíná jej právnickými osobami, které mají sídlo v České republice. Má společnost právní subjektivitu, resp. právní osobnost? Odpověď by měl přinést § 20 NOZ.

Žádný z paragrafů dílu 13 NOZ upravující společnost ani jiná ustanovení tohoto zákona nestanoví, že společnost má právní osobnost.¹⁾

Bez právní osobnosti nacházím v § 2 ZU jako účetní jednotky vyjmenované pouze organizační složky státu. Takže zbývá jen podívat se pod písm. l), tam je uvedeno, že účetní jednotkou jsou ty, kterým povinnost sestavení stanoví zvláštní právní předpis nebo které jsou účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu. Vracím se zpět k § 2734 a 2734 NOZ -

Můj je odvážný, tvůrce NOZ zřejmě nestudoval účetní právo, neboť účetní terminologie v ustanoveních týkajících se společnosti je použita zmatečně. Přesto dovozuji, i když se to praxi nemusí líbit, že společnost je účetní jednotkou, které přísluší vedení podvojného účetnictví. Zároveň se domnívám, že naopak v rámci jiných pomocných evidencí by bylo složité rozlišovat mezi majetkem vloženým do společnosti společníky, vložením práva majetek užívat, vložením práva majetek používat a koupí majetku společností. Tento majetek se bude při činnosti společnosti opotřebovávat - co uplatňování odpisů a jejich promítání do výsledku hospodaření? Co právo společníků na podíl na zisku? Na základě čeho se stanoví zisk? Jak se podíl na zisku bude vyplácet? Pokud bude vyplácena záloha na podíl na zisku, jak se bude evidovat? Napadají mě další a další otázky - a jediná odpověď: