Paušální výdaj na dopravu

Vydáno: 1 minuta čtení

Jednatel společnosti, který měl v této společnosti také pracovní poměr, uplatňoval dle § 24 odst. 2 písm. zt) zákona o dani z příjmu částku 4 000 Kč/měsíc jako paušální výdaj na dopravu (vlastní motorové vozidlo). Tuto částku uplatňoval ve mzdě jako cestovní náhrady. Nyní již není jednatel, pouze zaměstnanec, který používá vlastní vozidlo ke služebním cestám. Nový jednatel společnosti se s ním dohodl, že v tomto způsobu vyplácení budou pokračovat, já se však domnívám, že to nelze. Dle mého názoru má zaměstnanec nárok na proplácení cestovních náhrad na základě vyúčtování spotřebovaných pohonných hmot a opotřebení vozidla. Je můj názor správný?

PAUŠÁLNÍ VÝDAJ NA DOPR