Smrt daňového subjektu

Vydáno: 20 minut čtení

Život je těžkou chorobou, která vždy končí smrtí. Sotva bychom hledali více osobní a lidské téma, přesto se jedná rovněž o daňově významnou záležitost. Holt ani po smrti nemá člověk, resp. jeho pozůstalí, klid od daní. Ba právě naopak, kupříkladu takové úmrtí podnikající hlavy rodiny nechtěně vtáhne jeho/její dědice do daní. Přičemž od roku 2014 došlo k záplavě velkých změn na poli dědického práva i v otázce souvisejících daní.

Smrt daňového subjektu
Ing.
Martin
Děrgel
 
SMRT V OBČANSKÉM PRÁVU
Nový občanský zákoník - zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“ - a na něj navazující doprovodné změnové zákony s účinností
od 1.1.2014
více či méně pozměnily prakticky celý český právní řád. Ušetřeno nezůstalo ani poslední právo člověka ohledně přechodu jeho majetkových poměrů na jiné osoby. Což je náplní dědického práva, které spadá mezi tzv.
absolutní majetková práva
působící ze zákona vůči všem. Nová úprava dědického práva je velmi rozsáhlá - má téměř 250 paragrafů od 1475 do 1720 NOZ - a přinesla řadu věcných změn.
Dominantní je více svobody a možností na obou stranách pomyslných majetkových toků. Zůstavitel už dnes není příliš omezen v tom, komu a jak odkáže svůj majetek, což navíc může nově podmínit třeba tím, že dědic řádně dostuduje vysokou školu. Mimo jiné přibyl nový dědický titul -
dědická smlouva
- což je na rozdíl od klasické závěti dvoustranné právní ujednání vyžadující osobní jednání každé ze stran (nikoli v zastoupení) a musí mít formu veřejné listiny, tj. notářského zápisu.
Dědic se může zříct svého dědického práva
(smlouvou se zůstavitelem) nebo jej - již po smrti zůstavitele - odmítnout (jak tomu bylo i dosud)
nebo nově také přenechat jiné osobě.
Věcnou novinkou je také
možnost odkazu,
kterým zůstavitel zaváže dědice vydat určitý předmět nějaké jiné osobě, čímž se dotyčný „odkazovník“ vyhne povinnosti přispět na úhradu zůstavitelových dluhů.
Protože naším zájmem je zmapování daňových souvislostí úmrtí člověka, nemusíme a ani se nebudeme podrobně věnovat rozsáhlé problematice dědického práva. Postačí, když si ujasníme základní pravidla a pojmy.
Dědické právo je právo na pozůstalost
nebo na poměrný podíl z ní. Přičemž
pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele
- tedy souhrn majetku a dluhů dotyčné zemřelé fyzické osoby - kromě práv a povinností vázaných výlučně na osobu zůstavitele, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.