Účtování materiálu

Vydáno: 23 minut čtení

1) Jaký způsob účtování materiálu využíváte ve své firmě? Porovnejme postupy zachycování materiálu v účetnictví na řadě příkladů, včetně specifických situací, jakými jsou nákupy nevyfakturovaných dodávek, materiál na cestě či inventarizační rozdíly. Věnovat se budeme také oceňování materiálu při jeho pořízení, spotřebě a prodeji.

Účtování materiálu
Ing.
Pavlína
Vančurová
Ph.D.
 
MATERIÁL JAKO SOUČÁST ZÁSOB
Zásoby jsou důležitou kategorií oběžného majetku podniku. Platí pro ně specifické postupy účtování a oceňování. Zásobám jako nedílné součásti podnikových aktiv je v každém podniku věnována značná pozornost. Ocenění a účtování zásob může výrazně ovlivnit celkové hospodaření účetní jednotky. Je důležité, aby zodpovědní manažeři sledovali průtok zásob nejenom na konci a začátku účetního období, ale také v průběhu účetního období. Pro účely rozhodování a případně pro přijetí nutných opatření potřebují z účetních výkazů získávat kvalitní informace, které pak využijí pro stanovení optimální výše a struktury zásob, pro výběr vhodného způsobu jejich financování a v neposlední řadě pro stanovení důležitých finančních ukazatelů, jakými jsou
likvidita
a aktivita podniku.
Jednou z kategorií zásob je
materiál
(např. náhradní díly, obaly, drobný dlouhodobý majetek). Mezi zásoby, které v daném momentu určitý podnik vlastní, nebo vlastnit bude, patří kromě nakoupeného materiálu také
nakupované zboží
(vše, co účetní jednotka nakupuje za účelem dalšího prodeje),
nedokončená výroba
(produkty, které prošly jedním nebo několika stupni výroby, nejsou materiálem ani výrobkem a nemohou být účelově použitelné) a
polotovary
(produkty vlastní výroby, které mohou být dodány jiným podnikům),
výrobky
(zásoby vlastní výroby, které jsou zcela dokončeny, určené k prodeji mimo účetní jednotku) a
zvířata
(mladá zvířata, zvláště ve výkrmu, ryby, včelstva apod.).
Materiál je aktivum, které vstupuje do výrobního procesu (např. suroviny, pomocné látky, náhradní díly, obaly, pokusná zvířata ve výzkumných ústavech), a dále drobný movitý majetek, který se účetní jednotka rozhodla účtovat jako zásobu (vzhledem k ocenění). Účetní jednotka účtuje o materiálu v případě zásob:
-
surovin a základního materiálu - látky, které tvoří podstatu výrobků,
-
pomocných látek - látky, které netvoří podstatu výrobku, ale jsou jeho součástí,
-
provozovacích látek - látky, které jsou nutné k provozu podniku, např. mazadla, čisticí prostředky, kancelářské prostředky apod.,
-
náhradních dílů - bez ohledu na vstupní cenu,
-
obalů a obalových materiálů,
-
drobného hmotného majetku - jeho doba použitelnosti je delší než 1 rok, pořizovací cena je nižší než limit, který si účetní jednotka stanovila pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku.
 
Způsoby účtování zásob
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“) stanoví oceňování majetku a závazků, odpisování majetku, vykazování výsledku hospodaření metodami, jejichž základem jsou historické ceny. Stěžejním pilířem, o který se ZU opírá, je povinnost účetních jednotek vést
účetnictví úplně, průkazným způsobem a správně,
aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz skutečností, které jsou jeho předmětem a finanční situace účetní jednotky. Aby účetní jednotka zajistila správnost účetnictví, musí dodržovat povinnosti, které jí ukládá nejen ZU, ale musí vzít v úvahu i hmotně právní předpisy, které se vztahují k danému případu. Účtování zásob vymezují české účetní standardy, konkrétně Český účetní standard pro podnikatele č. 015 Zásoby (dále jen „ČÚS Zásoby“). Lze je vést dvěma způsoby, které se označují jako
způsob A
pro průběžný systém a
způsob B
pro periodický systém zachycení zásob v účetnictví.
Způsob A je logickým způsobem účtování zásob, ačkoli je účetně poněkud pracnější. V průběhu roku se nakupované zásoby účtují na majetkových účtech, které jsou určeny k evidenci zásob. Odtud se pak vyskladňují do spotřeby. Při způsobu B se v průběhu roku nakupované zásoby účtují přímo do spotřeby, jako kdyby se v okamžiku pořízení ihned spotřebovaly. Na konci roku se zaúčtují na účet 112-Materiál na skladě zůstatky zásob ze skladové evidence.
Záleží na účetní jednotce, který způsob účtování pořízení a úbytku zásob si zvolí. Účetní jednotka může zaúčtovat způsobem A i B. Při účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob) však může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů. Způsob B mohou účetní jednotky použít pouze v případě, že zajistí průkazné vedení evidence o zásobách tak, že budou schopny prokázat v průběhu účetního období stav zásob včetně ocenění těchto zásob podle ZU (vedení skladové evidence). V praxi často se objevující chybou je, když se účetní jednotka mylně domnívá, že při použití způsobu B není nutné vést skladovou evidenci. Účetní předpisy naopak stanovují nutnou podmínku pro použití metody B, že
kdykoliv v průběhu účetního období bude možné prokázat stav zásob včetně ocenění.
Důkladná kontrola stavu zásob vyžaduje provést alespoň jednou ročně fyzický přepočet každé položky zásob udržovaných na skladě, a to jak v periodickém, tak i v průběžném systému evidence zásob.
Pro účetní jednotku představuje stanovení způsobu účtování o zásobách zásadní rozhodnutí. Vybraný způsob musí být určen ve vnitřní účetní směrnici.
Vnitropodniková směrnice pro účtování o zásobách
by měla obsahovat stanovení způsobu účtování o zásobách, oceňovací metody, pravidla pro evidenci a normy přirozeného úbytku a ztratného.
 
Účtování materiálu způsobem A
Materiál je evidován na účtech účtové skupiny 11 - Materiál. Pro způsob A je typické používání účtů
111-Pořízení materiálu
a
112-Materiál na skladě
v průběhu účetního období. Účetní jednotka zaúčtovává příjemky a výdejky materiálu s využitím účtu 111. Ten umožňuje sledovat postupný narůst pořizovací ceny materiálu až do okamžiku jejího definitivního zjištění, což má význam při pořizování materiálu ve větším rozsahu a s celou řadou vedlejších nákladů. Do nákladů na účet 501-Spotřeba materiálu se účtuje až v okamžiku skutečného úbytku materiálu, tedy jeho spotřeby.
 I----------------------------------------------------------I--------I--------I I                    
Účetní případ
I
MD
I
D
I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Pořízení materiálu na fakturu I 111 I 321 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Reklamace materiálu (dobropis) I 321 I 111 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Zaplacení dopravy materiálu z pokladny I 111 I 211 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Vnitropodniková přeprava I 111 I 622 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Zaúčtování cla (příp. jiného poplatku) I 111 I 379 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Přejímka materiálu na sklad I 112 I 111 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Spotřeba materiálu I 501 I 112 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I
O úbytku se účtuje nejen při přímé spotřebě nebo prodeji zásob (účet 542-Prodaný materiál), ale také v případě bezúplatně předaných zásob (účet 543-Dary) nebo při zjištění manka inventarizací (účet 549-Manka a škody z provozní činnosti). Ve vnitropodnikové směrnici si může účetní jednotka stanovit pro jednotlivé druhy materiálu přirozené úbytky. Tyto úbytky do normy mohou představovat např. vysychání dřeva, rozprach mouky atd. Přirozené úbytky musí být stanoveny ve vnitropodnikové směrnici. Úbytky do normy se účtují rovnou do spotřeby. Úbytky nad normu se účtují na účet 549-Manka a škody z provozní činnosti. Přebytky materiálu se účtují do výnosů na účet 648-Jiné provozní výnosy.
 I----------------------------------------------------------I--------I--------I I                    
Účetní případ
I
MD
I
D
I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Prodej materiálu I 542 I 112 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Manka zjištěná při inventarizaci I 549 I 112 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Bezúplatně předaný materiál I 543 I 112 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Vyřazení materiálu v důsledku živelní pohromy I 582 I 112 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I
Pořízení materiálu se zaúčtuje na účtu 111 při souvztažném zápisu na účtu 211-Pokladna v případě nákupu v hotovosti, nebo na účtu 321-Dodavatelé při koupi na fakturu. Převzetí materiálu na sklad v pořizovací ceně se zachytí na účtu 112.
Vedle dodavatelského způsobu pořízení nákupem lze materiál pořídit ve vlastní režii s využitím účtů aktivace, příp. ostatními způsoby, např. převedením z dlouhodobého hmotného majetku při přecenění, získáním materiálu bezúplatně apod. Aktivace zásob se týká vlastních výkonů při pořizování zásob. Při výrobě materiálu vznikají podniku vlastní náklady v podobě vnitropodnikových služeb, které souvisí s přepravou dodávek zásob. Tyto služby a materiál se účtují na vrub účtu 111 a souvztažně ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 62 - Aktivace, tedy
621-Aktivace materiálu a zboží
a
622-Aktivace vnitropodnikových služeb.
Jestliže s pořízením materiálu nejsou vynaloženy žádné náklady s materiálem související, pak účetní jednotka nemusí účet Pořízení materiálu používat. Nákup takového materiálu by se pak účtoval přímo na účet 112 (např. MD 112/D 321 nebo MD 112/D 211). Platí jednoduché pravidlo, účet 111 se použije v případě, že s nakoupeným materiálem souvisí aspoň jeden vedlejší náklad, který zvyšuje jeho ocenění.
Při účetní uzávěrce se vždy účet 111 vyrovnává. Může tomu tak být prostřednictvím účtu
119-Materiál na cestě,
nebude-li k rozhodnému dni účetní závěrky materiál přijat na sklad na základě příjemky, ale faktura bude odběratelské firmě doručena (MD 119/D 111). V dalším účetním období přijde materiál, po jeho přijetí na sklad bude zaneseno na účet 112 a současně bude vyrovnán účet 119 (MD 112/D 119).
Jinou možností je využití účtu
389-Dohadné účty pasivní
v případě, že bude materiál k rozhodnému dni přijat na sklad na základě příjemky, ale faktura bude doručena následně v dalším období (MD 111/D 389). Cenu materiálu je potřeba odhadnout např. na základě smlouvy a v ní uvedené dohodnuté ceny. Na konci účetního období účetní jednotka vyrovná účet 111, který nesmí vykazovat zůstatek. Dohad se vyrovná v dalším účetním období, kdy se po přijetí faktury zaúčtuje MD 389/D 321, příp. spolu se zápisem MD 343/D 321.
Průběžný způsob evidence má velký význam pro vnitřní ekonomické řízení, protože na rozdíl od periodického způsobu umožňuje v kterémkoliv okamžiku přímo z hlavní knihy zjišťovat skutečné náklady vynaložené na dosažení určitých výnosů. Po celou dobu účetního období je dodržena zásada věcné a časové souvislosti výnosů a nákladů.
 
Účtování materiálu způsobem B
Za předpokladu, že účetní jednotka používá periodický systém evidence zásob, potom neúčtuje o příjemkách a výdejkách nakupovaných zásob. Znamená to, že v průběhu roku nejsou používány účty 111 a 112. Na majetkových účtech se účtuje pouze při roční uzávěrce a na začátku účetního období se zaúčtuje počáteční stav materiálu na účet 112. Veškeré části pořizovací ceny materiálu jsou v průběhu účetního období účtovány přímo do nákladů na účet
501-Spotřeba materiálu.
To ale neznamená, že není nutné pohyb materiálu evidovat. Průběžně je vedena skladová evidence tak, aby bylo možné kdykoliv zjistit a prokázat aktuální množství materiálu na skladě a složky pořizovací ceny. Pořizovací cena obsahuje nejen cenu pořízení samotného materiálu, ale i vedlejší náklady související s pořízením (clo, dopravné atd.). Na konci účetního období se zaúčtuje počáteční stav ze začátku účetního období do nákladů. Dále se na účet 112 souvztažně ve prospěch účtu 501 zaúčtují stavy zásob podle skladové evidence, po provedení inventarizace se na účtu 112 vyúčtují inventarizační rozdíly a konečně se účet 112 uzavře pomocí závěrkového účtu.
 I----------------------------------------------------------I--------I--------I I                    
Účetní případ
I
MD
I
D
I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Počáteční stav materiálu (začátek účetního období) I 112 I 701 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Pořízení nového materiálu (hotově) I 501 I 211 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Nákup materiálu (na fakturu) I 501 I 321 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Reklamace materiálu (dobropis) I 321 I 501 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Pořízení materiálu ve vlastní režii I 501 I 621 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Zaplacení dopravy materiálu z pokladny I 501 I 211 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Vnitropodniková přeprava I 501 I 622 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Zúčtování cla (příp. jiného poplatku) I 501 I 379 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Zaúčtování počátečního stavu materiálu na konci účetního I 501 I 112 I I období I I I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Zaúčtování stavu materiálu podle skladové evidence I 112 I 501 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Vyúčtování inventarizačních rozdílů - schodek I 501, I 112 I I I 549 I I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Vyúčtování inventarizačních rozdílů - přebytek I 112 I 501 I I I I (648) I I----------------------------------------------------------I--------I--------I I Uzavření účtu I 702 I 112 I I----------------------------------------------------------I--------I--------I
Manka nad normu a škody zjištěné při fyzických inventarizacích na zásobách materiálu se zúčtují shodně u metody A i B na vrub účtu 549-Manka a škody. Přirozený úbytek materiálu zachycuje podnik v účetnictví jako standardní spotřebu materiálu, tedy s účtováním na stranu MD účtu 501. Naopak inventarizací zjištěný přebytek materiálu se zaúčtuje na stranu D účtu 501, příp. 648-Ostatní provozní výnosy.
Poměrně častou chybou při účtování zásob způsobem B je situace, kdy se ke konci účetního období nepřevádí na účet 112 stav podle skladové evidence, ale stav podle výsledků inventarizace. Nejsou tedy zjištěny a proúčtovány inventarizační rozdíly. V rámci inventarizace je nutné provést porovnání účetního stavu na účtu 112 s inventurním soupisem zásob materiálu na skladě k rozhodnému dni závěrky. Inventurní soupis je výsledek fyzické inventury. Provádí-li se fyzická inventura k jinému datu, upraví se inventurní soupis o změny k datu závěrky, a to podle dokladů o nákupu a výdeji materiálu. Porovnáním účetního a skutečného stavu se zjistí inventarizační rozdíly, které je nutné zaúčtovat ještě ke konci účetního období.
Stejně jako v případě užití způsobu A, i při využívání způsobu B mohou nastat situace, kdy je potřeba zaúčtovat nevyfakturovaný materiál a materiál na cestě. Až poté je možné uzavřít účetní knihy.
 I------------------------------------------------------------I-------I-------I I                     
Účetní případ
I
MD
I
D
I I------------------------------------------------------------I-------I-------I I Před koncem roku došla faktura na materiál I 501 I 321 I I------------------------------------------------------------I-------I-------I I Dodávka materiálu není do konce roku převzata I 119 I 501 I I------------------------------------------------------------I-------I-------I I Dodávka materiálu, k níž do konce roku nedošla faktura I 501 I 389 I I (ocenění stanoveno dle smlouvy) I I I I------------------------------------------------------------I-------I-------I I Dodavatelská faktura na tuto dodávku materiálu došlá v I 389 I 321 I I novém účetním období I I I I------------------------------------------------------------I-------I-------I
Periodický systém se vyvinul pro případy značného množství zásob s nižší hodnotou. Je vhodný pro účetní jednotky, které nemají značné náklady na spotřebu. Jak již bylo uvedeno, použití tohoto způsobu evidence je podmíněno běžným vedením skladové evidence na analytických účtech, aby bylo možno během účetního období zjistit a prokázat stav zásob i složky pořizovací ceny. Nevýhodou účtování způsobem B je to, že účetní jednotka nemá aktuální přehled o hospodářském výsledku během roku. Naopak zřejmou výhodou účtování způsobem B je skutečnost, že je realizováno méně účetních zápisů.
 
Srovnání účtování materiálu způsobem A a B
Porovnejme účtování pohybu materiálu oběma způsoby jeho evidence v účetnictví na příkladech.
 I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I       
Účetní případ
I
Částka v Kč
I
Způsob A MD/D
I
Způsob B MD/D
I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Počáteční zůstatek materiálu I 2 000 I 112/- I 112/- I I k 1.1. I I I I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Nákup materiálu na fakturu I 1000 I 112/321 I 501/321 I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Úhrada faktury z běžného I 1000 I 321/221 I 321/221 I I účtu I I I I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Vydání materiálu do spotřeby I 500 I 501/112 I neúčtuje se I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Inventura k 31.12. I ocenění zjištěného stavu 2 500 Kč I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Zaúčtování počátečního I 2 000 I neúčtuje se I 501/112 I I zůstatku do spotřeby I I I I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Zaúčtování stavu podle I 2 500 I neúčtuje se I 112/501 I I skladové evidence I I I I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Konečný zůstatek k 31.12. I 2 500 I 112/- I 112/- I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I
Obdobné srovnání zaúčtování přepravy nakoupeného materiálu oběma způsoby nabízí následující účetní případy.
 I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I       
Účetní případ
I
Částka v Kč
I
Způsob A MD/D
I
Způsob B MD/D
I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I
A) Externí přeprava nakoupeného materiálu
I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Nákup materiálu na fakturu I 10 000 I 111/321 I 501/321 I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Přeprava materiálu I 2 000 I 111/321 I 501/321 I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Úhrada faktur za materiál I 12 000 I 321/221 I 321/221 I I bankovním převodem I I I I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Převod na sklad I 12 000 I 112/111 I neúčtuje se I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I
B) Přeprava vlastním dopravním prostředkem
I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Nákup materiálu I 10 000 I 111/321 I 501/321 I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Přeprava materiálu I 1500 I 111/622 I 501/622 I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Úhrada faktur za materiál I 10 000 I 321/221 I 321/221 I I bankovním převodem I I I I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I I Převod na sklad I 11500 I 112/111 I neúčtuje se I I------------------------------I-------------I---------------I---------------I
S ohledem na předmět činnosti vede účetní jednotka v rámci syntetických účtů zásob analytické účty např. podle druhu či skupin zásob, hmotně odpovědných osob, míst uložení. Při účtování o materiálu lze účty 112 (u způsobu účtování A) nebo 501 (u způsobu účtování B) analyticky rozlišit podle jednotlivých druhů materiálu, podle místa uskladnění, podle hmotně odpovědných osob apod. Analytické účty obsahují označení, datum pořízení, datum vyskladnění, množství, používaný způsob oceňování a jiné údaje, které slouží k identifikaci zásob. Analytické účty se používají také při účtování zásob předaných k externímu zpracování, zapůjčených mimo podnik nebo přemístěných do konsignačních skladů.
 
Oceňování zásob
Aby mohly být zásoby vykázány v účetnictví, musí být spolehlivě oceněny. Nakupované zásoby se oceňují podle ZU skutečnými pořizovacími cenami, tj. cenou pořízení včetně vedlejších pořizovacích nákladů, přičemž cena pořízení obsahuje nejen jednotkovou cenu (fakturační cenu), ale také ve smyslu cenových předpisů clo, spotřební daň a u neplátců DPH také DPH, popř. u plátců DPH daň na vstupu, kterou není možno nárokovat na odpočtu.
Vedlejší pořizovací náklady tvoří veškeré další náklady bezprostředně související s pořízením zásob. Jedná se zejména o dopravné (interní i externí), provize, clo, pojistné atd. Vedlejší pořizovací náklady nejsou vymezeny vyčerpávajícím způsobem a záleží často na subjektivní úvaze podniku, zda některé tituly zahrne do pořizovací ceny zásob. Naopak součástí vedlejších pořizovacích nákladů nejsou v žádném případě úroky z úvěrů a půjček, které byly získány na pořízení materiálu. Z vnitropodnikových nákladů se do vedlejších pořizovacích nákladů zahrnuje přepravné a vlastní náklady na zpracování materiálu. Při ekonomické úvaze o rozsahu zařazovaných výdajů do pořizovací ceny je nutné dbát zásady opatrnosti při oceňování a nenadhodnocovat cenu zásob, zejména o ziskovou marži,
dotace
, položky správní a odbytové režie.
Materiál lze při pořízení ocenit také vlastními náklady v případě, že materiál vyrobila přímo účetní jednotka, nebo reprodukční pořizovací cenou, např. u materiálu nabytého darováním, nově zjištěného při inventarizaci (přebytky materiálu), vloženého do podnikání podnikatelem, získaného jako odpad nebo zbytkový produkt z výroby, nebo při likvidaci dlouhodobého hmotného majetku. Oceňuje se cenou, za kterou by byl materiál pořízen v době, kdy o něm podnik účtuje. Reprodukční cena se tak stanoví buď kvalifikovaným odhadem, nebo průzkumem trhu stejného druhu zásob, či porovnáním cen zásob obdobného charakteru, pokud není stejný druh na trhu.
Pokud účetní jednotka pořizuje zásoby v cizí měně, pak v souladu s § 24 ZU musí k okamžiku uskutečnění účetního případu přepočítat tuto cizí měnu na měnu českou, např. pevným kursem, který je stanoven vnitřním předpisem účetní jednotky. Tento kurs se odvíjí od kursu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou k prvnímu dni období, pro které je pevný kurs používán. Je vždy stanoven na předem určenou dobu, která nesmí přesáhnout jedno účetní období.
Důsledný požadavek na zjišťování skutečné pořizovací ceny jednotlivých položek nakupovaných zásob by mohl vést k neúměrné pracnosti. Z tohoto důvodu postupy účtování pro podnikatele a ZU nabízí zjednodušené postupy oceňování zásob při jejich výdeji na bázi skutečných pořizovacích cen prostřednictvím cen zjištěných váženým aritmetickým průměrem, a to buď klouzavým průměrem počítaným průběžně po každém nákupu zásob, nebo váženým průměrem počítaným k určitému datu (minimálně však jednou měsíčně).
Při výdeji (spotřebě) nakupovaných zásob se vychází buď z průměrných cen zjištěných podle výše uvedeného odstavce, nebo z metody FIFO, tj. první cena pro ocenění přírůstku účtu zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob. Způsob ocenění LIFO (poslední cena pro ocenění přírůstku účtu zásob se použije jako první cena pro ocenění úbytku zásob) se nesmí podle českých účetních předpisů používat. Skutečné ocenění účetní jednotka obvykle využívá tehdy, disponuje-li nevýznamným množstvím zásoby, nebo se jedná o zásobu, která je velmi drahá. Způsob ocenění zásob materiálu vydávaných ze skladu musí být uveden ve vnitřní účetní směrnici podniku a nesmí se měnit během jednoho účetního období. Způsob oceňování váženým aritmetickým průměrem nebo FIFO je nutno aplikovat odděleně na syntetický účet, tzn. nelze kombinovat použití váženého aritmetického průměru a FIFO v rámci jednoho syntetického účtu.
Účetní jednotky mohou také v souladu s ČÚS Zásoby využít metodu pro ocenění úbytku zásob téhož druhu založenou na pevných skladních cenách se samostatným vyčíslením odchylek. Účetní jednotka pak volí pevnou cenu, v níž oceňuje zásoby na skladě a v analytické evidenci vykazuje odchylky od této pevné ceny. Při vyskladnění je pochopitelně nezbytné nejenom vyřazovat zásoby v pevných cenách, ale vyřazovat i úměrnou část oceňovacích odchylek. Vzhledem k tomu, že při vyřazování odchylek je účetní jednotka průměruje, jedná se v podstatě o jiné vyjádření metody váženého aritmetického průměru.
PŘÍKLAD
Firma PV s.r.o. měla k 1.3.2013 na skladě 50 t materiálu v pořizovací ceně 800 Kč za 1 tunu. Během března nakoupila další dvě dodávky od různých dodavatelů:
1.
dodávka 70 t za 900 Kč,
2.
dodávka 60 t za 950 Kč.
Promítněme uvedené skladové změny na příslušném účtu 112 a stanovme konečnou zásobu materiálu.
 I---------------------------------------------------------------------------I I 
MD 112-Materiál na skladě D
I I-------------------------------------------------I-------------------------I I PZ 50 t á 800 Kč 40 000 Kč I I I-------------------------------------------------I-------------------------I I 1. dodávka 70 t á 900 Kč 63 000 Kč I I I-------------------------------------------------I-------------------------I I 2. dodávka 60 t á 950 Kč 57 000 Kč I I I-------------------------------------------------I-------------------------I I
KZ 160 000 Kč
I I I-------------------------------------------------I-------------------------I
V dubnu firma spotřebovala 100 t materiálu. Stanovme náklady na spotřebovaný materiál a hodnotu konečného stavu materiálu na skladě. Použijeme metodu oceňování FIFO.
Náklady na spotřebovaný materiál
Při ocenění výdeje ze skladu použijeme cenu materiálu, který přišel do skladu jako první, tj. 800 Kč/t. Pokud je zásoba z první dodávky úplně vyskladněna, použije se pro ocenění výdeje cena dodávky následující, tj. 900 Kč/t. Dostaneme tedy 50 x 800 + 50 x 900 = 40 000 + 45 000
= 85 000 Kč.
Konečný stav materiálu na skladě
Protože bylo ze skladu vyskladněno 100 t materiálu, z počáteční zásoby 50 t na skladě nezbylo nic, z první dodávky zbylo 20 t za 900 Kč/t a z druhé dodávky 60 t za 950 Kč/t. Stav materiálu na skladě je tedy 20 x 900 + 60 x 950 = 18 000 + 57 000
= 75 000 Kč.
Nyní si představme, že tentýž podnik zvažuje jinou metodu oceňování zásob, a sice použití průměrné pořizovací ceny. Stanovme náklady na spotřebovaný materiál a hodnotu konečného stavu materiálu na skladě s použitím metody aritmetického průměru a srovnejme obě metody.
Průměrná cena zásob
je stanovena výpočtem (50 x 800 + 70 x 900 + 60 x 950) / 180 = (40 000 + + 63 000 + 57 000) / 180 = 160 000 / 180
= 889 Kč/t.
Náklady na spotřebovaný materiál
představují množství spotřebovaného materiálu v jednotkách násobené cenou za jednotku = 100 x 889 =
88 900 Kč/t.
Konečný stav materiálu na skladě
vychází z propočtu (počáteční zůstatek materiálu + přírůstky materiálu - úbytky materiálu) x cena za jednotku = (50 + 70 + 60 - 100) x 889
= 71 120 Kč.
Porovnání výsledků
 I------------------------------------------I--------------I------------------I I             
Metoda ocenění
I
FIFO
I
Průměrná cena
I I------------------------------------------I--------------I------------------I I Náklady za spotřebovaný materiál I 85 000 Kč I 88 900 Kč I I------------------------------------------I--------------I------------------I I Konečný zůstatek materiálu na skladě I 75 000 Kč I 71 120 Kč I I------------------------------------------I--------------I------------------I
Z příkladu je vidět, že podnik v období růstu cen dosahuje vyššího zisku právě při použití techniky FIFO. Stav zásob na skladě v tomto případě je oceněn pořizovacími cenami posledních dodávek, což při růstu cen nakupovaných zásob znamená, že náklady vyjadřující jejich spotřebu jsou podhodnoceny, zatímco ocenění stavu těchto zásob na skladě je nadhodnoceno.
1) Padia, s.r.o.

Související dokumenty

Zákony

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví