Jsme s. r. o. do 50 zaměstnanců, v měsících 6–8/2020 budeme odesílat snížené pojistné na sociální pojištění. Budeme splňovat požadované podmínky, ale není nám jasné, kterých zaměstnanců se to týká. Usoudili jsme, že nemůžeme v této souvislosti ponižovat vyměřovací základ sociálního pojištění o odměny vyplacené jednatelům na základě smlouvy o obchodních korporacích (jelikož nejsou považováni za zaměstnance, přestože jsou z odměn za jednatelství odváděny všechny odvody stejně jako u zaměstnanců). Nevíme ale jak postupovat v případě, že tento jednatel je v organizaci zaměstnán na základě pracovní smlouvy dle zákoníku práce a zároveň pobírá odměnu za jednatelství – na základě smlouvy o obchodních korporacích. Znamená to tedy, že vypočtený vyměřovací základ ponížím pouze o příjem z klasického pracovního poměru do výše 52 253 Kč a z částky, která tuto hranici převyšuje, a zároveň z jeho odměny za jednatelství odvedu za organizaci pojistné ve výši 24,8 %? Jak to pak bude s hlídáním maximálního vyměřovacího základu tohoto zaměstnance? Běžně sčítám od začátku roku vyměřovací základ z pracovního poměru i z jednatelství (v jedné organizaci) a po dosažení maximálního vyměřovacího základu už mu nestrhávám a neodvádím PSSZ, ani jeho pojistné (6,5 %), ani pojistné za organizaci 24,8 %. Budu nyní při sledování roční hranice MVZ vycházet ze skutečného vyměřovacího základu (zaměstnance + jednatele), ze kterého mělo být odvedeno pojistné? Nebude to mít vliv na to, že z částky 156 759 Kč (tj. 52 253 Kč měsíčně) za měsíce 6–8/2020 nebylo za organizaci toto pojistné odvedeno?
Otázky a odpovědi: Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
Vydáno:
3 minuty čtení
Otázky a odpovědi: Promíjení pojistného na sociální zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii
Ing.
Marta
Ženíšková
Odpověď
Do počtu 50 zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru, z něhož jsou účastní nemocenského pojištění, a pracovní poměr jim trvá k poslednímu dni měsíce. Pro porovnání, zda se počet takových zaměstnanců nesnížil o více než 10 % v porovnání s měsícem březnem, se takto zjišťuje jejich počet ve všech 4 měsících.
Vyměřovací základ pro porovnání, zda se nesnížil o více než 10 % v porovnání s měsícem březnem, činí ve všech 4 měsících úhrn vyměřovacích zaměstnanců v pracovním poměru, účastných nemocenského pojištění. To je zaměstnanců v pracovním poměru, kterým pracovní poměr trvá v posledním dnu měsíce, i zaměstnanců v pracovním poměru, jimž pracovní poměr v měsíci skončil.
Snižování vyměřovacího základu zaměstnavatele: Od úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců, z něhož by zaměstnavatel odvedl pojistné, kdyby si jej nesnižoval, si zaměstnavatel odečte vyměřovací základy za měsíce červen až srpen zaměstnanců v pracovním poměru, jimž pracovní poměr trval k poslednímu dni měsíce. Výjimky: Je-li vyměřovací základ zaměstnance v měsících červnu až srpnu vyšší než 52 253 Kč, odečte se jen tato částku. Nelze si odečíst vyměřovací základ za zaměstnance, kterému dal zaměstnavatel výpověď z důvodu uvedeného v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
Z částky, která převyšuje 52 253 Kč a z odměny jednatele odvedete za organizaci pojistné ve výši 24,8 %.
Vykonává-li zaměstnanec jednatele a zároveň zaměstnance v pracovním poměru, tak se považuje za dva zaměstnance a z každého zaměstnání jsou jeho nároky na dávky posuzovány zvlášť, a i pojistné se vypočítává zvlášť. Pouze u zjišťování dosažení maximálního vyměřovacího základu se sčítají vyměřovací základy ze všech zaměstnání. Dosažení max. vyměřovacího základu se zjišťuje z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance, tj. z příjmů, z nichž se zaměstnancům sráží pojistné ve výši 6,5 %.