Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum, 3. část

Vydáno: 17 minut čtení

V minulých dílech našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8/2012 a č. 9/2012) jsme se věnovali tématu podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Zmínili jsme, že všechny podnikové kombinace se podle IFRS 3 vykazují metodou akvizice, kterou jsme popsali v těchto sedmi krocích: (1) určení, zda se jedná o podnikatelskou činnost (business) > (2) určení (identifikace) nabyvatele > (3) určení data akvizice > (4) určení zaplacené protihodnoty (ceny akvizice) > (5) vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků a podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti > (6) vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu) > (7) následné oceňování a účetnictví. V předchozích příspěvcích jsme se zaměřili na kroky (1) až (5) této metody. Nyní pokračujeme body (6) a (7), tedy požadavky IFRS 3 na vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu), a oblastí následného oceňování a účtování. Následné oceňování a účtování (tedy požadavky IFRS na vykazování položek získaných v akvizici v konsolidované rozvaze mateřské společnosti v dalších účetních obdobích) bude předmětem tohoto a také dalšího dílu našeho seriálu.

Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
GOODWILL
A ZISK Z VÝHODNÉ KOUPĚ
IFRS 3 definuje
goodwill
jako
aktivum, které reprezentuje budoucí ekonomické prospěchy vyplývající z ostatních aktiv (získaných v podnikové kombinaci), která nebyla jednotlivě identifikována a samostatně vykázána.
Snaha tvůrce standardů (IASB) je zřejmá: aby
goodwill
zůstal jako reziduální akviziční položka, a aby pokud možno co nejvíce skutečně pořízených aktiv a závazků bylo samostatně vykázáno; jednak proto, aby bylo
vidět
, za co se často obrovské částky vydané při podnikové kombinaci vynaložily, jednak proto, aby bylo možné se samostatně vykázanými aktivy dále účetně nakládat podle příslušných standardů.
Existuje mnoho názorů na to, co
goodwill
představuje ve své ekonomické podstatě, tj. které konkrétní budoucí přínosy mají být součástí goodwillu. Většina autorů uvádí v této souvislosti:
*
efekty vyplývající ze synergie nabyvatele a nabývané společnosti,
*
možnost získání nových trhů,
*
odstranění konkurence na trhu,
*
kvalifikace, znalosti a schopnosti zaměstnanců,
*
možnost využití geografických faktorů,
*
získání možnosti ovládání nabyté společnosti a
*
efekty tzv. nákladové synergie (snížení fixních nákladů v důsledku akvizice).
 
Výpočet goodwillu (GW)
Goodwill
se určí podle vztahu:
GW = převedená protihodnota (cena akvizice) + podíl nezakládající ovládání - čistá aktiva získaná v kombinaci (1).
Goodwill
se vykazuje jako aktivum, které
se neodpisuje
, pravidelně (minimálně jednou ročně) se však testuje na snížení hodnoty.
Zisk z výhodné koupě (negativní
goodwill
1) představuje situaci, kdy je výsledek vztahu (1) záporný. Vznik negativního goodwillu bývá často indikátorem chyb, ať již v oblasti ocenění koupených aktiv nebo převzatých závazků, v oblasti výpočtu fair value ceny akvizice (převedené protihodnoty) nebo v oblasti určení podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu). Proto IFRS 3 požaduje, aby v případě, že výsledek vztahu (1) vyjde záporný, nabyvatel znovu zrevidoval:
*
identifikovatelná nakoupená aktiva a převzaté závazky,
*
podíl nezakládající ovládání,
*
částku převedené protihodnoty (cenu akvizice).
Pokud provedená revize uvedených částek prokáže, že ocenění všech těchto položek bere v úvahu veškeré informace dostupné k datu akvizice, vykáže se zisk z výhodné koupě v konsolidované výsledovce jako
jednorázový výnos
.
Příklady -
goodwill
PŘÍKLAD
Příklad 1
Společnost A (nabyvatel) koupila 100 % akcií společnosti B. Úhrada byla provedena okamžitě v hotovosti v částce 30 000. Fair value identifikovatelných aktiv k datu akvizice byla 45 000, fair value převzatých závazků byla 18 000. K datu akvizice neexistoval žádný podmíněný závazek.
Společnost A vykáže
goodwill
v částce 3 000.
Výpočet: 30 000 (převedená protihodnota, cena akvizice) - 27 000 (nakoupená čistá aktiva) = = 3 000
goodwill
PŘÍKLAD
Zadání je stejné jako v předcházejícím příkladu, avšak s tím rozdílem, že společnost A koupila pouze 80 % akcií společnosti B za cenu 30 000. Společnost A určuje podíl nezakládající ovládání podílem na čistých aktivech.
Společnost A vykáže
goodwill
v částce 8 400.
Výpočet: 30 000 (převedená protihodnota, cena akvizice) + 5 400 (podíl nezakládající ovládání (20 % krát 27 000)) - 27 000 (nakoupená čistá aktiva) = 8 400
goodwill
PŘÍKLAD
Zadání je stejné jako v příkladu (1), avšak s tím rozdílem, že společnost A koupila pouze 80 % akcií společnosti B za cenu 30 000. Fair value podílu nezakládajícího ovládání k datu akvizice byla 6 000. Společnost A oceňuje podíl nezakládající ovládání ve fair value.
Společnost A vykáže
goodwill
v částce 9 000.
Výpočet: 30 000 (převedená protihodnota, cena akvizice) + 6 000 (podíl nezakládající ovládání) -- 27 000 (nakoupená čistá aktiva) = 9 000
goodwill
PŘÍKLAD
Zisk z výhodné koupě
Společnost A (nabyvatel) koupila 100 % akcií společnosti B. Úhrada byla provedena okamžitě v hotovosti v částce 25 000. Fair value identifikovatelných aktiv k datu akvizice byla 55 000, fair value převzatých závazků byla 15 000. K datu akvizice byla společnost B v soudním sporu, protože však pokládala za vysoce pravděpodobné, že se u soudu úspěšně obhájí, nevykazovala v rozvaze rezervu, pouze zveřejnila v příloze podmíněný závazek. Společnost A určila fair value tohoto podmíněného závazku k datu akvizice na 7 000.
Společnosti vznikl zisk z výhodné koupě (negativní
goodwill
) v částce 8 000.
Výpočet: 25 000 (převedená protihodnota, cena akvizice) - 33 000 (nakoupená čistá aktiva) = -8 000 negativní
goodwill
.
Společnost A musí znovu zrevidovat:
*
identifikovatelná nakoupená aktiva a převzaté závazky, včetně určení fair value soudního sporu (podmíněného závazku),
*
částku převedené protihodnoty (cenu akvizice). V našem případě však byla okamžitá platba v hotovosti, takže cena akvizice je určena správně.
Pokud provedená revize identifikovatelných nakoupených aktiv, převzatých závazků a podmíněného závazku prokáže, že ocenění všech těchto položek bere v úvahu veškeré informace dostupné k datu akvizice, vykáže se zisk z výhodné koupě v konsolidovaném výsledku nabyvatele jako jednorázový výnos.
 
Případová studie - výpočet čistých aktiv získaných v podnikové kombinaci, převedené protihodnoty (ceny akvizice) a goodwillu
PŘÍKLAD
Společnost A, která podniká v oblasti výroby dětské výživy, koupila 100 % akcií společnosti B, která vyrábí cukrovinky.
K datu akvizice (1. září 20X1) vykazovala společnost B tato aktiva a závazky:
 +------------------------+-----------------+------------+ |                        | Účetní hodnota  | Fair value | +------------------------+-----------------+------------+ | Budovy a zařízení      | 1 000           | 1 300      | | Pozemky                | 1 500           | 2 000      | | Automobily             |   300           |   320      | | Zásoby                 |   200           |   280      | | Dlouhodobé pohledávky  |   150           |   130      | | Dlouhodobé závazky     |   700           |   720      | | Dlouhodobý úvěr        | 1 200           | 1 150      | | Splatná daň            |   250           |   250      | +------------------------+-----------------+------------+
K datu akvizice vlastnila společnost B recept na výrobu cukrovinek, který nevykazovala v rozvaze, protože jej vytvořila ve vlastní režii. Fair value receptu k datu akvizice byla 800.
Protihodnota, kterou společnost A zaplatila za společnost B jejím bývalým vlastníkům, se skládala z těchto částek:
*
100 ks vlastních akcií společnosti A. K datu akvizice byla fair value jedné akcie společnosti A 14.
*
Z důvodu pochybností, zda cena akcie společnosti A na trhu neklesne v následujícím roce pod částku 14 za jednu akcii, bylo součástí kupní smlouvy ustanovení, že společnost A proplatí vlastníkům společnosti B rozdíl mezi tržní cenou akcie a částkou 14. Rozhodným dnem je 1. září 20X2. Společnost A odhaduje 40%pravděpodobnost, že k 1. září 20X2 zůstane cena jedné akcie na částce 14; 30% pravděpodobnost, že cena jedné akcie spadne na 13; 20% pravděpodobnost, že cena akcie spadne na 12 a 10% pravděpodobnost, že cena akcie spadne na 11.
*
Společnost A zaplatí částku 1 000 v hotovosti, polovinu okamžitě, druhou polovinu za jeden rok.
*
Společnost A předá vlastníkům společnosti B patent, jehož fair value k datu akvizice byla 500.
*
V souvislosti s podnikovou kombinací vznikly společnosti A náklady na konzultanty a na právní služby v částce 100.
Společnost A pracuje s úrokovou sazbou ve výši 10. Daňová sazba je 20 %.
Určete:
1.
Čistá aktiva, která koupila společnost A.
2.
Náklady na podnikovou kombinaci (cenu akvizice).
3.
Goodwill
vzniklý v podnikové kombinaci.
Odpověď 1
Čistá aktiva, která koupila společnost A ve společnosti B, jsou 2 368 (tj. 4 830 fair value aktiv mínus 2 462 fair value převzatých závazků, včetně odloženého daňového závazku 342).
Výpočet čistých aktiv:
 +---------------------------+------------+ |                           | Fair value | +---------------------------+------------+ | Nehmotná aktiva (recept)  |   800      | | Budovy a zařízení         | 1 300      | | Pozemky                   | 2 000      | | Automobily                |   320      | | Zásoby                    |   280      | | Dlouhodobé pohledávky     |   130      | +---------------------------+------------+ | Aktiva celkem             | 4 830      | +---------------------------+------------+ | Dlouhodobé závazky        |   720      | | Dlouhodobý úvěr           | 1 150      | | Splatná daň               |   250      | | Odložený daňový závazek   |   342      | +---------------------------+------------+ | Závazky celkem            | 2 462      | +---------------------------+------------+ | Čistá aktiva              | 2 368      | +---------------------------+------------+ 
Výpočet odloženého daňového závazku (Z je odložený daňový závazek, P je odložená daňová pohledávka)
 +---------------------------------+-----------------+-------------+---------+----------+ |                                 | Účetní hodnota  | Fair value  | Rozdíl  | Daň 20 % | +---------------------------------+-----------------+-------------+---------+----------+ | Nehmotná aktiva (recept)        |     0           |   800       | 800     | 160(Z)   | | Budovy a zařízení               | 1 000           | 1 300       | 300     |  60(Z)   | | Pozemky                         | 1 500           | 2 000       | 500     | 100(Z)   | | Automobily                      |   300           |   320       |  20     |   4(Z)   | | Zásoby                          |   200           |   280       |  80     |  16(Z)   | | Dlouhodobé pohledávky           |   150           |   130       | –20     |   4(P)   | | Dlouhodobé závazky              |   700           |   720       |  20     |   4(P)   | | Dlouhodobý úvěr                 | 1 200           | 1 150       | –50     |  10(Z)   | | Splatná daň                     |   250           |   250       |   0     |          | +---------------------------------+-----------------+-------------+---------+----------+ | Odložený daňový závazek celkem  |                 |             |         | 342      | +---------------------------------+-----------------+-------------+---------+----------+ 
Odpověď 2
Náklady na podnikovou kombinaci jsou 2 946.
Výpočet:
 +------------------------------+-------------------------------------------------+-------+ | Akcie                        | 100 x 14                                        | 1 400 | +------------------------------+-------------------------------------------------+-------+ | Záruka na pokles ceny akcií  | (0,3 x 100 x 0,90912) + (0,2 x 200 x 0,9091) +  |    91 | |                              | + (0,1 x 300 x 0,9091)                          |       | +------------------------------+-------------------------------------------------+-------+ | Hotovost                     | Splatná okamžitě                                |   500 | |                              | Splatná za rok po akvizici (500 x 0,9091)       |   455 | +------------------------------+-------------------------------------------------+-------+ | Patent                       |                                                 |   500 | +------------------------------+-------------------------------------------------+-------+ | Náklady na podnikovou        |                                                 | 2 946 | | kombinaci celkem             |                                                 |       | +------------------------------+-------------------------------------------------+-------+ 
Poznámka:
Přímé náklady spojené s podnikovou kombinací (konzultace a právní služby) nejsou součástí nákladů na podnikovou kombinaci.
Odpověď 3
Goodwill
vzniklý v podnikové kombinaci je 578.
Výpočet: 578 = Náklady na podnikovou kombinaci 2 946 - čistá aktiva společnosti B 2 368.
 
NÁSLEDNÉ OCEŇOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ
V další části příspěvku se zaměříme na poslední krok metody akvizice, tedy na oblast následného oceňování a účtování. Tento krok zahrnuje tři hlavní oblasti:
1.
rozhodné období (measurement period),
2.
následné účtování o koupených aktivech, závazcích a podmíněných závazcích,
3.
následné vykazování goodwillu.
V tomto příspěvku probereme první dva body. Otázka následného vykazování goodwillu bude předmětem příštího dílu našeho seriálu.
 
Rozhodné období (measurement period)
V našem seriálu byly popsány požadavky IFRS 3 Podnikové kombinace na prvotní zařazení nově nabyté společnosti do konsolidované rozvahy nabyvatele. Čtenáři jistě postřehli, že se jedná o poměrně složitou a časově náročnou problematiku. V praxi se běžně stává, zejména pokud k podnikové kombinaci dojde ke konci účetního období, že k datu schválení účetní závěrky k vydání nemá nabyvatel všechny informace, které potřebuje pro zachycení podnikové kombinace v konsolidované rozvaze. Mohou mu chybět například přesné informace o fair value nabytých aktiv a závazků nebo informace nutné k určení ceny akvizice. Pokud prvotní zachycení podnikové kombinace v rozvaze nabyvatele není k datu schválení účetní závěrky k vydání kompletní, vykáže nabyvatel u položek, jejichž částky nejsou konečné, pro-forma (provizorní) částky. Tyto provizorní částky se mohou upravovat v průběhu „rozhodného období“ (measurement period), jehož délka je maximálně
jeden rok
od data akvizice. Pokud nabyvatel získá v rámci rozhodného období nové informace o skutečnostech, které existovaly k datu akvizice, upraví retrospektivně částky související s podnikovou kombinací. Retrospektivní úpravy se tedy mohou týkat:
*
nabytých aktiv a závazků ( jejich ocenění a identifikace, včetně vykázání aktiv nebo závazků, které v provizorních údajích chyběly),
*
podílu nezakládajícího ovládání,
*
převedené protihodnoty (ceny akvizice),
*
výsledného goodwillu nebo zisku z výhodné koupě.
Ne všechny informace získané v průběhu rozhodného období však vedou k retrospektivní úpravě. Musí se jednat o informace, které souvisejí s datem akvizice. Pokud se nová informace týká skutečnosti, která nastala až po datu akvizice, retrospektivní úprava se neprovádí.
 
Příklad - retrospektivní úprava pro-forma částek
PŘÍKLAD
Dne 30. září roku 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. Pro určení fair value aktiv a závazků nabytých v podnikové kombinaci oslovila společnost A oceňovacího znalce. K datu, kdy byla konsolidovaná účetní závěrka k 31. 12. 20X1 schválena k vydání, nedodal znalec konečnou verzi ocenění. Společnost A proto provizorně ocenila zařízení získané v podnikové kombinaci částkou 30 000. K datu akvizice mělo zařízení zbývající životnost pět let.
Šest měsíců po datu akvizice získala společnost A finální verzi znaleckého ocenění, které určilo fair value zařízení k datu akvizice na 40 000.
Společnost A získala v rámci rozhodného období (do jednoho roku od data akvizice, avšak v roce 20X2) nové informace týkající se ceny zařízení. Proto musí retrospektivně upravit účetní závěrku roku 20X1 takto:
1.
Účetní hodnota položky Pozemky, budovy a zařízení se v rozvaze zvýší o 9 500, tj. úprava fair value 10 000 - dodatečný odpis 500.
2.
Výsledek ve výsledovce se sníží o dodatečný odpis 500, tj. 10 000 / 5 let / 12 x 3 měsíce.
Poznámka:
Pokud by se jednalo o výrobní zařízení, nebyl by odpis účtován výsledkově, nýbrž jako součást vlastních nákladů výrobků, které se na něm vyrábějí.
3.
Účetní hodnota goodwillu k 31. 12. 20X1 se sníží o 10 000.
Poznámka:
V příkladu byly ignorovány daňové dopady a předpokládalo se, že v roce 20X1 nebyl důvod ke snížení hodnoty goodwillu podle IAS 36 Snížení hodnoty aktiv.
PŘÍKLAD
Retrospektivní úprava se neprovádí
Dne 30. září roku 20X1 koupila společnost C (nabyvatel) společnost D. Pro určení fair value aktiv a závazků nabytých v podnikové kombinaci oslovila společnost A oceňovacího znalce. Znalec dodal ocenění všech aktiv a závazků získaných v podnikové kombinaci dne 30. listopadu 20X1.
Šest měsíců po datu akvizice získala společnost C informaci, že v období od září loňského roku došlo na trhu k nárůstu cen nemovitostí a že fair value nemovitosti získané v podnikové kombinaci je k datu 31. března 20X2 40 000.
Tato skutečnost nevede k retrospektivní úpravě účetnictví o podnikové kombinaci, protože s vlastní podnikovou kombinací nesouvisí. Jedná se o skutečnost, ke které došlo až po datu akvizice.
 
Následné účtování o koupených aktivech, závazcích a podmíněných závazcích
V obdobích, která následují po podnikové kombinaci, se koupená aktiva a převzaté závazky řídí standardy, které se na ně vztahují. Fair value aktiv, závazků a podmíněných závazků, které existovaly k datu akvizice, jsou pro nabyvatele pořizovacími cenami těchto položek.
Nabývaná společnost pokračuje i po akvizici ve svém původním účetnictví a neprovádí v ocenění aktiv ani závazků ve své rozvaze žádné změny. Stejné aktivum nebo závazek má tedy nutně různé ocenění v rozvaze nabývané společnosti a v rozvaze nabyvatele. Je zcela běžné, že nabyvatel ve své konsolidované rozvaze vykazuje položky, které nabývaná společnost vůbec nevykazuje.
 
Příklady - následné oceňování a účtování
PŘÍKLAD
V podnikové kombinaci získal nabyvatel administrativní budovu. K datu akvizice byla tato budova vykazována v rozvaze nabývané společnosti v účetní hodnotě 100. Její fair value k datu akvizice byla 150.
Částka 150 (fair value k datu akvizice) je v konsolidované rozvaze pořizovací cenou budovy. Za předpokladu, že budova bude i nadále užívána k administrativním účelům, vztahuje se na ni následně IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení. Podle tohoto standardu bude budova odpisována a oceňována. Pokud tedy společnost užívá pro oceňování budov model pořizovací ceny (cost model), musí následně postupovat podle tohoto modelu. Tedy nepřeceňovat budovu směrem nahoru a vykazovat ji v rozvaze v pořizovací ceně snížené o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Pokud nabyvatel užívá pro následné oceňování budov model přecenění (revaluation model), postupuje podle tohoto modelu tak, jak je popsán v IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení.
PŘÍKLAD
V podnikové kombinaci získal nabyvatel patent na výrobu určitého výrobku, který nabývaná společnost vůbec nevykazovala, protože jej vytvořila ve vlastní režii. Fair value patentu k datu podnikové kombinace byla 100.
Částka 100 (fair value k datu akvizice) je v konsolidované rozvaze pořizovací cenou patentu. Následně nabyvatel vykazuje patent v konsolidované rozvaze podle IAS 38 Nehmotná aktiva. To znamená, že v okamžiku akvizice rozhodne, zda má patent konečnou nebo neurčitelnou životnost. V případě konečné životnosti bude patent odpisovat po dobu jeho životnosti. V případě neurčitelné životnosti se patent neodpisuje, minimálně jednou ročně se však testuje na snížení hodnoty.
PŘÍKLAD
V podnikové kombinaci získal nabyvatel leasingovou smlouvu, podle které nabývaná společnost vstoupila před dvěma lety do finančního leasingu výrobního zařízení. Nabývaná společnost vykazuje z tohoto leasingu aktivum v částce 100 a závazek v částce 80. Fair value aktiva k datu akvizice byla 130 a fair value závazku 853.
Fair value aktiva (130) a fair value závazku (85) jsou v konsolidované rozvaze výchozím oceněním aktiva a závazku. Dále nabyvatel postupuje podle IAS 17 Leasingy.
Poznámka:
V oblasti leasingu dochází v praxi k mnoha chybám. I v situaci, kdy nabývaná společnost vykazuje leasing ve své rozvaze podle IAS 17 Leasingy, není správné vykázat v rozvaze nabyvatele stejné hodnoty, jaké o leasingu vykazuje nabývaná společnost. Zopakujme, že IFRS 3 Podnikové kombinace požaduje k datu akvizice ocenění aktiv a závazků ve fair value. Částky, které vykazuje nabývaná společnost k datu akvizice, nejsou fair value, nýbrž historické ceny daného aktiva a závazku.
PŘÍKLAD
V podnikové kombinaci získal nabyvatel zásoby výrobků, které vyrobila nabývaná společnost před datem akvizice. Nabývaná společnost oceňuje ve své rozvaze tyto výrobky ve vlastních nákladech v částce 100. Fair value výrobků k datu akvizice byla 140.
Fair value výrobků k datu akvizice je pro nabyvatele pořizovací cenou v konsolidované rozvaze. Dále nabyvatel postupuje podle IAS 2 Zásoby. V okamžiku prodeje výrobků vykáže nabyvatel pochopitelně jiný zisk z jejich prodeje než nabývaná společnost.
Poznámka:
Dále je nutno si uvědomit, že se nutně musí lišit i kalkulace vlastních nákladů na výrobky, které budou vyrobeny následně, tj. po datu akvizice. Důvodem jsou zejména odpisy výrobního zařízení a
amortizace
nehmotných aktiv, které vstupují do kalkulace vlastních nákladů výrobků. Obě společnosti odpisují (amortizují) z pořizovací ceny (za předpokladu tzv. cost modelu oceňování). Pořizovací cena však není u těchto společností stejná. Nabývaná společnost pokračuje i po akvizici ve svém původním účetnictví, odpisuje tedy ze své původní pořizovací ceny. Pro nabyvatele je pořizovací cenou fair value, která existovala k datu akvizice.
Součástí vlastních nákladů na výrobky u nabyvatele mohou být samozřejmě také odpisy (
amortizace
) aktiv, které nabývaná společnost vůbec nevykazuje.
 
ZÁVĚR
V tomto příspěvku jsme pokračovali v tématu Podnikové kombinace podle IFRS 3. Zaměřili jsme se na výpočet goodwillu (popřípadě zisku z výhodné koupě) a zahájili jsme problematiku následného (poakvizičního) oceňování a účtování. V další části našeho seriálu budeme v této problematice pokračovat oblastí následného vykazování goodwillu, zejména testováním goodwillu na snížení hodnoty a účtováním případné ztráty ze snížení hodnoty goodwillu.
Literatura:
*
(1) International Accounting Standards Board: International Financial Reporting Standards, IFRS 2012, ISBN 9 781907 877452
*
(2) International Accounting Standards Board: IFRS for SMEs Training Materials, Module 19, http://www. iasb.org/IFRS+for+SMEs/Training+material.htm (v přípravě)
*
(3) Krupová, L.: IFRS - Aplikace v podnikové praxi, VOX Praha, 2009, ISBN 9 788086 324760
*
(4) Deloitte: iGAAP 2011, A guide to IFRS reporting, LexisNexis, London, 2011, ISBN 978-0-7545-3996-4
*
(5) Ernst&Young: International GAAP 2010, Volume 1, Wiley, 2010, ISBN 978-0-470-68800-7
1 Pojem negativní
goodwill
není termín, s nímž pracuje IFRS 3. Ve verzi IFRS 3 účinné do 1. 7. 2009 se tato položka nazývala „převis nabyvatelova podílu na fair value identifikovatelných aktiv, závazků a podmíněných závazků nad pořizovací cenou“ (excess of acquirer’s interest in the net fair value of acquiree’s identifiable assets, liabilities and contingent liabilities over cost). Po novele se položka nazývá „zisk z výhodné koupě“ (gain from a bargain purchase).

Související dokumenty