Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum, 3. část

Vydáno: 17 minut čtení

V minulých dílech našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8/2012 a č. 9/2012) jsme se věnovali tématu podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Zmínili jsme, že všechny podnikové kombinace se podle IFRS 3 vykazují metodou akvizice, kterou jsme popsali v těchto sedmi krocích: (1) určení, zda se jedná o podnikatelskou činnost (business) > (2) určení (identifikace) nabyvatele > (3) určení data akvizice > (4) určení zaplacené protihodnoty (ceny akvizice) > (5) vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků a podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti > (6) vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu) > (7) následné oceňování a účetnictví. V předchozích příspěvcích jsme se zaměřili na kroky (1) až (5) této metody. Nyní pokračujeme body (6) a (7), tedy požadavky IFRS 3 na vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu), a oblastí následného oceňování a účtování. Následné oceňování a účtování (tedy požadavky IFRS na vykazování položek získaných v akvizici v konsolidované rozvaze mateřské společnosti v dalších účetních obdobích) bude předmětem tohoto a také dalšího dílu našeho seriálu.

Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
GOODWILL
A ZISK Z VÝHODNÉ KOUPĚ
IFRS 3 definuje
goodwill
jako
aktivum, které reprezentuje budoucí ekonomické prospěchy vyplývající z ostatních aktiv (získaných v podnikové kombinaci), která nebyla jednotlivě identifikována a samostatně vykázána.
Snaha tvůrce standardů (IASB) je zřejmá: aby
goodwill
zůstal jako reziduální akviziční položka, a aby pokud možno co nejvíce skutečně pořízených aktiv a závazků bylo samostatně vykázáno; jednak proto, aby bylo
vidět
, za co se často obrovské částky vydané při podnikové kombinaci vynaložily, jednak proto, aby bylo možné se samostatně vykázanými aktivy dále účetně nakládat podle příslušných standardů.
Existuje mnoho názorů na to, co
goodwill
představuje ve své ekonomické podstatě, tj. které konkrétní budoucí přínosy mají být součástí goodwillu. Většina autorů uvádí v této souvislosti:
*
efekty vyplývající ze synergie nabyvatele a nabývané společnosti,
*
možnost získání nových trhů,
*
odstranění konkurence na trhu,
*
kvalifikace, znalosti a schopnosti zaměstnanců,
*
možnost využití geografických faktorů,
*
získání možnosti ovládání nabyté společnosti a
*
efekty tzv. nákladové synergie (snížení fixních nákladů v důsledku akvizice).
 
Výpočet goodwillu (GW)
Goodwill
se určí podle vztahu:
GW = převedená protihodnota (cena akvizice) + podíl nezakládající ovládání - čistá aktiva získaná v kombinaci (1).
Goodwill
se vykazuje jako aktivum, které
se neodpisuje
, pravidelně (minimálně jednou ročně) se však testuje na snížení hodnoty.
Zisk z výhodné koupě (negativní
goodwill
1) představuje