Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum, 2. část

Vydáno: 19 minut čtení

V minulém díle našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8/2012 na str. 32) jsme zahájili téma podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Zmínili jsme, že se všechny podnikové kombinace podle IFRS 3 vykazují metodou akvizice, kterou jsme popsali v těchto sedmi krocích: (1) Určení, zda se jedná o podnikatelskou činnost (business) › (2) určení (identifikace) nabyvatele › (3) určení data akvizice › (4) určení zaplacené protihodnoty (ceny akvizice) › (5) vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků a podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti › (6) vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu) › (7) následné oceňování a účetnictví. V minulém příspěvku jsme se zaměřili na kroky (1) až (4) této metody. Nyní pokračujeme bodem (5), tedy požadavky IFRS 3 na vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků, podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti.

Podnikové kombinace podle IFRS – praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
 
OCENĚNÍ KOUPENÝCH AKTIV, PŘEVZATÝCH A PODMÍNĚNÝCH ZÁVAZKŮ V PODNIKOVÉ KOMBINACI
Základní pravidlo metody akvizice zní:
Až na přesně určené výjimky se všechna identifikovatelná aktiva, závazky a podmíněné závazky, existující v nabývané společnosti k datu ovládnutí, ocení ve fair value a tyto fair value se pro nabyvatele stávají pořizovacími cenami uvedených položek.
Smyslem tohoto principu je, aby se co nejpřesněji identifikovalo, které konkrétní položky byly vlastně v akvizici pořízeny. Lze říci, že ocenění veškerých položek ve fair value má dát aproximaci, jaké částky by se objevily v rozvaze nabyvatele, kdyby se jednotlivé položky aktiv a závazků nakoupily na trhu (tj. za fair value).
 
Předmět ocenění
Předmětem ocenění ve fair value k datu ovládnutí jsou
*
veškerá identifikovatelná aktiva,
*
veškeré závazky,
*
veškeré podmíněné závazky.
Připomeňme, že termín
podmíněný závazek
je definován v IAS 37
Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva
; obvyklými příklady podmíněných závazků jsou soudní spory, na které dosud nebyla tvořena rezerva, nebo poskytnuté záruky. Zde upozorněme na důležitý fakt:
předmětem ocenění a zařazení do konsolidované rozvahy nabyvatele jsou i položky, které ve své rozvaze nabývaná společnost vůbec nevykazuje
. Podmíněný závazek je typickým příkladem: nabývaná společnost jej uvádí pouze v příloze, zatímco nabyvatel jej v okamžiku ovládnutí nabývané společnosti oceňuje a zařazuje do své konsolidované rozvahy. Dalším typickým příkladem položek, které nabývaná společnost nevykazuje, avšak nabyvatel je vykázat musí, jsou nehmotná aktiva. Nabývaná společnost nesmí ve své individuální závěrce aktivovat například vlastní ochrannou známku, své jméno, své logo, protože jde o nehmotná aktiva interně generovaná; z hlediska nabyvatele se však jedná o
nakoupená
nehmotná aktiva, a proto jsou předmětem ocenění a zařazení do konsolidované rozvahy. Nabyvatel mus&