Podnikové kombinace podle IFRS - praktikum, 2. část

Vydáno: 19 minut čtení

V minulém díle našeho seriálu (Účetnictví v praxi č. 8/2012 na str. 32) jsme zahájili téma podnikových kombinací podle IFRS 3 Podnikové kombinace. Zmínili jsme, že se všechny podnikové kombinace podle IFRS 3 vykazují metodou akvizice, kterou jsme popsali v těchto sedmi krocích: (1) Určení, zda se jedná o podnikatelskou činnost (business) › (2) určení (identifikace) nabyvatele › (3) určení data akvizice › (4) určení zaplacené protihodnoty (ceny akvizice) › (5) vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků a podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti › (6) vykázání a ocenění goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu) › (7) následné oceňování a účetnictví. V minulém příspěvku jsme se zaměřili na kroky (1) až (4) této metody. Nyní pokračujeme bodem (5), tedy požadavky IFRS 3 na vykázání a ocenění koupených aktiv, převzatých závazků, podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu) v nabývané společnosti.

Podnikové kombinace podle IFRS – praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
Anglia Ruskin University, Cambridge a Chelmsford, UK
 
OCENĚNÍ KOUPENÝCH AKTIV, PŘEVZATÝCH A PODMÍNĚNÝCH ZÁVAZKŮ V PODNIKOVÉ KOMBINACI
Základní pravidlo metody akvizice zní:
Až na přesně určené výjimky se všechna identifikovatelná aktiva, závazky a podmíněné závazky, existující v nabývané společnosti k datu ovládnutí, ocení ve fair value a tyto fair value se pro nabyvatele stávají pořizovacími cenami uvedených položek.
Smyslem tohoto principu je, aby se co nejpřesněji identifikovalo, které konkrétní položky byly vlastně v akvizici pořízeny. Lze říci, že ocenění veškerých položek ve fair value má dát aproximaci, jaké částky by se objevily v rozvaze nabyvatele, kdyby se jednotlivé položky aktiv a závazků nakoupily na trhu (tj. za fair value).
 
Předmět ocenění
Předmětem ocenění ve fair value k datu ovládnutí jsou
*
veškerá identifikovatelná aktiva,
*
veškeré závazky,
*
veškeré podmíněné závazky.
Připomeňme, že termín
podmíněný závazek
je definován v IAS 37
Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva
; obvyklými příklady podmíněných závazků jsou soudní spory, na které dosud nebyla tvořena rezerva, nebo poskytnuté záruky. Zde upozorněme na důležitý fakt:
předmětem ocenění a zařazení do konsolidované rozvahy nabyvatele jsou i položky, které ve své rozvaze nabývaná společnost vůbec nevykazuje
. Podmíněný závazek je typickým příkladem: nabývaná společnost jej uvádí pouze v příloze, zatímco nabyvatel jej v okamžiku ovládnutí nabývané společnosti oceňuje a zařazuje do své konsolidované rozvahy. Dalším typickým příkladem položek, které nabývaná společnost nevykazuje, avšak nabyvatel je vykázat musí, jsou nehmotná aktiva. Nabývaná společnost nesmí ve své individuální závěrce aktivovat například vlastní ochrannou známku, své jméno, své logo, protože jde o nehmotná aktiva interně generovaná; z hlediska nabyvatele se však jedná o
nakoupená
nehmotná aktiva, a proto jsou předmětem ocenění a zařazení do konsolidované rozvahy. Nabyvatel musí vykázat nehmotná aktiva, která získal v podnikové kombinaci, pokud jsou identifikovatelná. To znamená, že jsou buď oddělitelná (mohou být samostatně prodána, převedena, licencována nebo pronajata) nebo vyplývají ze smluvních práv.
 
Příklady – samostatné vykázání aktiv a závazků v konsolidované rozvaze nabyvatele
PŘÍKLAD
Společnost A (nabyvatel) kupuje společnost B. Obě společnosti jsou vzdělávací instituce. Společnost B má databázi účastníků vzdělávacích kurzů, kterou nevykazuje jako aktivum, protože ji vytvořila ve vlastní režii. Databáze má pro obě společnosti velkou cenu a byla jedním z důvodů této akvizice.
Z pohledu společnosti A jako nabyvatele se nejedná o aktivum vytvořené ve vlastní režii, nýbrž o aktivum pořízené (koupené) v rámci podnikové kombinace. Databáze zákazníků většinou není spojena se smluvními právy, ale může být prodána, pronajata nebo směněna za jiné aktivum. Je tedy identifikovatelná. Proto musí společnost A vykázat databázi samostatně, odděleně od goodwillu.
PŘÍKLAD
Společnost A (nabyvatel) kupuje společnost B. Obě společnosti jsou farmaceutické firmy. Společnost B v minulosti vyvinula několik léků, na které drží patenty. Patenty však společnost B nevykazuje jako aktiva, protože v průběhu vývoje léků nesplňovala podmínky pro aktivaci vývoje uvedené v IAS 38 Nehmotná aktiva a poplatek za registraci patentů účtovala do nákladů.
Z pohledu společnosti A jako nabyvatele se nejedná o aktivum vytvořené ve vlastní režii, nýbrž o aktivum pořízené v rámci podnikové kombinace. Společnost A musí vykázat patenty samostatně, odděleně od goodwillu. Jedná se o identifikovatelné nehmotné aktivum, které vyplývá ze smluvních práv.
PŘÍKLAD
Společnost A (nabyvatel) kupuje společnost B. Identifikovatelná aktiva společnosti B obsahují obchodní značku (logo, které původně užívala společnost B v době, kdy byla hlavním konkurentem společnosti A). Společnost A tuto značku nechce dále užívat. Má společnost A značku ocenit ve fair value a vykázat odděleně od goodwillu, i když ji dále nechce využívat?
Společnost A musí logo vykázat samostatně, odděleně od goodwillu, protože je identifikovatelné a mohlo by být například prodáno nebo pronajato jiné společnosti. Protože se logo nadále nebude používat, musí se testovat na snížení hodnoty. Protože je hodnota z užívání loga nulová (logo se nebude používat a tudíž nebude
generovat
žádné peněžní toky), je jeho zpětně získatelnou hodnotou fair value snížená o náklady spojené s prodejem.
PŘÍKLAD
Společnost A (nabyvatel) kupuje společnost B. Společnost B má dlouhodobou smlouvu o dodávkách zboží do společnosti C.
Smlouva splňuje kritéria pro vykázání nehmotného aktiva. Proto musí být vykázána samostatně, odděleně od goodwillu. Je identifikovatelná, protože vyplývá ze smluvních práv.
PŘÍKLAD
Společnost A (nabyvatel) kupuje společnost B, která je laboratoří pro výzkum nových materiálů. Společnost B před rokem zahájila nový výzkumný projekt a veškeré náklady na tento projekt účtovala do výsledku, protože podle IAS 38 Nehmotná aktiva je zakázáno výzkumnou fázi aktivovat.
Výzkumný projekt splňuje kritéria pro vykázání nehmotného aktiva. I když se k němu většinou neváží smluvní práva, je oddělitelný, protože jeho dosavadní výsledky mohou být například prodány nebo převedeny na třetí stranu.
PŘÍKLAD
Společnost A (nabyvatel) kupuje společnost B. Společnost B získala v minulosti určité množství emisních povolenek (práv na
emise
skleníkových plynů), které vykazuje tzv. metodou čistého závazku1. K datu akvizice společnost B drží více povolenek, než vyprodukovala emisí, proto nevykazuje v rozvaze v souvislosti s emisními povolenkami žádná aktiva ani rezervy.
Konsolidovaná rozvaha společnosti A musí k datu akvizice vykázat jako samostatné aktivum emisní povolenky, které drží společnost B, a jako samostatný závazek rezervu na vrácení emisních povolenek, které společnost B vyprodukovala do data akvizice. Aktivum i závazek se vykáží ve fair value, tj. v tržní ceně emisních povolenek zjištěné na aktivním trhu.
 
Výjimky z ocenění ve fair value
Pravidlo o ocenění fair value má tyto výjimky:
*
Odložené daňové pohledávky a závazky, které se vykazují v nominální hodnotě (tedy ve výši přechodného rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou aktiva/závazku krát daňová sazba). V tomto případě se tedy nejedná o fair value, protože je ignorován časový faktor (podle IFRS 3 se tyto pohledávky a závazky nediskontují).
*
Aktiva, která spadají pod dikci IFRS 5
Aktiva určená k prodeji a ukončené činnosti
, která se oceňují fair value
sníženou o odhadované náklady spojené s jejich prodejem
.
*
Podmíněná aktiva (pojem, který definuje IAS 37
Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva
) se do rozvahy nabyvatele nezařazují vůbec (což je totéž, jako kdyby se povinně oceňovala nulou – to však není jejich fair value).
*
Pohledávky a závazky z existujících operativních leasingů se do rozvahy nezařazují, ačkoliv jejich fair value je nenulová (za jistých okolností se však operativní leasing do rozvahy může dostat – jde o případy, v nichž by šlo o významně výhodnou nebo naopak nevýhodnou smlouvu).
 
Metody zjištění fair value konkrétních rozvahových položek
Následující tabulka uvádí jednotlivé položky aktiv a závazků, které mohou existovat k datu akvizice v nabývané společnosti, a způsob, jak u těchto položek zjistit fair value k datu akvizice:
 +------------------------------------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+ |                 Položka                  |                             Oceňovací metoda (odhad fair value)                             | +------------------------------------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+ | Finanční nástroje, které se obchodují    | Veřejně publikované tržní ceny.                                                             | | na veřejných trzích                      |                                                                                             | | Finanční nástroje, které se              | Odhad ceny na základě modelu s využitím veličin jako např. P/E (price/earnings              | | neobchodují na veřejných trzích          | 
ratio
), dividendové výnosy, očekávané růstové trendy podobných nástrojů | | | a podobně. | | Pohledávky | Současné hodnoty budoucích plateb kalkulované na základě aktuálních tržních | | | úrokových sazeb, snížené o marži na kreditní riziko a o náklady spojené s inkasem | | | krátkodobé pohledávky lze ocenit nominální hodnotou, liší-li se od diskontované | | | částky pouze nevýznamně. | | Zásoby: zboží nebo vlastní výrobky | Prodejní ceny snížené o náklady na vyskladnění a distribuci a přiměřenou ziskovou | | | marži vyplývající z toho, že nabyvatel bude muset vynaložit další náklady na prodej | | | těchto zásob (např. na odbyt); tato kalkulace se má provést na základě analýzy | | | ziskových marží podobného zboží nebo výrobků. | | Zásoby: nedokončená výroba | Prodejní ceny hotových výrobků snížené o náklady na dokončení, náklady na | | | vyskladnění a distribuci a přiměřenou ziskovou marži vyplývající z toho, že nabyvatel | | | bude muset vynaložit další náklady na prodej těchto zásob (např. na odbyt); tato | | | kalkulace se má provést na základě analýzy ziskových marží podobných výrobků. | | Materiál a suroviny | Aktuální reprodukční ceny. | | Budovy a pozemky | Tržní ceny odrážející aktuální podmínky trhu s těmito aktivy. | | Stroje a zařízení | Tržní ceny, obvykle na základě znaleckého posudku; není-li k dispozici dostatek | | | informací o aktivním trhu nebo neexistuje-li, např. proto, že se jedná o příliš speciální | | | technologie, je možné užít i nepřímé postupy, např. výnosové metody či | | | „depreciated replacement cost“ (DRC). | | Nehmotná aktiva | Tržní ceny z aktivního trhu, existuje-li; neexistuje-li aktivní trh, je třeba posoudit, za | | | jakou částku by bylo nehmotné aktivum pořízeno samostatně v nespřízněné | | | transakci; přitom lze využít veškeré dostupné informace, jako např. jaký ekonomický | | | přínos bude mít aktivum v budoucnu, pravděpodobnosti různých scénářů budoucího | | | přínosu, možné přínosy z pronájmu tohoto aktiva (např. práva či licence) apod. | | Zaměstnanecké požitky | Závazky se oceňují současnými hodnotami částek, které v budoucnu bude muset | | | společnost zaměstnancům uhradit, snížené o případné související pohledávky | | | (např. investice do fondů, které pak zaměstnancům požitky vyplácejí). | | Daňové pohledávky a závazky | Nominální, nediskontovaná hodnota, jež se stanovuje z perspektivy nabyvatele. | | Dlouhodobé obchodní závazky, | Současná hodnota diskontovaná na základě aktuálních tržních úrokových sazeb. | | dlužné směnky, dlouhodobé závazky | | | apod. | | | Nevýhodné smlouvy | Současná hodnota částky, kterou bude třeba vynaložit na vypořádání takové | | | smlouvy, diskontovaná na základě aktuálních tržních úrokových sazeb. | | Podmíněné závazky | Částka, za kterou by byla třetí, nespřízněná strana, ochotna podmíněný závazek | | | převzít. | | Aktiva a skupiny aktiv určené k prodeji | Fair value snížená o odhadované náklady spojené s prodejem. | +------------------------------------------+---------------------------------------------------------------------------------------------+
 
Akviziční analýza, Purchasing Price Allocation
K datu akvizice se provádí „akviziční analýza“ (někdy nazývána purchasing price allocation – PPA;
alokace
kupní ceny). Jak již bylo uvedeno, nabyvatel musí v rámci této analýzy vykázat všechna nabytá aktiva, závazky a podmíněné závazky ve fair value, porovnat náklady na podnikovou kombinaci (převedenou protihodnotu) s takto oceněnými čistými aktivy nabývané společnosti a určit, zda v kombinaci vznikl
goodwill
nebo zisk z výhodné koupě (záporný
goodwill
)2. Protože nabyvatel pracuje v konsolidované rozvaze s fair value příslušných položek existujících v nabývané společnosti k datu akvizice, zatímco nabývaná společnost ve svém účetnictví pokračuje ve vykazování položek (většinou) v historických cenách, mají tyto rozdíly v ocenění nutně dopad na vykazované výsledky. Stejná transakce, k níž dojde po datu akvizice, bude mít různý dopad do účetních výkazů nabývané společnosti a do konsolidovaných účetních výkazů nabyvatele.
 
Příklady – dopady rozdílů v ocenění
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. K datu akvizice vykazovala společnost B pozemek v účetní hodnotě 100. Fair value tohoto pozemku k datu akvizice byla 150. V prosinci 20X1 byl pozemek prodán za 180. V roce 20X1 nebyla účtována žádná ztráta ze snížení hodnoty.
Zisk z prodeje pozemku, který vykáže nabyvatel v konsolidovaném výsledku, je založen na porovnání prodejní ceny (180) a fair value pozemku k datu akvizice (150). Nabyvatel tedy vykáže zisk z prodeje pozemku ve výši 30. Nabývaná společnost vykáže ze stejné transakce zisk v částce 80 (tj. prodejní cena 180 mínus účetní hodnota 100).
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. K datu akvizice vykazovala společnost B pozemek v účetní hodnotě 100. Fair value tohoto pozemku k datu akvizice byla 150. V průběhu roku 20X1 se zpětně získatelná hodnota pozemku snížila na 130.
V roce 20X1 vykáže nabyvatel ztrátu ze snížení hodnoty pozemku ve výši 20 (tj. fair value k datu akvizice 150 mínus zpětně získatelná částka 130). Nabývaná společnost žádnou ztrátu ze snížení hodnoty nevykáže, protože zpětně získatelná částka je pro ni vyšší než její účetní hodnota pozemku.
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. K datu akvizice vykazovala společnost B administrativní budovu v účetní hodnotě 200 (pořizovací cena snížená o oprávky). Fair value této budovy k datu akvizice byla 300. Zbývající doba životnosti budovy byla dvacet let, zbytková hodnota při vyřazení nula a odpisová metoda byla lineární. V roce 20X1 nebyla účtována žádná ztráta ze snížení hodnoty.
Odpisy administrativní budovy budou v konsolidovaném výsledku nabyvatele v částce 15 (tj. fair value budovy k datu akvizice 300 děleno 20 let), zatímco odpisy budovy ve výsledku nabývané společnosti budou 10 (tj. 200 děleno 20).
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. K datu akvizice vykazovala společnost B výrobní halu v účetní hodnotě 200 (pořizovací cena snížená o oprávky). Fair value této haly k datu akvizice byla 300. Zbývající doba životnosti budovy byla dvacet let, zbytková hodnota při vyřazení nula a odpisová metoda byla lineární. V roce 20X1 nebyla účtována žádná ztráta ze snížení hodnoty.
Odpisy výrobní haly jsou součástí ocenění zásob vlastní výroby (výrobků), které se v této hale vyrábějí. Ocenění výrobků vyrobených v roce 20X1 bude v konsolidované rozvaze nabyvatele o 5 vyšší než v rozvaze nabývané společnosti, protože odpisy nabyvatele jsou 15 (tj. fair value haly k datu akvizice 300 děleno 20 let), zatímco odpisy haly, které jsou součástí ocenění zásob u nabývané společnosti, jsou 10 (tj. 200 děleno 20).
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. K datu akvizice vykazovala společnost B zásoby zboží v pořizovací ceně 50. Fair value těchto zásob k datu akvizice byla 75. V únoru 20X1 byly všechny zásoby existující ve společnosti B k datu akvizice prodány za 80.
Zisk z prodeje zásob, který vykáže nabyvatel v konsolidovaném výsledku, je založen na porovnání prodejní ceny zásob (80) a fair value zásob k datu akvizice (75). Nabyvatel tedy vykáže zisk z prodeje zásob ve výši 5. Nabývaná společnost vykáže ze stejné transakce zisk v částce 30 (tj. prodejní cena 80 mínus účetní hodnota 50).
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 koupila společnost A (nabyvatel) společnost B. K datu akvizice vlastnila společnost B patent na výrobu určitého druhu léků, který vyvinula ve vlastní režii a který nevykazovala v rozvaze, protože ve fázi vývoje nesplňovala podmínky pro aktivaci vývoje uvedené v IAS 38 Nehmotná aktiva. K datu akvizice byla fair value patentu 100. Nabyvatel zařadil patent do skupiny nehmotných aktiv s konečnou životností a amortizuje jej lineárně po dobu pěti let (protože daný druh léků hodlá vyrábět dalších pět let). Zbytková hodnota patentu při vyřazení je nulová.
Amortizace
patentu obsažená ve vlastních nákladech léků vyrobených v následujících pěti letech po datu akvizice v konsolidované rozvaze nabyvatele bude 20. Ocenění léků vyrobených v období po akvizici bude tedy v konsolidované rozvaze nabyvatele o 20 vyšší než v rozvaze nabývané společnosti. Vlastní náklady léků v účetnictví nabývané společnosti nebudou obsahovat žádnou amortizaci patentu, protože nabývaná společnost žádný patent nevykazuje.
 
Menšinový podíl (podíl nezakládající ovládání)
Podíl nezakládající ovládání3 je část vlastního kapitálu dceřiné společnosti, která nepatří (ať již přímo nebo nepřímo) mateřské společnosti. Podíl nezakládající ovládání se podle IFRS 3 oceňuje buď:
*
ve fair value nebo
*
v částce procentního podílu na čistých aktivech nabývané společnosti.
Společnost má možnost volby metody výpočtu podílu nezakládajícího ovládání u každé podnikové kombinace. Může tedy u jedné podnikové kombinace ocenit tento podíl ve fair value a u jiné podnikové kombinace procentním podílem na čistých aktivech. Zvolená metoda ocenění podílu nezakládajícího ovládání má pochopitelně dopad na výpočet goodwillu, jak je patrné z následujícího příkladu.
Příklad – výpočet podílu nezakládajícího ovládání (PNO) a vliv na
goodwill
PŘÍKLAD
Nabyvatel koupil 80% podíl v jiné společnosti za 440. K datu akvizice tvořilo základní
kapitál
nabývané společnosti 100 ks akcií. Tržní cena akcie byla k datu akvizice ve výši 5,5 za jednu akcii. Identifikovatelná aktiva nabývané společnosti k datu akvizice byla 900, závazky a podmíněné závazky 500. V příkladu abstrahujeme od přímých nákladů souvisejících s akvizicí.
Nabyvatel má možnost volby v oblasti ocenění podílu nezakládajícího ovládání:
 +----------------------------------+----------------------------------+ | Konsolidovaná rozvaha nabyvatele | Konsolidovaná rozvaha nabyvatele | | varianta 1 – fair value          | varianta 2 – podíl na čistých    | |                                  | aktivech                         | +---------+-------+----------+-----+---------+-------+----------+-----+ | Peníze  | –440  | PNO      | 110 | Peníze  | –440  | PNO      |  80 | | Aktiva  |  900  | Závazky  | 500 | Aktiva  |  900  | Závazky  | 500 | | GW      |  150  |          |     | GW      |  120  |          |     | +---------+-------+----------+-----+---------+-------+----------+-----+ 
Výpočet podílu nezakládajícího ovládání ve variantě 1 (fair value):
PNO = Tržní cena akcií x počet akcií připadajících na podíl nezakládající ovládání
PNO = 5,5 x 20 = 110
Výpočet goodwillu ve variantě 1:
GW = Převedená protihodnota (cena akvizice) + podíl nezakládající ovládání – čistá aktiva
GW = 440 + 110 – (900 – 500) = 150
Pokud jsou k dispozici tržní ceny akcií nabývané společnosti, určí nabyvatel fair value na jejich základě.
Pokud ne, povoluje standard použití jiných oceňovacích technik.
Výpočet podílu nezakládajícího ovládání ve variantě 2 (podíl na čistých aktivech):
PNO = Čistá aktiva x podíl menšinových akcionářů nabývané společnosti
PNO = (900 – 500) x 20 % = 80
Výpočet goodwillu ve variantě 2:
GW = Převedená protihodnota (cena akvizice) + podíl nezakládající ovládání – čistá aktiva
GW = 440 + 80 – (900 – 500) = 120
 
ZÁVĚR
V tomto příspěvku jsme pokračovali tématem podnikové kombinace podle IFRS 3. Zaměřili jsme se na těžiště tohoto standardu – oblast vykazování a oceňování identifikovatelných aktiv, závazků a podmíněných závazků a na volbu účetní politiky v oblasti podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu). Výukový modul číslo 19
Business Combinations and
Goodwill
, z něhož autorka čerpala některé příklady v tomto článku, prozatím není k dispozici na internetových stránkách IFRS Foundation. I když je autorka tohoto článku zároveň autorkou zmíněného Modulu 19 (v rámci své pracovní pozice v IFRS Foundation v Londýně v roce 2011), nedokáže přesně odhadnout, kdy bude tento modul k dispozici. Modul je autorsky dokončen, v současné době však prochází náročnou mezinárodní revizní procedurou. Je však třeba zdůraznit, že požadavky na vykazování podnikových kombinací v rámci
IFRS pro SME
(podle kterého je vytvořen výukový modul) se liší od požadavků IFRS 3 Podnikové kombinace. Tento příspěvek byl ( jako všechny příspěvky našeho seriálu) zaměřen na aplikaci „plných“ IFRS. Některé příklady obsažené v připravovaném výukovém modulu bylo proto nutné upravit tak, aby odrážely požadavky IFRS 3. V dalším příspěvku budeme pokračovat tématem Podnikové kombinace, tentokrát oblastí výpočtu goodwillu nebo zisku z výhodné koupě (záporného goodwillu) a otázkou následného oceňování a účtování. Zaměříme se také na případové studie simulující postup činností, které v účetní oblasti provázejí podnikovou kombinaci.
Literatura:
*
(1) International Accounting Standards Board: International Financial Reporting Standards, IFRS 2011, ISBN 9 781907 877001
*
(2) International Accounting Standards Board: IFRS for SMEs Training Materials, Module 19, http://www.iasb.org/IFRS+for+SMEs/Training+material.htm (v přípravě)
*
(3) Krupová, L.: IFRS – Aplikace v podnikové praxi, VOX Praha, 2009, ISBN 9 788086 324760
*
(4) Deloitte: iGAAP 2011, A guide to IFRS reporting, LexisNexis, London, 2011, ISBN 978–0–7545–3996–4
1 Metoda čistého závazku (net liability method) spočívá v tom, že společnost vykazuje získané povolenky (podle IAS 20, protože je získala formou státní
dotace
) v nominální hodnotě, která je nulová. Z toho vyplývá, že se získané povolenky v rozvaze vůbec neobjeví. Společnost vykazuje u této metody pouze „čistý závazek“, tj. situaci, kdy k datu rozvahy vyprodukované
emise
převýšily množství držených emisních povolenek. Čistý závazek se pak určí jako množství chybějících povolenek k datu rozvahy krát tržní cena jedné povolenky.
2 Při určování výše goodwillu hraje roli také ocenění podílu nezakládajícího ovládání (menšinového podílu), které bude vysvětleno v dalším textu.
3 Novela IFRS 3, která je v účinnosti od 1. 7. 2009, přinesla změny také v oblasti pojmosloví. Původní verze standardu pracovala s pojmem menšinový podíl (minority interest), nová verze standardu užívá pojem
non
-controlling interest, který je v tomto textu překládán jako podíl nezakládající ovládání.

Související dokumenty