Postup při opravě výše uplatněného odpočtu daně za použití poměrného koeficientu

Vydáno: 21 minut čtení

S účinností od 1. 1. 2012 je v § 75 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), provedena změna, kterou jsou plátci daně povinni respektovat poprvé po skončení kalendářního roku 2012. V obecné rovině jsme na tuto změnu upozornili v příspěvku věnovaném změnám, které platí v oblasti DPH s účinností od 1. 1. a 1. 4. 2012 (Účetnictví v praxi č. 4/2012 na str. 9). Cílem tohoto příspěvku je zaměřit se blíže na změny provedené v § 75 odst. 4 ZDPH s platností od 1. 1. 2012 včetně srovnání postupu, který byl v uvedené oblasti upraven s účinností do 31. 12. 2011 a od 1. 1. 2012. Součástí příkladů, které řeší danou problematiku z pohledu DPH, je i doporučený postup při zaúčtování.

Postup při opravě výše uplatněného odpočtu daně za použití poměrného koeficientu
Ing.
Dagmar
Fitříková
Ing.
Dagmar
Procházková
 
VYSVĚTLENÍ OBECNÝCH POJMŮ
Podle § 75 odst. 1 ZDPH je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši, pokud konkrétní přijaté zdanitelné plnění použije nejen v rámci svých ekonomických činností, ale současně i k účelům s těmito činnostmi nesouvisejícími. V případě, že není možné v okamžiku uplatnění odpočtu daně v poměrné výši stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, je plátce oprávněn ji stanovit „kvalifikovaným“ odhadem. V tom případě je podle § 75 odst. 4 ZDPH plátce povinen po skončení kalendářního roku ověřit, zda se poměrný koeficient stanovený odhadem neliší o více než 10 procentních bodů od poměrného koeficientu odpovídajícího skutečnému podílu použití konkrétního přijatého zdanitelného plnění. Z praxe vyplývá, že s uvedeným postupem se většina plátců v praxi setkává zejména v souvislosti s uplatněním nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění vztahujících se na vozidla, která jsou plátcem využívána nejen v rámci jeho ekonomických činností, ale současně i pro účely s těmito činnostmi nesouvisejícími (např. pro soukromé jízdy zaměstnance nebo plátce, který je fyzickou osobou).
 
Vznik nároku na odpočet daně
Podle vzniká plátci nárok na odpočet daně na vstupu okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat. V případě přijatých zdanitelných plnění uskutečněných ve prospěch plátce daně jiným plátcem daně, kterému v souvislosti s uskutečněním předmětného zdanitelného plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu, je vznik nároku na odpočet daně vázán na datum uskutečnění zdanitelného plnění, popř. na datum přijetí úplaty ().
 
Kdy nejdříve je plátce oprávněn nárok na odpočet daně uplatnit?
Z úpravy obsažené v vyplývá, že nárok na odpočet daně při odpočtu daně, kterou vůči plátci uplatnil jiný plátce, je plátce oprávněn uplatnit nejdříve v daňovém přiznání k DPH za zdaňovací období, ve kterém se zdanitelné plnění uskutečnilo, a pokud má daňový doklad. V praxi nejsou výjimečné případy, kdy plátce obdrží doklad („má daňový doklad“) v pozdějším zdaňovacím období, než došlo k uskutečnění zdanitelného plnění, tj. než došlo ke vzniku nároku na odpočet daně. V tom případě je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně až v daňovém přiznání k DPH za zdaňo