Nehmotná aktiva podle IFRS - praktikum, 2. část

Vydáno: 21 minut čtení

V minulé části našeho seriálu, zveřejněného v časopisu Účetnictví v praxi č. 4/2012, jsme zahájili téma Nehmotná aktiva. Minulý příspěvek byl zaměřen na aplikaci definice nehmotných aktiv podle IAS 38 Nehmotná aktiva a na oblast oceňování nehmotných aktiv při prvotním vykázání. V této části pokračujeme oblastí následného oceňování nehmotných aktiv a problematikou určování životnosti a případného odpisování nehmotných aktiv.

Nehmotná aktiva podle IFRS – praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
 
OCENĚNÍ NAVAZUJÍCÍ NA PRVOTNÍ VYKÁZÁNÍ
Problematiku oceňování, které následuje po prvotním vykázání nehmotných aktiv, řeší IAS 38 shodně s IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení. V otázce následného oceňování nehmotných aktiv musí společnost zvolit jeden z těchto modelů:
(1)
Model pořizovací ceny (cost model). Nehmotná aktiva se v tomto modelu oceňují v pořizovacích nákladech, snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty.
(2)
Model přecenění (revaluation model), u něhož IAS 38 povoluje přecenit nehmotná aktiva na jejich fair value.
 
MODEL PŘECENĚNÍ
V souvislosti s možností přeceňování nehmotných aktiv podle modelu přecenění je nutno vzít na zřetel tyto požadavky standardu:
*
Nehmotná aktiva, která nebyla prvotně vykázána jako aktivum (byla zúčtována do nákladů), se na fair value nepřeceňují.
*
Fair value musí být určena ve vztahu k
aktivnímu trhu
daného typu nehmotného aktiva.
Přecenění se musí týkat
celé skupiny
aktiv podobné povahy, pokud pro ně existuje aktivní trh. Samostatnou skupinou nehmotných aktiv podobné povahy jsou například:
*
obchodní značky,
*
tituly publikací,
*
počítačový software,
*
licence a franšízy,
*
copyrighty, patenty a ostatní práva průmyslového vlastnictví,
*
recepty, vzorce, modely, designy a prototypy,
*
nehmotná aktiva ve stádiu vývoje.
 
Příklady – model přecenění (revaluation model)
PŘÍKLAD
Společnost vynaložila částku 100 za výdaje spojené s vyplněním složité žádosti o přidělení určitého počtu licencí k provozování taxislužby. Tuto částku zaúčtovala do nákladů, protože nepředpokládala, že by žádost mohla být úspěšná. Žádost však