V našem praktiku, které obsahuje příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi, pokračujeme oblastí nehmotných aktiv podle IAS 38 Nehmotná aktiva. Již v úvodu je třeba zmínit, že právě v této oblasti se v praxi vyskytuje snad nejvíce chyb a nepřesných interpretací požadavků standardů IFRS. Jedná se zejména o nerozlišování situací, kdy se s nehmotným aktivem zachází podle IAS 38 Nehmotná aktiva a kdy je nehmotné aktivum pořízeno v rámci podnikové kombinace, a tudíž se na ně vztahuje IFRS 3 Podnikové kombinace1. Při přípravě tohoto příspěvku bylo možno využít výukový materiál, který připravuje Oddělení vzdělávání Nadace IFRS v Londýně, pouze z části. Důvodem je, že požadavky IFRS pro SME (malé a střední podniky) mají na vykazování nehmotných aktiv v určitých oblastech odlišné požadavky než „plné“ IFRS. Některé příklady, které jsou obsaženy ve zmíněném výukovém materiálu, byly proto autorkou upraveny podle požadavků „plných“ IFRS. V tomto příspěvku se zaměříme na aplikaci definice nehmotných aktiv podle IAS 38 a na oblast oceňování nehmotných aktiv při prvotním vykázání.
Nehmotná aktiva podle IFRS - praktikum
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
NEHMOTNÁ AKTIVA PODLE IAS 38
Standard definuje nehmotné aktivum jako
identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty
. Aby mohlo být aktivum chápáno jako nehmotné aktivum podle IAS 38 Nehmotná aktiva
, musí splňovat všechna tři kritéria:(1)
identifikovatelnost,
(2)
kontrola (ovládání),
(3)
budoucí ekonomický prospěch.
Identifikovatelnost
Kritérium identifikovatelnosti je v definici nehmotného aktiva splněno, pokud nehmotné aktivum splňuje „
test na identifikovatelnost
“:*
je oddělitelné, tj. způsobilé existovat samostatně nebo být odděleno od společnosti a prodáno, převedeno, licencováno, pronajato nebo směněno, a to buď samostatně nebo společně se související smlouvou, aktivem nebo závazkem,
*
vzniká ze smluvních nebo jiných zákonných práv bez ohledu na skutečnost, zda tato práva jsou převoditelná nebo oddělitelná od společnosti nebo od jiných práv a povinností.
Kontrola (ovládání)
Kontrola (ovládání) znamená schopnost společnosti získat ekonomický užitek z aktiva a zároveň možnost zamezení přístupu jiných společností k tomuto užitku.
Budoucí ekonomický užitek
Podle IAS 38 je nehmotné aktivum (stejně jako ostatní aktiva) vykázáno v rozvaze, pokud je pravděpodobné, že budoucí ekonomický užitek související s tímto aktivem poplyne do společnosti. Užitek může nabývat různých forem: tržeb z prodeje zboží nebo služeb nebo například úspory nákladů a podobně.
Toto kritérium však zároveň znamená, že v okamžiku, kdy budoucí ekonomický užitek přestane být pravděpodobný, je nutno okamžitě odúčtovat položku z rozvahy.
Vykázání nehmotných aktiv v rozvaze
Společnost smí v rozvaze vykázat nehmotné aktivum, pouze pokud je splněna definice nehmotného aktiva, včetně jejích atributů (identifikovatelnost, ovládání, budoucí užitek), a zároveň pokud jsou splněna kritéria pro vykázání nehmotného aktiva v rozvaze. Kritéria pro vykázání nehmotného aktiva v rozvaze jsou tato:
*
je pravděpodobné, že očekávaný ekonomický prospěch související s daným aktivem poplyne do společnosti,
*
pořizovací cenu aktiva lze spolehlivě určit.
Z důvodu nesplnění výše uvedených kritérií pro vykázání nehmotných aktiv jsou přímo v IAS 38 Nehmotná aktiva uvedeny příklady položek, které nejsou podle IFRS nehmotným aktivem:
*
zřizovací výdaje,
*
výdaje za proškolení zaměstnanců,
*
výdaje na reklamu a propagaci,
*
výdaje na přemístění nebo reorganizaci části nebo celé společnosti.
Nehmotná aktiva vytvořená ve vlastní režii
Jako nehmotná aktiva neuznává
IAS 38 tyto položky, pokud jsou vytvořeny ve vlastní režii
:*
goodwill
,*
obchodní značky,
*
názvy periodik,
*
vydavatelské tituly,
*
seznamy zákazníků,
*
výdaje na výzkum.
Výdaje na
vývoj uskutečňovaný ve vlastní režii
mohou být aktivovány, pokud jsou splněna všechna
tato kritéria:(1)
Dokončení nehmotného aktiva je technicky proveditelné tak, že bude schopno využití nebo prodeje.
(2)
Společnost má zájem na dokončení nehmotného aktiva a na jeho využití nebo prodeji.
(3)
Společnost je schopna využívat nebo prodat nehmotné aktivum.
(4)
Společnost je schopna demonstrovat, jakým způsobem vytvoří nehmotné aktivum budoucí ekonomický užitek. Mimo jiné společnost demonstruje existenci trhu pro výstup z nehmotného aktiva nebo nehmotné aktivum jako takové, nebo pokud má být využíváno interně, využitelnost nehmotného aktiva.
(5)
Společnost má dostupné adekvátní technické, finanční a jiné zdroje k tomu, aby vývoj dokončila a používala nebo prodala nehmotné aktivum.
(6)
Společnost je schopna spolehlivě určit výdaje spojené s nehmotným aktivem v průběhu jeho vývoje.
Příklady – aplikace definice nehmotných aktiv podle IAS 38
PŘÍKLAD
Společnost je vlastníkem značky, kterou koupila od konkurenčního podniku. Značka je právně chráněna u místního registračního úřadu.
Obchodní značka je nehmotným aktivem společnosti. Ovládání je prokázáno prostřednictvím zákonných práv a společnost pořídila obchodní značku s očekáváním zvýšení budoucích výnosů buď v důsledku prodeje výrobků, nebo znemožnění prodeje tohoto výrobku konkurencí (budoucí ekonomický užitek). Aktivum (obchodní značka) je nehmotné – je nepeněžní (tj. nejedná se o držení měny ani o pohledávku), nemá fyzickou podstatu (protože je to právo), je identifikovatelné (protože je prokázáno právní ochranou – registrací) a je možno jej prodat ( je oddělitelné).
PŘÍKLAD
Společnost koupila výhradní licenci k provozování rychlého občerstvení (fast food) v určitém státě na základě franšízové smlouvy.
Výhradní právo podnikat v určitém státě je nehmotným aktivem. Je společností ovládáno prostřednictvím smluvního práva a společnost očekává budoucí ekonomický užitek plynoucí z provozování rychlého občerstvení. Toto aktivum (licence) je nehmotné – je nepeněžní (tj. nejedná se o držení měny ani o pohledávku), nemá fyzickou podstatu (protože je to právo) a je identifikovatelné (vyplývá ze smluvního práva).
PŘÍKLAD
Společnost je vlastníkem a provozovatelem internetových stránek, na kterých mohou jejich návštěvníci uveřejňovat dokumenty tematicky související s obsahem stránek. Společnost má tržby z prodeje reklamních prostor na těchto stránkách. Doména je chráněna obchodní známkou u příslušných úřadů.
Internetová stránka je nehmotným aktivem společnosti, protože je společností ovládána prostřednictvím vlastnictví webu a dá se očekávat, že v budoucnu přinese ekonomické užitky v důsledku prodeje inzertního prostoru. Aktivum (internetová stránka) je nehmotné – má nepeněžní povahu (tj. nejedná se o držení měny ani pohledávku). Webová stránka nemá fyzickou podstatu a je jednoznačně identifikovatelná (společnost k ní má smluvně dané vlastnické právo).
PŘÍKLAD
Společnost koupila 20 softwarových licencí. Tyto licence jsou využívány zaměstnanci pracujícími ve výrobě a administrativě.
Licence k softwaru jsou nehmotnými aktivy společnosti. Na jejich základě má společnost právo na užívání počítačového programu, z čehož jí poplynou očekávané budoucí ekonomické užitky. Aktiva (licence k softwaru) jsou nehmotná – jsou nepeněžní (tj. nejedná se o držení měny ani o pohledávku), nemají fyzickou podstatu (protože jsou elektronickým softwarem) a jsou identifikovatelná (pocházejí ze smluvního práva).
PŘÍKLAD
Společnost očekává i nadále dobrý odbyt svých výrobků, protože vynakládá značné prostředky na budování vztahů se zákazníky a upevňování jejich věrnosti (například prostřednictvím reklamy). Žádné smlouvy se zákazníky však neexistují.
Společnost může mít portfolio zákazníků nebo podíl na trhu a očekávat, že vzhledem k úsilí věnovanému budování vztahů se zákazníky budou zákazníci se společností obchodovat i nadále. Pokud však neexistují zákonná práva na ochranu nebo jiné způsoby ovládání vztahů se zákazníky nebo věrnosti zákazníků společnosti, společnost zpravidla neovládá ekonomické užitky ze vztahů se zákazníky a z jejich věrnosti. Tyto položky (např. portfolio zákazníků, podíly na trhu, vztahy se zákazníky, věrnost zákazníků) proto nesplňují definici nehmotných aktiv.
PŘÍKLAD
Společnost provozuje dvacet vozů taxi ve městě A. Licence jsou přenositelné i na vozy ostatních registrovaných taxislužeb, v takovém případě by však společnost požadovala nájemné. Podle kterých standardů budeme postupovat v případě vozidel a v případě licencí?
V případě automobilů bude společnost postupovat podle IAS 16
Pozemky, budovy a zařízení
. Licence na provozování taxislužby jsou nehmotná aktiva (IAS 38), protože jsou společností ovládány prostřednictvím právního nároku na provozování dvaceti vozů taxislužby. Do společnosti poplynou budoucí ekonomické užitky v podobě jízdného (popřípadě z pronájmu licencí). Aktiva (licence) jsou nepeněžní povahy, identifikovatelná (vznikla v důsledku koupě práv), nemají fyzickou povahu ( jsou to práva) a mohou být prodána ( jsou oddělitelná).
PŘÍKLAD
Pekařství vyrábí velmi populární žitný chléb podle receptu, který jeho majitelé našli ve slavné, veřejně dostupné kuchařce. Ačkoliv zveřejňování obsahu knihy je chráněno autorskými právy, neexistují žádná omezení týkající se použití receptu. Žitný chléb vyrábí mnoho konkurentů tohoto pekařství. Jedná se v případě receptu o nehmotné aktivum?
Recept v tomto případě nesplňuje definici aktiva, protože jej pekařství neovládá. Pekařství nemůže ostatním zamezit v přístupu k požitkům, které recept přináší, protože je každému dostupný.
PŘÍKLAD
Společnost zaměstnává tým schopných zaměstnanců, kterým bylo poskytnuto interní školení vedoucí k rozvoji jejich vědomostí, které budou přinášet společnosti ekonomické užitky. Společnost nepředpokládá, že by některý z těchto zaměstnanců dal výpověď, a jejich schopnosti budou tedy v dohledné době plně využívány společností. Jedná se v případě školení o nehmotné aktivum?
Společnost neovládá užitky, které mu vyškolení zaměstnanci přinesou. Výdaje na školení tedy nesplňují definici nehmotného aktiva.
PŘÍKLAD
Společnost, jejímž předmětem činnosti je obchodování s přenosnými rybářskými licencemi, koupila 1 000 ks licencí. Každá opravňuje jejího držitele k lovu jedné tuny ryb ve vodách určitého státu. Společnost nevlastní lodě a ani nezamýšlí lovit ryby. Licence jsou určeny k dalšímu prodeji a cena je stanovena tak, aby společnost dosáhla 40% hrubou marži. Jedná se o nehmotné aktivum?
Licence jsou v aktivech společnosti klasifikovány jako zásoby podle IAS 2
Zásoby
, protože jsou drženy za účelem prodeje v rámci běžné činnosti společnosti.PŘÍKLAD
Společnost koupila od konkurenčního podniku za částku 100 obchodní značku, která jí umožňuje dosahovat vyšší prodejní ceny jejích výrobků.
Společnost vykáže koupenou značku jako nehmotné aktivum. Částka ve výši 100 vynaložená na získání značky splňuje kritéria pro vykázání, která jsou uvedena v IAS 38.
Poznámka:
Případné výdaje vynaložené společností na podporu značky budou vykázány jako náklad v období, kdy jsou vynaloženy (výdaje na sponzorování a reklamu nelze oddělit od výdajů, které jsou vynaloženy na rozvoj podniku jako celku).PŘÍKLAD
Společnost si postupně vybudovala obsáhlou databázi zákazníků, která má pro společnost velkou hodnotu. Dne 1. ledna 20X1 společnost nakoupila další databázi od jiné společnosti za částku 100. Vedení společnosti je oprávněno prodat tento seznam třetím stranám. Společnost odhaduje, že v roce 20X1 byly na udržování a rozvoj koupené databáze vynaloženy dodatečné náklady ve výši 10.
Společnost nemůže vykázat databázi, kterou sama vytvořila, jako nehmotné aktivum, protože IAS 38 zakazuje vykazovat jako nehmotná aktiva seznamy zákazníků vytvořené ve vlastní režii.
Koupená databáze bude vykázána v částce 100.
Dalších 10 vynaložených na údržbu a rozvoj koupené databáze však musí být vykázáno jako náklad. Následné výdaje na údržbu databáze (ať už nakoupené či vytvořené ve vlastní režii) jsou vždy součástí výsledku období, ve kterém byly vynaloženy (viz další text).
PŘÍKLAD
Společnost zaplatila dne 31. prosince 20X1 částku 10 za celostránkový inzerát na své výrobky v místních novinách. Inzerát vyjde v lednovém čísle roku 20X2. Společnosti končí účetní období k 31. prosinci 20X1. Jak bude částka 10 vykázána?
K 31. prosinci 20X1 vykáže společnost předem zaplacených 10 jako aktivum (náklad příštích období – – pohledávku). Z aktiva se stane náklad v lednu 20X2, kdy bude inzerát vydán (bude přijata služba). O nehmotné aktivum se v tomto případě nejedná.
OCEŇOVÁNÍ NEHMOTNÝCH AKTIV
Prvotní ocenění nehmotného aktiva
Pokud je nehmotné aktivum pořízeno samostatně, jeho pořizovací cena obsahuje kupní cenu a všechny další výdaje, které přímo souvisejí s přípravou aktiva pro předpokládané využití.
Pořizovací cena nehmotného aktiva v případě samostatného pořízení zahrnuje:
(1)
kupní cenu včetně dovozních cel a nevratných daní, které souvisejí s pořízením nehmotného aktiva, po odečtení obchodních slev či rabatů,
(2)
všechny další výdaje, které byly vynaloženy v přímé souvislosti s přípravou nehmotného aktiva pro jeho zamýšlené využití. Může jít například o:
*
osobní náklady (nebo jiné položky spadající pod IAS 19
Zaměstnanecké požitky
), které vznikly s cílem připravit nehmotné aktivum do jeho pracovních podmínek,*
profesní poplatky, které vznikly s cílem připravit nehmotné aktivum do jeho pracovních podmínek,
*
náklady na testování funkčnosti nehmotného aktiva.
Podle IAS 38 však společnost
nesmí zahrnout do pořizovací ceny
nehmotného aktiva následující částky:*
náklady na představení nového výrobku nebo služby, včetně nákladů na reklamu a propagaci,
*
náklady na uskutečňování činnosti v nové lokalitě nebo náklady na komunikaci s novou skupinou zákazníků, včetně nákladů na zaškolení pracovníků,
*
administrativní a další všeobecné režijní náklady.
Při určování pořizovací ceny nehmotného aktiva musí společnost brát v úvahu náklady vynaložené v souvislosti s nehmotným aktivem do okamžiku, kdy toto aktivum nabývá stavu a podmínek nutných pro jeho zamýšlené využití. Jakékoliv následující výdaje a náklady
nejsou již do pořizovací ceny nehmotného aktiva zahrnovány
. Může jít například o:*
náklady vynaložené na nehmotné aktivum, které je již schopno zamýšleného využití a mělo být již dáno do užívání,
*
počáteční provozní ztráty, například ty, které vznikly v průběhu vytváření poptávky po výstupu z nehmotného aktiva.
Při určení pořizovací ceny nakoupeného nehmotného aktiva hraje roli také termín úhrady. Pokud je úhrada dlouhodobě odložena, je nutno zajistit, aby dané aktivum bylo oceněno v současné hodnotě protihodnoty směněné mezi smluvními stranami k datu transakce. V tomto případě je nutno spočítat současnou hodnotu závazku, která bude zároveň tvořit ocenění aktiva, a v této hodnotě obě položky vykázat v rozvaze. Pokud není stanovena žádná úroková sazba nebo pokud je stanovená úroková sazba neopodstatněná, musí být při výpočtu určena vhodná úroková sazba. Cílem je určit takovou úrokovou sazbu, která by byla sjednána mezi kupujícím a prodávajícím v nespřízněné transakci při podobném úvěrovém vztahu. Faktory, které se v této situaci berou v úvahu, jsou úvěrový rating kupujícího, částka a lhůta splatnosti půjčky a nejčastější úrokové sazby na trhu.
Příklady – prvotní ocenění nakoupených nehmotných aktiv
PŘÍKLAD
Společnost koupila patent na výrobu léku. Faktura zněla na 10 mil. Z této částky bylo 5 mil. uhrazeno okamžitě a zbylých 5 mil. bude uhrazeno za dva roky. Jaká je pořizovací cena patentu? Jak bude společnost následně účtovat o úroku ze závazku? (Společnost odhadla úrokovou sazbu na 5 %.)
Společnost musí při určení pořizovací ceny patentu brát v úvahu časovou hodnotu peněz. Nejprve tedy musí odhadnout vhodnou úrokovou sazbu. Při jejím určení musí vzít v úvahu požadavky uvedené v IAS 38, tj. svůj úvěrový rating, částku a lhůtu splatnosti půjčky a nejčastější úrokové sazby na trhu.
Cena nehmotného aktiva pak bude:
5 mil. + [5 mil. : (1 + 0,05)2] =
9,535 mil
.Nákup patentu bude zaúčtován
+-------------------+-------------+----------+------------+ | MD | Částka | D | Částka | +-------------------+-------------+----------+------------+ | Nehmotné aktivum | 9,535 mil. | Peníze | 5 mil. | | | | Závazky | 4,535 mil. | +-------------------+-------------+----------+------------+
V následujících dvou letech je nutno vždy k datu rozvahy zaúčtovat úrok související se závazkem, který byl podle IFRS zachycen v současné hodnotě.
O úroku bude účtováno:
V roce 1
+-------------------+----------+-------------------------------------+ | MD | D | Částka | +-------------------+----------+-------------------------------------+ | Finanční náklady | Závazek | 4,535 x 5 % = 0,227 mil. | +-------------------+----------+-------------------------------------+
V roce 2
+-------------------+----------+-------------------------------------+ | MD | D | Částka | +-------------------+----------+-------------------------------------+ | Finanční náklady | Závazek | (4,535 + 0,227) x 5 % = 0,238 mil., | +-------------------+----------+-------------------------------------+
PŘÍKLAD
Dne 1. ledna 20X1 společnost koupila nový software nutný k provozu jejího výrobního zařízení za 600 000, z čehož 50 000 připadlo na vratnou DPH.
V lednu 20X1 upravila společnost software pro své potřeby, přičemž vynaložila následující náklady:
*
Mzdové náklady – 120 000
*
Odpis zařízení používaného k provedení úprav – 15 000
V lednu 20X1 nechala společnost vyškolit pracovníky výroby, aby byli schopni zacházet s novým softwarem. Náklady na školení zahrnovaly:
*
Náklady na externího instruktora – 7 000
*
Mzdové náklady – 3 000
V únoru 20X1 byl software otestován výrobním oddělením společnosti. Oddělení informačních technologií provedlo další úpravy potřebné k tomu, aby nový software fungoval v souladu s požadavky vedení společnosti. Během testovací fáze byly vynaloženy tyto náklady:
*
Spotřeba materiálu – 21 000
*
Mzdové náklady – 11 000
*
Odpis zařízení během doby, kdy bylo používáno k provedení úprav – 5 000
Nový software byl připraven k použití dne 1. března 20X1. Během března však společnost utrpěla kvůli počátečnímu nedostatku objednávek ztrátu 23 000.
Jaká je pořizovací cena softwaru při prvotním vykázání?
+----------------------+--------------------------------------------------------+---------+ | Popis | Výpočet nebo zdůvodnění | Částka | +----------------------+--------------------------------------------------------+---------+ | Kupní cena | Kupní cena 600 000 mínus vratná DPH ve výši 50 000 | 550 000 | | Náklady na úpravu | Mzdové náklady 120 000 + odpisy 15 000 | 135 000 | | Náklady na školení | Vykázány jako náklady období. Software může fungovat | | | | způsobem zamýšleným vedením společnosti, aniž by byly | | | | vynaloženy náklady na školení. | – | | Náklady na zkušební | Materiál v hodnotě 21 000 + mzdové náklady v hodnotě | | | provoz | 11 000 + odpisy v hodnotě 5 000 | 37 000 | | Provozní ztráta | Vykázána jako náklad běžného období | – | | Účetní hodnota SW | | 722 000 | +----------------------+--------------------------------------------------------+---------+
Určení pořizovací ceny nehmotného aktiva vytvořeného ve vlastní režii
Součástí pořizovacích nákladů nehmotného aktiva vytvořeného ve vlastní režii jsou všechny přímo přiřaditelné náklady, které společnost musela nutně vynaložit na vytvoření, vyrobení nebo přípravu nehmotného aktiva pro jeho zamýšlené využití. Příkladem těchto nákladů jsou:
*
výdaje na materiál a služby využité nebo spotřebované při vytváření nehmotného aktiva,
*
mzdové náklady a ostatní položky spadající pod IAS 19
Zaměstnanecké požitky
, které vznikají při vytváření nehmotného aktiva, *
poplatky za registraci zákonného práva,
*
amortizace
patentů a licencí, které jsou použity při vytváření nehmotného aktiva.Za určitých podmínek specifikovaných v IAS 23
Výpůjční náklady
je nutno do pořizovací ceny interně generovaného nehmotného aktiva zahrnout i úroky.Naopak
následující výdaje nelze zahrnout do pořizovacích nákladů
nehmotných aktiv vytvořených ve vlastní režii:*
prodejní, správní a ostatní všeobecné režijní výdaje, pokud nejsou přímo přiřaditelné k přípravě aktiva pro jeho využití,
*
konkrétně zjištěné neefektivní výdaje a počáteční provozní ztráty vzniklé před tím, než aktivum dosáhne plánované výkonnosti či plánovaného využití,
*
výdaje na zaškolení pracovníků spravujících aktivum.
PŘÍKLAD
Určení pořizovací ceny nehmotného aktiva vytvořeného ve vlastní režii
Společnost vyvíjí nový software pro interní využití. Předpokládejme, že již byly splněny podmínky pro aktivaci vývoje podle IAS 38. Po splnění těchto podmínek společnosti vznikly náklady:
+----------------------------------------------------+----+ | Náklady na dotvoření konečného designu softwaru | 10 | | Náklady na konzultanty | 20 | | Odpisy počítačů | 5 | | Mzdy pracovníků vyvíjejících software | 15 | | Mzdy administrativních zaměstnanců | 25 | | Náklady na materiál používaný při vývoji softwaru | 3 | | Náklady na kancelářský materiál | 2 | | Školení zaměstnanců | 10 | +----------------------------------------------------+----+
Určete náklady, které lze aktivovat do pořizovací ceny softwaru.
Do pořizovací ceny softwaru lze podle IAS 38
Nehmotná aktiva
zahrnout částku 53. Výpočet je obsažen v tabulce:+----------------------------------------------------+----+ | Náklady na dotvoření konečného designu softwaru | 10 | | Náklady na konzultanty | 20 | | Odpisy počítačů | 5 | | Mzdy pracovníků vyvíjejících software | 15 | | Mzdy administrativních zaměstnanců | – | | Náklady na materiál používaný při vývoji softwaru | 3 | | Náklady na kancelářský materiál | – | | Školení zaměstnanců | – | | Celkem | 53 | +----------------------------------------------------+----+
ZÁVĚR
Tímto příspěvkem jsme zahájili oblast nehmotných aktiv podle IAS 38 –
Nehmotná aktiva
. Zaměřili jsme se na aplikaci definice nehmotných aktiv podle IAS 38 a na jejich prvotní ocenění v situaci, kdy nehmotná aktiva nebyla pořízena jako součást podnikové kombinace. Oceňováním nehmotných aktiv získaných v rámci podnikové kombinace se budeme zabývat v některém z dalších dílů našeho seriálu, který bude zaměřen výhradně na oblast podnikových kombinací.Obsahem dalšího příspěvku bude oceňování nehmotných aktiv v období po prvotním vykázání, problematika životnosti nehmotných aktiv a oblast vyřazení nehmotných aktiv z rozvahy.
Literatura:
[1]
International Accounting Standards Board: International Financial Reporting Standards, IFRS 2011, ISBN 9 781907 877001
[2]
International Accounting Standards Board: IFRS for SMEs Training Materials, 2010, http://www.iasb.org/IFRS+for+SMEs/Training+material.htm
[3]
Krupová, L.: IFRS – Aplikace v podnikové praxi, VOX Praha, 2009, ISBN 9 788086 324760
1 V případě podnikových kombinací je pro sestavení konsolidované rozvahy nabyvatele třeba vycházet z obou standardů, jak IAS 38, tak IFRS 3.