Platila jsem jako fyzická osoba 19 let životní pojištění, které bylo vázáno na hypotéku. Při dožití mělo pojistné plnění přejít v plné výši na úhradu hypotéky. Dne 2. 2. 2021 přišlo vyúčtování, a to takto: – pojistné plnění 500 000 Kč – připsané podíly na zisku: 900 Kč – srážková daň podle zákona o dani z příjmu : 6 450 Kč – celkem k výplatě: 494 450 Kč Je tento postup správný? A když ano, mohu si tuto srážkovou daň uplatnit v daňovém přiznání za rok 2021? Příjem v § 10, k tomu do výdajů zaplacené pojistné za 19 let a srážkovou daň do zaplacených záloh, nebo nemám vůbec žádnou šanci tuto srážkovou daň dostat zpět? Nezdá se mi to správné, když jsem platila pojistné ze zdaněných peněz, proč mám zase někomu platit srážkovou daň?
Otázky a odpovědi: Výplata životního pojištění – srážková da
Ing.
Martin
Děrgel
Odpověď
Obecně lze konstatovat, že daně nikdy nebyly, nejsou ani nebudou spravedlivé, jde hlavně o politické rozhodnutí, do kterého žel promlouvá příliš vlivných skupin… Tzv. ve veřejném zájmu jsou daňově zvýhodněny – osvobozením od daně – z komerčního životního pojištění především penze doživotní nebo vyplácené nejméně po dobu 10 let. Naproti tomu jednorázová plnění z pojištění osob takto zvýhodněna – osvobozena od daně – nejsou. Jak se lehce dočteme z § 4 odst. 1 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. (dále „ZDP“).
„(1) Od daně se osvobozuje … l) příjem z 1. penze … z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití … a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání nebo činí nejméně 10 let, 2. invalidní penze …, 3. vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření …, 4. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.“
V dotazovaném případě tedy nebyly splněny podmínky pro osvobození od daně, jednorázové plnění ze životního pojištění proto představuje zdanitelný příjem poplatníka. Tazatelka logicky uvádí, že přece jde o její peníze, které pojišťovně předala na čas (19 let) postupně do správy, přičemž se jednalo o její již zdaněné příjmy, např. ze zaměstnání či podnikání. Proto se podivuje nad tím, proč má být nyní jejich „pouhé vrácení“ zdaněno. Jak jsem výše začínal, daně nejsou spravedlivé… Příjem od pojišťovny z právního hlediska ovšem není pouhým vrácením úhrnu zaplaceného pojistného. A i kdyby nakrásně byl, nejde o vrácení pojistného; podobně jako dani z příjmů podléhá „vrácení“ vkladu do s. r. o. společníkovi, který jej původně do firmy vložil. V dotazovaném případě ale pojišťovna k úhrnu pojistného zaplaceného pojistníkem ještě něco málo přidala. Šlo o pojistné úroky z titulu tzv. technické pojistné úrokové míry a podíly na hospodaření pojišťovny, případně další bonusy apod.
Proto vyplacené pojistné plnění v případě fyzických osob spadá do kategorie tzv. příjmů z kapitálového majetku podle § 8 ZDP, a nikoli mezi zbytkové „ostatní“ příjmy podle § 10 ZDP, jak se domnívala tazatelka. Konkrétně najdeme tento druh příjmu v § 8 odst. 1 písm. f) ZDP, kde je stěžejní závěrečná pasáž:
„(1) Příjmy z kapitálového majetku, … jsou … f) plnění ze soukromého životního pojištění …, po snížení podle odstavce 7.“
Onen závěr citace prakticky zajišťuje, aby při výplatě pojistného plnění poplatník nezdanil příjmy, které formou pojistného vložil do příslušného pojistného produktu. Podrobnosti jsou poměrně složitě a obsáhle uvedeny v onom odkazovaném § 8 odst. 7 ZDP, ovšem v dotazovaném případě se zřejmě uplatní jen první věta:
„Plnění ze soukromého životního pojištění se považuje za základ daně po snížení o zaplacené pojistné. …“
Aby poplatníci – fyzické osoby, které obdrží zdanitelné pojistné plnění – nemuseli složitě vypočítávat svou daňovou povinnost z tohoto příjmu, je pro ně komfortně stanoven způsob nepřímého zdanění plátcem příjmu v roli plátce tzv. srážkové daně, kterým je přirozeně vyplácející pojišťovna. Jak stanoví § 8 odst. 3 ZDP:
„(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až f) a i) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).“
Nato § 36 odst. 2 písm. k) ZDP pro tento příjem stanovuje srážkovou daň 15 %:
„Zvláštní sazba daně z příjmů … činí 15 %, a to … k) … z plnění ze soukromého životního pojištění …, sníženého podle § 8 odst. 7.“
Aby výhoda nepřímého zdanění příjmu poplatníka srážkovou daní plátcem příjmu byla procesně úplná, dodává § 38d v odstavci 4 ZDP, že sražením této srážkové daně plátcem je splněna daňová povinnost poplatníka.
„Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů …“
(výjimky zde nejsou relevantní
).Proto se v § 38g odst. 3 ZDP uvádí, že příjmy podléhající tzv. srážkové dani se neuvádějí do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, tak jako příjmy od daně osvobozené. Poplatník to má tedy bez práce.
Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené tzv. srážkové daně, může podle § 38d odst. 12 ZDP požádat dotyčného plátce daně (zde tedy onu pojišťovnu) o vysvětlení do 2 let ode dne sražení daně… Jestliže by měl pochybnosti o správnosti jeho postupu, může svému finančnímu úřadu podat stížnost na postup plátce daně.