Blíží se konec roku 2011 a s ním i inventarizace majetku a závazků, která neodmyslitelně patří k účetní závěrce, sestavované ke konci rozvahového dne, kterým bude letos u většiny účetních jednotek právě datum 31. 1. 2011. V rámci inventarizace majetku a závazku dochází též ke srovnání fyzickou inventurou zjištěného stavu zásob účetní jednotky a jeho srovnání se stavem zjištěným v účetnictví. V důsledku tohoto srovnání pak vznikají rozdíly, které se nazývají inventarizační a jejich definici nalezneme v zákoně č. 563/1991 Sb. , o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZU“).
Inventarizační rozdíly u zásob ve vazbě na DPH
Ing.
Dagmar
Procházková
Ing.
Dagmar
Fitříková
ÚVOD DO PROBLEMATIKY
Inventarizační rozdíly vymezuje z účetního pohledu § 30 odst. 6 a 7 ZU:
„Inventarizačními rozdíly se rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným zákonem o účetnictví, kdy:
a)
skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin,
b)
skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.
Inventarizační rozdíly vyúčtují účetní jednotky do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků.“
Většina inventarizačních rozdílů je účtována výsledkově, tedy do nákladů a do výnosů. V prvé řadě tedy řešíme, zda takto zaúčtované inventarizační rozdíly vstoupí do obecného základu daně pro daň z příjmů. Jde o problematiku, kterou řešíme každoročně a máme k dispozici řadu pomůcek, které nám pomáhají, jako například následující tabulka, která řeší způsob zaúčtování jednotlivých typů inventarizačních rozdílů u zásob ve vazbě na daň z příjmů.
+-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------+ | Účtová třída 1 – Zásoby | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Charakter zjištěného rozdílu | Účetní operace | Vazba na zákon č. 586/1992 Sb., | | | | o daních z příjmů, ve znění pozdějších | | | | předpisů (dále jen „ZDP“) | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Manko | Při použití způsobu A účtování | Daňově uznáno za předpokladu, že: | | | o pořízení a úbytku zásob: | 1) Jde o krádež způsobenou | | | MD 54x/D 11x,13x,12x | neznámým pachatelem – | | | Při použití způsobu B účtování | § 24 odst. 2 písm. l) ZDP. | | | o pořízení a úbytku zásob: | 2) Jde o rozdíl vzniklý v důsledku | | | MD 54x/D 50x,12x,13x | živelní pohromy – | | | | § 24 odst. 2 písm. l) | | | | + odst. 10 ZDP. | | | | Pozn.: Zde by bylo možno účtovat | | | | škodu na účet 582. | | | | 3) V případech shora neuvedených | | | | lze daňově uplatnit pouze do výše | | | | případné náhrady zaúčtované do | | | | výnosů – § 25 odst. 1 písm. n) ZDP. | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Přebytek (oceněný reprodukční | MD 11x,13x/D 64x | Je součástí základu daně | | pořizovací cenou) | MD 12x/D 61x | § 18 odst. 1 ZDP | | | | § 23 odst. 10 ZDP | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Úbytek do výše norem přirozených | MD 50x/D 11x | Daňově uznáno | | úbytků zásob | MD 50x/D 13x | § 25 odst. 2 ZDP | | | MD 61x/D 12x | | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Vzájemné zúčtování mank a přebytků | Manko: 100 Kč | Vstoupí do základu daně | | zásob, způsobených neúmyslnou | Přebytek: 120 Kč | zkompenzované, v případě výsledného | | záměnou | Výsledkové zúčtování po kompenzaci: | manka po kompenzaci platí režim jako | | | 20 Kč 11x/64x | uklasického manka, v případě | | | | výsledného přebytku je tento součástí | | | | základu daně. | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Definitivní snížení hodnoty zásob | Způsob A účtování o pořízení a úbytku | Daňově neuznáno, nesplňuje podmínky | | | zásob: MD 54x/D 11x,13x,12x | § 24 odst. 1 ZDP. | | | Způsob B účtování o pořízení a úbytku | Avšak pokud splníme podmínku | | | zásob: MD 54x/D 50x,12x | ustanovení § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP, | | | | půjde o daňově účinný náklad. | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Přechodné snížení hodnoty zásob | Tvorba opravné položky | Daňově neuznáno | | | MD 55x/D 19x | § 25 odst. 1 písm. v) ZDP | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+ | Pominutí přechodného snížení | Zrušení opravné položky | O částku související s rozpuštěním | | hodnoty zásob | MD 19x/D 55x | opravné položky lze snížit základ daně. | | | | § 23 odst. 3 písm. c) bod 3 ZDP | +-------------------------------------+----------------------------------------+------------------------------------------+
INVENTARIZAČNÍ ROZDÍLY Z POHLEDU DPH
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), neobsahuje speciální úpravu, která by řešila inventarizační rozdíly. Pro zajištění správného postupu z pohledu DPH při zjištění inventarizačních rozdílů u zásob je proto nutné respektovat obecné zásady upravené ZDPH. V této souvislosti je namístě zmínit úpravu obsaženou v
§ 13 odst. 4 písm. a) ZDPH,
podle které se za „dodání zboží za úplatu“ považuje také použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce. V § 13 odst. 5 ZDPH je vymezeno, co se pro účely DPH rozumí „použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce“. Podle citovaného ustanovení se „použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce“ rozumí mimo jiné i trvalé použití hmotného majetku pro jiné účely než související s uskutečňováním ekonomických činností plátce a poskytnutí hmotného majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části plátcem uplatněn nárok na odpočet daně. Z dosavadní praxe vyplývá, že účetní jednotka, plátce daně, o zjištěných inventarizačních rozdílech účtuje, aniž by řešila otázku, zda ji jako plátci daně v konkrétním případě vznikne povinnost přiznat daň z přidané hodnoty. V následujících vybraných situacích, které se v praxi často vyskytují, jsou podrobně popsány inventarizační rozdíly, které mohou u zásob vzniknout, a to v návaznosti na postup z pohledu daně z příjmů a ve vazbě na daň z přidané hodnoty.
Manko bez předpisu úhrady
Popis situace
Ve skladu materiálu (doplňky IT technologií) bylo při inventarizaci konstatováno manko ve výši 55 000 Kč. S ohledem na skladovací podmínky (volný přístup všech zaměstnanců, kteří s materiálem pracují), nebylo manko předepsáno nikomu k úhradě.
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ | Zaúčtování inventarizačních rozdílů: | | | | | | * manko | 55 000 | 549 | 132 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Z pohledu daně z příjmů půjde o náklad, který nevstoupí do základu daně, jde tedy o tzv. nedaňový náklad.
Postup z pohledu DPH
Pokud účetní jednotka, plátce daně, po provedené fyzické inventuře zásob, zjistí, že chybí konkrétní zásoby zboží, u kterých byl při jejich pořízení uplatněn nárok na odpočet daně na vstupu, měla by před zaúčtováním této skutečnosti na příslušný účet (účet 549-Manka a škody) ověřit, zda v konkrétním případě nedošlo k dodání zboží za úplatu ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) ve vazbě na § 13 odst. 5 ZDPH. Pokud plátce není schopen prokázat, že v případech chybějících zásob bylo toto zboží použito pro účely související s jeho ekonomickou činností, je zřejmé, že v rámci případného daňového řízení vyhodnotí správce daně tuto situaci jako „dodání zboží za úplatu“ ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH ve vazbě na § 13 odst. 5 ZDPH. Pokud nebude daň z přidané hodnoty u tohoto specifického případu dodání zboží plátcem přiznána ve správné výši a za příslušné zdaňovací období, správce daně nejen dodatečně vyměří DPH, ale i sankce s tímto zjištěním související. Správce daně v rámci příp. daňového řízení bude vycházet z toho, že daňový subjekt v návaznosti na zjištění manka neprovedl žádný z úkonů, které jsou obvykle se zjištěním manka spojeny – tj. nevyvodil odpovědnost vůči pracovníkům ani nepřijal opatření k zabránění opakování vzniku manka.
Chybí-li fakticky určité zboží, může jít jak o manko vzniklé v důsledku jeho nedostatečné ochrany či v důsledku krádeží nezjištěnými zákazníky, ale může jít i o zastření prodeje nebo použití předmětného majetku pro jiné účely než související s ekonomickou činností plátce, k němuž neexistují či nejsou zaúčtovány doklady. S pracovníky prodejen, na nichž manko vzniklo byly sepsány dohody o hmotné odpovědnosti, odpovídali tak za vzniklý schodek podle § 176 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a to v plné výši. Neuplatnil-li daňový subjekt tuto odpovědnost, zamezil možnosti náhrady škody.
Toto vyvození odpovědnosti přitom nemůže být nahrazeno vyčíslením škody pro trestní řízení ani uplatněním nároku na náhradu škody v trestním řízení. Tam totiž může být odpovědnost za škodu vyvozena pouze za předpokladu, že došlo k trestnému činu a že bude zjištěn jeho pachatel, což se v daném případě nestalo. Pokud v daném případě nebyla uplatněna náhrada škody vůči zaměstnanci, který má hmotnou odpovědnost, bude plátce skutečnost, že chybějící zásoby zboží byly použity pro účely související s jeho ekonomickou činností obtížně prokazovat.Na základě výše uvedeného lze účetní jednotce, plátci daně, doporučit, aby v případě konkrétních chybějících zásob zboží, u kterých není schopna prokázat, že byly použity pro účely související s její ekonomickou činností, v souvislosti se zaúčtovaným mankem na zásobách účtovat i o DPH, a to následujícím způsobem:
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ | Doúčtování DPH ke zjištěnému manku | 11 000 | 549 | 343 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Úbytek zásob do výše stanovené normy přirozených úbytků zásob
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ | Zjištěný rozdíl při fyzické inventuře masa – vepřová plec, | 735 | 504 | 132 | | | v prodejně řeznictví. Chybí 10 kg masa, v korunovém vyjádření | 315 | 549 | 132 | | | jde o částku 1 050 Kč. | 315 | 335 | 648 | | | Norma ztratného činí 1 % z objemu prodaných kg za měsíc, | | | | | | to je po výpočtu 7 kg ve sledovaném měsíci. | | | | | | (Za sledovaný měsíc se prodalo celkem 700 kg masa, 1 % je 7 kg). | | | | | | Těchto 7 kg (7 kg x 105 Kč = 735 Kč), je ztráta v rámci normy | | | | | | přirozených úbytků a bude zaúčtována do daňově uznatelných | | | | | | nákladů. Zbytek, tedy 3 kg (3 kg x 105 Kč = 315 Kč) je manko, | | | | | | které bude předepsáno odpovědnému zaměstnanci k úhradě. | | | | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Postup z pohledu daně z příjmů
Z pohledu daně z příjmů bude rozdíl zaúčtovaný jako manko do normy přirozených úbytků (částka 735 Kč) daňově účinným nákladem a sníží obecný základ pro odvod daně z příjmů. Manko nad normu (částka 315 Kč) bude rovněž daňově účinným nákladem, neboť bylo předepsáno k úhradě zaměstnanci v plné výši. Toto platí za předpokladu, že účetní jednotka má zpracovanou směrnici k normě přirozených úbytků ve smyslu § 25 odst. 2 ZDP.
„Škodou se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se
nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající například rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.“
Postup z pohledu DPH
V daném případě lze konstatovat, že účetní jednotka, plátce daně je schopna prokázat, že chybějící zásoby zboží byly použity v rámci jejich ekonomických činností, popř. že jí vznikla škoda, která není předmětem daně. Pro postup podle § 13 dost. 4 písm. a) ZDPH není v tomto případě zákonný důvod.
Zásoby zlikvidované účetní jednotkou z důvodu jejich definitivně snížené hodnoty
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ 2011 | Likvidace zásob materiálu z důvodu definitivního snížení jejich | 42 000 | 548 | 112 | | | hodnoty (jedná se o zásoby související s výrobou, která již | | | | | | byla ukončena, nelze je prodat, je nutno je ekologicky | | | | | | zlikvidovat). | | | | | PF | Za provedení ekologické likvidace zásob | 3 000 | 548 | 321 | | | (je nutné prokázat, že zásoba byla skutečně zlikvidována). | 600 | 343 | 321 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Postup z pohledu daně z příjmů
Půjde o daňově účinný náklad, pokud účetní jednotka prokáže likvidaci u zásob (mimo zvířata), kde byla zjištěna jejich definitivně snížená hodnota [§ 24 odst. 2 písm. zg) ZDP].
„Nákladem na pořízení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou výdaje (náklady) vzniklé v důsledku prokazatelně provedené likvidace zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků; u léků a léčiv či potravinářských výrobků pouze, pokud doba použitelnosti těchto léků, léčiv či potravinářských výrobků prošla a nelze je dle zvláštních předpisů uvádět dále do oběhu. K prokázání likvidace je poplatník povinen vypracovat protokol, kde uvede důvody likvidace, způsob, čas a místo provedení likvidace, specifikaci předmětů likvidace a způsob naložení se zlikvidovanými předměty, a dále uvede pracovníky zodpovědné za provedení likvidace.“
Postup z pohledu DPH
Povinnost přiznat DPH na výstupu v souvislosti s likvidací zásob zboží účetní jednotce, plátci daně, nevznikne, protože tuto situaci nelze z pohledu DPH vyhodnotit jako „dodání zboží za úplatu“ ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) ve vazbě na § 13 odst. 5 ZDPH. Původně uplatněný nárok na odpočet zůstává plátci zachován.
Kompenzace
mank a přebytků při inventarizaci majetku a závazkůV rámci provedené fyzické inventury byly konstatovány následující rozdíly:
přebytek u zboží skladové číslo 123 – míč velký růžový – 12 kusů – cena 233 Kč/kus,
manko u zboží skladové číslo 124 – míč velký červený – 15 kusů – cena 233 Kč/kus.
Lze zkompenzovat manko a přebytek za předpokladu, že mohlo dojít k záměně ve smyslu ust. § 58 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „VPU“).
Zaúčtování bez
kompenzace
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ | Zaúčtování inventarizačních rozdílů: | | | | | | * manko | 3 495 | 549 | 132 | | | * přebytek | 2 796 | 132 | 648 | | | DPH k manku bez předpisu | 699 | 549 | 343 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Zaúčtování s kompenzací
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ | Zaúčtování inventarizačních rozdílů | | | | | | Manko po provedené kompenzaci | 699 | 549 | 132 | | | (3 x 233 Kč = 699 Kč) | | | | | | Doúčtování DPH k manku, které zbylo po kompenzaci | 140 | 549 | 343 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Jde o povolenou kompenzaci ve smyslu ustanovení § 58 odst. 1 písm. c) VPU:
„Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje zúčtování rozdílů zjištěných při inventarizaci, které vznikly ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů, u kterých je tato záměna možná vzhledem k charakteru druhů zásob, například v důsledku různých rozměrů spojovacích materiálů nebo podobného balení zásob.“
Postup z pohledu DPH
Pokud plátce není schopen prokázat, že v konkrétním případě bylo chybějící zboží (zásoby), u kterých byl plátcem při jejich pořízení uplatněn nárok na odpočet daně na vstupu, použito pro účely související s jeho ekonomickou činností, jedná se z pohledu DPH o dodání zboží za úplatu ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) ve vazbě na § 13 odst. 5 ZDPH. V souladu s cit. ustanovením je plátce povinen uplatnit DPH na výstupu. V případě, že je plátce schopen důvody vzniklých rozdílů vysvětlit a prokázat, že předmětné zásoby zboží byly použity k uskutečnění plnění v rámci ekonomických činností plátce, DPH na výstupu se neuplatní.
Škoda způsobená v důsledku krádeže
Společnost v roce 2010 účtuje o škodě na skladových zásobách, která vznikla v důsledku krádeže způsobené neznámým pachatelem. Škoda byla vyčíslena na částku 550 000 Kč a zásoby byly pojištěny. Pojišťovna však do konce účetního období nesdělila výši svého plnění. Teprve v roce 2011 přiznala plnění.
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Rok | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | 2010 | Zaúčtování škody v důsledku vloupání | 550 000 | 549 | 112 | | 2010 | Zaúčtování dohadné položky – pohledávky za pojišťovnou | 550 000 | 388 | 648 | | 2011 | Pojišťovna přiznala náhradu ve výši 300 000 Kč a zaslala ji na běžný účet | 300 000 | 221 | 388 | | | Doúčtování dohadné položky | 250 000 | 549 | 388 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+
Postup z pohledu daně z příjmů
Z pohledu daně z příjmů jde o daňově účinný náklad. V roce 2010 je zaúčtovaný náklad plně pokryt předpisem náhrady vůči pojišťovně. Ačkoli pojišťovna neplnila v roce 2011 v plné výši, účetní jednotka disponuje doklady od policie, že škoda byla způsobena neznámým pachatelem, a tak jde i zde o daňově účinný náklad.
Postup z pohledu DPH
DPH na výstupu se v tomto případě neuplatní, pokud plátce disponuje důkazy (šetření Policie ČR, zpráva od pojišťovny atd.), které prokazují, že v daném případě došlo k odcizení zboží. V tom případě je plátce schopen obhájit, že z pohledu DPH v daném případě nedošlo k „dodání zboží za úplatu“ ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH. Původně uplatněný nárok na odpočet zůstává plátci zachován. Přijaté plnění od pojišťovny není předmětem DPH.
Darované zásoby
+---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | Doklad | Obsah účetního případu | Částka v Kč | MD | D | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ | VZ | Vyskladnění čtyř kusů židlí (skladová cena jednoho kusu 1 010 Kč) | 4 040 | 543 | 112 | | VZ | Doúčtování DPH – 20 % ve skladové ceně 1 010 Kč | 808 | 543 | 343 | +---------+---------------------------------------------------------------------------+-------------+-----+-----+ Hodnota daru činí 4 848 Kč.
Postup z pohledu daně z příjmů
V případě darovaných zásob jde primárně o nedaňový náklad, nicméně v rámci daňového přiznání bude vyhodnoceno, zda je možné za splnění podmínek daných zákonem (§ 20 ZDP) uplatnit hodnotu daru jako odčitatelnou položku od základu daně.
Postup z pohledu DPH
Darování majetku (bezúplatné dodání) se podle § 13 odst. 4 písm. a) ve vazbě na § 13 odst. 5 ZDPH s místem plnění v tuzemsku považuje za dodání zboží za úplatu, pokud byl při pořízení darovaného majetku uplatněn odpočet daně, a to i v částečné výši. Darování takového majetku (zboží) podléhá DPH na výstupu. Základ daně se stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH (není důležitá zůstatková daňová ani účetní cena). V případě, že plátce při pořízení majetku, který je následně darován, neuplatnil nárok na odpočet daně, není takovéto dodání zboží předmětem DPH.
Legenda použitých účtů a zkratek:
112-Materiál na skladě
132-Zboží na skladě a v prodejnách
221-Bankovní účty
335-Pohledávky za zaměstnanci
343-Daň z přidané hodnoty
378-Jiné pohledávky
388-Dohadné položky aktivní
504-Prodané zboží
543-Dary
548-Ostatní provozní náklady
549-Manka a škody v provozní oblasti
648-Ostatní provozní výnosy
PF – Přijatá faktura
VZ – Vnitřní zúčtování
TESTOVÉ OTÁZKY
1)
Zjištěný inventarizační rozdíl u zásob je předmětem DPH:
a)
vždy, protože manko je zdanitelným plněním,
b)
pouze v případě, že plátce zaúčtuje takový rozdíl na účet 549-Manka a škody,
c)
v případě, že u chybějících zásob zboží plátce uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a současně není schopen prokázat, že toto zboží použil pro účely uskutečňování svých ekonomických činností.
2)
Tvorba opravné položky u zásob je z pohledu daně z příjmů:
a)
daňově účinným nákladem,
b)
daňově neúčinným nákladem,
c)
není nákladem, účtuje se na rozvahových účtech.
3)
Manko do normy u zásob je:
a)
daňově účinným nákladem v případě, že existuje směrnice, která stanoví normy přirozených úbytků ve smyslu ustanovení § 25 odst. 2 ZDP,
b)
daňově účinným nákladem v případě, kdy existuje možnost přirozeného úbytku u zásoby – například vysychání, rozprach apod.,
c)
daňově neúčinným nákladem vždy.
4)
V případě darování zásob je zaúčtovaná DPH na výstupu účtována souvztažně s účtem:
a)
543-Dary,
b)
378-Jiné pohledávky,
c)
548-Ostatní provozní náklady.
Řešení:
1 c), 2 b), 3 a), 4 a).