Poskytování služeb uvnitř Evropského společenství z účetního a daňového pohledu

Vydáno: 31 minut čtení

Pro uplatňování daně z přidané hodnoty při poskytování služeb v rámci EU jsou v zákoně č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“), stanoveny specifické podmínky, a to ve vazbě na určení místa plnění, vzniku povinnosti přiznat uskutečnění plnění, vymezení náležitostí daňových dokladů a také v návaznosti na postup při přepočtu cizí měny na českou. S účinností od 1. 4. 2011 byly v této oblasti uplatňování DPH provedeny změny, které jsou v tomto příspěvku vysvětleny s využitím praktických příkladů. U vybraných příkladů je uveden i doporučený postup při zaúčtování ve vazbě na DPH.

Poskytování služeb uvnitř Evropského společenství z účetního a daňového pohledu
Ing.
Dagmar
Fitříková
Ing.
Dagmar
Procházková
 
VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ
 
„Reverse charge“ princip
Přenos daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce služby při splnění určitých podmínek je označován v praxi jako „reverse charge“ princip. Tento princip se uplatní u vymezených služeb v případě, že poskytovatelem služby je tuzemský plátce a příjemcem osoba registrovaná k DPH v jiném členském státě nebo osoba povinná k dani se sídlem v členském státě, kde je určeno místo plnění poskytnuté služby. Pokud je český plátce v pozici příjemce služby s místem plnění v tuzemsku a tuto službu mu poskytuje osoba povinná k dani neusazená v tuzemsku (§ 108 odst. 2 ZDPH), dojde k přenesení daňové povinnosti na příjemce takové služby.
 
Místo plnění při poskytování služeb
Stanovení místa plnění při poskytování služeb je klíčové pro další bezchybný postup při uplatnění DPH nejen pro případy, kdy jedním z účastníků smluvního vztahu je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, ale i v ostatních případech. Pokud plátce správně určí místo plnění u konkrétní poskytované služby, nemá problém s volbou správného daňového režimu. Stanovení místa plnění při poskytování služeb je důležité nejen v případech, kdy je český plátce v postavení poskytovatele služby, ale i v případě, že je příjemcem služby.
Pro zajištěné bezchybného postupu při stanovení místa plnění je důležité:
1)
správně vyhodnotit charakter poskytované služby (konkrétní druh poskytované služby by měl jednoznačně vyplývat z její specifikace obsažené ve smlouvě, objednávce nebo obecných obchodních podmínkách),
2)
správně použít pravidlo vymezené pro určení místa plnění podle charakteru poskytované služby.
 
Obecné pravidlo pro určení místa plnění
Podle se za místo plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani považuje místo, kde má tato osoba, tj. příjemce služby, sídlo nebo místo podnikání, popř. místo, kde je umístěna provozovna příjemce služby. Obecné pravidlo pro určení místa plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani se nepoužije, pokud se jedná o některou ze služeb specifikovanou v § 10 až 10d a § 10j a 10k ZDPH.
V případě, že je služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, považuje se podle § 9 odst. 1 ZDPH za místo plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
Podle se za místo plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani považuje místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání.
V případě, že je služba poskytnuta prostřednictvím provozovny osoby povinné k dani, nacházející se v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, považuje se podle § 9 odst. 2 ZDPH za místo plnění místo, kde je tato provozovna umístěna.
Obecné zásady pro určení místa plnění upravené v § 9 ZDPH se s účinností od 1. 4. 2011 nezměnily.
 
Místo plnění při poskytnutí služby ve specifických případech
Výše uvedené obecné zásady definované pro stanovení místa plnění v § 9 odst. 1 a 2 ZDPH se nepoužijí, pokud se jedná o služby, které jsou specifikovány v