V tomto čísle našeho seriálu, který je zaměřen na příklady a případové studie na aplikaci IFRS v praxi, dokončíme oblast vykazování výnosů. V č. 7/2011 časopisu Účetnictví v praxi na s. 29 a v č. 8/2011 časopisu Účetnictví v praxi na s. 34 jsme se zabývali otázkami vykazování výnosů z prodeje výrobků a zboží a vykazováním výnosů ze služeb, včetně dlouhodobých zakázek. Nyní pokračujeme problematikou úroků, autorských honorářů a dividend.
Výnosy podle IFRS - praktikum (3. část)
doc. Ing.
Lenka
Krupová
Ph. D.
katedra finančního účetnictví a auditingu, VŠE Praha
ÚROKY
Podle IAS 18 Revenue se úrok vykazuje metodou efektivní úrokové míry. Tato metoda již byla několikrát uplatněna v rámci našeho seriálu, zejména v dílech týkajících se leasingu u nájemce a pronajímatele. Nyní tuto metodu definujeme trochu podrobněji.
Efektivní úroková míra je definována jako míra, která přesně diskontuje budoucí platby (přijaté nebo placené) v průběhu životnosti finančního nástroje na jeho původní účetní hodnotu.
Metoda efektivní úrokové míry (nebo metoda efektivního úroku) vykazuje úrokový náklad (výnos) ve výši konstantního procenta z účetní hodnoty závazku (pohledávky). Jinak řečeno, úrokový náklad (výnos) za období se určí vynásobením účetní hodnoty závazku (pohledávky) efektivní úrokovou mírou.
Alternativou k této metodě by byla
amortizace
úroku na lineární bázi. IAS 18 však zakazuje lineární amortizaci s výjimkou situace, kdy je rozdíl mezi metodou efektivní úrokové míry a lineární metodou nevýznamný.V některých případech se efektivní úroková míra vypočte snadno podle vzorce:
kde
i = efektivní úroková míra
BH = budoucí hodnota
SH = současná hodnota
n = počet období
Někdy je postup výpočtu efektivní úrokové míry trochu složitější a k jejímu výpočtu je třeba použít tabulkový kalkulátor nebo finanční kalkulačku. Postup výpočtu efektivní úrokové míry je uveden v příkladech 1 až 4.
Nejčastěji se s úrokem určeným podle metody efektivní úrokové míry setkáme v oblasti finančních nástrojů. Je však nutno si uvědomit, že s úrokem je nutno pracovat i v situacích, kdy společnost koupí nebo prodá zboží (nebo službu) s odkladem platby. V tom případě se totiž podle IFRS jedná o finanční transakci, při které vzniká úrok. Prodej zboží s odkladem platby je vysvětlen na příkladech 5 a 6.
AUTORSKÉ HONORÁŘE (ROYALTIES)
Autorské honoráře jsou částky získané nebo nárokované za poskytnutí možnosti využívat nehmotná aktiva společnosti jinému subjektu. Může se jednat například o obchodní značky, patenty, technologické postupy, software, copyrighty, filmová práva a podobně. Podle IAS 18 jsou výnosy z autorských honorářů vykazovány na akruální bázi v souladu s podstatou příslušné smlouvy. Většinou jsou tyto částky vykazovány lineárně. Pokud nárok na získání honoráře vznikne, až pokud dojde k určité konkrétní události (například po promítnutí určitého filmu), vykáže se výnos v okamžiku, kdy k této události dojde.
DIVIDENDY
Výnosy z dividend se vykáží v okamžiku, kdy vznikne právo akcionářů na jejich získání. To znamená v okamžiku, kdy příslušný orgán společnosti (například valná hromada akcionářů) rozhodne o jejich výplatě.
PŘÍKLAD
Metoda efektivní úrokové míry (příklad 1)
Společnost A poskytla dne 1. ledna roku 1 dlouhodobou půjčku jiné společnosti a požaduje úrok ve výši 10 % ročně (tj. efektivní úroková míra je 10 %). V okamžiku sjednání činila výše půjčky 1 000. Půjčka je splatná za pět let. Jistina i úrok (celkem 1 610) budou zaplaceny v okamžiku splatnosti půjčky (31. prosince roku 5).
Společnost A bude o půjčce a souvisejícím úroku účtovat metodou efektivní úrokové míry takto:
+--------+------------------------+------+----------------------+ | Rok | Půjčka na počátku roku | Úrok | Půjčka na konci roku | +--------+------------------------+------+----------------------+ | 1 | 1 000 | 100 | 1 100 | | 2 | 1 100 | 110 | 1 210 | | 3 | 1 210 | 121 | 1 331 | | 4 | 1 331 | 133 | 1 464 | | 5 | 1 464 | 146 | 1 610 | | Celkem | - | 610 | | +--------+------------------------+------+----------------------+
Poznámka:
Kontrolní výpočet efektivní úrokové míry (která diskontuje budoucí peněžní tok v částce 1 610 na původní účetní hodnotu pohledávky):
PŘÍKLAD
Metoda efektivní úrokové míry (příklad 2)
Společnost (investor) investuje dne 1. 1. roku 1 částku ve výši 100 000 do dluhopisů vydaných jinou společností (emitent). Emitent se zavazuje odkoupit dluhopisy od investora po uplynutí 6 let za částku 134 010 (to znamená, že 100 000 je splátka jistiny a 34 010 je výnos ve formě úroku). Dluhopis je bez kupónu.
Efektivní úroková míra tohoto dluhopisu je 5 % za rok (tzn. současná hodnota budoucí platby ve výši 134 010 při použití úrokové míry ve výši 5 % za šest let je 100 000).
Výpočet:
Zisk (úrok) ve výši 34 010 se postupně vykáže takto:
+--------+-------------------------------------+--------------+------------------------------------+ | Rok | Hodnota dluhopisu na počátku období | Naběhlý úrok | Hodnota dluhopisu na konci období | +--------+-------------------------------------+--------------+------------------------------------+ | 1 | 100 000 | 5 000 | 105 000 | | 2 | 105 000 | 5 250 | 110 250 | | 3 | 110 250 | 5 513 | 115 763 | | 4 | 115 763 | 5 788 | 121 551 | | 5 | 121 551 | 6 078 | 127 629 | | 6 | 127 629 | 6 381 | 134 010 | | Celkem | | 34 010 | | +--------+-------------------------------------+--------------+------------------------------------+
PŘÍKLAD
Metoda efektivní úrokové míry (příklad 3)
Dne 1. ledna roku 1 koupila společnost pětiletý dluhopis za 90. Z dluhopisu je vyplácen úrok v částce 4 ročně, vždy na konci roku. Po uplynutí pěti let (dne 31. prosince roku 5) bude splacena jistina ve výši 110.
V tomto případě vypočteme efektivní úrokovou míru pomocí tabulkového kalkulátoru:
Nejprve nadefinujeme vazby mezi buňkami tabulky:
+---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | | A | B | C | D | E | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | 1 | | | | | | | 2 | Úroková míra | | | | | | 3 | | | | | | | 4 | Rok | Účetní hodnota | Úrokový výnos | Cash flow | Účetní hodnota | | 5 | 1 | 90 | =B5* $B$2 | 4 | =B5+C5-D5 | | 6 | 2 | =E5 | =B6* $B$2 | 4 | =B6+C6-D6 | | 7 | 3 | =E6 | =B7* $B$2 | 4 | =B7+C7-D7 | | 8 | 4 | =E7 | =B8* $B$2 | 4 | =B8+C8-D8 | | 9 | 5 | =E8 | =B9* $B$2 | 114 | =B9+C9-D9 | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+
Vytvořená tabulka bude mít tento tvar:
+---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | A | B | C | D | E | | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | 1 | | | | | | | 2 | Úroková míra | | | | | | 3 | | | | | | | 4 | Rok | Účetní hodnota | Úrokový výnos | Cash flow | Účetní hodnota | | 5 | 1 | 90 | 0 | 4 | 86 | | 6 | 2 | 86 | 0 | 4 | 82 | | 7 | 3 | 82 | 0 | 4 | 78 | | 8 | 4 | 78 | 0 | 4 | 74 | | 9 | 5 | 74 | 0 | 114 | -40 | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+
Nyní pomocí funkce Data - Analýza hypotéz - Hledání řešení najdeme do buňky B2 úrokovou míru, pomocí níž se tabulka přepočte tak, aby účetní hodnota dluhopisu v okamžiku splatnosti (buňka E9) byla nulová.
Po spuštění funkce se objeví tabulka, kterou vyplníme takto:
Funkce nalezne úrokovou sazbu 8,2 %. Výsledná tabulka bude mít tento tvar:
+---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | A | B | C | D | E | | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | 1 | | | | | | | 2 | Úroková míra | 8,2 % | | | | | 3 | | | | | | | 4 | Rok | Účetní hodnota | Úrokový výnos | Cash flow | Účetní hodnota | | 5 | 1 | 90,00 | 7,39 | 4 | 93,39 | | 6 | 2 | 93,39 | 7,67 | 4 | 97,07 | | 7 | 3 | 97,07 | 7,98 | 4 | 101,04 | | 8 | 4 | 101,04 | 8,30 | 4 | 105,34 | | 9 | 5 | 105,34 | 8,66 | 114 | 0,00 | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+
PŘÍKLAD
Efektivní úroková míra (příklad 4)
Společnost zvažuje dvě varianty investice. Při první z nich by koupila bezkuponové dluhopisy (tzv. zerobondy) emitované společností A za celkovou sumu 70 se splatností tři roky. Po třech letech by byla splacena nominální hodnota 100.
Druhá možnost je nákup dluhopisů emitovaných společností B za částku 60 za podmínek, že dluhopisy vyplácejí každý rok úrok ve výši 5. Za tři roky bude vyplacena nominální hodnota 75. Obě investice by se uskutečnily 1. ledna roku 1 a datum plnění by měly 31. prosince roku 3. Která varianta je pro společnost výhodnější, tj. která přináší vyšší efektivní úrok?
Varianta A, nákup dluhopisů ve výši 70 se splatností tři roky a nominální hodnotou 100
Efektivní úroková míra tohoto dluhopisu je přibližně 12,6 % za rok (tzn. současná hodnota budoucí platby ve výši 100 při použití úrokové míry ve výši 12,6 % za tři roky je 70.
Výpočet:
Úrok ve výši 30 by společnost postupně vykázala takto (zaokrouhleno na celé peněžní jednotky):
+--------+-------------------------------------+------------------------------+--------------------+ | Rok | Hodnota dluhopisu na počátku období | Naběhlý úrok na konci období | Hodnota dluhopisu | +--------+-------------------------------------+------------------------------+--------------------+ | 1 | 70 | 9 | 79 | | 2 | 79 | 10 | 89 | | 3 | 89 | 11 | 100 | | Celkem | | 30 | | +--------+-------------------------------------+------------------------------+--------------------+
Varianta B, nákup dluhopisů za 60 s úrokovým výnosem 5 ročně a splatností za tři roky ve výši 75
Postup pro řešení je obdobný jako u příkladu 3. Vypočteme efektivní úrokovou míru pomocí tabulkového kalkulátoru. Opět nadefinujeme vazby mezi buňkami tabulky:
+---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | | A | B | C | D | E | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | 1 | | | | | | | 2 | Úroková míra | | | | | | 3 | | | | | | | 4 | Rok | Účetní hodnota | Úrokový výnos | Cash flow | Účetní hodnota | | 5 | 1 | 60 | =B5* $B$2 | 5 | =B5+C5-D5 | | 6 | 2 | =E5 | =B6* $B$2 | 5 | =B6+C6-D6 | | 7 | 3 | =E6 | =B7* $B$2 | 75 | =B7+C7-D7 | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+
Vytvořená tabulka bude mít tento tvar:
+---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | | A | B | C | D | E | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | 1 | | | | | | | 2 | Úroková míra | | | | | | 3 | | | | | | | 4 | Rok | Účetní hodnota | Úrokový výnos | Cash flow | Účetní hodnota | | 5 | 1 | 60 | 0 | 5 | 55 | | 6 | 2 | 55 | 0 | 5 | 50 | | 7 | 3 | 50 | 0 | 75 | -25 | +---+---------------+----------------+---------------+-----------+----------------+
Nyní pomocí funkce Data - Analýza hypotéz - Hledání řešení najdeme do buňky B2 úrokovou míru, pomocí níž se tabulka přepočte tak, aby účetní hodnota dluhopisu v okamžiku splatnosti (buňka E7) byla nulová.
Po spuštění funkce se objeví tabulka, kterou vyplníme takto:
Funkce nalezne úrokovou sazbu přibližně 13,2 %. Výsledná tabulka bude mít tento tvar (zaokrouhleno na celé peněžní jednotky):
+---+--------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | | A | B | C | D | E | +---+--------------+----------------+---------------+-----------+----------------+ | 1 | | | | | | | 2 | Úroková míra | 13,20% | | | | | 3 | | | | | | | 4 | Rok | Účetní hodnota | Úrokový výnos | Cash flow | Účetní hodnota | | 5 | 1 | 60 | 8 | 5 | 63 | | 6 | 2 | 63 | 8 | 5 | 66 | | 7 | 3 | 66 | 9 | 75 | 0 | +---+--------------+----------------+---------------+-----------+----------------+
Varianta B je z hlediska výnosnosti výhodnější. Oproti 12,6 % u varianty A nabízí druhá možnost úrokový výnos ve výši 13,2 %. Pokud se společnost řídí pouze výnosností na základě efektivní úrokové míry, vybere si druhou variantu.
PŘÍKLAD
Úrok při odkladu platby (příklad 5)
Společnost prodala k prvnímu dni účetního období zásoby na dvouletý obchodní úvěr. Faktura zněla na částku 2 mil. Tržní cena zásob v okamžiku prodeje však byla 1 652 893.
Zde vzniká rozdíl 347 107 mezi současnou hodnotou prodejní ceny - 1 652 893 a částkou, která se má zaplatit podle smlouvy o dvouletém obchodním úvěru. Smlouva je fakticky finanční transakcí. Společnost vykáže výnos z prodeje zboží v okamžiku prodeje ve výši 1 652 893. Následně společnost vypočte efektivní úrokovou míru:
Úroková míra je 10 %. V prvním účetním období vykáže společnost úrokový výnos ve výši 165 289 (= 10 % z 1 652 893) a ve druhém účetním období ve výši 181 818 (= 10 % z 1 818 182) za použití efektivní úrokové míry.
PŘÍKLAD
Úrok při odkladu platby (příklad 6)
Společnost prodala k prvnímu dni účetního období zásoby na dvouletý obchodní úvěr. Faktura zněla na částku 2 000 000. Společnost a její konkurenti běžně poskytují klientům odložené platby. Z toho důvodu nejsou k dispozici žádné současné hotovostní transakce, ze kterých by společnost mohla udělat spolehlivý odhad prodejní ceny. Společnost odhaduje, že zákazníci mohou získat finanční prostředky z jiných zdrojů za 10% roční úrokovou sazbu.
Společnost vykáže výnos z prodeje zboží k okamžiku prodeje ve výši 1 652 893. Dále bude vykazovat úrokový výnos 165 289 v prvním účetním období a 181 818 v následujícím účetním období.
Částka 1 652 893 je současná hodnota platby ve výši 2 000 000 splatné za dva roky diskontované 10% úrokovou sazbou (tj. běžnou mírou podobného instrumentu emitenta s obdobným úvěrovým hodnocením).
PŘÍKLAD
Autorské honoráře (royalties) - jednorázový prodej softwaru (příklad 7)
IT společnost se zabývá tvorbou daňového softwaru. Zákazníci si kupují jednoroční licenci, která jim umožňuje užívat software jedno zdaňovací období. Pokud jsou spokojeni, mohou licenci opět obnovit. Je-li licence obnovena, dostane zákazník aktualizovaný software, který bude obsahovat všechny změny daňových zákonů pro příští rok. IT společnost nemá po prodeji licence žádné další povinnosti. Bez aktualizace je software v důsledku změn daňových předpisů použitelný pouze jedno zdaňovací období.
Vzhledem k tomu, že IT společnost nemá žádné další povinnosti po prodeji, je poplatek za roční licenci vykázán jako výnos v okamžiku prodeje licence (i kdyby toto datum bylo dříve než začátek licenčního období).
Poznámka:
Pokud by zákazníci mohli obnovit licenci za cenu nižší, než je její tržní cena v dalším období nebo obdobích (tj. za cenu nižší, než byla zaplacena v roce jedna), pak musí být část výnosů roku 1 časově rozlišena a vykazována jako výnos po předpokládanou dobu obnovy licence.PŘÍKLAD
Autorské honoráře (royalties) - více účetních období (příklad 8)
IT společnost se zabývá tvorbou daňového softwaru. Zákazníci si kupují licenci, která jim umožňuje používat software po dobu 10 let od data nákupu. Na základě licence pak mají zákazníci nárok na všechny upgrady softwaru zdarma po celé období deseti let. Tento software je každoročně aktualizován a k dalším aktualizacím dochází průběžně v důsledku změn v daňových předpisech či z důvodu vylepšení softwaru v podobě nové verze. IT společnost také poskytuje bezplatnou podporu a poradenství všem klientům, kteří mají problémy s užíváním softwaru.
Vzhledem k tomu, že IT společnost má povinnost průběžně provádět upgrade a poskytovat podporu, bude část nebo všechny výnosy časově rozlišeny a vykazovány jako výnosy po dobu deseti let, po které platí licence.
Výše výnosů vykázaná v jednotlivých letech bude záviset na licenčních podmínkách (např. jak významné jsou modernizace a podpora v porovnání se softwarem dodaným první den licenčního ujednání). Společnost pro vykazování těchto výnosů určí účetní politiku, kterou zveřejní v příloze k účetní závěrce. Pokud nebude vhodnější jiná metoda vykazování výnosů v průběhu deseti let, užije společnost lineární metodu.
PŘÍKLAD
Licence vázaná na konkrétní událost (příklad 9)
Filmový distributor prodal licenci majiteli kina. Licence opravňuje majitele kina k jednomu promítnutí určitého filmu. Podle smlouvy se výše licenčního poplatku určí procentem ze vstupného.
V tomto případě se licenční poplatek váže ke konkrétní události. Filmový distributor vykáže licenční poplatek až v okamžiku, kdy je film promítán. Zároveň, pokud by k promítnutí filmu nedošlo, nesmí filmový distributor vykázat žádný výnos.
PŘÍKLAD
Dividendy ve formě akcií (příklad 10)
Společnost A drží akcie společnosti B. Společnost B vyplácí dividendy ve formě svých vlastních akcií. Výplata se vztahuje na všechny akcionáře v poměru k množství držených akcií. Výplata formou peněz není možná. Po získání dividendy se vlastnický podíl ve společnosti B u žádného z akcionářů nezmění. Může společnost A vykázat výnos z dividend získaných od společnosti B?
Společnost A nemůže vykázat žádný výnos. Pokud jsou všichni akcionáři vypláceni akciemi na poměrné bázi, nedochází u nich ke změně finanční situace ani vlastnického podílu ve společnosti B. V tomto případě sice vzniklo právo akcionářů na získání dividendy, avšak není splněna základní podmínka pro vykázání výnosů - pravděpodobný ekonomický prospěch plynoucí do společnosti. V tomto případě žádnému z akcionářů nevznikl ekonomický prospěch.
ZÁVĚR
Tímto příspěvkem jsme ukončili oblast vykazování výnosů podle IFRS (konkrétně podle IAS 11 a IAS 18). Smyslem tohoto článku bylo vysvětlit na praktických příkladech zejména metodu efektivní úrokové míry. V české účetní praxi se tato metoda příliš nevyužívá, není ani explicitně popsána v Českých účetních standardech pro podnikatelskou sféru. Lineární metoda, která se při práci s úrokem většinou používá v české praxi, v mnoha případech nezobrazuje správně ekonomickou realitu. V této souvislosti by se postupy užívané Mezinárodními standardy účetního výkaznictví měly stát inspirací pro budoucí úpravy české účetní legislativy.
V české účetní legislativě není řešena ani oblast odložených plateb. Jak je patrné z tohoto příspěvku, v rámci IFRS hraje při odložených platbách roli úrok jak u prodávajícího (při vykázání výnosu z prodeje a výše pohledávky), tak u kupujícího (při vykázání ceny koupeného aktiva nebo nákladu a výše závazku). Pokud česká
legislativa
úrok při odložené platbě ignoruje, podporuje v mnoha případech hrubé zkreslení vypovídací schopnosti účetní závěrky.Literatura:
*
[1] International Accounting Standards Board: International Financial Reporting Standards, IFRS 2011, ISBN 9 781907 877001
*
[2] International Accounting Standards Board: IFRS for SMEs Training Materials, 2010, http://www.iasb.org/IFRS+for+SMEs/Training+material.htm
*
[3] Krupová, L.: IFRS - Aplikace v podnikové praxi, VOX Praha, 2009, ISBN 9 788086 324760
*
[4] Deloitte: iGAAP 2011, A guide to IFRS reporting, LexisNexis, 2011, ISBN 9 780754 539964
*
[5] Ernst&Young: International GAAP 2010, Wiley 2010, ISBN 978 0 470 68800 7
Na přípravě tohoto příspěvku se podílela
Mgr. Ing. Tereza Krupová.
Tento text byl zpracován jako jeden z výstupů výzkumného záměru Rozvoj finanční a účetní teorie a její aplikace v praxi z interdisciplinárního hlediska, registrační číslo MSM 6138439903.