Pacht zemědělského závodu potomkovi

Vydáno: 13 minut čtení

Nový občanský zákoník přinesl od roku 2014 záplavu změn napříč téměř celým právním řádem. Mimo jiné také navázal na evropskou tradici, která u nás platila před rokem 1950, a rozštěpil dosavadní pojetí nájmu na dva typy. Prvním je „nájem“, ovšem ve staronovém pojetí pouhého práva užívání cizí věci, druhým typem je novinka „pacht“ umožňující cizí věc nejen užívat, ale i požívat, a tedy brát z ní užitky, plody a výnosy (zisky) a tyto spotřebovávat.

Pacht zemědělského závodu potomkovi
Ing.
Martin
Děrgel
Předmětem pachtu přitom může být i celý obchodní závod zemědělského podnikatele, což je další staronový pojem, kterým zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“), nahradil dosavadní zažitý pojem „podnik“. A právě propachtování závodu nebo jeho části potomkovi na zkušební čas může být vhodným způsobem, jak si otestovat jeho podnikatelské schopnosti. Načež, když se osvědčí, je možno na něj bezúplatně nebo úplatně definitivně převést celý zemědělský závod nebo jeho část, o čemž pojednávali minulé příspěvky.
 
Co je to pacht závodu
Ať neopakujeme již řečené, tak ohledně vymezení zemědělského závodu, jeho pobočky (funkčně samostatná část závodu), „otce“ a „potomka“ odkážeme na příspěvek v červnovém čísle časopisu Účetnictví, daně a právo v zemědělství, pojednávající o darování. Uspořený čas raději věnujeme právnímu objasnění pachtu závodu a souvisejícím účetním a daňovým peripetiím.
Opět řešíme modelovou, častou situaci, kdy letitý „otec“ hodlá přenechat starosti a radosti s provozem svého zemědělského závodu potomkovi. Obvykle přitom váhá, zda na to „potomek“ bude mít, příp. který z více přímých a nepřímých „potomků“ by pro předání pomyslného žezla byl ideální. Svědomitý „otec“ by jistě rád nějak prověřil jejich odborné a manažerské schopnosti a znalosti. Sice mu „potomek“/„potomci“ vypomáhají s prací již nyní, ale zodpovědnost zaměstnance je podstatně užší než podnikatele, a tak si není jistý, kdo z nich, a zda vůbec některý, se osvědčí. A právě k tomu je jako stvořen
pacht obchodního závodu,
nebo jen jeho části.
Předmětem pachtu (obdoby nájmu) nemohou být z povahy věci zásoby ani zúčtovací vztahy, takže se pacht obchodního závodu rozpadá do
čtyř základních typů transakcí mezi propachtovatelem a pachtýřem:
V průběhu pachtu
(části) závodu pachtýř („potomek“) hradí propachtovateli („otci“) pouze pachtovné.
Při ukončení pachtu
se jednotlivé složky (části) obchodního závodu vrací zpět propachtovateli:
Nájem
versus
pacht
Nově tedy představuje „nájem“ již pouhé právo užívání cizí věci, zatímco „pacht“ umožňuje cizí věc nejen užívat, ale i požívat, tedy brát z ní užitky, plody a výnosy (zisky) a tyto spotřebovávat. Prostě a názorně:
-
Budeme-li se chtít na cizím pozemku (parcele)
opalovat, zahrát si fotbal
, postavit skautský tábor nebo umístit fotovoltaickou elektrárnu, postačí, když uzavřeme s vlastníkem
smlouvu o nájmu pozemku.
-
Jestliže ale budeme chtít na cizím pozemku (parcele)
pěstovat brambory, řepku, vysázet vinici,
ovocný sad, nebo pást dobytek apod., budeme již muset uzavřít s vlastníkem
smlouvu o pachtu pozemku.
Oběma pojmům jsou naopak
společné tři definiční znaky:
-
Úplatnost
- pokud by uživatel cizí věci vlastníkovi nic nemusel platit, jednalo by se podle povahy daného smluvního vztahu o výpůjčku, výprosu, příp. o zápůjčku.
-
Dočasnost
- což z právního hlediska obecně platí i u smlouvy na 100 let či na dobu neurčitou.
-
Předmětem může být pouze
individualizovaná určitá věc, která se nespotřebovává
- např. pozemek (parcela), stavba, kancelář (příp. včetně inventáře), automobil, výrobní linka apod. Nájem ani pacht ale nelze sjednat třeba na stavební materiál, zásoby zboží, peníze apod.
 I-----------I-----------------I-----------I------------I---------------------I I  
Smlouva
I
Vlastník
I
Uživatel
I
Právo
I
Úplata za
I I I
věci
I
věci
I
uživatele
I
užívací právo
I I-----------I-----------------I-----------I------------I---------------------I I
Nájemní
I Pronajímatel I Nájemce I Věc užívat I Nájemné I I-----------I-----------------I-----------I------------I---------------------I I
Pachtovní
I Propachtovatel I Pachtýř I Věc užívat I Pachtovné (nebo I I I I I a požívat I část výnosu z věci) I I-----------I-----------------I-----------I------------I---------------------I
Zejména starším občanům se v této souvislosti jistě vybaví dříve běžně používaný obrat „pachtit se s něčím“, který vyjadřuje fyzickou námahu s nějakou praktickou činností, v minulosti zpravidla na „panském“ pozemku. Což je dobrá pomůcka k zapamatování, budeme-li se muset s cizím majetkem (např. pozemkem) nějak „pachtit“ a lopotit, pak už nevystačíme s nájemní smlouvou, ale musíme sjednat smlouvu pachtovní.
 
Pacht závodu v soukromém právu
Smlouvu o pachtu
najdeme v § 2332 až 2357 NOZ, přičemž z hlediska systematiky spadá do širší kategorie „Přenechání věci k užití jinému“ (je zde např. i nájem, úvěr, zápůjčka), která je součástí obsáhlejších „Závazků z právních jednání“, jenž jsou stěžejní součástí ještě obecnějších „Relativních majetkových práv“.
Právní úprava pachtu je rozdělena do tří pododdílů:
1.
Obecná ustanovení.
2.
Zvláštní ustanovení pro zemědělský pacht.
3.
Zvláštní ustanovení pro pacht (obchodního) závodu.
Ad 1): Z obecných ustanovení se dozvíme základní pravidla pachtu. Zejména, že pachtovní smlouvou se
propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné,
nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Novinkou je, že pokud je propachtovaná věc (nebo jen jednotlivá věc náležející k propachtované hromadné věci) zapsána do veřejného seznamu - nejčastěji katastr nemovitostí - je
možno do veřejného seznamu zapsat i pachtovní právo.
A to v případě, že to navrhne vlastník věci nebo s jeho souhlasem pachtýř. Tento zápis není sice podmínkou účinnosti pachtu, ale chrání pachtýře v případě změny vlastníka předmětu pachtu, který pak nemůže jednoduše vypovědět pachtovní smlouvu jen kvůli tomu, že neměl důvod si myslet, že je sjednána. Také příp. kupující či zástavní věřitel se z katastru dozvědí o pachtovním závazku, který má samozřejmě vliv na tržní hodnotu daného majetku.
Předmětem pachtu může být tedy jen věc plodivá, plodonosná, přinášející výnos, s plody naturálními nebo civilními. Znakem pachtu je pachtýřovo vlastní přičinění, kdy vlastní prací či jinou činností obhospodařuje věc tak, aby přinášela plody nebo užitky (výnos), které si přivlastňuje. Účelem pachtu však není drancování dané věci, proto
zákon výslovně zavazuje pachtýře, aby pečoval o propachtovanou věc jako řádný hospodář.
Ad 2): O
zemědělský pacht
se jedná, pokud je
propachtován zemědělský nebo lesní pozemek.
Ve zvláštní pasáži k tomuto typu pachtu je stanoveno, že
pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu.
Což samozřejmě nebrání odlišnému ujednání smluvních stran. V praxi asi jen výjimečně nebude smlouva o zemědělském pachtu na dobu delší než dva roky uzavřena v písemné formě. Pokud by k tomu ale došlo, uplatní se zákonná domněnka, že se má za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou. Výhodou zemědělského pachtu ujednaného
na dobu neurčitou přitom obecně je, že jej lze vypovědět pouze ve dvanáctiměsíční výpovědní době.
Dále je ještě speciálně pro zemědělský pacht stanovena
zvláštní ochrana pachtýře,
resp. jeho dědice:
-
Stane-li se pachtýř ze zdravotních důvodů nezpůsobilý na pozemku hospodařit, má právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou.
-
Zemře-li pachtýř, má pachtýřův dědic právo vypovědět pacht v tříměsíční výpovědní době, i když byl pacht ujednán na dobu určitou; výpověď musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy pachtýř zemřel.
Ad 3): Druhý a poslední speciální typ pachtu je
pachtem (obchodního) závodu.
Je-li propachtován závod, pachtýř jej užívá i požívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závodu. Předmět činnosti provozované v závodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně ujednáno. Pacht závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele, což znamená automatickou změnu zaměstnavatele z „otce“ na „potomka“, aniž by bylo nutno provádět dílčí změny všech pracovních smluv a dohod - k tomu více viz § 338 až 345a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
Je-li pachtýř zapsán ve veřejném rejstříku
- v případě podnikatelů se jím rozumí obchodní rejstřík -,
nabývá právo k závodu zveřejněním údaje, že uložil doklad o pachtu závodu do Sbírky listin.
Přičemž v souladu s § 3018 NOZ je povinnost zveřejnit údaje splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku. Není-li pachtýř zapsán do veřejného rejstříku, nabývá právo k závodu účinností smlouvy.
Propachtováním závodu se
pachtýř stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů,
které s provozem závodu souvisí; z dluhů však pachtýř přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl, nebo jejich existenci alespoň musel rozumně předpokládat. Neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu pachtýřem, ručí propachtovatel za jeho splnění. Nabytí pohledávek pachtýřem se jinak řídí ustanoveními o postoupení pohledávek. Propachtovatel oznámí bez zbytečného odkladu takto dotčeným věřitelům a dlužníkům, že závod propachtoval.
Pořídí-li strany
o předání závodu zápis,
uvedou výčet všeho,
co propachtovaný závod zahrnuje a co se pachtýři předává,
i toho, co chybí oproti smlouvě a účetním záznamům. Propachtovatel v zápisu pachtýře upozorní na vady předmětu pachtu, o kterých ví, nebo o kterých vědět měl a mohl. Neuvede-li se v zápisu:
-
Věc náležející k závodu, nabývá k ní pachtýř požívací právo společně s požívacím právem k závodu.
-
Dluh, pachtýř jej nabývá, musel-li jeho existenci alespoň rozumně předpokládat.
 
Pacht závodu v účetnictví
Třebaže OSVČ vedou účetnictví jen zcela výjimečně, věnujme pár slov tomu, jak v těchto případech mají o pachtu (části) závodu účtovat. Nejpraktičtější informace najdeme v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 011 - Operace s obchodním závodem.
Základní účtování u propachtovatele,
naznačuje schéma:
O úplatném převodu zúčtovacích vztahů
bude propachtovatel účtovat jako o prodeji pohledávek a převzetí dluhů následovně. Přičemž, jak jsme si uvedli, neudělil-li věřitel souhlas k převzetí dluhu pachtýřem, tak propachtovatel ručí za jeho splnění (§ 2352 NOZ), což by měl zachytit v rámci podrozvahové účetní evidence.
Základní účtování u pachtýře
naznačuje poslední schéma, a to opět včetně tečkované varianty (MD 474/ D 648), kdy je sjednané pachtovné nižší než účetní odpisy majetku, které pachtýř účtuje jako svůj náklad.
Převody dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku se sice uskutečňují v zůstatkové ceně, ale ta by měla být
rozložena na účty majetku a oprávek,
jinak by se bezdůvodně měnila pořizovací cena, resp. účetní ocenění dlouhodobého majetku. Totéž platí rovněž pro ukončení pachtu závodu, kdy se propachtovaný dlouhodobý hmotný a dlouhodobý nehmotný majetek vrací propachtovateli zpět.
Při ukončení pachtu dojde vrácením dlouhodobého majetku propachtovateli k vynulování zůstatku účtu 474, ostatní složky propachtovaného závodu pachtýř převede propachtovateli obdobně, jako při zahájení pachtu.
 
Pacht závodu v daních z příjmů fyzických osob
Pacht (části) závodu speciálně řeší tři ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Ustanovení § 32b ZDP umožňuje pachtýři daňové odpisování propachtovaného hmotného a nehmotného majetku, a dále stanoví daňová specifika pachtu závodu u účetních jednotek. V souladu s § 24 odst. 2 písm. h) bod 1. ZDP je u pachtu obchodního závodu daňovým výdajem pouze část pachtovného převyšující účetní odpisy. A konečně § 9 odst. 7 ZDP, který se týká pouze propachtovatelů z řad fyzických osob, které nevedou účetnictví.
Pachtýře
alias
„potomka“
se týkají tato speciální daňová pravidla:
-
Má-li písemný souhlas propachtovatele k odpisování,
pokračuje v daňovém odpisování
hmotného a nehmotného majetku
započatém propachtovatelem
jako při zajištění závazku převodem práva.
-
Daňovým výdajem pachtýře je pouze
část pachtovného převyšující účetní odpisy.
Jinak by totiž byla příslušná částka uplatněna v základu daně dvakrát, jednak coby odpis propachtovaného hmotného a nehmotného majetku, a jednak jako úplata za užívání a požívání závodu (pachtovné).
-
Převyšují-li účetní odpisy
uplatněné pachtýřem
pachtovné,
je povinen zvýšit účetní výsledek hospodaření
alias
základ daně o rozdíl
mezi účetními odpisy a pachtovným. Pro tyto účely se pachtovné sníží o část určenou k úhradě jiného dluhu vůči propachtovateli.
-
Nehradí-li propachtovateli hodnotu pohledávky
nebo její část, která na něj přechází, zvýší o hodnotu převáděné pohledávky nebo její části základ daně, pokud o ní neúčtoval ve prospěch příjmů.
Propachtovatele
alias
„otce“
se týkají tato speciální daňová pravidla:
-
Nehradí-li pachtýři částku ve výši dluhu
zachyceného na rozvahových účtech, který přechází na pachtýře,
je povinen zvýšit
účetní výsledek hospodaření
alias
základ daně
o pachtýři neuhrazenou část dluhu, pokud tuto částku nezaúčtuje ve prospěch příjmů.
-
Toto se nevztahuje na dluhy ze smluvní
pokuty, úroku z prodlení a jiných
sankcí
ze závazkového vztahu a na dluhy, na jejichž základě vznikl výdaj, který je daňovým výdajem, jen pokud byl zaplacen.
-
Pokud je
propachtovatelem neúčtující fyzická osoba,
pak je
kromě pachtovného příjmem také:
-
Hodnota pohledávek a dluhů,
které přecházejí na pachtýře, není-li dohodnuta jejich úhrada, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně.
-
Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a dluhů, je příjmem jejich hodnota. A opět s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně.
-
Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a dluhů vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena, s výjimkou dluhů, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně.
-
Neuhrazený rozdíl mezi hodnotou věcí v obchodním závodu na začátku pachtu a jejich vyšší hodnotou při ukončení pachtu stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů.