Nezdanitelné části základu daně u fyzických osob z pohledu zemědělského podnikatele

Protože se velmi rychle blíží termín pro podání daňového přiznání, je určitě vhodné problematiku nezdanitelných částek alespoň základním přehledem zopakovat. V daňovém přiznání zemědělský podnikatel uvádí tyto nezdanitelné částky ve 3 oddíle, konkrétně na řádcích 46 až 51.

jsou:

Nyní blíže k jednotlivým položkám.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), v této souvislosti používá pojem bezúplatná plnění, ale i např. z nového Pokynu GFŘ č. D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Pokyn GFŘ č. D-22“), vyplývá, že se jedná především o dary. obecně , a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, ale za stanovených podmínek je možné je uplatnit jako nezdanitelné části základu daně. Těmito podmínkami jsou skutečnosti, že musí být poskytnuty

Co se týká subjektů, kterým může být takovéto bezúplatné plnění poskytnuto, je vymezení poměrně široké, už jenom proto, že se jedná o právnické osoby se sídlem na území České republiky, ale také o právnické osoby se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Od roku 2015 je úprava rozšířena na právnické osoby se sídlem na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Určité omezení je naopak u fyzických osob jako příjemců těchto bezúplatných plnění, kde se jedná pouze o fyzické osoby poskytovatele zdravotních služeb, provozovatele škol a školských zařízení, provozovatele zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů a poživatele invalidního důchodu za stanovených podmínek. I v případě vymezených fyzických osob se jedná o fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, ale za obdobných podmínek i pro fyzické osoby s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a dále na území Norska nebo Islandu. I v tomto případě od roku 2015 na území státu tvořící Evropský hospodářský prostor.

Co se týká účelu, v případě poskytnutí právnickým osobám se

je potom účelem zejména financování příslušných zařízení, v případě poživatelů invalidního důchodu nebo nezletilých dětí závislých na péči jiné osoby potom na zdravotnické prostředky, rehabilitační a kompenzační pomůcky a majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, a to za podmínek blíže stanovených v úpravě § 15 odst. 1 ZDP.

Aby bylo možné hodnotu bezúplatného plnění jako nezdanitelnou část základu daně uplatnit, musí být splněny minimální a maximální hranice:

ke které došlo na území České republiky nebo členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. To znamená, že v těchto případech se budou posuzovat stejné podmínky, jako v případě výše uvedených bezplatných plnění.

K problematice dárcovství krve obsahuje zajímavou úpravu Pokyn GFŘ č. D-22. V souladu s tímto výkladem platí, že dárci krve, který uplatňuje nezdanitelné části základu daně nepřísluší nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem (např. cestovní náklady), o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5% minimální mzdy.

si mohou dárci krve uplatnit nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 1 ZDP pouze v případě, že jim nebyly uhrazeny spojené s odběrem podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů.

Poskytnuté bezúplatné plnění prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí.

Snížení základu daně z titulu poskytnutých bezúplatných plnění bude v daňovém přiznání uplatněno na

Od základu daně lze odečíst částku, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období:

Základním předpokladem pro uplatnění této nezdanitelné částky je uspokojení bytové potřeby. Co se rozumí bytovou potřebou, je přesně vymezeno v § 15 odst. 3 ZDP a lze konstatovat, že toto vymezení je poměrně široké. se tedy rozumí:

bylo v případě jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, dále doplněno, že se jedná o jiný nebytový prostor než garáž, sklep nebo komoru.

Podmínkou je také to, že se údržbu ani o změnu stavby bytového domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, prováděnou v rámci činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, nebo pro účely nájmu. Je tomu tak proto, že tyto úroky mohou být za splnění stanovených podmínek daňovým nákladem a navíc se nejedná o podporu bydlení samotného poplatníka, což je hlavním důvodem pro umožnění snížení základu daně tímto způsobem.

ZDP také výslovně stanoví, že pokud se použije nebo používá bytová potřeba nebo její část k činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, anebo k nájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze Tím je opět zabezpečeno uplatnění nezdanitelné části základu daně pouze v takovém poměru, který odpovídá uspokojení bytové potřeby.

V § 15 odst. 4 ZDP jsou pak stanoveny konkrétní pro uplatnění tohoto snížení základu daně. Maximální výše úroků, kterou je možné uplatnit jako snížení základu daně ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti, je 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

V praxi také někdy vzniká problém, a kdo je vlastně účastníkem smlouvy. Pokyn GFŘ č. D-22 k tomu uvádí, že poplatník může uplatnit nárok na odpočet úroků ze základu daně za předpokladu, že je účastníkem smlouvy o úvěru, a v případě bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až c) ZDP též jejím vlastníkem (spoluvlastníkem). Za účastníky smlouvy o úvěru se považují osoby, které jako dlužníci přejímají práva a povinnosti uvedené ve smlouvě o úvěru, jakož i osoby, které, i když nejsou uvedeny ve smlouvě o úvěru, závazek z úvěru převzaly nebo k závazku z úvěru přistoupily na základě následně uzavřené smlouvy o převzetí dluhu nebo o převzetí závazku. Ve smluvní praxi jsou dlužníci jako strany v úvěrové smlouvě označováni např. též jako spoludlužníci nebo klienti. ti účastníky smlouvy nejsou a odpočet úroků tak uplatnit nemohou.

Pokud účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, ale rovným dílem. Poplatníci tedy mohou sami zvolit, jaký postup pro ně bude výhodnější. Žádná jiná možnost, než výše uvedené, ale nepřichází v úvahu.

Pokyn GFŘ č. D-22 k tomu uvádí, že od základu daně poplatníka se odčítá ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru ve zdaňovacím období. Přitom není rozhodující, v jaké výši se na úhrnu zaplacených úroků podíleli jednotliví účastníci smlouvy o úvěru.

ZDP dále stanoví v § 15 odst. 4 ZDP další podmínky pro uplatnění úroků, zejména z pohledu splnění podmínek ve zdaňovacím období pořízení bytové potřeby, ale také z pohledu odpovídajícího užívání této bytové potřeby.

Závěrem je ještě nutné doplnit, že nezdanitelné částky z titulu placení úroků z úvěrů na uspokojení bytové potřeby je vždy nutné odpovídajícím způsobem doložit, tak jak ukládá ustanovení § 38l odst. 1 ZDP. V daňovém přiznání bude toto snížení základu daně uplatněno na

V současné době je možné v základu daně zohlednit tyto případy penzijních produktů:

Za všechny tyto produkty lze v úhrnu odečíst od základu daně maximálně 12 000 Kč.

V případě platí, že od základu daně lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a penzijním fondem nebo penzijní společností.

Takže opět je nutné splnit

Odečíst lze částku rovnající se úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období, sníženém o 12 000 Kč. Částka 12 000 Kč se odečítá proto, že do částky 1 000 Kč měsíčně, tj. 12 000 Kč ročně, maximálně přispívá stát, nad tuto částku je příspěvek již stále stejný. Zvýhodnění je tedy formou možnosti snížení základu daně. Z výše uvedeného vyplývá, že maximální možné daňové úspory je dosaženo při výši příspěvku 24 000 Kč za zdaňovací období, tj. standardně 2 000 Kč měsíčně.

Je vhodné doplnit, že částka 12 000 Kč se odečítá i tehdy, pokud je tedy typicky v roce uzavření smlouvy. Nedochází tedy k žádnému poměrnému krácení této částky, vždy se bude odečítat celá částka 12 000 Kč.

V případě platí, že poplatník má možnost odečíst od základu daně příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění, nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění. Nutnou ale v tomto případě je, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Pokud toto není splněno, nelze odpočet uplatnit. Jedná se tak o obdobnou podmínku, jaká platí pro odpočet soukromého životního pojištění, jak je uvedeno dále. Vymezení instituce penzijního pojištění je obsažena v § 6 odst. 17 ZDP.

Pokud jsou tyto podmínky splněny, lze jako nezdanitelnou částku odečíst úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období. V tomto případě není žádná státní podpora poskytována, proto se od částky zaplacených příspěvků žádná částka neodečítá.

V případě platí, že poplatník má možnost odečíst od základu daně příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností. Doplňkové penzijní spoření je upraveno zákonem č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění pozdějších předpisů. jsou tedy obdobné jako v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem, opět tedy zejména platí, že se musí jednat o příspěvky zaplacené samotným poplatníkem a že se musí jednat o jeho penzijní spoření.

Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období, sníženému o 12 000 Kč. Tato skutečnost opět vychází z toho, že k částce 1 000 Kč měsíčně je poskytován maximální státní příspěvek. Nad tuto částku je již výše státního příspěvku stejná a nezvyšuje se.

I v tomto případě platí, že částka 12 000 Kč se odečítá i tehdy, pokud jsou příspěvky placeny pouze po část roku, tedy zejména, pokud je smlouva uzavřena v průběhu roku.

V souvislosti s uvedenými penzijními produkty je nutné upozornit na skutečnost, že pokud by poplatníkovi některé z těchto pojištění bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, je nutné Bude se postupovat tak, že dříve uplatněné odpočty budou považovány za příjem podle § 10 ZDP, a to ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo.

se upřesňuje, že dodaňovány budou částky, o které byl poplatníkovi základ daně snížen z titulu těchto produktů v uplynulých deseti letech. Dochází tedy k určitému časovému omezení i vzhledem k často problematickému dokládání výše uplatněných odpočtů v časově vzdáleném období.

Nezdanitelná část z titulu uplatnění těchto penzijních produktů bude v daňovém přiznání uplatněna na

Od základu daně lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění. Co se rozumí vymezuje § 6 odst. 9 písm. p) ZDP, a jedná se o:

a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec invalidním ve třetím stupni podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nebo v případě smrti.

Opět musí být splněna celá

Toto jsou všeobecné podmínky, které platí pro všechny případy soukromého životního pojištění.

To ale není vše. pak musí navíc platit, že:

U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití.

Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

I v tomto případě platí, že pokud dojde k zániku smlouvy z důvodu nedodržení podmínek, má poplatník povinnost předchozí uplatněné odpočty dodanit, a to jako příjem podle § 10 ZDP. Výjimku z tohoto režimu představují pouze pojistné smlouvy, u kterých nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. I v případě soukromého životního pojištění platí, že se upřesňuje, že dodaňovány budou částky, o které byl poplatníkovi základ daně snížen z titulu těchto produktů v uplynulých deseti letech.

Snížení základu daně z titulu uplatnění tohoto pojistného bude v daňovém přiznání uplatněno na

Ke změnám je ještě vhodné uvést, že se doplňuje další podmínka pro uplatnění nezdanitelné části, a to, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Důvodem je zamezení možnosti průběžných výběrů z pojistných smluv bez zániku pojistné smlouvy.

Od základu daně lze odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti se zemědělskými podnikateli nemá cenu se těmito příspěvky blíže zabývat, protože se týká pouze zaměstnanců.

Závěrem ještě stručně poslední nezdanitelná částka. Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou je, že tyto úhrady za zkoušky nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny poplatníkem jako daňový výdaj, a aby tedy nedocházelo ke dvojímu vlivu na základ daně z titulu téhož výdaje. Pokud by je tedy zemědělský podnikatel uplatnil jako daňový náklad, už by nebylo možné je současně uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně.

U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Kromě maximální částky ale ZDP jiné podmínky nestanoví, nezkoumá se tedy, zda byla zkouška úspěšná či nikoliv, zda se jednalo o opakovanou zkoušku apod. Úhradu za stejnou zkoušku lze tedy uplatnit i vícekrát.

Snížení základu daně z titulu těchto úhradu bude uplatněno v daňovém přiznání na

Cílem příspěvku bylo poskytnout výklad k nezdanitelným částkám základu daně, o které si mohou zemědělští podnikatelé v daňovém přiznání snížit svůj základ daně.