Nezdanitelné části základu daně u fyzických osob z pohledu zemědělského podnikatele

Vydáno: 29 minut čtení

V tomto příspěvku bych se chtěl zabývat výkladem nezdanitelných částek, které upravuje § 15 zákona o daních z příjmů . Jedná se o částky, které v případě poplatníků fyzických osob snižují základ daně a tím vedou k nižšímu zdanění. Jejich efekt je ovšem nižší než u slev na dani, které se odečítají přímo od daně a pro poplatníka tedy znamenají větší finanční prospěch a větší daňovou úsporu. Přesto i nezdanitelné částky představují významný nástroj daňové optimalizace.

Nezdanitelné části základu daně u fyzických osob z pohledu zemědělského podnikatele
Ing.
Zdeněk
Morávek
Protože se velmi rychle blíží termín pro podání daňového přiznání, je určitě vhodné problematiku nezdanitelných částek alespoň základním přehledem zopakovat. V daňovém přiznání zemědělský podnikatel uvádí tyto nezdanitelné částky ve 3 oddíle, konkrétně na řádcích 46 až 51.
Nezdanitelnými částkami
jsou:
-
Poskytnutá bezúplatná plnění na stanovené účely.
-
Úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru, použité na financování bytových potřeb.
-
Příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření.
-
Pojistné na soukromé životní pojištění.
-
Členské příspěvky odborové organizaci.
-
Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.
Nyní blíže k jednotlivým položkám.
 
Poskytnutá bezúplatná plnění
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“), v této souvislosti používá pojem bezúplatná plnění, ale i např. z nového Pokynu GFŘ č. D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Pokyn GFŘ č. D-22“), vyplývá, že se jedná především o dary.
Dary
obecně
jsou vždy nedaňovým nákladem
, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. t) ZDP, ale za stanovených podmínek je možné je uplatnit jako nezdanitelné části základu daně. Těmito podmínkami jsou skutečnosti, že musí být poskytnuty
vyjmenovaným osobám na vyjmenované účely a odečíst lze pouze stanovenou finanční hodnotu.
Co se týká subjektů, kterým může být takovéto bezúplatné plnění poskytnuto, je vymezení poměrně široké, už jenom proto, že se jedná o právnické osoby se sídlem na území České republiky, ale také o právnické osoby se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Od roku 2015 je úprava rozšířena na právnické osoby se sídlem na území státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Určité omezení je naopak u fyzických osob jako příjemců těchto bezúplatných plnění, kde se jedná pouze o fyzické osoby poskytovatele zdravotních služeb, provozovatele škol a školských zařízení, provozovatele zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů a poživatele invalidního důchodu za stanovených podmínek. I v případě vymezených fyzických osob se jedná o fyzické osoby s bydlištěm na území České republiky, ale za obdobných podmínek i pro fyzické osoby s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky, a dále na území Norska nebo Islandu. I v tomto případě od roku 2015 na území státu tvořící Evropský hospodářský prostor.
Co se týká účelu, v případě poskytnutí právnickým osobám se
musí jednat o dary poskytnuté:
-
Na financování
vědy a vzdělání, výzkumných a vývo