Daňové přiznání k dani z příjmů podnikatelských právnických osob za rok 2014

Účetní výsledek hospodaření před zdaněním, který je východiskem pro sestavení daňového přiznání, je třeba přetvořit na základ daně. Přestože se oba pojmy mohou zdát podobné, je mezi nimi velký rozdíl. Účetní výsledek hospodaření před zdaněním je rozdíl účetních výnosů (účtová třída 6) a účetních nákladů obsažených v účtových skupinách 50 až 58. Základ daně je rozdílem mezi zdanitelnými výnosy a daňově účinnými náklady při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období. Aby se z účetního výsledku hospodaření stal základ daně, je třeba provést

Přitom platí, že položky, na kterých se realizuje transformace z účetního výsledku hospodaření na základ daně (tj. řádky 20 až 170), nesmějí nabývat záporných hodnot.

K účetnímu výsledku hospodaření musí být přičteny výnosy, které jsou zdanitelné, ale nebyly v účetnictví společnosti proúčtovány. Neproúčtování určitých výnosů má své důvody - může jít o neúčetní operace, které nelze proúčtovat, nebo je důvodem nezaúčtování zdanitelného výnosu do příslušného zdaňovacího období chybná práce či špatná informovanost účtárny.

Mezi daně se řadí zejména:

Pokud problematiku bezúplatných příjmů zúžíme jen na „komerční“ organizace (tedy jiné než veřejně prospěšné poplatníky), můžeme vytvořit následující přehled:

Daňově neuznatelné náklady (zejména podle § 24 a 25 ZDP) budou uvedeny v Výjimku pak tvoří tyto případy, které jsou uváděny daňového přiznání:

Pro přehlednost a snadnější kontrolu údaje uváděného na řádku 40 slouží V této tabulce budou podle jednotlivých účtových skupin uvedeny Řádek 13 přílohy se pak musí rovnat řádku 40 daňového přiznání. Téměř každý nákladový účet může obsahovat daňově uznatelné i daňově neuznatelné náklady. U některých účtů je daňová neuznatelnost téměř automatická, např. u účtů 513, 528, 543, 545, a dále u účtů 554, 559, 574, 579, 584. To však platí jen pro tvorbu účetních rezerv a opravných položek, které jsou účtovány na stranu MD. Pokud jde o rušení či snižování těchto položek, na uvedené účty je účtováno na stranu Dal a tyto položky se vylučují ze základu daně na řádku 112.

Daňově neuznatelné náklady se však mohou vyskytovat na jakémkoliv nákladovém účtu, proto je povinností účetní jednotky vést analytickou evidenci nákladů tak, aby byly daňově neuznatelné náklady vedeny odděleně.

jsou obecně veškeré druhy těchto nákladů:

K daňově uznatelným a neuznatelným nákladům se vyjadřuje Pokyn GFŘ č. D-6, a to velmi zásadním konstatováním, podle kterého výdaje vymezené v § 24 odst. 2 ZDP jsou daňovými výdaji podle § 24 odst. 1 ZDP zda slouží k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů.

Celá oblast daňově neúčinných nákladů je velmi rozsáhlá, v některých případech i velmi komplikovaná. Na tomto místě připomeneme některé oblasti výskytu daňově neuznatelných nákladů:

Novinkou roku 2014 je pokud

Od účetního výsledku hospodaření se naopak které v daňovém přiznání nebudou zdaněny. Důvodů, proč určité výnosy nebudou v daňovém přiznání zdaněny, je celá řada. Jde např. o případy, kdy:

Od účetního výsledku hospodaření se dále odčítají nezaúčtované daňově účinné náklady. Stejně jako neproúčtování výnosů, má i neproúčtování nákladů své důvody. Může jít o situace, kdy měla být daná operace do nákladů předmětného zdaňovacího období zaúčtována, např. přes účty časového rozlišení či přes dohadné položky, ale chybou účtárny (nebo kvůli pomalému či nefungujícímu toku informací) se tak nestalo. Stejně tak může jít o např. v podobě:

Výsledkem transformace účetního výsledku hospodaření před zdaněním je základ daně, příp. daňová ztráta uvedená na řádku 200. Pokud je výsledkem daňová ztráta, je naposledy vyčíslena na řádku 220 s minusem a následující řádky 230 až 330 se nevyplňují ani neproškrtávají. Základ daně (nikoliv však daňovou ztrátu) budeme dále snižovat o odčitatelné položky. Odčitatelné položky vyčíslíme na řádcích 230, 242, a dále na řádku 260. Všechny odčitatelné položky lze uplatnit jen Daňovou ztrátu nelze odčitatelnými položkami dále zvyšovat, odčitatelné položky tedy vůbec nepoužijeme. Tři z nich - odpočet daňové ztráty, odpočet na podporu výzkumu a vývoje a odpočet na podporu odborného vzdělávání - lze s určitými omezeními přesunout do následujících let. Naopak dary propadnou bez možnosti dalšího uplatnění. Daňová ztráta se sama stane odčitatelnou položkou od základu daně maximálně v pěti následujících zdaňovacích obdobích.

slouží pro odečet dříve vzniklých daňových ztrát nebo jejich částí. Velmi užitečnou pomůckou pro zpřehlednění rozpouštění daňových ztrát je v příloze daňového přiznání. Poslední vyměřenou daňovou ztrátu rozdělíme podle jednotlivých let jejího vzniku na část, která již byla v předchozích letech uplatněna, dále na část, kterou uplatňujeme v tomto zdaňovacím období, a konečně na část, která bude uplatněna v bezprostředně následujících nejvýše pěti zdaňovacích obdobích po vzniku daňové ztráty. V roce 2014 je podle uvedených kritérií možné naposledy uplatnit ztrátu vyměřenou za rok 2009.

Zdánlivě jednoduché pro uplatnění daňové ztráty může být zkomplikováno těmito skutečnostmi:

Jako odčitatelnou položku je možné uplatnit Pokud tedy výši daňových ztrát opisujeme z původních daňových přiznání z let, kdy ztráta vznikla, je třeba zjistit, zda tato výše ztráty nebyla v následujících letech změněna např. dodatečným daňovým přiznáním či rozhodnutím správce daně. Nevyplácí se bezmyšlenkovitě opisovat údaje o daňových ztrátách ani z loňského daňového přiznání, protože se výše ztrát z minulých let mohla změnit i v roce 2014 (např. dodatečným daňovým přiznáním či kontrolou správce daně). I v tomto případě je nutné pracovat s poslední vyměřenou, nikoliv s původně přiznanou daňovou ztrátou.

Zásadní skutečností v oblasti započítávání daňových ztrát jako odčitatelných položek od základu daně je ustanovení § 38na ZDP. Pokud došlo k a to v období počínaje 1.1.2004 a později, není možné daňovou ztrátu odpočítat, ledaže se provede další zkoumání struktury příjmů podle jednotlivých činností. Podrobný návod k postupu nalezneme v Pokynu GFŘ č. D-6 v části k § 38na ZDP.

Odčitatelná položka od základu daně, a to ve výši 100% výdajů (nákladů) souvisejících s výzkumem a vývojem, se řídí podle § 34 odst. 4 a 5, a dále § 34a až 34e ZDP. Více informací obsahuje Pokyn MF č. D-288 k jednotnému postupu při uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Do řádku 242 budou převedeny údaje z řádku 5 sloupce 4 tabulky F/b). Pokud se nepodaří celou částku odpočtu vzniklou v roce 2014 uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně roku 2014, je možné tento odpočet uplatnit ve třech bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích (tj. nejpozději v roce 2017). Podle tohoto pravidla je také možné nevyužitý odpočet roku 2011 až 2013 využít v roce 2014. Pokud se však odpočet vzniklý v roce 2011 v roce 2014 nepodaří využít, pak propadá.

Jedná se o novinku roku 2014, obsaženou v § 34f až 34h ZDP. K výpočtu výše této odčitatelné položky slouží tabulka F/c), přičemž součet ve sloupci 4 se přenáší do ř. 243 daňového přiznání.

Dary jako odčitatelné položky od základu daně musí splňovat mnoho aby mohly být od základu daně odečteny (§ 20 odst. 8 ZDP):

Hodnota darů, které právnické osoby věnují na veřejně prospěšné účely (§ 20 odst. 8 ZDP), je uvedena v řádku 260. Je nutné respektovat minimální výši jednoho daru 2 000 Kč, stejně jako maximální limit součtu hodnot všech darů, který nesmí překročit sníženého o uplatněný odpočet daňové ztráty a o další odčitatelné položky od základu daně (do výše 10% hodnoty na řádku 250).

Obecná pravidla pro účel daru a typ příjemce daru použijeme i pro dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu, pokud příjemce daru a účel daru splňují podmínky stanovené českým ZDP pro uplatnění nezdanitelné části základu daně při poskytnutí darů právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky (§ 20 odst. 12 ZDP). Není tedy již třeba zkoumat daňové podmínky v zemi příjemce daru.

Pro uplatňování slev na dani je určen řádek 300 daňového přiznání, který je rozepsán do tabulky H v příloze k daňovému přiznání. Řádek 5 je určen pro uplatnění až stoprocentní slevy na dani na základě splnění podmínek zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o investičních pobídkách“). Pro poplatníky uplatňující tuto slevu je vydán ještě zvláštní formulář přílohy k daňovému přiznání.

Řádky 1 a 2 jsou určeny pro výpočet slev z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K tomuto výpočtu je třeba stanovit průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením, který zaokrouhlíme na 2 desetinná místa. Podobný údaj vypočítáme i pro zaměstnance s těžším zdravotním postižením. Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců vynásobíme slevou na dani ve výši 18 000 Kč (řádek 1 tabulky H), pro výpočet slevy za zaměstnance s těžším zdravotním postižením použijeme slevu ve výši 60 000 Kč (řádek 2 tabulky H). Řádek 3 je prázdný a řádek 4 je řádkem součtovým.

Sleva na dani z titulu zaměstnávání osob se zdravotním postižením nemůže být uplatňována. Pokud je společnost v daňové ztrátě, nemůže být ani přesouvána do následujících let. Dále je nutno počítat s tím, že slevu nelze uplatnit pro snížení daně, která je výsledkem samostatného základu daně, ve kterém zdaňujeme zahraniční dividendové výnosy. Začlenění řádku 300 do daňového přiznání by uplatnění slev proti dani ze samostatného základu daně ani neumožnilo.

Základ daně snížený o položky odčitatelné od základu daně zaokrouhlíme na celé tisíce dolů (ř. 270). Sazba daně z příjmů právnických osob je uvedena na řádku 280 a je stanovena jako sazba daně platná k prvnímu dni zdaňovaného období. Určení sazby daně pro kalendářní rok je snadné a „samozřejmé“. Větší problémy může činit určení sazby daně pro zdaňovací období, které nezačíná prvním dnem roku, pokud by docházelo ke změně sazby daně. Pro jistotu zopakujeme, že sazba daně z příjmů právnických osob platná pro rok 2014 činí 19% a pro následující zdaňovací období roku 2015 zůstává beze změny.

Vypočtenou výši daně pak uvedeme na řádek 290. Po odečtení slev na dani (ř. 300) a uplatnění zápočtu daně placené v zahraničí (ř. 320) získáme celkovou daňovou povinnost, kterou vykážeme na řádku 330.

V pátém oddílu daňového přiznání provedeme rekapitulaci výše daňové povinnosti, záloh a zajištění daně. Abychom dostali výslednou částku k úhradě či celkovou výši přeplatku na dani, odečteme od celkové daňové povinnosti (ř. 340):

  
Doplňkové tabulky k daňovému přiznání:
  I---------I----------------------------------------------------------I I Tabulka I Obsah                                                    I I---------I----------------------------------------------------------I I    A    I Rozpis daňově neúčinných nákladů k řádku 40              I I---------I----------------------------------------------------------I I    B    I Přehled daňových odpisů                                  I I---------I----------------------------------------------------------I I    C    I Údaje o pohledávkách a rezervách                         I I---------I----------------------------------------------------------I I    D    I Neobsazena                                               I I---------I----------------------------------------------------------I I    E    I Přehled vzniku a uplatňování daňových ztrát              I I---------I----------------------------------------------------------I I    F    I Odpočet na vědu a výzkum a odpočet na odborné vzdělávání I I---------I----------------------------------------------------------I I    G    I Celková hodnota poskytnutých darů                        I I---------I----------------------------------------------------------I I    H    I Rozčlenění slev na dani                                  I I---------I----------------------------------------------------------I I    I    I Zápočet daně placené v cizině                            I I---------I----------------------------------------------------------I I    J    I Rozdělení pro komanditní společnosti                     I I---------I----------------------------------------------------------I I    K    I Vybrané ukazatele                                        I I---------I----------------------------------------------------------I 

Samostatná příloha k položce 12 I. oddílu se vyplňuje [§ 23 odst. 7 písm. a) a b) ZDP] zvlášť, pokud za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, byly se spojenou osobou uskutečněny transakce a jsou splněny dále uvedené podmínky.

který splní alespoň jedno z těchto kritérií:

Povinnost vyplnit se nevztahuje na daňové subjekty vymezené v § 11 odst. 2 písm. b) až g) zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a na stálé provozovny daňových nerezidentů. Lhůta pro podání této přílohy je shodná s lhůtou pro podání daňového přiznání k dani z příjmů.