Dohody konané mimo pracovní poměr v roce 2014

Vydáno: 22 minut čtení

V zemědělském sektoru využívají firmy a podnikatelé velmi často práce zaměstnanců na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. V následujícím textu si ukážeme řešení těchto dohod v zákoníku práce a zaměříme se především na uplatnění pojistného z odměn z těchto dohod a na zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti v podmínkách roku 2014.

Dohody konané mimo pracovní poměr v roce 2014
Ing.
Ivan
Macháček
Ve smyslu § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), jsou základními pracovněprávními vztahy pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich právní vymezení nalezneme v § 74 až 77 zákoníku práce.
Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce,
přičemž do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro téhož zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. Připomínáme, že se jedná o limitování sjednaného rozsahu práce u dohody o provedení práce.
V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Pro uzavření dohody o provedení práce platí ustanovení § 75 (specifické ustanovení) a § 77 (společné ustanovení pro dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti) zákoníku práce. Dohoda o provedení práce může být uzavřena jak na jednorázovou činnost, tak na déletrvající pracovní činnost zaměstnance s tím, že jediným omezením je časový limit 300 hodin v kalendářním roce.
Dohoda o provedení práce musí být, stejně jako dohoda o pracovní činnosti, uzavřena písemně.
Ve smyslu znění § 136 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je právnická nebo fyzická osoba povinna mít v místě pracoviště
kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu.
Pro
uzavření dohody o pracovní činnosti
platí ustanovení § 76 (specifické ustanovení) a § 77 (společné ustanovení pro oba druhy dohod) zákoníku práce. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím
v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby,
přičemž dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou je dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Dohoda o pracovní činnosti může být uzavřena i v případě, že rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.
Zákoník práce v § 76 odst. 4 stanoví, že
v dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:
-
sjednané práce,
-
sjednaný rozsah pracovní doby,
-
doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
Zrušením dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti se zabývá znění § 77 odst. 4 až 6 zákoníku práce.
Na práci konanou na základě obou druhů dohod se vztahuje
úprava pro výkon práce v pracovním poměru, což neplatí, pokud jde o:
-
převedení na jinou práci a přeložení,
-
dočasné přidělení,
-
odstupné,
-
pracovní dobu a dobu odpočinku (výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích),
-
překážky v práci na straně zaměstnance,
-
dovolenou,
-
skončení pracovního poměru,
-
odměňování s výjimkou minimální mzdy,
-
cestovní náhrady.
Právo zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce i dohody o pracovní činnosti na jiné důležité překážky v práci a na dovolenou je možné sjednat, popř. stanovit vnitřním předpisem, a to za podmínek uvedených v příslušných ustanoveních zákoníku práce.
Výše odměny u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti
a podmínky pro její poskytování se dle znění § 138 zákoníku práce sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci, viz § 16 odst. 1 zákoníku práce. V souladu se zněním § 111 odst. 1 zákoníku práce je nutno i u dohody o provedení práce a u dohody o pracovní činnosti respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda.
Cestovní náhrady
je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout dle § 155 zákoníku práce pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní cestu v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.
 
Dohody a nemocenské pojištění
Podle ustanovení § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o nemocenském pojištění“), jsou účastni nemocenského pojištění rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti i zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.
Pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti platí podmínka minimálního příjmu
dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o nemocenském pojištění. Účast na nemocenském pojištění zakládá zaměstnání od vstupu do jeho skončení, v němž sjednaná částka započitatelného příjmu činí za kalendářní měsíc aspoň částku tzv. rozhodného příjmu, který pro rok 2014 činí
2 500 Kč.
Pokud není sjednán příjem aspoň ve výši rozhodného příjmu, nebo příjem nebyl sjednán vůbec (zaměstnání malého rozsahu), je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání alespoň ve výši rozhodného příjmu.
Pro účast na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce jsou stanoveny podmínky v § 7a zákona o nemocenském pojištění.
Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč,
přičemž jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce v částce vyšší než 10 000 Kč. Započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení zaměstnání, se považuje pro účely účasti na pojištění za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž zaměstnání skončilo.
Pojištění vzniká zaměstnanci činnému na základě dohod
nejdříve dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká vždy dnem skončení doby zaměstnání. Pokud je např. uzavřena dohoda o provedení práce na jednorázovou činnost provedenou v jednom dni a odměna činí více než 10 000 Kč, je zaměstnanec pouze v tomto dni účasten nemocenského pojištění a z této částky je odvedeno pojistné na sociální a zdravotní pojištění.
Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je
rovněž účasten pojištění,
jestliže vykonával v kalendářním měsíci
u téhož zaměstnavatele více dohod
o provedení práce a
úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci částku vyšší než 10 000 Kč.
 
Dohody a pojistné na sociální pojištění
Z ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že poplatníky pojistného jsou rovněž zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Přitom platí podle § 3 odst. 2 tohoto zákona, že zaměstnanci jsou
poplatníky pojistného na důchodové pojištění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění.
 
Dohody a pojistné na zdravotní pojištění
Z ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že
pojištěnec je plátcem pojistného na zdravotní pojištění, pokud je zaměstnancem,
kterým se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“),
s výjimkou:
-
osoby činné na základě dohody o provedení práce,
která v kalendářním měsíci nedosáhla příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění;
-
osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti,
která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu (částka 2 500 Kč).
Osoby činné na základě dohody o provedení práce jsou tedy považovány pro účely zdravotního pojištění
za zaměstnance, pokud jejich příjem v kalendářním měsíci dosáhne aspoň částky 10 001 Kč.
Každá tato dohoda se pro účely zdravotního pojištění posuzuje
samostatně.
Pokud má osoba uzavřeno v kalendářním měsíci více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele a z žádné z těchto dohod nedosáhne příjmu alespoň 10 001 Kč v měsíci, není tato osoba považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance.
Pokud příjem na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhne v rozhodném období kalendářního měsíce výše 2 500 Kč, nepovažuje se tato osoba ve zdravotním pojištění za zaměstnance a zaměstnavatel nemá povinnost odvádět za tuto osobu pojistné na zdravotní pojištění.
Příjmy na základě dohody o pracovní činnosti do 2 500 Kč se pro vznik zdravotního pojištění nesčítají.
 
Dohoda o pracovní činnosti a daň z příjmů
V roce 2014 je
bez ohledu na výši odměny
z dohody o pracovní činnosti
a bez ohledu na skutečnost, zda zaměstnanec podepsal či nepodepsal prohlášení k dani, provedeno zdanění
této odměny dle § 38h odst. 1 ZDP. Plátce daně (zaměstnavatel)
vypočte zálohu na daň
z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy.
Základ daně
pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je stanoven v § 38h odst. 1 ZDP jako úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP a příjmů, které nejsou předmětem daně:
a)
snížený
o částky, které jsou od daně osvobozeny a
b)
zvýšený
o povinné pojistné (pojistné, které je podle příslušných zákonů povinen hradit zaměstnavatel sám za sebe z titulu zaměstnávání zaměstnanců, tedy 25% na sociální pojištění a 9% na zdravotní pojištění).
Vypočtenou měsíční zálohu na daň
plátce daně, u kterého poplatník podepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP,
sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani
podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka, na invaliditu a na studenta) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. K příp. slevě na manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP přihlédne plátce daně až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období.
Plátce daně, u kterého poplatník
nepodepsal na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti
nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani
podle § 35ba, ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.
 
Dohoda o provedení práce a daň z příjmů
Pokud
poplatník podepíše na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani,
plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy postupem dle § 38h odst. 1 až 4 ZDP.
Pokud
poplatník nemá podepsáno u zaměstnavatele prohlášení k dani,
bude plátce postupovat dle nového znění § 6 odst. 4 ZDP účinného od 1.1.2014. Zde se říká, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně, jsou
samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou
podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy:
-
ze závislé činnosti
plynoucí na základě dohody o provedení práce,
-
jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne
za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč
a
-
zaměstnanec u tohoto plátce daně
nepodepsal prohlášení k dani
podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 ZDP,
-
anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 ZDP, viz níže.
Na tento způsob zdanění dohody o provedení práce daní vybírané srážkou nemá vliv, pokud zaměstnanec, který nemá u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani,
má kromě dohody o provedení práce u téhož zaměstnavatele i jiné příjmy
ze závislé činnosti, např. na základě pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, zdaňované formou měsíční zálohy na daň.
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti plynoucí na základě dohody o provedení práce, které jsou zdaněny srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, může ovšem využít po skončení zdaňovacího období znění § 36 odst. 7 ZDP, kde se říká, že zahrne-li poplatník příjmy uvedené v § 6 odst. 4 nebo § 7 odst. 6 ZDP do daňového přiznání,
započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Pokud to bude pro poplatníka výhodnější, může tedy po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob zahrnout do svých zdanitelných příjmů i odměny z dohod o provedení práce, u kterých plátce provedl zdanění srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP, a sraženou daň započítat na jeho výslednou daň.
 
Příklady zdanění dohod formou srážkové daně a formou měsíční zálohy na daň
příklad č. 1
Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce od 1.4.2014 do 30.6.2014 se sjednanou souhrnnou odměnou ve výši 30 500 Kč. Zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal prohlášení k dani. Odměna byla zúčtována a vyplacena následovně:
-
za duben v částce 9 500 Kč,
-
za květen v částce 11 000 Kč a
-
za červen v částce 10 000 Kč.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v měsíci květen, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za měsíc duben a červen odměna z dohody nepřekročila částku 10 000 Kč, proto se z obou odměn neodvádí pojistné.
 I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I 
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny
I
Duben
I
Květen
I
Červen
I I
v Kč
I I I I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Hrubá odměna I 9 500 I 11 000 I 10 000 I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Povinné pojistné na sociální a zdravotní I I + 3 740 I I I pojištění hrazené zaměstnavatelem (25% a 9%) I I I I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy I 9 500 I 14 800 I 10 000 I I na daň) I I I I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Záloha na daň (sazba daně 15% ) I 1 425 I 2 220 I 1 500 I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Základní sleva na poplatníka I - 2 070 I - 2 070 I - 2 070 I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Záloha na daň po slevě I 0 I 150 I 0 I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Pojistné hrazené zaměstnancem (6,5% a 4,5%) I - I 1 210 I - I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I I Čistá odměna I 9 500 I 9 640 I 10 000 I I----------------------------------------------I---------I---------I---------I
Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně z příjmů, pokud splňuje podmínku uvedenou v § 38ch ZDP.
příklad č. 2
Zaměstnanec uzavřel s dalším zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na dobu od 1.5.2014 do 30.6.2014 a za oba měsíce je mu zúčtována odměna vždy ve výši 9 900 Kč. U zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani.
S ohledem na výši odměny z dohody, tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění proběhne dle § 6 odst. 4 ZDP.
 I-----------------------------------------------------I-----------I----------I I 
Výpočet srážkové daně v Kč
I
Květen
I
Červen
I I-----------------------------------------------------I-----------I----------I I Hrubá odměna I 9 900 I 9 900 I I-----------------------------------------------------I-----------I----------I I Samostatný základ daně I 9 900 I 9 900 I I-----------------------------------------------------I-----------I----------I I Srážková daň (15% ) I 1 485 I 1 485 I I-----------------------------------------------------I-----------I----------I I Čistá odměna I 8 415 I 8 415 I I-----------------------------------------------------I-----------I----------I
příklad č. 3
Student uzavřel dohodu o provedení práce na dobu od 1.7.2014 do 15.8.2014. Za měsíc červenec je mu zúčtována a vyplacena odměna ve výši 10 100 Kč a za měsíc srpen odměna ve výši 10 000 Kč. Poplatník nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani.
Počínaje 1.7.2014 (nástup do zaměstnání) a konče 31.7.2014 je zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, protože jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla 10 000 Kč a odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanění za červenec proběhne formou měsíční zálohy na daň. Za měsíc srpen odměna z dohody nepřekročí částku 10 000 Kč, proto se z odměny neodvádí pojistné a zdanění proběhne srážkovou daní dle § 6 odst. 4 ZDP.
 I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I 
Výpočet měsíční zálohy na daň a srážkové daně v
I
Červenec
I
Srpen
I I
I I I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Hrubá odměna I 10 100 I 10 000 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Povinné pojistné na sociální a zdravotní I + 3 434 I - I I pojištění hrazené zaměstnavatelem (25% a 9%) I I I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na I 13 600 I - I I daň) I I I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Záloha na daň (sazba daně 15% ) I 2 040 I - I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Pojistné hrazené zaměstnancem (6,5% a 4,5%) I 1 111 I - I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Samostatný základ daně I - I 10 000 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Srážková daň (15%) I - I 1 500 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I I Čistá odměna I 6 949 I 8 500 I I----------------------------------------------------I-----------I-----------I
V daném případě je pro poplatníka výhodné využít znění § 38k odst. 7 ZDP, na základě kterého přihlédne plátce dodatečně k uplatnění slevy na dani podle § 35ba ZDP při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období, a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani.
Další možností je postup podle § 36 odst. 7 ZDP, na základě kterého poplatník podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém si rovněž uplatní slevy na dani dle § 35ba ZDP (základní sleva na poplatníka a sleva na studenta), a zaplacenou zálohu na daň a srážkovou daň započte na výslednou daň.
příklad č. 4
Občan provádí pro zemědělské družstvo v měsíci červnu 2014 školení zaměstnanců o BOZP. Uzavřel dohodu o provedení práce na den 4.6.2014, 11.6.2014 a 18.6.2014. Za jednotlivé dohody mu byla vždy proplacena částka ve výši 4 000 Kč. Za měsíc červen byla souhrnně proplacena občanovi částka ve výši 12 000 Kč. U tohoto zaměstnavatele nepodepsal občan prohlášení k dani.
Občan je účasten nemocenského pojištění dne 4. 6., 11. 6. a 18.6.2014, protože úhrn započitatelných příjmů ze tří dohod je za měsíc červen vyšší než 10 000 Kč. Z částky 12 000 Kč se za měsíc červen odvede sociální pojištění. Pro účely zdravotního pojištění se však každá tato dohoda posuzuje samostatně. Protože žádná z těchto dohod nedosáhne příjem alespoň 10 001 Kč v měsíci, není tato osoba považována pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance a z dohod se neodvádí zdravotní pojištění.
 I----------------------------------------------------------------I-----------I I 
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč
I
Červen
I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Hrubá odměna I 12 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Povinné pojistné na sociální pojištění hrazené I + 3 000 I I zaměstnavatelem (25%) I I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Základ daně I 15 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Záloha na daň (sazba daně 15%) I 2 250 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Pojistné na sociální pojištění hrazené zaměstnancem (6,5%) I 780 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Čistá odměna I 8 970 I I----------------------------------------------------------------I-----------I
příklad č. 5
Zaměstnanec má uzavřenu u zaměstnavatele pracovní smlouvu a kromě ní souběžně ještě dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti (zaměstnání malého rozsahu). U zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani. Za měsíc červen 2014 má zúčtovány následující příjmy:
-
příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 12 000 Kč,
-
příjem z dohody o provedení práce ve výši 7 000 Kč,
-
příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 000 Kč.
Z příjmu z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění (příjem je nižší než 10 000 Kč), rovněž tak z příjmu z dohody o pracovní činnosti se neodvádí pojistné (příjem je nižší než 2 500 Kč). Zdanění proběhne ze součtu příjmů ve výši 21 000 Kč následovně:
 I----------------------------------------------------------------I-----------I I 
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč
I
Červen
I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem na základě pracovní smlouvy I 12 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem z dohody o provedení práce I 7 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem z dohody o pracovní činnosti I 2 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené I 4 080 I I zaměstnavatelem (25% a 9% z částky 12 000 Kč) I I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) I 25 100 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Záloha na daň (sazba daně 15%) I 3 765 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Základní sleva na poplatníka I - 2 070 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Záloha na daň po slevě I 1 695 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Pojistné hrazené zaměstnancem (6,5% a 4,5% z částky 12 000 Kč) I 1 320 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Čistá odměna I 17 985 I I----------------------------------------------------------------I-----------I
příklad č. 6
Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřenou dohodu o provedení práce a současně na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele nemá podepsáno prohlášení k dani. Za měsíc červenec 2014 má zúčtován příjem na základě dohody o provedení práce ve výši 8 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti (zaměstnání malého rozsahu) ve výši 2 400 Kč.
U zaměstnance nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění ze žádné z dohod. U dohody o provedení práce bude použito zdanění dle § 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně a u dohody o pracovní činnosti bude provedeno zdanění formou měsíční zálohy na daň.
 I----------------------------------------------------------------I-----------I I 
Výpočet srážkové daně a měsíční zálohy na daň v Kč
I
Červenec
I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem z dohody o provedení práce I 8 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Samostatný základ daně I 8 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Srážková daň (sazba daně 15%) I 1 200 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem z dohody o pracovní činnosti I 2 400 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Záloha na daň (sazba daně 15%) I 360 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Čistá odměna I 8 840 I I----------------------------------------------------------------I-----------I
příklad č. 7
Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele uzavřenu pracovní smlouvu a dohodu o pracovní činnosti.
U zaměstnavatele nemá podepsáno prohlášení k dani. Za měsíc červenec 2014 má zúčtován příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 14 000 Kč a příjem z dohody o pracovní činnosti ve výši 2 700 Kč. U zaměstnance bude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění nejen z příjmů dosažených v rámci pracovní smlouvy, ale i z odměny z dohody o pracovní činnosti (příjem je vyšší než 2 500 Kč). Příjmy se sečtou a tvoří jeden dílčí základ daně dle § 6 ZDP, ze kterého bude sražena záloha na daň z příjmů.
 I----------------------------------------------------------------I-----------I I 
Výpočet měsíční zálohy na daň a čisté odměny v Kč
I
Červenec
I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem na základě pracovní smlouvy I 14 000 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Příjem z dohody o pracovní činnosti I 2 700 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené I 5 678 I I zaměstnavatelem (25% a 9% z částky 16 700 Kč) I I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Základ daně (zaokrouhlený pro výpočet zálohy na daň) I 22 400 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Záloha na daň (sazba daně 15%) I 3 360 I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Pojistné hrazené zaměstnancem (6,5% a 4,5% z částky I 1 837 I I 16 700 Kč) I I I----------------------------------------------------------------I-----------I I Čistá odměna I 11 503 I I----------------------------------------------------------------I-----------I