Stručná upozornění a připomenutí týkající se výpočtu daně z příjmů právnických osob

K sestavení daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob pro rok 2013 byl Ministerstvem financí vydán nový formulář (vzor č. 24). v souladu s Rozhodnutím ministra financí č. j. MF - 65647/2023/39 ze dne 11.6.2013. Jedná se o prominutí úhrady daně z příjmů v souvislosti s povodňovými škodami v červnu 2013, které se aplikuje v pátém oddílu daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob, a to na posledním řádku, jehož kladná hodnota se sníží o výši povodňových škod, maximálně však do nulové hodnoty. Výše prominuté daně se rovná hodnotě škody v soukromoprávním slova smyslu, nikoliv pak podle definice v § 25 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDP“). Tato výše povodňových škod musí být doložena dopisem pojišťovny o výši škody, u nepojištěného majetku pak posudkem znalce. Mezi povodňové škody je možné zahrnout nejen hodnotu zničeného majetku, ale i hodnotu oprav poškozeného majetku. Posudek znalce či dopis pojišťovny je přílohou k daňovému přiznání k dani z příjmů. Výše prominuté daně nemá vliv na výši zaúčtované daňové povinnosti, která není tímto prominutím ovlivněna. K zaúčtování výše prominuté úhrady daně dojde až v roce 2014 k datu prominutí úhrady daně zápisem MD 341 / D 591, příp. 648. Právnické osoby rovněž mohou dosáhnout na základě individuální žádosti podle § 174 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Poplatník prostřednictvím této žádosti může požádat svého místně příslušného správce daně o stanovení záloh nižších, popř. o povolení výjimky z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období, a to s využitím vzorové žádosti, která je přílohou Informace GFŘ.

V případě zdaňovacího období, které se rovná kalendářnímu roku, nám připadá logické a samozřejmé, že vycházíme ze znění ZDP, platného k prvnímu dni v roce. Pokud je naším zdaňovacím obdobím hospodářský rok, či jiné období, které nezačíná první den kalendářního roku, platí obdobné pravidlo - postupujeme podle legislativy platné k prvnímu dni našeho zdaňovacího období. Podobným pravidlem se řídí také účetnictví, nicméně zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako i další daňové zákony, takové pravidlo nemají. Speciálně na zlomu let 2013 a 2014 bych chtěla upozornit na , které započne koncem roku 2013 a skončí v roce 2014, a to z důvodu souběžné platnosti nového soukromého práva a „starého“ účetnictví a daně z příjmů platné pro rok 2013.

Základ daně z příjmů právnických osob vychází z účetního výsledku hospodaření, který je upravován tak, aby zabezpečil zdanění všech (zaúčtovaných i nezaúčtovaných) výnosů po odečtení všech (zaúčtovaných i nezaúčtovaných) nákladů. Kvalita vedeného účetnictví bývá různá, bohužel i zcela nesprávný účetní výsledek hospodaření se musí stát východiskem pro tvorbu základu daně. Na druhou stranu i z „nekvalitního“ účetnictví je možné vytvořit správný základ daně. Účetní chyby tak budou, velmi pravděpodobně, negativně ovlivňovat i základ daně, proto bude třeba je mimoúčetními úkony v základu daně opravit. Z tohoto důvodu je třeba kvalitě účetnictví věnovat mimořádnou pozornost a mít na paměti, že účetní chyby se mnohem lépe a snáze opravují v účetnictví, než následně v základu daně a souběžně i v účetnictví následujícího období.

Pro připomenutí složitějších a v praxi opomíjených položek zvyšujících základ daně bych chtěla jmenovat:

- Závěrem připomenu dvě základní zásady - . Ač se druhá ze zásad zdá jako samozřejmá, v síti spojených osob se často sklouzává k jejímu porušování a následnému obhajování nesprávných postupů.

Při posuzování daňové uznatelnosti zaúčtovaných nákladů nesmíme vynechat ani klasické druhy nákladů, z nichž je třeba zmínit:

I přes „notorickou známost“ některých typů nákladů jako daňově neúčinných, chtěla bych (kromě výše uvedených) uvést některé další příklady daňově neúčinných nákladů. Celá oblast daňově neúčinných nákladů je velmi rozsáhlá, v některých případech i velmi komplikovaná. Na tomto místě z důvodu rozsahu článku připomeneme některé dosud nejmenované oblasti, kde se také vyskytují daňově neuznatelné náklady:

Některé náklady jsou daňově účinné jen v případě, pokud jsou k poslednímu dni zdaňovacího období zaplacené. Pokud tomu tak není, jsou . Do této skupiny nákladů patří:

I v této kapitole se omezíme pouze na naznačení možných problémů:

Vznik daňové ztráty vzniklé v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob není důvodem k podcenění daňových povinností společnosti. Daňová ztráta je sice spojena s pozitivním podnikatelským efektem neplacení daně z příjmů, a dále pak s možností uplatnění ztráty jako odčitatelné položky od základu daně z příjmů, nicméně tato skutečnost je „vykoupena“ řešením řady problémů. Právě následné uplatnění ztráty jako odčitatelné položky od základu daně se může stát poměrně složitou záležitostí, neboť:

Výše uvedené řádky jsou pouze připomenutím toho, co bychom neměli při sestavování základu daně přehlédnout ani podcenit. V mnoha případech postačí namísto složitých výpočtů a rozborů obsahů účtů chvilkové zamyšlení nad celkovým obrazem hospodaření, příp. nad jeho postavením v holdingovém uspořádání. Mnoho daňových problémů se totiž v účetnictví neodráží a je nutné je řešit mimoúčetně.