Následujícím textem bych ráda objasnila podstatu nejvýznamnějších změn v oblasti DPH v roce 2014. Většinou souvisejí s rekodifikací soukromého práva. Mění se pojmy a zavádějí se daňová pravidla pro aplikaci nových institutů zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále také „NOZ “, nebo „nový občanský zákoník “). Ačkoli novela zákona č. 235/2004 Sb. , o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), zákonným opatřením Senátu č. 344/2013 Sb. , obsahuje přes tři sta bodů, věcných změn není mnoho. Nejzásadnější změny jsou v oblasti nemovitostí.
Změny v zákoně o DPH od roku 2014
Olga
Holubová
Společnost
Institut sdružení bez právní subjektivity podle § 829 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále také „SOZ“, nebo „starý občanský zákoník“), nahrazuje nový občanský zákoník společností (§ 2716 a násl. NOZ). Podstata je obdobná jako u sdružení - je to smluvní závazek minimálně dvou osob (v novém pojmosloví společníků) sdružit se za účelem určité činnosti (včetně podnikání), získání/vytvoření věci nebo obecněji za účelem dosažení určitého cíle.
příklad
1. Pan Vopička a pan Vonásek uzavřeli v roce 2007 smlouvu o sdružení podle § 829 starého občanského zákoníku a na základě této smlouvy spolu podnikají. Existence nových pravidel se jich nijak nedotkne. Budou se stále řídit předpisem, podle něhož smlouvu uzavřeli, a uplatňovat stejná ustanovení zákona o DPH, která uplatňovali před novelou. Jedinou změnou je, že jsou v těchto ustanoveních používány pojmy nového občanského zákoníku.
2. Pan Nový a pan Starý uzavřeli smlouvu o společnosti podle § 2716 nového občanského zákoníku. Jejich soukromoprávní povinnosti a závazky se budou řídit těmito ustanovením, zatímco zákon o DPH budou aplikovat podle stejných pravidel jako pan Vopička a pan Vonásek z výše uvedeného příkladu.
Zboží
Změny ve vymezení zboží jsou věcné. Do množiny zboží totiž zákonodárce nově zahrnuje i nemovitosti, podobně jako Směrnice Rady č. 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „Směrnice“). Zbožím jsou nově hmotné věci (§ 496 NOZ), tedy jak věci movité, tak věci nemovité, jediná nehmotná věc (právo stavby ve smyslu § 1240 NOZ, jež je věcí nemovitou) a živá zvířata a lidské tělo nebo jeho části, které musejí být do množiny zboží doplněny zvlášť, protože nově se nepovažují za věci (§ 493 a 494 NOZ). Stejně jako předchozí úprava, uvádí i novela v samostatné položce zboží elektřinu, plyn, teplo a chlad, a peníze a cenné papíry považuje za zboží pouze výjimečně (při dodání výrobcem nebo při dodání pro sběratelské účely).
příklad
3. Developer, plátce DPH, staví domy, prohlášením vlastníka je rozděluje na jednotky a rozprodává. Z pohledu DPH dodává zboží, stejně jako např. plátce, který prodává budovu, v níž sídlila jeho firma.
4. Plátce, který má chovnou stanici, prodává koťata. Jak v roce 2013, tak v roce 2014, dodával zboží.
Svěřenský fond
Svěřenský fond je zcela nový institut. Fond je tvořen majetkem vyčleněným z majetku zakladatele. Nemá právní subjektivitu a nemá vlastníka. Spravuje jej svěřenský správce, který při správě jedná vlastním jménem a na účet fondu. Protože fond může být tvořen majetkem, který generuje příjmy podléhající zdanění, považuje se pro účely DPH za právnickou osobu (§ 4b odst. 2 zákona o DPH). Vykonává-li tato „osoba“ ekonomickou činnost, je osobou povinou k dani a při splnění zákonných podmínek se stane plátcem. Je tedy zřejmé, že svěřenský správce bude podávat daňová přiznání, vystavovat a přijímat daňové doklady, zkrátka plnit daňovou povinnost svěřenského fondu.
příklad
5. Plátce si pronajal obchodní prostory. Budova je součástí svěřenského fondu. Nájemní smlouva bude uzavřena mezi správcem jednajícím vlastním jménem na účet fondu a plátcem - nájemcem. Obdobně budou vypadat i daňové doklady: jako dodavatel bude uveden správce, avšak DIČ na dokladu bude DIČ, které správce daně přidělil svěřenskému fondu.
Úmrtí plátce
Základní změna je v § 239 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Podle novelizovaného daňového řádu se zemřelý plátce bude považovat za živého až do dne předcházejícího dni rozhodnutí o pozůstalosti. Vlastním jménem a na účet pozůstalosti bude jeho daňovou povinnost v období mezi jeho fyzickou a právní smrtí plnit správce pozůstalosti. Znamená to, že daňová povinnost zůstavitele (vztahující se jak k období před jeho fyzickou smrtí, tak k období po fyzické smrti až do dne smrti právní) přejde ze zůstavitele na dědice dnem rozhodnutí soudu o pozůstalosti. Platí tedy, že fiktivní zůstavitelova smrt nastává ke dni předcházejícímu dni rozhodnutí o pozůstalosti a rozhodne-li se dědic v zůstavitelově činnosti pokračovat, stane se plátcem k následujícímu dni, přičemž povinnosti a práva plynoucí ze zákona o DPH zůstaviteli musí (může) plnit (uplatnit) dědic. To se týká zejména úpravy odpočtu u dlouhodobého majetku, u něhož zůstavitel uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu, a vracení odpočtu u tohoto majetku při ukončení registrace dědice. Jestliže dědic nebude pokračovat v zůstavitelově činnosti, vrátí odpočet podle § 79b ke dni, k němuž zůstavitel přestává být plátcem [§ 106 odst. 6 písm. b) zákona o DPH].
příklad
6. Pan Churavý, plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím, zemřel dne 26. listopadu. Mimo jiné pan Churavý za svého života také pronajímal nemovitosti s DPH na výstupu. Rozhodnutí o pozůstalosti bylo vydáno 26. září následujícího roku. Vdova paní Churavá jako správce pozůstalosti podávala každý měsíc (za mrtvého pana Churavého) přiznání k DPH. Mimo to ještě podala (dle § 239b daňového řádu) i přiznání za období 1.-26. listopadu, tj. za období před smrtí pana Churavého, za něž ještě přiznání nebylo podáno. Poslední přiznání k DPH, které paní Churavá podala, bylo přiznání za období 1.-25. září, tj. za období do „právní smrti“ pana Churavého. Od 26. září pokračoval v ekonomické činnosti po panu Churavém jeho syn a právoplatný dědic, který se k uvedenému dni zaregistroval k DPH a který převzal po otci všechna práva a povinnosti vyplývající ze zákona o DPH. Kdyby se rozhodl, že pokračovat nebude, musel by být vrácen odpočet z majetku a zásob pana Churavého staršího ke dni ukončení jeho registrace, tj. k 25. září.
Dodání vybraných nemovitých věcí
Ustanovení § 56 zcela mění dosavadní postupy. Nejen že reaguje na pravidlo znovuzavedené novým občanským zákoníkem
superficies solo cedit
(povrch ustupuje půdě), ale přibližuje se do značné míry i ustanovením Směrnice, která toto pravidlo respektuje. Součástí pozemku tedy je i většina staveb, kromě inženýrských sítí a podzemních staveb se samostatným účelovým určením.V prvním odstavci uvádí § 56 výčet vybraných nemovitých věcí, jejichž dodání může být osvobozeno podle druhého nebo třetího odstavce.
Druhý odstavec osvobozuje dodání pozemku bez stavby či inženýrské sítě, není-li vydáno stavební povolení na provedení stavby na tomto pozemku. Žádné jiné dodání druhý odstavec neosvobozuje. Pokud plátce dodává pozemek zastavěný nebo pozemek se stavebním povolením, může podmínky pro osvobození této dodávky testovat leda podle odstavce třetího.
Třetí odstavec osvobozuje dodání pozemku, práva stavby, stavby a jednotky, pokud uplynulo 5 let od vydání kolaudačního souhlasu nebo od prvního užívání stavby. Ustanovení tedy podmiňuje i osvobození dodání pozemku či práva stavby uplynutím pětileté lhůty od kolaudace/prvního užití stavby, která je součástí pozemku nebo práva stavby.
příklad
7. Pan Novák je zemědělec, plátce DPH. Prodává jeden ze svých pozemků - pole. Prodej bude osvobozen od daně podle § 56 odst. 2.
8. Později se tentýž pan Novák rozhodl prodat i pozemek se zemědělskými budovami, které byly postaveny před padesáti lety a od té doby jsou používány jen k zemědělským účelům. Prodej bude osvobozený od daně podle § 56 odst. 3. Pan Novák se může rozhodnout pro zdanění podle § 56 odst. 4 zákona o DPH.
9. Paní Červená prodala pozemek, na němž stojí penzion, který byl dodán a zkolaudován před rokem. Plnění nelze osvobodit ani podle odst. 2 ani podle odst. 3 § 56 zákona o DPH. Prodej pozemku, jehož součástí je nová budova, bude zdanitelným plněním. Je otázkou, co se rozumí pozemkem, zda jedna parcela nebo několik parcel navzájem souvisejících. Podle Informace GFŘ (http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridanehodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/dph-u-scpriprvodu-a-naj-ne-a-byt-druz) se za pozemek považuje parcela, tj. část zemského povrchu identifikovaná jedním parcelním číslem.