V následujícím příspěvku se pokusím shrnout velmi stručně nejdůležitější novinky a změny v daňových a ostatních zákonech, které dopadají na sféru zaměstnanců. Doufám, že tento článek bude malou pomůckou všem zodpovědným mzdovým účetním i zaměstnancům, a informace níže uvedené jim usnadní nelehkou úlohu, jak se vyznat v neustálém kolotoči daňových a ostatních změn.
Daňový balíček 2013 z pohledu zaměstnanců, aneb máme se na co těšit?
Ing.
Ditta
Hlaváčková
daňová poradkyně, partner společnosti Proxy a. s.
Zákonodárce v České republice, dle mého názoru, neustále přesouvá stále více povinností na hlavy právě mzdových účetních, statutárních zástupců společností a v neposlední řadě na zaměstnance samotné.
Jak si jinak vysvětlit úplně novou problematiku solidárního zvýšenídaně a důchodového spořenív roce 2013.
Solidární zvýšení daně 7 % nejen pro "bohaté"
V České republice se úplně poprvé objevuje pojem "solidární zvýšení daně", když do zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), byl vložen § 16a. Koho se vlastně toto solidární zvýšení daně týká? Nelze jednoznačně říci, že pouze zaměstnanců s "vysokým příjmem". Může se totiž velmi lehce stát, že zaměstnanců, kteří obdrží v jednom měsíci mimořádnou prémii či 13. nebo 14. plat, se tak nejen bude týkat solidární zvýšení daně, ale vznikne jim i úplně
nově povinnost
si na konci kalendářního roku zpracovat daňové přiznání.
Solidární zvýšení daně
činí 7
%. Z čeho se těchto 7 % odvádí? Nebudu zde uvádět definici § 16a, ale pro lepší názornost uvedu následující vzorec:Jedná se o:
Z příjmů dle § 6 zákona o daních z příjmů (ze zaměstnání) + dílčí základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů (z podnikání) - 48 x průměrná mzda podle zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
48 x průměrná mzda roku 2013 měsíčně 25 884 Kč = 1 242 432 Kč.
Kdo v zaměstnání?
Měsíčně
musí mzdové účetní sledovat výši hrubého příjmu, tj. příjmu včetně naturální mzdy (např. používání osobního automobilu k soukromému použití apod.). Pokud tento hrubý příjem přesáhne 4 násobek průměrné mzdy 25 884 Kč, tedy částku 103 536
Kč, musí být z částky, která tento příjem přesahuje, odvedeno v daném měsíci solidární zvýšení daně ve výši 7 %.Roční
limit hrubého příjmu pro solidární zvýšení daně činí 1 242 432
Kč. V praxi tedy může docházet i k situacím, kdy daný pracovník přesáhne měsíční limit pouze v daném kalendářním roce pouze jednou a nesplní roční limit. Bohužel i v takovémto případě si musí podat zaměstnanec daňové přiznání a mzdová účetní mu nesmí zpracovat tzv. roční zúčtování daně. Vzniklý přeplatek na dani bude zaměstnanci vrácen tedy až po vyměření finančním úřadem, a to buď v dubnu, nebo v červenci (při využití plné moci daňového poradce). Časté dotazy byly i na uplatnění měsíčních slev na dani a zvýhodnění. Ano, slevy a zvýhodnění lze běžně uplatňovat, ale až po solidárním zvýšení daně ve výši 7 %.
Výpočet daně z příjmu fyzických osob v roce 2013 jinak zůstává stejný jako v roce 2012. Znamená to, že se základ daně fiktivně upravuje o výši příspěvků na sociální a zdravotní pojištění, které musí v daném měsíci odvádět za zaměstnance zaměstnavatel, tj. o 34 % (tzv. brutace). Z tohoto upraveného základu daně činí daň z příjmů fyzických osob 15 %.
příklad
Paní Veselá v měsíci březnu od zaměstnavatele ke svému obvyklému platu 50 000 Kč obdržela vyplacenou roční prémii za rok 2012 ve výši 100 000 Kč.
a)
Základ daně pro solidární daň = hrubá mzda ve výši 150 000 Kč. Výpočet solidární daně = = (150 000 - 103 536) x 7 % = 3 252 Kč.
b)
Základ daně pro zálohu na daň z příjmu = 150 000 x x 34 % = 201 000 (brutace o odvody organizace). Daň z příjmu fyzických osob ve výši 15 % = 201 000 x 15 % = 30 150 Kč.
Paní Veselá odvede za březen zálohu na daň z příjmu ve výši 30 150 Kč plus solidární daň ve výši 3 252 Kč. Mzdová účetní nesmí na konci roku provést paní Veselé roční zúčtování daně. Paní Veselá si musí sama zpracovat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 a vzniklý přeplatek z titulu solidární daně dostane zpět až nejdříve v dubnu 2014.
Zvýšené upozornění na závěr
Upozornění pro zaměstnance, kteří mají také souběžně příjmy z podnikatelské činnosti:
Je možné, že z příjmů ze zaměstnání nebudou muset tito zaměstnanci v průběhu roku hradit solidární zvýšení daně, ale až na konci kalendářního období sečtou své příjmy, tak budou muset toto solidární zvýšení daně ve výši 7 % doplácet v termínu pro podání daňového přiznání!
Upozornění pro zaměstnance, kteří mají příjmy souběžně z několika zaměstnání:
I zde se může stát, že v průběhu kalendářního roku zaměstnanci nevznikne povinnost hradit solidární zvýšení daně, ale až na konci roku zjistí, že překročil roční limit, a musí doplatit solidární zvýšení daně ve výši 7 % v termínu pro podání daňového přiznání!
Upozornění pro zaměstnance, daňové rezidenty České republiky, kteří mají příjmy ze zaměstnání v zahraničí:
V současné době probíhá bouřlivá diskuze mezi Generálním finančním ředitelstvím a Komorou daňových poradců, zda i příjmy, které budou v České republice vyjmuty ze zdanění, mohou podléhat solidárnímu zvýšení daně!
Z těchto důvodů doporučuji všem zaměstnancům a mzdovým účetním seznámit se s těmito nově vzniklými povinnostmi a zvážit, zda např. čtvrtletní odměnu, 14. plat apod. nevyplácet najednou, pokud je to možné, ale v průběhu několika měsíců a nezatěžovat své zaměstnance zpracováním daňového přiznání.
Nově zavedený institut solidárního zvýšení daně byl schválen pro období let 2013 až 2015. Uvidíme, zda naši zákonodárci provedou v dalších letech nějakou dílčí změnu nebo tento institut úplně zruší.
Zaměstnáváte důchodce? Pozor na daňové změny!
Být starobním důchodcem v České republice není vůbec jednoduché. Nejen že výše důchodů neodpovídá západním standardům a ve srovnání s důchodci např. v Rakousku si mohou připadat velmi nedoceněně, ale zákon o daních z příjmů jim připravil tři daňové "pasti" a zavádí poměrně výrazné zdanění, pokud jsou aktivní a schopni pracovat či např. pronajímají nemovitosti:
1.
Zrušení základní slevy na dani pro období let 2013 až 2015.
2.
Povinnost podat daňové přiznání a zdanit starobní důchod nad zákonem stanovený limit pro osvobození.
3.
Příjmy nad 840 tis. Kč ročně.
1.
Zrušení základní slevy na dani pro období let 2013 až 2015
Všichni starobní důchodci, kteří mají příjmy ze zaměstnání a byl jim přiznán statut starobního důchodce k 1. 1. 2013 (nebo dříve), nemají v období let 2013 až 2015 nárok na slevu na dani v roční výši 24 840 Kč (měsíčně).
Proto byl změněn i formulář prohlášení k dani, kde zaměstnanec musí zaměstnavateli potvrdit, zda je poživatelem starobního důchodu či nikoli. V této souvislosti je třeba dát pozor na zneužití práva v případě účelového jednorázového poza stavení vyplácení důchodů na méně než 90 dní. K této problematice vydalo Generální finanční ředi telství stanovisko. Pokud však byl statut starobního důchodce poprvé přiznán důchodci dne 2. 1. 2013 a později v průběhu roku 2013, lze slevy na dani naposledy v roce 2013 využít. Od roku 2014 pak tuto slevu nepůjde uplatnit. 2.
Povinnost podat daňové přiznání a zdanit sta robní důchod
V zákoně o daních z příjmů, a to v § 4 odst. 1 písm. h) je pamatováno na tzv. osvobození od daně z příj mů u pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, a to pouze do výše 36 násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku. Pro období let 2012 i 2013 to znamená, že pokud tato roční částka nepřesáhne 288 000
Kč, tak bude důchod osvobozen od daně z příjmů. Minimální mzdy jsou totiž pro období let 2012 a 2013 shodné, a to ve výši 8 000 Kč. Jedná se tedy o důchody, které jsou měsíčně nad částkou 24 000 Kč. Přesáhnutí této částky znamená, že si důchodce musí po skončení kalendářního roku zpracovat a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a zaplatit daň z příjmu ve výši 15 %. Daní bude zatížena částka nad tento roční limit 288 000 Kč. 3.
Příjmy nad 840 tis. Kč ročně a zdanění "všeho"
V tomto případě nelze osvobození v bodě 2 použít, a tudíž dojde ke zdanění celého ročního vypláceného důchodu v případě, že suma příjmů dle § 6 zákona o daních z příjmů (ze zaměstnání) a dílčích základů daně dle § 7 zákona o daních z příjmů (z podnikání) a § 9 zákona o daních z příjmů (z pronájmu) přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů dle § 6 se nezahrnují pro účely toto vzorce příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Toto ustanovení najdeme v § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů. Pokud tedy bude mít starobní důchodce vedle pravidelně vyplácené penze ještě příjmy ze zaměstnání, podnikání a pronájmu, musí provést tento roční test, kde zjistí, zda i příjmy z pravidelně vyplácených penzí budou podrobeny dani, či zůstanou od daně osvobozené. Jak využít maximální výhody v roce 2013 u penzijního připojištění?
Po předchozích uvedených zpřísňujících pravidlech něco pozitivnějšího na závěr. Pokud máte nebo budete nově sjednávat tzv. penzijní připojištění se státním příspěvkem (neboli tzv. 3. pilíř), tak v případě, že chcete čerpat maximální možnou výhodu v roce 2013, musíte postupovat následovně.
Pravidelný měsíční příspěvek zaměstnance by měl činit
2 000
Kč, aby bylo možno uplatnit roční odečet od základu daně ve výši 12 000 Kč, tj. "uspořit" 1 800 Kč (12 000 x 15%). Měsíční státní příspěvek byl zvýšen na 230 Kč, tj. ročně 2 760 Kč již od pravidelného měsíčního příspěvku 1 000 Kč. Tím lze od státu získat 2 760 Kč ročně. Celkově lze tedy daňově získat roční částku ve výši 4 560 Kč.
Pokud chce tedy zaměstnanec optimalizovat své roční výhody z penzijního připojištění sjednaného v souladu s podmínkami § 15 odst. 5 zákona o daních z příjmů, tak pokud je to možné, doporučuji měsíční příspěvek navýšit na 2 000 Kč (v roce 2012 činil tento optimální příspěvek 1 500 Kč).
Navíc pro zaměstnavatele, kteří přispívají ať již na penzijní připojištění nebo životní pojištění svým zaměstnancům, byl v roce 2013 daňově optimální příspěvek zaměstnavatele navýšen na roční částku 30 000 Kč (v roce 2012 byla tato výše 24 000 Kč). Proč daňově optimální? Je to z důvodu, že pokud zaměstnavatel přispívá svým zaměstnancům na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní smlouvy nebo kolektivní smlouvy tuto částku na penzijní připojištění se státním příspěvkem, soukromé životní pojištění nebo u penzijní společnosti příspěvek zaměstnavatele na doplňkové penzijní spoření, tak je tento náklad pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.
Pro zaměstnance je takovýto příspěvek při splnění podmínek zákona o daních z příjmů osvobozen od daně z příjmů a sociálního a zdravotního pojištění. Jedná se tedy o jeden z řady zajímavých benefitů, kterým mohou zaměstnavatelé motivovat své zaměstnance.
Pokud by si tedy zaměstnanec sám spořil měsíčně 2 000 Kč na svůj důchod a zaměstnavatel by zaměstnanci přispíval 30 000 Kč ročně, tak by zaměstnanec na svůj důchod spořil ročně částku 54 000 Kč plus 2 760 Kč státní příspěvek.
Závěr
V této části příspěvku jsem se snažila shrnout problematiku "daňového balíčku" a jeho dopadu na zaměstnance v roce 2013. Dovoluji si Vás tímto pozvat na druhou část příspěvku, kterou bych zaměřila více číselně a seznámila bych Vás se změnami v cestovních náhradách, výší a limity sociálního a zdravotního pojištění a v neposlední řadě i výší náhrady mzdy při pracovní neschopnosti.