Při výpočtu daně může daňový subjekt udělat chybu a jeho daňová povinnost by měla být odlišná od podaného daňového přiznání. Pokud tuto skutečnost zjistí před termínem pro podání řádného daňového přiznání, bude nadále postupovat v souladu s ustanovením § 138 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ").
Dodatečné a pozdní podání daňového přiznání
Ing.
Miloš
Kořínek
Dle znění DŘ může daňový subjekt před uplynutím lhůty k podání daňového přiznání nebo vyúčtování nahradit daňové přiznání nebo vyúčtování, které již podal,
opravným daňovým přiznáním nebo opravným vyúčtováním.
V řízení se dále postupuje podle tohoto opravného daňového přiznání nebo opravného vyúčtování a k předchozímu daňovému přiznání nebo vyúčtování se nepřihlíží. Z podání opravného daňového přiznání
nevyplývají pro daňový subjekt žádné sankce.Dodatečné daňové přiznání
Častěji bude daňový subjekt podávat dodatečné daňové přiznání. To je
přiznání s vyšší nebo nižší daňovou povinností,
než bylo uvedeno v řádném daňovém přiznání, které podá daňový subjekt po termínu pro podání řádného daňového přiznání.Podmínky, za jakých se dodatečné daňové přiznání podává, upravuje v § 141 DŘ. Vyplývá z něho:
1)
Pokud zjistí daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Poslední známá daň je výsledná daň, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.
2)
Daňový subjekt je oprávněn ve lhůtě podle výše uvedeného odstavce podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla stanovena v nesprávné výši. V tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování nelze namítat vady postupu správce daně. Dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň,
bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.
příklad
Poplatník podal daňové přiznání dne 25. 3. 2013. V červenci roku 2013 zjistil, že má povinnost podat daňové přiznání na daň vyšší. Dodatečné daňové přiznání podal dne 18. 7. 2013.
Postup: V dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. V našem případě časový test dodržel, neboť podal dodatečné daňové přiznání v měsíci, kdy ke zjištění došlo. V případě podaného dodatečného daňového přiznání nebo vyúčtování na daň nižší, uvede daňový subjekt i důvody pro jeho podání.
3.
Podle § 141 odst. 6 DŘ dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování není přípustné k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, popř. je-li předmětem výzvy podle § 87 odst. 2 DŘ, která byla oznámena daňovému subjektu, nebo je-li o této dani zahájeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně. Všechny tyto skutečnosti přerušují běh lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování. Nová lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování počne běžet od ukončení daňové kontroly, podle jejíhož výsledku se poslední známá daň nemění, nebo od právní moci dodatečného platebního výměru, byl-li na základě daňové kontroly vydán, popř. od právní moci rozhodnutí, kterým je ukončeno řízení o mimořádném opravném prostředku, dozorčím prostředku nebo řízení o žalobě podané proti rozhodnutí správce daně.
4)
Dále platí, podá-li daňový subjekt dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování ještě před vyměřením daně, popř. před jejím doměřením, řízení zahájené tímto podáním se zastaví. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování se využijí při vyměření nebo doměření této daně.
5)
Dále bych chtěl upozornit na znění § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Podle jeho znění vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP a položek snižujících základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 ZDP může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze
v dodatečném přiznání k dani z příjmů právnických osob
na vyšší daňovou povinnost nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 ZDP a položky snižující základ daně podle § 20 odst. 7 a 8 ZDP zaokrouhleným na celé tisícikoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 1 000 Kč, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Investiční společnost vytvářející podílové fondy může za stejných podmínek uplatnit i vyšší položky snižující základ daně podle § 20 odst. 3 ZDP u jednotlivých podílových fondů.Vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP a položek snižujících základ daně podle § 15 odst. 1 ZDP může uplatnit poplatník nebo jeho právní nástupce pouze v
dodatečném přiznání k dani z příjmů fyzických osob na vyšší daňovou povinnost
nebo na daňovou povinnost, která se neodchyluje od poslední známé daňové povinnosti, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o tyto položky zaokrouhleným na celé stokoruny dolů a základem daně sníženým o odčitatelné položky podle § 34 a položky snižující základ daně podle § 15 odst. 5 ZDP zaokrouhleným na celé stokoruny dolů, z něhož byla daň pravomocně vyměřena (doměřena), činil alespoň 100 Kč. Jestliže poplatník může uplatnit odčitatelnou položku podle § 34 odst. 4, 6-8 ZDP v souladu s ustanovením § 34a odst. 3 ZDP, ustanovení tohoto odstavce se nepoužije.příklad
Poplatník opomněl ve svém daňovém přiznání na uplatnění daru místní škole ve výši 2 000 Kč.
Postup: Dar by si mohl uplatnit v dodatečném daňovém přiznání na vyšší daňovou povinnost, a to jen v takové výši, aby rozdíl mezi nově stanoveným základem daně sníženým o dar a původně stanoveným základem daně činil alespoň 100 Kč. Uplatní-li dar ve výši 2 000 Kč jako položku snižující základ daně, pak by zároveň musel přiznat opomenuté příjmy v minimální výši 2 100 Kč.
Pozdní podání daňového přiznání
Řádné i dodatečné daňové přiznání je daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, povinen podat ve lhůtách stanovených zákonem. Obecně jsou tyto lhůty stanoveny v § 135-137 a § 141 DŘ nebo ve speciálních ustanoveních jednotlivých daňových zákonů. Ministerstvo financí zveřejňuje každoročně na svých intemetových stránkách tzv. Daňový kalendář, kde jsou přehledným způsobem připomenuty veškeré termíny pro podání daňových tvrzení.
Pokud tedy není dodržena zákonná lhůta, je daňové tvrzení podáno se zpožděním a vzniká povinnost
uhradit sankci za pozdní podání. Tato sankce byla novelou DŘ platnou od 1.1. 2013 zmírněna.
Sankci za pozdní podání daňového tvrzení upravuje § 250 DŘ. Stanovuje povinnost uhradit pokutu daňovému subjektu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto
zpoždění je delší než 5 pracovních dnů,
a to ve výši:a)
0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b)
0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
c)
0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší
než 5 pracovních dnů,
ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následují den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.DŘ pamatuje na různé možnosti podání přiznání. Je to např. u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilkou adresovanou věcně a místně příslušnému správce daně nebo elektronicky, a to buď datovou zprávou do datové schránky věcně a místně příslušného správce daně, nebo datovou zprávou adresovanou věcně a místně příslušnému správci daně, která je opatřena zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb.
Podávání daňových tvrzení elektronickou cestou však musí splňovat podmínky stanovené Pokynem č. D-349, kterým se stanovuje formát a struktura datové zprávy, jejímž prostřednictvím je činěno podání specifikované v § 72 DŘ a která je zároveň odesílána správci daně prostřednictvím datové schránky.
Poplatník může podat daňové přiznání i
u místně nepříslušného správce daně.
Pracuje-li např. v Praze, může tam podat přiznání (příp. tam i daň zaplatit) a nemusí kvůli tomu jet ke svému správci daně např. do Kolína. Přiznání však musí být v poslední den této pětidenní lhůty už u věcně a místně příslušného správce daně. To znamená, že letos musí být přiznání k dani z nemovitostí nebo k silniční dani doručeno správci daně nejpozději do 7. února.
příklad
Podá-li daňový subjekt přiznání k dani z příjmů fyzických osob v Praze na podatelně do 2. dubna, dodrží lhůtu i v případě, že přiznání doputuje na "správný" úřad až po 9. dubnu. Pokud ho ale odevzdá až po 2. dubnu a přiznání dorazí na jeho místně příslušný úřad po 9. dubnu, pak tento případ bude posuzován už jako opožděné podání přiznání. Termín 9. duben je nej-zazší termín pro včasné podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob, viz výše - zpoždění nesmí být delší než 5 pracovních dní po termínu pro podání přiznání.
Pokuta
za opožděné tvrzní daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzní se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit,
dosáhne-li její výše vypočtená podle procentní sazby uvedené pod bodem a) až c)na str. 22 částku menší než 200 Kč.
Postup si ukážeme na podání přiznání k dani z nemovitostí.příklad
Pan Jan koupil v roce 2012 garáž. Do 31. 1. 2013 je povinen podat přiznání k dani z nemovitostí. Na podání přiznání opomněl a podal ho až 27. února. Daň z garáže činí 240 Kč. Pokuta se začne počítat od 8. února 2013, neboť, jak bylo výše uvedeno, se počítá až po 5 pracovních dnech následujících po 31. lednu 2013. Jedná se tedy o 20 dní zpoždění, tj. (20 x 0,05 %) x x 240 Kč = 1 % x 240 Kč = 2,40 Kč. Tuto částku DŘ zaokrouhluje na 2 Kč. Částka pokuty tedy nedosahuje částky 200 Kč a panu Janovi nevzniká povinnost ji hradit.
V případě, kdy daňový subjekt
nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení,
ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky uvedené pod bodem a) až c) na str. 22 stanovená horní hranice.
Výše pokuty za opožděné daňové tvrzení činí vždy nejméně 500 Kč.
O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Správce daně má tedy povinnost tuto sankci uložit ve všech případech bez výjimek.