Paušální výdaje a daňové odpisy

Významnou změnou pro podnikající fyzické osoby resp. omezení jejich použití. V případě příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, u kterých lze uplatnit paušální výdaje ve výši 40 %, tj. příjmy z podnikání podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 1 písm. c) ZDP] a příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 odst. 2 ZDP), je možné uplatnit paušální výdaje tedy při 2 mil. Kč těchto příjmů. Toto omezení se ale nebude týkat zemědělských podnikatelů s příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP.

V případě ať už z majetku, který je součástí obchodního majetku [příjmy podle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP], nebo příjmů z pronájmu ostatního majetku nezařazeného do obchodního majetku (příjmy podle § 9 ZDP), u kterých se v obou případech uplatňují paušální výdaje ve výši 30 %, je možné uplatnit paušální výdaje nejvýše Kč, což také odpovídá příjmům ve výši 2 mil. Kč. Toto omezení se již zemědělských podnikatelů týkat může, a to zejména v případech, kdy pronajímají zemědělské nemovitosti.

Z nově vloženého § 35ca ZDP potom vyplývá, že pokud poplatník uplatní paušální výdaje u příjmů podle § 7 nebo § 9 ZDP a součet dílčích základů, u kterých byly paušální výdaje uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, na druhého z manželů a nemůže ani uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované děti. Poplatník tak bude muset v těchto případech dobře spočítat a zvolit tu variantu, která je pro něj výhodnější.

Z pohledu daňových odpisů a paušálních výdajů je nutné vycházet zejména z ustanovení § 7 odst. 8 ZDP, podle kterého v případě, že poplatník uplatní výdaje v paušální výši, má se za to, že vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. A obdobně to platí také v případě příjmů z pronájmu, kde z § 9 odst. 5 ZDP vyplývá, že uplatníli poplatník výdaje v paušální výši, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP. Znamená to tedy, že poplatník ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje paušální výdaje, protože jsou ve výši paušálních výdajů již obsaženy.

V souvislosti s výše uvedeným je důležité, že po dobu uplatnění paušálních výdajů Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 28 odst. 8 ZDP, podle kterého odpisy pro účely zákona není poplatník povinen uplatnit, přitom odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo, a to za podmínky, že v době přerušení neuplatní poplatník výdaje paušální částkou podle § 7 nebo § 9 ZDP. Pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník

Důležitou souvislost je nutné si uvědomit při pokud v tomto zdaňovacím období poplatník uplatňuje výdaje paušálem. Jestliže totiž poplatník uplatňuje výdaje paušálem a současně nevede účetnictví, ve smyslu ZDP. Tato skutečnost vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 ZDP. Pokud tedy poplatník ve zdaňovacím období, ve kterém uplatňuje výdaje paušálem, zakoupí hmotný majetek, nemůže jej zařadit do obchodního majetku, protože obchodní majetek v tomto zdaňovacím období nemá.

V takovém případě ale nemůže zahájit daňové odpiso vání tohoto majetku, a to ani evidenčně. Až teprve tehdy, kdy v některém z následujících zdaňovacích období bude uplatňovat výdaje ve skutečné výši a povede daňovou evidenci, bude mít obchodní maje tek, do kterého může tento zakoupený hmotný majetek vložit a začít odpisovat jako v prvním roce odpisování.

Další souvislost je pak nutné hledat v Z úpravy § 31 odst. 7 ZDP totiž vyplývá, že při rovnoměrném odpisování se stanoví odpisy hmotného majetku za dané zdaňovací období ve výši jedné setiny součinu jeho vstupní ceny a přiřazené roční odpisové sazby. Poplatník může na základě svého rozhodnutí použít i sazby nižší. Tyto sazby však nemůže použít poplatník - fyzická osoba, která uplatňuje paušální výdaje podle § 7 odst. 7 ZDP nebo § 9 odst. 4 ZDP a je povinna vést odpisy pouze evidenčně. Tím je zamezeno, aby poplatník po dobu používání paušálních výdajů odpisoval majetek pouze minimálně, protože tyto odpisy nemají na výši daňových výdajů žádný vliv. Jsou již zahrnuty v paušálních výdajích.

V této souvislosti je nutné také doplnit případ, kdy je který byl odpisován, a to ve zda ňovacím období, kdy jsou výdaje uplatněny paušálem. Otázkou potom bývá, zda je možné i Protože poplatník uplatňuje výdaje paušálem, nemá obchodní majetek, proto příj my z prodeje tohoto majetku budou představovat příj my podle § 10 ZDP, tedy ostatní příjmy. Proto není možné k těmto příjmům paušální výdaje uplatnit, ale pouze je možné uplatnit zůstatkovou cenu tohoto majetku, jak vyplývá z ustanovení § 10 odst. 5 ZDP.

V souvislosti s daňovými odpisy je nutné také vyřešit Jak vyplývá z ustanovení § 30 odst. 2 ZDP, za zůstatkovou cenu se považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30-32 ZDP z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů. Znamená to tedy, že nemožnost uplatnění daňových odpisů po dobu uplatnění daňových nákladů paušálem nemá vliv na případnou výši zůstatkové ceny. Ta bude stanovena stejným způsobem, jako by odpisy uplatněny byly.

Cílem příspěvku bylo upozornit zemědělské podnikatele na základní souvislosti vyplývající z uplatnění paušálních výdajů ve vztahu k daňovým odpisům, a snaha případné chyby, které by plynuly z neznalosti související právní úpravy.