Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2012

Všeobecně je povinnost podávat daňové přiznání upravena v § 135 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "DŘ"). Řádné daňové tvrzení je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob upravuje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), kde je tato povinnost uvedena v § 38g.

Daňové přiznání ten poplatník, u něhož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesahují 15 000 Kč. Vyplývá to z ustanovení § 38g odst. 1 ZDP. Dále daňové přiznání není povinen podat poplatník, jestliže vykazuje:

Je třeba si uvědomit, že daňové přiznání je povinen podat poplatník, jehož příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, sice

Pokud má poplatník ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podle § 6 ZDP pouze od jednoho nebo postupně od více plátců, včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP), a pokud neuplatňuje výpočet daně ze společného základu manželů podle § 13a ZDP, není povinen daňové přiznání podat. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7-10 ZDP

Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Z § 38g odst. 2 ZDP dále vyplývá, že daňové přiznání za zdaňovací období poplatník uvedený v § 2 odst. 3 ZDP (poplatník, který nemá na území ČR bydliště nebo se zde obvykle nezdržuje, anebo ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy) a který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b)-e) ZDP a daňové zvýhodnění. To jsou částky uplatňované na vyživované dítě, manželku či svou invaliditu.

Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny, nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch, a dále poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

V daňovém přiznání poplatník uvede

které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, a příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. V daňovém přiznání poplatník též uvede částku slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d ZDP. Jsouli součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 ZDP.

Pan Karel pracoval v roce 2012 v závislé činnosti. Úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů činil 316 809 Kč a úhrn povinného pojistného 107 716 Kč. Na zálohách ze závislé činnosti zaplatil 35 982 Kč.

Dále pan Karel podniká v zemědělství. Za rok 2012 měl příjem z tohoto podnikání ve výši 1 200 000 Kč. Výdaje si uplatňuje paušálem.

V roce 2011 zakoupil rodinný dům za 2 500 000 Kč, který z rodinných důvodů musel v roce 2012 odprodat. Za jeho prodej utržil 2 750 000 Kč. Jiné výdaje k příjmům z prodeje neuplatňuje.

Pan Karel vlastní také chatu, kterou přes léto pronajímá. Příjem z pronájmu činí 50 000 Kč. Výdaje opět uplatňuje procentem z dosažených příjmů.

Poplatník má dvě děti. Jedno bylo narozeno v roce 2010 a druhé v červnu 2012. Manželka žádné zdanitelné příjmy nemá, je doma s dětmi. Dále má poplatník uzavřené penzijní připojištění se státním příspěvkem a životní pojištění, které splňuje podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, na která v roce 2012 přispěl po 18 000 Kč.

Na vypracování daňového přiznání použije pan Karel (dále jen "poplatník") formulář Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, MFin 5405 vzor č. 19.

Na straně 1 přiznání vyplní, pod který finanční úřad a územní pracoviště patří, např. Finanční úřad pro Jihočeský kraj, Územní pracoviště v Třeboni. Dále vyplní daňové identifikační číslo a své rodné číslo. Jedná se o přiznání řádné za zdaňovací období roku 2012. Na první straně také vyplní údaje o poplatníkovi, tj. jméno, příjmení, bydliště apod.

Na straně 2 na řádku 31 vyplní úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů, v našem případě to je 316 809 Kč, na řádku 32 úhrn povinného pojistného, které činí 107 716 Kč. Dílčí základ daně ze závislé činnosti uvede na řádek 34. Jedná se o součet ř. 31 a 32, tj. 424 525 Kč. Stejnou částku přenese i na řádek 36 a 36a.

Výpočet základu daně z podnikání provede poplatník v Příloze č. 1. V horní části zakřížkuje kolonku "uplatňuji výdaje procentem z příjmů". Celé příjmy ze zemědělského podnikání ve výši 1 200 000 Kč uvede na řádek 101. Na řádek 102 uplatní výdaje. K zemědělskému podnikání může uplatnit výdaje ve výši 80 % z dosažených příjmů, tj. 960 000 Kč. Na řádek 104 uvede rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy: 1 200 000 Kč - 960 000 Kč = 240 000 Kč. Tu samou částku přenese na řádek 113. Ve spodní části Přílohy č. 1 uvede druh podnikání. V našem případě podnikání v zemědělství. Výslednou částku 240 000 Kč uvede poplatník zpět na stranu 2 daňového přiznání, řádek 37 - Dílčí základ daně z podnikání.

V Příloze č. 2 provede poplatník výpočet základu daně z příjmů z pronájmu. Nejprve zaškrtne kolonku "uplat ňuji výdaje procentem z příjmů". Dále na řádek 201 uvede příjmy z pronájmu ve výši 50 000 Kč. Výdaje uplatní na řádek 202. U příjmů z pronájmu může uplatnit 30 % z dosažených příjmů, tj. 15 000 Kč. Na řádek 203 uvede poplatník rozdíl mezi příjmy a výdaji, tj.: 50 000 Kč - 15 000 Kč = 35 000 Kč. Stejnou částku uvede ještě na řádek 206 a následně na řádek 39 daňového při znání (dílčí základ daně z pronájmu).

Do Přílohy č. 2, Dílčí základ daně z ostatních příjmů, uvede poplatník svůj příjem z prodeje nemovitosti. Vzhledem k tomu, že časový test neumožňuje, aby tento příjem byl od daně z příjmů osvobozen, uvede poplatník do oddílu 2 na řádek 1 nejprve druh příjmu - prodej rodinného domu, příjem ve výši 2 750 000 Kč a výdaj ve výši 2 500 000 Kč. Rozdíl činí 250 000 Kč. Tuto výslednou částku následně uvede na řádek č. 40 daňového přiznání.

Nyní budeme pokračovat ve vyplňování daňového přiznání. Poplatník na řádek 41 uvede součet řádků 37 až 40, tj. 525 000 Kč. Na řádek 42 uvede součet řádku 41 a řádku 36, tj.: 424 525 Kč + 525 000 Kč = 949 525 Kč. Tuto částku dále přenese na řádek 45.

Do 3. Oddílu daňového přiznání poplatník uvede odčitatelné položky. V našem případě to je na penzijní připojištění a životní pojištění. Na řádek 48 uvede 12 000 Kč na penzijní připojištění a na řádek 49 také 12 000 Kč na životní pojištění. Celkem může uplatnit 24 000 Kč. Tuto částku napíše na řádek 54.

Na řádek 55 poplatník uvede základ daně z řádku 45 sníženého o řádek 54, tedy: 949 525 Kč - 24 000 Kč = = 925 525 Kč. Dále na řádek 56 uvede poplatník částku z řádku 55 zaokrouhlenou na 100 Kč dolů, tj. 925 500 Kč.

Nakonec na řádek 57 poplatník uvede vypočtenou daň ze základu daně. Je to 15 % z 925 500 Kč = 138 825 Kč.

Nyní přejdeme na slevy na dani a daňové zvýhodnění. Na řádek 64 poplatník uvede slevu podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP Jedná se o tzv. slevu na poplatníka, která je ve výši 24 840 Kč. Dále si může poplatník uplatnit na řádku 65a slevu na manželku, která nemá příjmy vyšší než 68 000 Kč. Tato sleva je též ve výši 24 840 Kč. Na řádek 70 uvede úhrn slev, tedy: 2 x 24 840 Kč = 49 680 Kč. Daň po uplatnění slev bude ve výši 89 145 Kč.

Do Tab. č. 2 uvede poplatník údaje o dětech, které s ním žijí ve společné domácnosti. U prvého dítěte to bude celých 12 měsíců a u druhého dítěte pouze 7 měsíců. Měsíc narození dítěte se započítává. Na prvé dítě bude sleva ve výši 13 404 Kč a na druhé dítě činí sleva: (13 404 Kč / 12) x 7 = 7 819 Kč. Celková sleva činí 21 223 Kč. Tuto částku uvede poplatník na řádek 72 a 73. Daň po uplatnění slevy na děti činí 67 922 Kč a poplatník ji uvede na řádek 74.

Nyní nám zbývá vyplnit poslední 7. Oddíl - Placení daně. Do řádku 84 uvede poplatník úhrn placených záloh na dani z příjmů ze závislé činnosti, tj. 35 982 Kč. Následně na řádek 91 uvede částku, která zbývá doplatit na daňové povinnosti za rok 2012, tj.: 67 922 Kč -35 982 Kč = 31 940 Kč.

Poplatník, který podává daňové přiznání, má nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To je za zdaňovací období roku 2012 do 31. 3. 2013. Vzhledem k tomu, že tato lhůta vychází na neděli a v pondělí 1. 4. 2013 je svátek, bude lhůta pro podání daňového přiznání (§ 136 odst. 1 ve spojení s § 33 odst. 1 DŘ).

Jedná-li se o poplatníka, jehož přiznání zpracovává a předkládá podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. To však platí pouze tehdy, jeli příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím výše uvedené tříměsíční lhůty. Pokud v prodloužené lhůtě daňový poradce zemře nebo zanikne a přiznání v prodloužené lhůtě podá daňový subjekt sám, je lhůta zachována (§ 136 DŘ).

může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu až o 3 měsíce lhůtu pro podání daňového přiznání (§ 36 odst. 4 DŘ). Pokud součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání jsou i příjmy zdaňované v zahraničí na základě daňového přiznání, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech pro podání přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§ 36 odst. 4 DŘ).

Daň je v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového přiznání.