Změny v nemocenském pojištění, 3. část - Osoby samostatně výdělečně činné

OSVČ a její činnost je definována zákonem č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.¹ Za výkon samostatné výdělečné činnosti (nebo spolupráci při jejím výkonu) se považuje např. provozování živnosti, podnikání v zemědělství, výkon umělecké činnosti a dalších činností, které jsou vykonávány vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení příjmů.²

Pro účely nemocenského pojištění je důležité rozlišení samostatné výdělečné činnosti (dále jen "SVČ") na hlavní SVČ a vedlejší SVČ. O hlavní SVČ se jedná vždy, pokud nejsou důvody k vedlejší SVČ a pokud se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění. Důvodem k tomu, aby byla činnost OSVČ považována za vedlejší SVČ, je např. výkon zaměstnání, nárok na rodičovský příspěvek, pobírání starobního nebo invalidního důchodu, studium a další.³ Od 1. 1. 2009 platí, že OSVČ není povinna dokládat důvody vedlejší SVČ, pokud Česká správa sociálního zabezpečení tyto údaje vede ve své evidenci nebo si je může obstarat v elektronické podobě.

v rámci sociálního zabezpečení je pro OSVČ dobrovolné. OSVČ se tedy může sama rozhodnout, zda se k tomuto pojištění přihlásí (na rozdíl od povinné účasti na důchodovém pojištění a povinnosti platit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti). Pokud se ovšem OSVČ k účasti na nemocenském pojištění přihlásí, je výkon její SVČ považován vždy za hlavní.

Stejně jako u zaměstnavatelů a zaměstnanců se stanoví ⁴ z ⁵ zjištěného za rozhodné období.⁶ Rozhodné období se však od těchto skupin liší: .

(dále jen "VZ") pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si OSVČ sama určí, tzv. určený VZ; ne však méně, než 50 % daňového základu dosaženého v kalendářním roce, za které se pojistné platí. Takto stanovený VZ nesmí být nižší než zákonem předepsané minimum.

Podobné podmínky platí rovněž pro pojistné na nemocenské pojištění. je měsíční základ, jehož výši si určuje OSVČ sama, nemůže však být vyšší než měsíční vyměřovací základ, ze kterého za daný měsíc byla (měla být) uhrazena záloha na pojistné, a nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (tj. 2 x 2 500 Kč).

jsou stanoveny procentuálně a v posledních rocích prošly řadou změn.

 +------+----------------------+--------------------------+----------------------------+------------------------+----------------------+ | Rok  | Nemocenské pojištění | Důchodové pojištění (%)  | Příspěvek na st. politiku  | Sazba celkem bez       | Sazba celkem vč.     | |      | - dobrovolné (%)     |                          | zaměstnanosti (%)          | pojistného na NP* (%)  | pojistného na NP (%) | +------+----------------------+--------------------------+----------------------------+------------------------+----------------------+ | 2008 | 4,4                  | 28                       | 1,6                        | 29,6                   | 34                   | | 2009 | 1,4                  | 28                       | 1,2                        | 29,2                   | 30,6                 | | 2010 | 1,4                  | 28                       | 1,2                        | 29,2                   | 30,6                 | | 2011 | 2,3                  | 28                       | 1,2                        | 29,2                   | 31,5                 | | 2012 | 2,3                  | 28                       | 1,2                        | 29,2                   | 31,5                 | +------+----------------------+--------------------------+----------------------------+------------------------+----------------------+ 

* NP - nemocenské pojištění

Sazby pojistného na nemocenské pojištění vykazují poněkud jiný vývoj než v případě zaměstnanců a zaměstnavatelů. Zejména v roce 2009 a 2010 je sazba pojistného stanovena zcela jinou procentní sazbou. Od 1. 1. 2011 byly tyto sazby zvýšeny a došlo tak ke sjednocení se sazbami pojistného týkajícího se zaměstnanců.

na nemocenské pojištění je sice dána procentuální sazbou stejně jako v případě pojistného na důchodové pojištění, ale minimální VZ pro nemocenské pojištění je od 1. 1. 2009 odlišný od minimálního VZ na důchodové pojištění.

 +------+---------------------------+--------------------------------+--------------------------+--------------------------------+ | Rok  | Minimální VZ na DP* (Kč)  | Minimální pojistné na DP (Kč)  | Minimální VZ na NP (Kč)  | Minimální pojistné na NP (Kč)  | +------+---------------------------+--------------------------------+--------------------------+--------------------------------+ | 2008 | 5 390                     | 1 596                          | 5 390                    | 238                            | | 2009 | 5 889                     | 1 720                          | 4 000**                  |  56                            | | 2010 | 5 928                     | 1 731                          | 4 000**                  |  56                            | | 2011 | 6 185                     | 1 807                          | 4 000**                  |  92                            | | 2012 | 6 285                     | 1 836                          | 5 000***                 | 115                            | +------+---------------------------+--------------------------------+--------------------------+--------------------------------+ 

* DP - důchodové pojištění

** dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (2 x 2 000 Kč)

*** dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (2 x 2 500 Kč)

Vývoj výše pojistného na nemocenské pojištění (i jeho sazeb a výše minimálního VZ) připomíná tak trochu "houpačku" - nahoru, dolů, pak opět nahoru. V roce 2008 bylo stanovení minimální zálohy na nemocenské pojištění shodné se stanovením záloh na důchodové pojištění - ze stejného VZ, a to jak pro hlavní tak i vedlejší SVČ.

Zásadní změny nastaly od 1. 1. 2009 v souvislosti s novým zákonem o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů). V roce 2009 a 2010 se sazba pojistného na nemocenské pojištění sice snížila ze 4,4 % na 1,4 %, ale OSVČ si mohla stanovit VZ na nemocenské pojištění vyšší než VZ na důchodové pojištění. Vyšší VZ (a vyšší záloha na pojistné) následně znamenala i vyšší částku případné dávky nemocenského pojištění - nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství. Proto byla tato možnost navýšení VZ pro pojistné na nemocenské pojištění poměrně hojně využívána zejména v souvislosti s následnou výplatou peněžité pomoci v mateřství, což vedlo ke zrušení této "výhody" od 1. 1. 2011.

Od 1. 1. 2011 sice platí podobné pravidlo - OSVČ si může sama určit VZ pro pojistné na nemocenské pojištění (při splnění dalších podmínek uvedených výše) - avšak pokud si pro účely nemocenského pojištění VZ navýší, navyšuje se tím i VZ pro důchodové pojištění a s tím související zálohy na pojistné.

 +--------------------+-----------------------------+------------------------------+---------------------------+ | Záloha na NP (Kč)  | Odpovídající VZ na NP (Kč)  | Odpovídající VZ na DP (Kč)   | Záloha na DP (Kč)         | +--------------------+-----------------------------+------------------------------+---------------------------+ |   115                      |   5 000                     |   6 285 (minimální VZ na DP) |  1 836                    | |   145              |   6 285                     |   6 285 (minimální VZ na DP) |  1 836                    | |   200              |   8 695                     |   8 695                      |  2 539                    | |   300              |  13 043                     |  13 043                      |  3 809                    | |   400              |  17 391                     |  17 391                      |  5 079                    | |   500              |  21 739                     |  21 739                      |  6 348                    | | 1 000              |  43 479                     |  43 479                      | 12 696                    | | 2 000              |  86 957                     |  86 957                      | 25 392                    | | 2 313              | 100 548                     | 100 548 (maximální měs. VZ)  | 29 361 (maximální záloha) | +--------------------+-----------------------------+------------------------------+---------------------------+

OSVČ účastná nemocenského pojištění má nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství. Obecné podmínky nároku na nemocenské se vztahují i na OSVČ. Pojištěnec má , pokud byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa podle zvláštního právního předpisu,⁷ a trvá-li tato skutečnost déle než 21 dní.

Nárok na nemocenské vznikne, jestliže ke vzniku DPN nebo nařízení karantény dojde v době pojištění nebo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od zániku pojištění. V případě že pojištění trvalo méně než 7 dní, je ochranná lhůta jen tolik kalendářních dní, kolik trvalo pojištění. Pro nárok OSVČ na nemocenské navíc platí, že účast na nemocenském pojištění trvala alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku DPN (nebo karantény).

nemocenského má OSVČ ; nemocenské náleží za kalendářní dny. Náležitost nemocenského je u OSVČ tedy stejná jako u zaměstnance, narozdíl od zaměstnance však OSVČ nemůže počítat s kompenzací ve formě náhrady mzdy za prvních 21 kalendářních dní DPN. Otázka, kterou řeší řada osob samostatně výdělečně činných, zní: Platit nebo neplatit pojistné na nemocenské pojištění?

 +-------------------+---------------------------+-----------------------------+--------------------------+-----------------------------+ | Zaplacená záloha  | Denní dávka nemocenského  | Celkem nemocenské za 30 dní | Denní dávka peněžité     | Celkem peněžitá pomoc       | | na NP (Kč)        | od 22. kal. dne DPN (Kč)  | od 22. kal. dne DPN (Kč)    | pomoci v mateřství (Kč)  | v mateřství za 30 dní (Kč)  | | 115               | 89                        | 2 670                       | 116                      | 3 480                       | | 145               | 112                       | 3 360                       | 146                      | 4 380                       | | 200               | 155                       | 4 650                       | 201                      | 6 030                       | | 300               | 232                       | 6 960                       | 401                      | 9 030                       | | 400               | 309                       | 9 270                       | 301                      | 12 030                      | | 500               | 387                       | 11 610                      | 501                      | 15 030                      | | 1 000             | 635                       | 19 050                      | 800                      | 24 000                      | | 2 000             | 830                       | 24 900                      | 1 027                    | 30 810                      | | 2 313             | 830                       | 24 900                      | 1 027                    | 30 810                      | +-------------------+---------------------------+-----------------------------+--------------------------+-----------------------------+ 

Podle údajů v tabulce se může každá OSVČ zorientovat a rozhodnout se, zda by si měla platit nemocenské pojištění a v jaké výši. Protože OSVČ má nárok pouze na dva druhy dávek nemocenského pojištění, je zde proveden výpočet jak nemocenského, tak i peněžité pomoci v mateřství na základě zaplacených záloh na pojistné.

Pokud OSVČ platí nízké zálohy na pojistné na důchodové pojištění, odpovídající záloha na nemocenské pojištění bude také nízká a tomu bude pak odpovídat i výše nemocenského. V případě navýšení zálohy na nemocenské pojištění (a tím i možnost vyšších dávek v případě nemoci) je zase nutné počítat s podstatným zvýšením zálohy na důchodové pojištění. A opomenout nelze ani další podmínku - nemocenské je poskytováno až od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (jinak řečeno: za první tři týdny nemoci nedostane OSVČ z nemocenského pojištění žádnou kompenzaci). Proto nelze poskytnout univerzální radu pro všechny OSVČ.

Pokud OSVČ platí vyšší zálohy na pojistné na důchodové pojištění (např. 6 348 Kč za měsíc), nebude pro ni pravděpodobně nijak zatěžující přidat k této částce ještě 500 Kč jako zálohu na nemocenské pojištění. V případě nemoci pak bude od 22. kalendářního dne trvání DPN pobírat 501 Kč nemocenského denně. Platba nízkého pojistného na nemocenské pojištění (např. v min. výši 115 Kč za měsíc) je ovšem diskutabilní, protože přináší velmi nízké zajištění v případě nemoci.

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, a proto rozhodnutí vždy bude záležitostí konkrétní OSVČ, konkrétních podmínek a možností a také zodpovědnosti. Je třeba také připomenout, že tento typ pojištění není jedinou možností, jak si zajistit určitou životní úroveň i v případě ekonomicky nepříznivé sociální události.