V článku si blíže ukážeme daňové řešení různých situací, kdy dochází k vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku.
Způsoby vyřazení hmotného majetku z obchodního majetku podnikatele
Ing.
Ivan
Macháček
1. Vymezení pojmu obchodní majetek
Podle znění § 4 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), se obchodním majetkem (dále jen "OM") u fyzické osoby rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno (u poplatníka, který vede účetnictví), anebo jsou nebo byly v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení základu daně a daně z příjmů (u poplatníka, který vede daňovou evidenci).
Majetek lze tedy do OM zahrnout pouze při vedení daňové evidence anebo při vedení účetnictví.
Pokud poplatník zakoupí hmotný majetek pro účely podnikání ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje paušální výdaje, nemůže tento hmotný majetek vložit do svého OM, protože OM při vedení paušálních výdajů u poplatníka neexistuje.
Z definice OM uvedené v § 4 odst. 4 ZDP vyplývá, že
OM neexistuje u poplatníka daně z příjmů z pronájmu dle § 9 ZDP
, protože tento poplatník nevede daňovou evidenci, ale ve smyslu § 9 odst. 6 ZDP poplatník mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení vede záznamy o příjmech a výdajích v časovém sledu, evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy. V § 9 odst. 6 ZDP se dále uvádí, že pokud se poplatník rozhodne vést účetnictví, přestože k tomu není podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZU"), povinen, pak postupuje podle tohoto předpisu, bude-li takto postupovat po celé zdaňovací období. Přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém je účtováno, nepovažuje za OM ve smyslu daně z příjmů fyzických osob. Dnem vyřazení majetku z OM poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.
Datum přechodu z uplatňování výdajů v prokazatelné výši na uplatňování výdajů procentem z příjmů je u poplatníka, který dosud vedl daňovou evidenci, i datem vyřazení majetku z OM.2. Vyřazení hmotného majetku pro osobní potřebu poplatníka
Poplatník - fyzická osoba se může kdykoliv rozhodnout a majetek vyřadit z OM pro své osobní potřeby, záleží vždy na jeho svobodném rozhodnutí. V případě vyřazení hmotného majetku z OM v průběhu zdaňovacího období, může poplatník zahrnout do daňových výdajů polovinu roční výše odpisů. U neodepsaného majetku však
nemůže poplatník při jeho vyřazení z OM do osobního užívání uplatnit zůstatkovou cenu majetku do daňových výdajů.
Postup vyřazení majetku z OM při vedení daňové evidence spočívá v ukončení evidence o tomto majetku. To znamená, že při vedení inventární karty nebo knihy o majetku zařazeném v OM poplatník poznamená datum vyřazení tohoto majetku z OM v příslušném dokumentu.
Při vyřazení majetku z OM do osobního užívání nevzniká podnikateli žádný zdanitelný příjem.
příklad 1
Podnikatel má od roku 2010 zařazen v OM osobní automobil zakoupený v roce 2010 za cenu 400 000 Kč. Automobil používal výhradně k podnikatelským účelům a odpis uplatňuje rovnoměrným způsobem. V lednu 2013 se podnikatel rozhodne, že automobil vyřadí z OM do osobního užívání a bude jej používat pouze pro soukromou potřebu. Do podnikání si v roce 2013 pořídí nový automobil formou finančního leasingu.
V roce 2013 si může podnikatel uplatnit do daňových výdajů polovinu roční výše odpisů. Zůstatkovou cenu ve výši 133 500 Kč si však nemůže uplatnit jako daňový výdaj. V souvislosti s převedením automobilu z OM do osobního užívání nevzniká podnikateli žádný zdanitelný příjem.
Poplatník uplatní do daňových výdajů odpis ve výši:
+-------------------+--------------------------------------+ | Zdaňovací období | Výpočet odpisu v Kč | +-------------------+--------------------------------------+ | 2010 | 400 000 x 11 / 100 Z 44 000 | | 2011 | 400 000 x 22,25 / 100 Z 89 000 | | 2012 | 400 000 x 22,25 / 100 Z 89 000 | | 2013 | 0,5 x 400 000 x 22,25 / 100 Z 44 500 | +-------------------+--------------------------------------+
3. Vyřazení hmotného majetku z OM v důsledku ukončení podnikání
Při ukončení podnikatelské činnosti poplatník daně z příjmů fyzických osob vyřadí majetek ze svého OM a převede jej do osobního užívání. Vyřazením z OM nevzniká fyzické osobě žádný zdanitelný příjem.
Pokud fyzická osoba ukončí podnikání v průběhu zdaňovacího období, může u odpisovaného hmotného majetku uplatnit do daňových výdajů tohoto zdaňovacího období odpis ve výši poloviny ročního odpisu vypočteného podle § 31 nebo § 32, resp. § 30a a § 30b ZDP.
4. Postup při přerušení podnikání
Poplatník
, který přeruší svou podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost a tuto činnost nezahájí opět do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla podnikatelská činnost přerušena, nemusí hmotný majetek vyřazovat z obchodního majetku
. Nejedná se o ukončení činnosti poplatníka, ale pouze o dočasné přerušení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.příklad 2
Podnikatel vede daňovou evidenci a z důvodu dlouhodobé nemoci (hospitalizace v nemocnici, domácí léčba a následná rehabilitace v lázních) dočasně přerušil ke dni 30. 9. 2012 svou podnikatelskou činnost. Předpokládá obnovení podnikání v červnu 2013 po návratu z lázní.
Protože podnikatel přerušil podnikatelskou činnost v roce 2012 a tuto neobnovil do termínu pro podání daňového přiznání za zdaňovací období roku 2012, musí upravit základ daně podle znění § 23 odst. 8 písm. b) ZDP. Poplatník však nemusí vyřazovat z obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 ZDP hmotný majetek, který má v tomto obchodním majetku zařazen.
5. Vyřazení hmotného majetku z OM v důsledku prodeje
Pokud dojde k prodeji hmotného majetku zařazeného do OM poplatníka, dosažený
příjem z prodeje je zahrnut do dílčího základu daně dle § 7 ZDP
. Daňově uznatelným výdajem je u odpisovaného hmotného majetku polovina roční výše daňového odpisu a daňová zůstatková cena majetku. Daňově uznatelnými výdaji jsou i výdaje související s prodejem (inzerce, znalecký posudek, sepsání kupní smlouvy právníkem, poplatky za převod vozidla apod.). Z prodeje majetku zařazeného v OM může vzniknout i daňově uznatelná ztráta.
Příjem z prodeje hmotného majetku po odpočtu daňově uznatelných výdajů vstupuje do částky pro výpočet vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a na všeobecné zdravotní pojištění.
Tento postup platí i pro prodej pronajímaného hmotného majetku zahrnutého v obchodním majetku poplatníka ve smyslu § 7 odst. 2 písm. e) ZDP.
příklad 3
Podnikatel má zahrnut v obchodním majetku dvě nákladní vozidla a uplatňuje daňové odpisy. S ohledem na změnu v podnikatelském zaměření od roku 2011 jedno nákladní vozidlo pronajímá. V lednu 2013 se rozhodne toto vozidlo prodat.
Příjem z pronájmu vozidla zahrnutého v obchodním majetku je příjmem dle § 7 odst. 2 písm. e) ZDP a podléhá zdanění jako příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti. V případě prodeje tohoto nákladního automobilu v roce 2013 je tento příjem příjmem dle § 7 ZDP.
příklad 4
Podnikatel zakoupil v roce 2010 osobní automobil, který vložil do obchodního majetku. Automobil odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 450 000 Kč. V roce 2012 používal osobní automobil nejen k podnikatelským účelům, ale rovněž pro soukromé účely, přičemž podíl najetých kilometrů pro soukromé účely činil 20 % z celkového počtu najetých kilometrů. V březnu 2013 automobil prodá za 170 000 Kč.
+-------------------+--------------------------------------+-------------------------------+ | Zdaňovací období | Výpočet odpisu v Kč | Krácení daňových odpisů v Kč | +-------------------+--------------------------------------+-------------------------------+ | 2010 | 450 000 x 11 / 100 = 49 500 | | | 2011 | 450 000 x 22,25 / 100 = 100 125 | | | 2012 | 450 000 x 22,25 / 100 = 100 125 | 100 125 x 0,8 = 80 100 | | 2013 | 0,5 x 450 000 x 22,25 / 100 = 50 063 | | +-------------------+--------------------------------------+-------------------------------+
Z titulu využívání automobilu pro soukromé účely musí poplatník v roce 2012 roční odpis v rámci sestavení daňového přiznání krátit o 20 %. V roce 2013 již automobil pro soukromé účely nevyužívá, takže poplatník uplatní při vyřazení automobilu z obchodního majetku v důsledku prodeje do daňových výdajů poloviční výši ročního odpisu v plné výši.
Dle § 29 odst. 2 ZDP se za zůstatkovou cenu považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30-32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP z důvodu, že majetek byl používán zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a zčásti pro soukromé účely, anebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.
Dále přihlédneme k § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, dle kterého se do základu daně nezahrnují částky zaúčtované do příjmů, pokud souvisejí s výdaji neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů v předchozích zdaňovacích obdobích.
Prodej vozidla ovlivní dílčí základ daně dle § 7 následovně:
170 000 Kč - 150 187 Kč (zůstatková cena) - 20 025 Kč (neuplatněné odpisy) = -212 Kč.
Dílčí základ daně dle § 7 ZDP bude z důvodu prodeje automobilu snížen o 212 Kč.
6. Vyřazení hmotného majetku z OM při přechodu na paušální výdaje
Pokud
poplatník
uplatňuje paušální výdaje a nevede účetnictví, nemá OM
. Datum přechodu z uplatňování výdajů v prokazatelné výši na uplatňování výdajů procentem z příjmů je u poplatníka, který dosud vedl daňovou evidenci, i datem vyřazení majetku z obchodního majetku. V případě prodeje hmotného majetku bude tento příjem zdaňován
nikoliv podle § 7, ale podle § 10 ZDP jako ostatní příjem.
příklad 5
Podnikatel zakoupil v roce 2007 osobní automobil, který vložil do obchodního majetku. Odpisoval jej rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 500 000 Kč. Podnikatel vedl daňovou evidenci. Od zdaňovacího období roku 2010 přešel podnikatel na uplatnění výdajů procentem z příjmů. V roce 2013 prodá automobil za částku 85 000 Kč.
Po dobu uplatňování výdajů procentem z příjmů vede poplatník odpisy pouze evidenčně, takže uplatněné odpisy v daňových výdajích jsou následující:
+-------------------+--------------------------------------+--------------------------------+ | Zdaňovací období | Vypočtený daňový odpis v Kč | Uplatnění v daňových výdajích | +-------------------+--------------------------------------+--------------------------------+ | 2007 | 500 000 x 14,2 / 100 Z 71 000 | 71 000 Kč | | 2008 | 500 000 x 22,25 / 100 Z 111 250 | 111 250 Kč | | 2009 | 500 000 x 22,25 / 100 Z 111 250 | 111 250 Kč | | 2010 | 500 000 x 22,25 / 100 Z 111 250 | odpis veden evidenčně | | 2011 | odpis do výše vstupní ceny Z 95 250 | odpis veden evidenčně | +-------------------+--------------------------------------+--------------------------------+
Protože poplatník přešel na uplatňování výdajů procentem z příjmů, neexistuje u něho počínaje 1. 1. 2010 žádný OM. V případě prodeje hmotného majetku v roce 2013, bude příjem zdaňován podle § 10 ZDP jako ostatní příjem. Obecně platí, že tento příjem lze snížit o zůstatkovou cenu prodávaného hmotného majetku. V daném případě se však jedná o automobil daňově odepsaný k 31. 12. 2011 s nulovou zůstatkovou hodnotou. Dílčí základ daně dle § 10 ZDP bude v roce 2013 činit 85 000 Kč.
Pokud poplatník vede účetnictví a uplatňuje paušální výdaje, má nadále majetek zařazen v OM, protože je o něm účtováno. V případě prodeje hmotného majetku ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje poplatník paušální výdaje a vede účetnictví, bude
příjem z prodeje majetku zahrnut jako příjem zdaňovaný podle § 7 ZDP. Nelze však jako daňový výdaj uplatnit ani odpis majetku ani daňovou zůstatkovou cenu, protože obě položky jsou součástí paušálních výdajů
.7. Vyřazení hmotného majetku z OM v důsledku škody
Škodou se podle § 25 odst. 2 ZDP rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen.
Aby bylo možno mluvit o škodě z hlediska ZDP, musí
být splněny dvě podmínky:
*
škoda je způsobena na majetku ve vlastnictví poplatníka,
*
majetek je následkem vzniklé škody vyřazen.
Za výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů lze uznat podle znění § 24 odst. 2 písm. l) ZDP:
*
škody vzniklé v důsledku živelních pohrom,
*
škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem,
*
škody jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy.
U těchto druhů škod je možné do daňových výdajů (nákladů)
zahrnout:
*
plnou výši daňové zůstatkové ceny hmotného majetku vyřazeného z obchodního majetku v důsledku škody,
*
resp. plnou výši zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle ZU, jehož odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.
Škoda způsobená živelní pohromou
Za živelní pohromu se dle § 24 odst. 10 ZDP považují:
*
nezaviněný požár a výbuch,
*
blesk,
*
vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod.,
*
povodeň, záplava, krupobití,
*
sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem,
*
sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení.
Z výše uvedeného vyplývá, že
pro daňové účely lze považovat za živelní pohromu pouze takovou událost, která není způsobena lidským faktorem.
Např. v případě požáru je nutno poplatníkem prokázat v daňovém řízení, že se jedná o nezaviněný požár, tj. požár bez lidského zásahu (např. požár dle potvrzení policie vznikl úderem blesku, samovznícením apod.). Podmínkou daňové uznatelnosti škody způsobené živelní pohromou je, že výše škody je doložena posudkem pojišťovny anebo posudkem soudního znalce
, a to i v případě, že poplatník není pojištěn. Pokud by posudek pojišťovny nebo znalce obsahoval vyšší než účetní vyjádření škody, nemůže účetní jednotka uplatnit daňově vyšší škodu, než odpovídá škodě vyčíslené v rámci účetnictví.Do daňových výdajů (nákladů) lze v případě škody vzniklé v důsledku živelní pohromy zahrnout
podle znění § 24 odst. 2 písm. c) ZDP plnou výši daňové zůstatkové ceny hmotného majetku
vyřazeného v důsledku škody z OM, resp. plnou výši účetní zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle ZU, jehož odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.Pro vyčíslení výše škody je nutné nejdříve provést mimořádnou inventarizaci majetku podle § 29 a § 30 ZU. Dále je nutno vyřazení majetku (zásoby, dlouhodobý majetek) náležitě dokladovat formou likvidačních protokolů s popisem průběhu likvidace a s podpisy odpovědných osob za průběh inventarizace a likvidace majetku.
příklad 6
V důsledku blesku dojde v kanceláři podnikatele ke zničení počítače o pořizovací ceně 41 000 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci. Podnikatel má k dispozici posudek pojišťovny o výši škody. Počítač již nešlo opravit a byl prokazatelně zlikvidován a vyřazen z obchodního majetku.
Řešení škody na hmotném majetku u poplatníka, který vede daňovou evidenci, spočívá ve vyřazení hmotného majetku z evidence u poplatníka (uvedení termínu vyřazení na inventární kartě nebo v obdobné evidenci hmotného majetku) a ze zahrnutí poloviny ročního odpisu a zůstatkové ceny hmotného majetku do daňových výdajů při sestavení daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem
Daňovým výdajem (nákladem) v příslušném zdaňovacím období je škoda způsobená podle potvrzení policie neznámým pachatelem.
ZDP ani pokyn GFŘ č. D-6 přitom neuvádí, zda je nutné, aby poplatník obdržel potvrzení policie ve stejném zdaňovacím období, kdy ke škodě došlo, případně v následujícím roce do termínu pro sestavení daňového přiznání za předcházející zdaňovací období. Proto se lze domnívat, že není rozhodující, kdy bylo potvrzení policií vystaveno, ale to, že je daňový subjekt schopen toto potvrzení správci daně předložit (např. až v rámci daňové kontroly)
.Vzhledem k tomu, že zákon uvádí jako nezbytnou podmínku daňové uznatelnosti škody potvrzení policie bez jejího bližšího označení, nemusí jít pouze o potvrzení Policie ČR, ale i o potvrzení zahraniční policie.
Na rozdíl od škody způsobené živelní pohromou,
nemusí být u škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem výše škody doložena posudkem pojišťovny nebo posudkem soudního znalce.
Do daňových výdajů (nákladů) lze v případě škody způsobené neznámým pachatelem zahrnout
podle znění § 24 odst. 2 písm. c) ZDP plnou výši daňové zůstatkové ceny hmotného majetku vyřazeného z obchodního majetku, resp. plnou výši účetní zůstatkové ceny hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle ZU, jehož odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.příklad 7
Podnikatel nahlásil Policii ČR zcizení osobního automobilu, ke kterému došlo z uzamčené garáže dne 10. 8. 2012. Dne 20. 10. 2012 obdrží podnikatel potvrzení od policie, že se nepodařilo zjistit pachatele odcizeného vozidla. Na základě zjištěných skutečností vyplatí pojišťovna, s níž měl podnikatel sjednánu pojistnou smlouvu pro případ poškození nebo odcizení motorového vozidla, v lednu 2013 pojistné plnění ve výši 89 500 Kč. Podnikatel vede daňovou evidenci.
Podnikatel uplatní za zdaňovací období roku 2012 daňový odpis ve výši poloviny ročních odpisů. Současně na základě potvrzení policie o způsobené škodě neznámým pachatelem uplatní za zdaňovací období roku 2012 daňovou zůstatkovou cenu vozidla jako daňový výdaj a vozidlo vyřadí z obchodního majetku. V roce 2013 však musí uplatnit přijaté pojistné plnění od pojišťovny ve výši 89 500 Kč jako zdanitelný příjem.
Škoda na hmotném majetku
Pokud dojde u poplatníka ke škodě na hmotném majetku, který je v důsledku škody vyřazen,
lze do daňově uznatelných výdajů (nákladů) zahrnout dle § 24 odst. 2 písm. c) ZDP daňovou zůstatkovou cenu hmotného majetku, a to jen do výše náhrad, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. l) ZDP
. Daňová zůstatková cena hmotného majetku přesahující výši obdržených náhrad je daňově neuznatelná. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle ZU, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP.příklad 8
Řidič podnikatele způsobí v roce 2013 vážnou havárii traktoru, v jejímž důsledku je traktor vyřazen z obchodního majetku a zlikvidován. Podnikatel vede daňovou evidenci a uplatní do daňových výdajů za zdaňovací období 2013 polovinu roční výše daňového odpisu traktoru. Zůstatková cena traktoru ke dni vyřazení činí 221 000 Kč. Podnikatel nemá uzavřeno havarijní pojištění. V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnanci předepsána náhrada škody ve výši 78 000 Kč, za prodej šrotu je získána částka 5 200 Kč.
Jako daňově uznatelnou může podnikatel zahrnout škodu vzniklou vyřazením vozidla z obchodního majetku pouze do výše obdržených náhrad, tj. částku 78 000 Kč + 5 200 Kč Z 83 200 Kč.
Zbývající část daňové zůstatkové ceny 137 800 Kč je daňově neuznatelná.
8. Vyřazení stavebního díla z obchodního majetku
V § 24 odst. 2 písm. b) ZDP se uvádí, že zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit do daňových výdajů v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. K tomu se v pokynu GFŘ D-6 v bodě 3 k § 24 odst. 2 ZDP uvádí:
"Ustanovení o neuznáni zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2 zákona) likvidovaného stavebního díla v § 24 odst. 2 písm. b) zákona jako daňového výdaje se nevztahuje na případ, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) vyřazováno v důsledku škody, a to i tehdy, je-li toto stavební dílo nahrazováno stavebním dílem novým. Přitom daňovým výdajem je
a)
zůstatková cena v plné výši, a to při vyřazeni stavebního díla v důsledku škody způsobené živelní pohromou nebo neznámým pachatelem podle potvrzení policie anebo škody vzniklé jako zvýšené daňové výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy (§ 24 odst. 2 písm. l) zákona),
b)
zůstatková cena jen do výše náhrad, a to při vyřazení stavebního díla v důsledku škody v ostatních případech (§ 24 odst. 2 písm. c) zákona)."
Daňovým výdajem jsou i výdaje (náklady) vynaložené na odstranění poškozeného nebo zničeného stavebního díla.
příklad 9
Zemědělský podnikatel vlastní dílnu, kterou má zahrnutu v obchodním majetku. Namísto dílny se rozhodne v roce 2013 realizovat nový objekt, který bude sloužit jako garáž pro zemědělské stroje. Dílnu proto zbourá a začne s realizací nového objektu. Zůstatková cena dílny k datu její demolice činí 46 500 Kč, náklady na demolice dosáhnou částky 38 500 Kč.
Podnikatel nemůže zůstatkovou cenu dílny zahrnout do svých daňových výdajů, protože nedochází k vyřazení majetku z obchodního majetku v důsledku škody způsobené živelní pohromou. Zůstatkovou cenu dílny ve výši 46 500 Kč zahrne podnikatel současně s demoličními pracemi na odstranění starého objektu ve výši 38 500 Kč do vstupní ceny nového stavby.
9. Vyřazení hmotného majetku z OM v důsledku vkladu do s. r. o.
V případě, že podnikatel zakládá s. r. o., může vložit majetek, který má zařazen v obchodním majetku pro účely svého podnikání, jako nepeněžní vklad do s. r. o. V tomto případě dochází k vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka, což podle znění § 4 odst. 4 ZDP nemá z hlediska daně z příjmů žádný daňový dopad.
Pokud půjde o
vklad odpisovaného hmotného majetku
zahrnutého v obchodním majetku poplatníka, může podnikatel ve zdaňovacím období, kdy dochází k vyřazení tohoto hmotného majetku z obchodního majetku, uplatnit jako daňový výdaj poloviční výši ročního daňového odpisu majetku. Nabývací společnost pak podle znění § 30 odst. 10 ZDP uplatní jako daňový náklad rovněž polovinu daňových odpisů. Společnost pak pokračuje v daňovém odpisování započatém dosavadním vlastníkem ze vstupní ceny, ze které odpisuje původní vlastník, a při zachování způsobu odpisování.příklad 10
Zemědělský podnikatel se rozhodne v roce 2013 založit s. r. o. a jako nepeněžní vklad vloží do společnosti nákladní automobil odpisovaný od roku 2010 ze vstupní ceny 750 000 Kč rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. b) ZDP. Nákladní automobil je součástí obchodního majetku podnikatele, který vede daňovou evidenci.
V souvislosti s vkladem nákladního automobilu v roce 2013 do s. r. o. dojde k následnému uplatnění daňových odpisů:
+-------------------+---------------------------------------+--------------------------------------+ | Zdaňovací období | Odpis u podnikatele v Kč | Odpis u s. r. o. v Kč | +-------------------+---------------------------------------+--------------------------------------+ | 2010 | 750 000 x 31 / 100 Z 232 500 | | | 2011 | 750 000 x 17,25 / 100 Z 129 375 | | | 2012 | 750 000 x 17,25 / 100 Z 129 375 | | | 2013 | 0,5 x 750 000 x 17,25 / 100 Z 64 688 | 0,5 x 750 000 x 17,25 / 100 Z 64 688 | +-------------------+---------------------------------------+--------------------------------------+