Švarcsystém - dotazy

Přechod na živnostenský list je opticky velmi výhodný, Váš reálný příjem stoupne, budete pouze platit sociální a zdravotní pojištění z minimální částky. Zaměstnavatel na vašem přechodu na také ušetří, a to až 10 200 Kč. Ovšem současná výslovně přechod práce na živnostenský list, která jeví charakter závislé činnosti, zakazuje. Za tento počin hrozí vysoké pokuty, jak Vám, tak vašemu zaměstnavateli.

Od nového roku je zaměstnávaní OSVČ, které vykonávají činnost jako řadoví zaměstnanci výslovně zakázáno. Do ledna 2012 se tzv. švarcsystém pohyboval v šedé zóně zákona, tedy nebyl vyloženě zakázán, ale také nebyl dovolen. Za současné porušení zákazu zaměstnávání OSVČ na principu závislé činnosti hrozí zaměstnavateli pokuta dosahující částky od 250 tis. až do 10 miliónů korun. Výše pokuty bude záviset na rozsahu této činnosti a na míře jejího prokázání. Co se týká OSVČ, zde může pokuta dosáhnout částky až 100 tis. korun.

Nutno dodat, že vedle pokuty od inspektorátu práce (OIP), hrozí také velké riziko doměření ušlé částky na daních a penále od finančního úřadu a ten samý postup se dá očekávat u orgánů sociálních a zdravotních pojišťoven, které budou požadovat ušlé částky na zdravotní a sociální pojištění.

Exkluzivita práce pouze pro jednoho zaměstnavatele je jedním ze skrytých znaků švarcsystému. Určit přesnou hranici, kdy smlouva mezi zaměstnavatelem a OSVČ je již za hranicí zákona není zcela jednoduché a závisí na více faktorech. Každý případ je řešen samostatně a záleží na individuálním posouzení kontrolorů OIP, kteří jsou na dodržování právní úpravy vymezeni, jak danou pracovní smlouvu vyhodnotí.

Závislá činnost naplňuje následující charakteristiky: je vykonávána ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a na jeho právní a ekonomickou odpovědnost. Zatímco samostatně výdělečná činnost je vykonávána na vlastní odpovědnost a riziko, na vlastní jméno, bez vztahu nadřízenosti a podřízenosti a také na vlastní náklady.

Nelegální zaměstnávání OSVČ, neboli švarcsystém, by mělo naplňovat jeden nebo více ze 7 následujících znaků:

OSVČ by měla vystupovat sama za sebe, nezávisle na zaměstnavateli. Pokud tedy OSVČ využívá firemní mail nebo například vizitky s logem zaměstnavatele, jedná se o jeden z faktorů švarcsystému.

Dalším významným znakem je skutečnost, pokud OSVČ pravidelně fakturuje pouze jednomu zaměstnavateli a dostává za to v pravidelných intervalech (typicky jednou měsíčně) stejnou částku. To samé platí o sjednané odměně dle hodinové sazby, kde klíčovou roli hraje evidence zaměstnavatele. Za podezřelé je přitom i brán fakt, jestli odměna dosahuje stejných částek jako odměna u obdobných pozic v závislé činnosti.

Dlouhodobá činnost pro jednoho zaměstnavatele sama o sobě nemusí být švarcsystém, v kombinaci se smluvním zákazem činnosti pro jiný podnikatelský subjekt se však již za znak skryté závislé činnosti považuje.

Dalším a pravděpodobně nejvýznamnějším znakem švarcsystému je využívání OSVČ pracovních nástrojů zaměstnavatele bez smlouvy o jejich pronájmu. Zde se jedná například o využívání kanceláří, počítačů či firemních vozů. Pokud povaha činnosti vede k tomu, že musí být vykonávána přímo v sídle nebo pobočce zaměstnavatele, je třeba smluvně ošetřit nejen nájem pomůcek, nástrojů, zařízení, ale i například nebytových prostor.

Dalším klasickým znakem závislé činnosti je pevně stanovená pracovní doba. Pokud OSVČ má ve smlouvě pevně ukotvenou pracovní dobu, jedná se o lehce napadnutelný důkaz existence švarcsystému. Zaměstnavatel by v případě spolupráce s OSVČ neměl docházku nijak evidovat ani hlídat.

Jestliže OSVČ spolupracuje pro určitou firmu, mělo by se jednat z hlediska obchodně právních vztahů o partnerství na stejné úrovni. Nelze tedy hovořit o určení nadřízenosti a podřízenosti. OSVČ vystupuje autonomně a nelze ji ani nikterak zařazovat do firemní struktury. S právním vztahem mezi firmou a OSVČ souvisí také hmotná odpovědnost za případnou škodu. Charakter smlouvy o hmotné odpovědnosti je také významným faktorem znázorňující nelegální zaměstnávání OSVČ. Zaměstnanec ručí za škodu pouze v omezeném měřítku, zatímco OSVČ v plné míře celým svým majetkem. Tedy jestli smlouva mezi firmou a OSVČ je nastavena tak, že za škodu ručí zaměstnavatel, jedná se o důkaz existence švarcsystému.

Jedním z posledních ukazatelů nelegálního švarcsystému je nízké určení úkolů OSVČ ve smlouvě. Zde platí jednoduchá úměra, čím je měně určen rozsah úkolů OSVČ, tím roste riziko vzniku švarcsystému. Smluvní vztahy by také neměli obsahovat ujednání o nárocích na placené volno a bonusů ke mzdě jako například stravenky na obědy, slevové poukazy do spřátelených firem a další možné výhody typické pro závislou činnost.